Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu pozdě večer ve výjimečném televizním projevu vyzval Ukrajinu k přímým mírovým jednáním, která by se měla uskutečnit 15. května v Istanbulu. Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co čtyři přední evropští lídři vyzvali Moskvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, jinak pohrozili dalšími sankcemi a zbrojní pomocí Ukrajině.
Putin v projevu uvedl, že Rusko hledá „vážná jednání“ s cílem dosáhnout „trvalého, silného míru“. Nepřímo připustil možnost, že přímé rozhovory by mohly vést k novému příměří, nicméně výzvu Evropy k okamžitému třicetidennímu zastavení bojů přímo nekomentoval.
Kreml zároveň vyslal nejednoznačný signál. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov na evropské ultimátum reagoval slovy, že Moskva to „bude muset zvážit“, avšak dodal, že „snahy o nátlak jsou naprosto zbytečné“.
Do Kyjeva o víkendu dorazili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vystoupili na tiskové konferenci, kde dali Moskvě ultimátum: přijmout do pondělí bezpodmínečné příměří ve vzduchu, na zemi i na moři, jinak přijde další vlna sankcí, včetně omezení v energetice a bankovnictví.
Zelenskyj partnerům poděkoval za jejich jednotný postoj a podtrhl, že cílem je „vybudovat skutečné a trvalé bezpečnostní záruky“. Britský premiér později pro BBC uvedl, že americký prezident Donald Trump návrh podpořil a označil příměří za „nezbytný krok, který musí být učiněn“.
Putin v projevu obvinil Ukrajinu, že opakovaně ignorovala návrhy na příměří. Připomněl, že Moskva v posledních týdnech nabídla několik jednostranných zastavení bojů – včetně příměří během velikonočních svátků a nedávného třídenního klidu zbraní u příležitosti výročí vítězství ve druhé světové válce. Kyjev tyto nabídky odmítl jako „divadelní gesta“ a trval na širším, nejméně měsíčním příměří pod mezinárodním dohledem.
Zatímco Rusko tvrdilo, že jeho dočasné příměří bylo dodržováno, Ukrajina ho obvinila z více než 730 porušení jen během jednoho dne. Moskva naopak uvádí, že Ukrajinci provedli 488 útoků během deklarovaného klidu zbraní.
Putin ve svém projevu uvedl, že Rusko je připraveno jednat „bez jakýchkoliv podmínek“ a znovu vyzval ukrajinskou vládu k přímým rozhovorům. Současně však zpochybnil smysl příměří, které by podle něj vedlo jen k dalšímu vyzbrojení Ukrajiny. „Kdo by chtěl takový mír?“ ptal se.
Trump ve svém komentáři na Truth Social označil Putinovu nabídku za „potenciálně skvělý den pro Rusko i Ukrajinu“ a dodal, že bude „pracovat s oběma stranami, aby to dotáhl do konce“. Jeho přístup se v posledních dnech zdá být smířlivější než dříve, přestože jeho administrativa zatím zaujímá vůči Kyjevu zdrženlivější postoj.
Jednání v Istanbulu, která by měla proběhnout ve čtvrtek, by byla prvním přímým setkáním zástupců Ruska a Ukrajiny od roku 2022, kdy se pokusili jednat po zahájení ruské invaze. Zatím ale Kyjev na Putinovu výzvu oficiálně nereagoval.
Evropské země mezitím pokračují v přípravách dalších kroků v případě, že Rusko příměří nepřijme. Vedle sankcí se hovoří také o zřízení mezinárodní pozorovatelské mise, která by dohlížela na případné dodržování klidu zbraní, pokud by k němu došlo.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
