Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
Tento krok doprovodil Putin tradičním zpochybněním legitimity Volodymyra Zelenského. Ruský lídr opakovaně tvrdí, že současná ukrajinská vláda nemá právní podklad, přestože Zelenskyj byl v roce 2019 zvolen v demokratických volbách. Putinova interpretace však ignoruje fakt, že ukrajinská ústava zakazuje konání voleb během válečného stavu, který byl zaveden právě jako reakce na ruskou invazi z roku 2022.
Kyjev na podobné návrhy v minulosti reagoval s velkou skepsí. Představitelé ukrajinské vlády, včetně šéfa centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka, označují Putinovy nápady za „bláznivé“ a manipulativní. Podle nich Rusko nenabízí skutečný mír, ale snaží se pouze vnést chaos do ukrajinské vnitřní politiky a podkopat jednotu státu v době kritických bojů na frontě.
Zelenskyj nicméně v prosinci 2025 naznačil, že je připraven o volbách uvažovat, pokud mu USA a Evropa poskytnou dostatečné bezpečnostní záruky. Pro ukrajinského prezidenta by lidové hlasování nebo referendum mohlo být cestou, jak legitimizovat případná těžká rozhodnutí o územních ústupcích. Právě na tuto otevřenost nyní Putin reagoval svým příslibem jednodenního klidu zbraní, což Kyjev vnímá spíše jako divadelní představení pro západní publikum.
Kromě volebního tématu Putin na tiskové konferenci hovořil i o podmínkách pro ukončení své „speciální vojenské operace“. Prohlásil, že další vojenské tažení nebude nutné, pokud se Západ začne k Rusku chovat s „respektem“ a přestane ignorovat jeho bezpečnostní zájmy. Opět se přitom vrátil k rétorice o údajném podvodu ze strany NATO a jeho rozšiřování na východ, které Moskva považuje za přímou hrozbu.
Kontrast mezi Putinovými slovy o míru a realitou na bojišti zůstává propastný. Zatímco ruský prezident mluví o zastavení útoků, jeho armáda v posledních měsících zintenzivnila údery na energetickou infrastrukturu a Donbas. Západní lídři proto varují, že jakékoli ruské návrhy na příměří jsou pravděpodobně jen pokusem získat čas na přeskupení sil a doplnění zásob před další ofenzívou.
Vztahy s Aliancí zůstávají podle Putina na bodu mrazu. Prezident si postěžoval, že Rusko bylo „vypečeno“, když NATO porušilo sliby o neposouvání svých hranic. Paradoxem však zůstává, že právě ruská invaze na Ukrajinu přiměla dříve neutrální státy, jako je Finsko a Švédsko, k urychlenému vstupu do NATO, čímž se přítomnost Aliance u ruských hranic paradoxně zvýšila.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.