Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
Tento krok doprovodil Putin tradičním zpochybněním legitimity Volodymyra Zelenského. Ruský lídr opakovaně tvrdí, že současná ukrajinská vláda nemá právní podklad, přestože Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách. Putinova interpretace však ignoruje fakt, že ukrajinská ústava zakazuje konání voleb během válečného stavu, který byl zaveden právě jako reakce na ruskou invazi z roku 2022.
Kyjev na podobné návrhy v minulosti reagoval s velkou skepsí. Představitelé ukrajinské vlády, včetně šéfa centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka, označují Putinovy nápady za „bláznivé“ a manipulativní. Podle nich Rusko nenabízí skutečný mír, ale snaží se pouze vnést chaos do ukrajinské vnitřní politiky a podkopat jednotu státu v době kritických bojů na frontě.
Zelenskyj nicméně v prosinci 2025 naznačil, že je připraven o volbách uvažovat, pokud mu USA a Evropa poskytnou dostatečné bezpečnostní záruky. Pro ukrajinského prezidenta by lidové hlasování nebo referendum mohlo být cestou, jak legitimizovat případná těžká rozhodnutí o územních ústupcích. Právě na tuto otevřenost nyní Putin reagoval svým příslibem jednodenního klidu zbraní, což Kyjev vnímá spíše jako divadelní představení pro západní publikum.
Kromě volebního tématu Putin na tiskové konferenci hovořil i o podmínkách pro ukončení své „speciální vojenské operace“. Prohlásil, že další vojenské tažení nebude nutné, pokud se Západ začne k Rusku chovat s „respektem“ a přestane ignorovat jeho bezpečnostní zájmy. Opět se přitom vrátil k rétorice o údajném podvodu ze strany NATO a jeho rozšiřování na východ, které Moskva považuje za přímou hrozbu.
Kontrast mezi Putinovými slovy o míru a realitou na bojišti zůstává propastný. Zatímco ruský prezident mluví o zastavení útoků, jeho armáda v posledních měsících zintenzivnila údery na energetickou infrastrukturu a Donbas. Západní lídři proto varují, že jakékoli ruské návrhy na příměří jsou pravděpodobně jen pokusem získat čas na přeskupení sil a doplnění zásob před další ofenzívou.
Vztahy s Aliancí zůstávají podle Putina na bodu mrazu. Prezident si postěžoval, že Rusko bylo „vypečeno“, když NATO porušilo sliby o neposouvání svých hranic. Paradoxem však zůstává, že právě ruská invaze na Ukrajinu přiměla dříve neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, k urychlenému vstupu do NATO, čímž se přítomnost Aliance u ruských hranic paradoxně zvýšila.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.