Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu pozdě večer ve výjimečném televizním projevu vyzval Ukrajinu k přímým mírovým jednáním, která by se měla uskutečnit 15. května v Istanbulu. Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co čtyři přední evropští lídři vyzvali Moskvu k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří, jinak pohrozili dalšími sankcemi a zbrojní pomocí Ukrajině.
Putin v projevu uvedl, že Rusko hledá „vážná jednání“ s cílem dosáhnout „trvalého, silného míru“. Nepřímo připustil možnost, že přímé rozhovory by mohly vést k novému příměří, nicméně výzvu Evropy k okamžitému třicetidennímu zastavení bojů přímo nekomentoval.
Kreml zároveň vyslal nejednoznačný signál. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov na evropské ultimátum reagoval slovy, že Moskva to „bude muset zvážit“, avšak dodal, že „snahy o nátlak jsou naprosto zbytečné“.
Do Kyjeva o víkendu dorazili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a polský premiér Donald Tusk. Společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vystoupili na tiskové konferenci, kde dali Moskvě ultimátum: přijmout do pondělí bezpodmínečné příměří ve vzduchu, na zemi i na moři, jinak přijde další vlna sankcí, včetně omezení v energetice a bankovnictví.
Zelenskyj partnerům poděkoval za jejich jednotný postoj a podtrhl, že cílem je „vybudovat skutečné a trvalé bezpečnostní záruky“. Britský premiér později pro BBC uvedl, že americký prezident Donald Trump návrh podpořil a označil příměří za „nezbytný krok, který musí být učiněn“.
Putin v projevu obvinil Ukrajinu, že opakovaně ignorovala návrhy na příměří. Připomněl, že Moskva v posledních týdnech nabídla několik jednostranných zastavení bojů – včetně příměří během velikonočních svátků a nedávného třídenního klidu zbraní u příležitosti výročí vítězství ve druhé světové válce. Kyjev tyto nabídky odmítl jako „divadelní gesta“ a trval na širším, nejméně měsíčním příměří pod mezinárodním dohledem.
Zatímco Rusko tvrdilo, že jeho dočasné příměří bylo dodržováno, Ukrajina ho obvinila z více než 730 porušení jen během jednoho dne. Moskva naopak uvádí, že Ukrajinci provedli 488 útoků během deklarovaného klidu zbraní.
Putin ve svém projevu uvedl, že Rusko je připraveno jednat „bez jakýchkoliv podmínek“ a znovu vyzval ukrajinskou vládu k přímým rozhovorům. Současně však zpochybnil smysl příměří, které by podle něj vedlo jen k dalšímu vyzbrojení Ukrajiny. „Kdo by chtěl takový mír?“ ptal se.
Trump ve svém komentáři na Truth Social označil Putinovu nabídku za „potenciálně skvělý den pro Rusko i Ukrajinu“ a dodal, že bude „pracovat s oběma stranami, aby to dotáhl do konce“. Jeho přístup se v posledních dnech zdá být smířlivější než dříve, přestože jeho administrativa zatím zaujímá vůči Kyjevu zdrženlivější postoj.
Jednání v Istanbulu, která by měla proběhnout ve čtvrtek, by byla prvním přímým setkáním zástupců Ruska a Ukrajiny od roku 2022, kdy se pokusili jednat po zahájení ruské invaze. Zatím ale Kyjev na Putinovu výzvu oficiálně nereagoval.
Evropské země mezitím pokračují v přípravách dalších kroků v případě, že Rusko příměří nepřijme. Vedle sankcí se hovoří také o zřízení mezinárodní pozorovatelské mise, která by dohlížela na případné dodržování klidu zbraní, pokud by k němu došlo.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
