Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
Tento krok doprovodil Putin tradičním zpochybněním legitimity Volodymyra Zelenského. Ruský lídr opakovaně tvrdí, že současná ukrajinská vláda nemá právní podklad, přestože Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách. Putinova interpretace však ignoruje fakt, že ukrajinská ústava zakazuje konání voleb během válečného stavu, který byl zaveden právě jako reakce na ruskou invazi z roku 2022.
Kyjev na podobné návrhy v minulosti reagoval s velkou skepsí. Představitelé ukrajinské vlády, včetně šéfa centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka, označují Putinovy nápady za „bláznivé“ a manipulativní. Podle nich Rusko nenabízí skutečný mír, ale snaží se pouze vnést chaos do ukrajinské vnitřní politiky a podkopat jednotu státu v době kritických bojů na frontě.
Zelenskyj nicméně v prosinci 2025 naznačil, že je připraven o volbách uvažovat, pokud mu USA a Evropa poskytnou dostatečné bezpečnostní záruky. Pro ukrajinského prezidenta by lidové hlasování nebo referendum mohlo být cestou, jak legitimizovat případná těžká rozhodnutí o územních ústupcích. Právě na tuto otevřenost nyní Putin reagoval svým příslibem jednodenního klidu zbraní, což Kyjev vnímá spíše jako divadelní představení pro západní publikum.
Kromě volebního tématu Putin na tiskové konferenci hovořil i o podmínkách pro ukončení své „speciální vojenské operace“. Prohlásil, že další vojenské tažení nebude nutné, pokud se Západ začne k Rusku chovat s „respektem“ a přestane ignorovat jeho bezpečnostní zájmy. Opět se přitom vrátil k rétorice o údajném podvodu ze strany NATO a jeho rozšiřování na východ, které Moskva považuje za přímou hrozbu.
Kontrast mezi Putinovými slovy o míru a realitou na bojišti zůstává propastný. Zatímco ruský prezident mluví o zastavení útoků, jeho armáda v posledních měsících zintenzivnila údery na energetickou infrastrukturu a Donbas. Západní lídři proto varují, že jakékoli ruské návrhy na příměří jsou pravděpodobně jen pokusem získat čas na přeskupení sil a doplnění zásob před další ofenzívou.
Vztahy s Aliancí zůstávají podle Putina na bodu mrazu. Prezident si postěžoval, že Rusko bylo „vypečeno“, když NATO porušilo sliby o neposouvání svých hranic. Paradoxem však zůstává, že právě ruská invaze na Ukrajinu přiměla dříve neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, k urychlenému vstupu do NATO, čímž se přítomnost Aliance u ruských hranic paradoxně zvýšila.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.