Medveděv vzkázal Západu, ať si strčí mírový plán do zadku. Pak promptně zareagoval Peskov

Dmitrij Medveděv
Dmitrij Medveděv, foto: kremlin.ru
Klára Marková 10. května 2025 20:01
Sdílej:

Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.

Bývalý ruský prezident a jeden z nejvýše postavených lidí v bezpečnostní struktuře země Dmitrij Medveděv se opět předvedl jako hlas nekompromisní agrese. Na sociální síti X (dříve Twitter) ostře napadl evropské představitele a jejich mírový návrh označil za „falešný“, který si podle jeho slov mohou „strčit do svých pangenderových zadků“. Jeho výrok okamžitě vyvolal vlnu pobouření v zahraničních médiích i diplomatických kruzích a potvrdil pověst Medveděva jako radikálního mluvčího tvrdého křídla ruské politiky.

Oficiální postoj Kremlu byl sice méně expresivní, ale v podstatě stejně odmítavý. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice uvedl, že Moskva návrh „vezme v úvahu“, zároveň ale naznačil, že Rusko nebude měnit svou linii. „Je to nový vývoj, budeme o něm uvažovat, ale máme vlastní stanovisko,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN.

Peskov zároveň zdůraznil, že žádné výhrůžky nebo ekonomický nátlak nemohou Rusko přimět ke změně postoje. „Sankce nás nevystraší. Už jsme se naučili, jak jejich dopady zmírňovat,“ prohlásil mluvčí a dodal, že Moskva je připravena na další kolo ekonomických restrikcí, které podle něj bude Západ koordinovat se Spojenými státy.

Samotný návrh třicetidenního příměří, představený o víkendu v Kyjevě za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského lídra Keira Starmera, německého opozičního politika Friedricha Merze a polského premiéra Donalda Tuska, měl vstoupit v platnost už od pondělí. Jeho hlavním cílem bylo zastavení intenzivních bojů na východě Ukrajiny a vytvoření prostoru pro nové jednání o mírovém řešení konfliktu.

Evropa tímto krokem ukázala jednotu i rozhodnost. Zároveň vyslala jasný signál: pokud Rusko příměří odmítne nebo ho sabotuje, přijde další vlna tvrdých sankcí. Ty by se měly dotknout nejen bank a vývozu klíčových technologií, ale i osobního majetku ruských oligarchů a vlivných osobností, které Kreml podporují.

Z evropského pohledu nejde jen o snahu o klid zbraní, ale i o test ruských záměrů. Pokud Moskva odmítne návrh, potvrdí tím, že nechce jednat, ale jen pokračovat ve válce. Pokud bude souhlasit, bude muset čelit riziku, že se ukáže její neschopnost příměří dodržet.

Ruské reakce zatím ukazují, že Kreml se necítí pod skutečným tlakem – a že radikální křídlo v jeho vedení je ochotné reagovat sarkasmem, vulgaritami i arogancí. Právě to ale může v očích mezinárodního společenství potvrdit, že jedinou překážkou míru je dnes sám Vladimír Putin.

Stalo se