Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
Tento krok doprovodil Putin tradičním zpochybněním legitimity Volodymyra Zelenského. Ruský lídr opakovaně tvrdí, že současná ukrajinská vláda nemá právní podklad, přestože Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách. Putinova interpretace však ignoruje fakt, že ukrajinská ústava zakazuje konání voleb během válečného stavu, který byl zaveden právě jako reakce na ruskou invazi z roku 2022.
Kyjev na podobné návrhy v minulosti reagoval s velkou skepsí. Představitelé ukrajinské vlády, včetně šéfa centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka, označují Putinovy nápady za „bláznivé“ a manipulativní. Podle nich Rusko nenabízí skutečný mír, ale snaží se pouze vnést chaos do ukrajinské vnitřní politiky a podkopat jednotu státu v době kritických bojů na frontě.
Zelenskyj nicméně v prosinci 2025 naznačil, že je připraven o volbách uvažovat, pokud mu USA a Evropa poskytnou dostatečné bezpečnostní záruky. Pro ukrajinského prezidenta by lidové hlasování nebo referendum mohlo být cestou, jak legitimizovat případná těžká rozhodnutí o územních ústupcích. Právě na tuto otevřenost nyní Putin reagoval svým příslibem jednodenního klidu zbraní, což Kyjev vnímá spíše jako divadelní představení pro západní publikum.
Kromě volebního tématu Putin na tiskové konferenci hovořil i o podmínkách pro ukončení své „speciální vojenské operace“. Prohlásil, že další vojenské tažení nebude nutné, pokud se Západ začne k Rusku chovat s „respektem“ a přestane ignorovat jeho bezpečnostní zájmy. Opět se přitom vrátil k rétorice o údajném podvodu ze strany NATO a jeho rozšiřování na východ, které Moskva považuje za přímou hrozbu.
Kontrast mezi Putinovými slovy o míru a realitou na bojišti zůstává propastný. Zatímco ruský prezident mluví o zastavení útoků, jeho armáda v posledních měsících zintenzivnila údery na energetickou infrastrukturu a Donbas. Západní lídři proto varují, že jakékoli ruské návrhy na příměří jsou pravděpodobně jen pokusem získat čas na přeskupení sil a doplnění zásob před další ofenzívou.
Vztahy s Aliancí zůstávají podle Putina na bodu mrazu. Prezident si postěžoval, že Rusko bylo „vypečeno“, když NATO porušilo sliby o neposouvání svých hranic. Paradoxem však zůstává, že právě ruská invaze na Ukrajinu přiměla dříve neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, k urychlenému vstupu do NATO, čímž se přítomnost Aliance u ruských hranic paradoxně zvýšila.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).