Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu pozdě večer ve výjimečném televizním projevu vyzval Ukrajinu k přímým mírovým jednáním, která by se měla uskutečnit 15. května v Istanbulu. Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co čtyři přední evropští lídři vyzvali Moskvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, jinak pohrozili dalšími sankcemi a zbrojní pomocí Ukrajině.
Putin v projevu uvedl, že Rusko hledá „vážná jednání“ s cílem dosáhnout „trvalého, silného míru“. Nepřímo připustil možnost, že přímé rozhovory by mohly vést k novému příměří, nicméně výzvu Evropy k okamžitému třicetidennímu zastavení bojů přímo nekomentoval.
Kreml zároveň vyslal nejednoznačný signál. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov na evropské ultimátum reagoval slovy, že Moskva to „bude muset zvážit“, avšak dodal, že „snahy o nátlak jsou naprosto zbytečné“.
Do Kyjeva o víkendu dorazili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vystoupili na tiskové konferenci, kde dali Moskvě ultimátum: přijmout do pondělí bezpodmínečné příměří ve vzduchu, na zemi i na moři, jinak přijde další vlna sankcí, včetně omezení v energetice a bankovnictví.
Zelenskyj partnerům poděkoval za jejich jednotný postoj a podtrhl, že cílem je „vybudovat skutečné a trvalé bezpečnostní záruky“. Britský premiér později pro BBC uvedl, že americký prezident Donald Trump návrh podpořil a označil příměří za „nezbytný krok, který musí být učiněn“.
Putin v projevu obvinil Ukrajinu, že opakovaně ignorovala návrhy na příměří. Připomněl, že Moskva v posledních týdnech nabídla několik jednostranných zastavení bojů – včetně příměří během velikonočních svátků a nedávného třídenního klidu zbraní u příležitosti výročí vítězství ve druhé světové válce. Kyjev tyto nabídky odmítl jako „divadelní gesta“ a trval na širším, nejméně měsíčním příměří pod mezinárodním dohledem.
Zatímco Rusko tvrdilo, že jeho dočasné příměří bylo dodržováno, Ukrajina ho obvinila z více než 730 porušení jen během jednoho dne. Moskva naopak uvádí, že Ukrajinci provedli 488 útoků během deklarovaného klidu zbraní.
Putin ve svém projevu uvedl, že Rusko je připraveno jednat „bez jakýchkoliv podmínek“ a znovu vyzval ukrajinskou vládu k přímým rozhovorům. Současně však zpochybnil smysl příměří, které by podle něj vedlo jen k dalšímu vyzbrojení Ukrajiny. „Kdo by chtěl takový mír?“ ptal se.
Trump ve svém komentáři na Truth Social označil Putinovu nabídku za „potenciálně skvělý den pro Rusko i Ukrajinu“ a dodal, že bude „pracovat s oběma stranami, aby to dotáhl do konce“. Jeho přístup se v posledních dnech zdá být smířlivější než dříve, přestože jeho administrativa zatím zaujímá vůči Kyjevu zdrženlivější postoj.
Jednání v Istanbulu, která by měla proběhnout ve čtvrtek, by byla prvním přímým setkáním zástupců Ruska a Ukrajiny od roku 2022, kdy se pokusili jednat po zahájení ruské invaze. Zatím ale Kyjev na Putinovu výzvu oficiálně nereagoval.
Evropské země mezitím pokračují v přípravách dalších kroků v případě, že Rusko příměří nepřijme. Vedle sankcí se hovoří také o zřízení mezinárodní pozorovatelské mise, která by dohlížela na případné dodržování klidu zbraní, pokud by k němu došlo.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
