Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
Tento krok doprovodil Putin tradičním zpochybněním legitimity Volodymyra Zelenského. Ruský lídr opakovaně tvrdí, že současná ukrajinská vláda nemá právní podklad, přestože Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách. Putinova interpretace však ignoruje fakt, že ukrajinská ústava zakazuje konání voleb během válečného stavu, který byl zaveden právě jako reakce na ruskou invazi z roku 2022.
Kyjev na podobné návrhy v minulosti reagoval s velkou skepsí. Představitelé ukrajinské vlády, včetně šéfa centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka, označují Putinovy nápady za „bláznivé“ a manipulativní. Podle nich Rusko nenabízí skutečný mír, ale snaží se pouze vnést chaos do ukrajinské vnitřní politiky a podkopat jednotu státu v době kritických bojů na frontě.
Zelenskyj nicméně v prosinci 2025 naznačil, že je připraven o volbách uvažovat, pokud mu USA a Evropa poskytnou dostatečné bezpečnostní záruky. Pro ukrajinského prezidenta by lidové hlasování nebo referendum mohlo být cestou, jak legitimizovat případná těžká rozhodnutí o územních ústupcích. Právě na tuto otevřenost nyní Putin reagoval svým příslibem jednodenního klidu zbraní, což Kyjev vnímá spíše jako divadelní představení pro západní publikum.
Kromě volebního tématu Putin na tiskové konferenci hovořil i o podmínkách pro ukončení své „speciální vojenské operace“. Prohlásil, že další vojenské tažení nebude nutné, pokud se Západ začne k Rusku chovat s „respektem“ a přestane ignorovat jeho bezpečnostní zájmy. Opět se přitom vrátil k rétorice o údajném podvodu ze strany NATO a jeho rozšiřování na východ, které Moskva považuje za přímou hrozbu.
Kontrast mezi Putinovými slovy o míru a realitou na bojišti zůstává propastný. Zatímco ruský prezident mluví o zastavení útoků, jeho armáda v posledních měsících zintenzivnila údery na energetickou infrastrukturu a Donbas. Západní lídři proto varují, že jakékoli ruské návrhy na příměří jsou pravděpodobně jen pokusem získat čas na přeskupení sil a doplnění zásob před další ofenzívou.
Vztahy s Aliancí zůstávají podle Putina na bodu mrazu. Prezident si postěžoval, že Rusko bylo „vypečeno“, když NATO porušilo sliby o neposouvání svých hranic. Paradoxem však zůstává, že právě ruská invaze na Ukrajinu přiměla dříve neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, k urychlenému vstupu do NATO, čímž se přítomnost Aliance u ruských hranic paradoxně zvýšila.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.