Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu pozdě večer ve výjimečném televizním projevu vyzval Ukrajinu k přímým mírovým jednáním, která by se měla uskutečnit 15. května v Istanbulu. Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co čtyři přední evropští lídři vyzvali Moskvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, jinak pohrozili dalšími sankcemi a zbrojní pomocí Ukrajině.
Putin v projevu uvedl, že Rusko hledá „vážná jednání“ s cílem dosáhnout „trvalého, silného míru“. Nepřímo připustil možnost, že přímé rozhovory by mohly vést k novému příměří, nicméně výzvu Evropy k okamžitému třicetidennímu zastavení bojů přímo nekomentoval.
Kreml zároveň vyslal nejednoznačný signál. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov na evropské ultimátum reagoval slovy, že Moskva to „bude muset zvážit“, avšak dodal, že „snahy o nátlak jsou naprosto zbytečné“.
Do Kyjeva o víkendu dorazili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vystoupili na tiskové konferenci, kde dali Moskvě ultimátum: přijmout do pondělí bezpodmínečné příměří ve vzduchu, na zemi i na moři, jinak přijde další vlna sankcí, včetně omezení v energetice a bankovnictví.
Zelenskyj partnerům poděkoval za jejich jednotný postoj a podtrhl, že cílem je „vybudovat skutečné a trvalé bezpečnostní záruky“. Britský premiér později pro BBC uvedl, že americký prezident Donald Trump návrh podpořil a označil příměří za „nezbytný krok, který musí být učiněn“.
Putin v projevu obvinil Ukrajinu, že opakovaně ignorovala návrhy na příměří. Připomněl, že Moskva v posledních týdnech nabídla několik jednostranných zastavení bojů – včetně příměří během velikonočních svátků a nedávného třídenního klidu zbraní u příležitosti výročí vítězství ve druhé světové válce. Kyjev tyto nabídky odmítl jako „divadelní gesta“ a trval na širším, nejméně měsíčním příměří pod mezinárodním dohledem.
Zatímco Rusko tvrdilo, že jeho dočasné příměří bylo dodržováno, Ukrajina ho obvinila z více než 730 porušení jen během jednoho dne. Moskva naopak uvádí, že Ukrajinci provedli 488 útoků během deklarovaného klidu zbraní.
Putin ve svém projevu uvedl, že Rusko je připraveno jednat „bez jakýchkoliv podmínek“ a znovu vyzval ukrajinskou vládu k přímým rozhovorům. Současně však zpochybnil smysl příměří, které by podle něj vedlo jen k dalšímu vyzbrojení Ukrajiny. „Kdo by chtěl takový mír?“ ptal se.
Trump ve svém komentáři na Truth Social označil Putinovu nabídku za „potenciálně skvělý den pro Rusko i Ukrajinu“ a dodal, že bude „pracovat s oběma stranami, aby to dotáhl do konce“. Jeho přístup se v posledních dnech zdá být smířlivější než dříve, přestože jeho administrativa zatím zaujímá vůči Kyjevu zdrženlivější postoj.
Jednání v Istanbulu, která by měla proběhnout ve čtvrtek, by byla prvním přímým setkáním zástupců Ruska a Ukrajiny od roku 2022, kdy se pokusili jednat po zahájení ruské invaze. Zatím ale Kyjev na Putinovu výzvu oficiálně nereagoval.
Evropské země mezitím pokračují v přípravách dalších kroků v případě, že Rusko příměří nepřijme. Vedle sankcí se hovoří také o zřízení mezinárodní pozorovatelské mise, která by dohlížela na případné dodržování klidu zbraní, pokud by k němu došlo.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
