Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Bývalý ruský prezident a jeden z nejvýše postavených lidí v bezpečnostní struktuře země Dmitrij Medveděv se opět předvedl jako hlas nekompromisní agrese. Na sociální síti X (dříve Twitter) ostře napadl evropské představitele a jejich mírový návrh označil za „falešný“, který si podle jeho slov mohou „strčit do svých pangenderových zadků“. Jeho výrok okamžitě vyvolal vlnu pobouření v zahraničních médiích i diplomatických kruzích a potvrdil pověst Medveděva jako radikálního mluvčího tvrdého křídla ruské politiky.
Oficiální postoj Kremlu byl sice méně expresivní, ale v podstatě stejně odmítavý. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice uvedl, že Moskva návrh „vezme v úvahu“, zároveň ale naznačil, že Rusko nebude měnit svou linii. „Je to nový vývoj, budeme o něm uvažovat, ale máme vlastní stanovisko,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN.
Peskov zároveň zdůraznil, že žádné výhrůžky nebo ekonomický nátlak nemohou Rusko přimět ke změně postoje. „Sankce nás nevystraší. Už jsme se naučili, jak jejich dopady zmírňovat,“ prohlásil mluvčí a dodal, že Moskva je připravena na další kolo ekonomických restrikcí, které podle něj bude Západ koordinovat se Spojenými státy.
Samotný návrh třicetidenního příměří, představený o víkendu v Kyjevě za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského lídra Keira Starmera, německého opozičního politika Friedricha Merze a polského premiéra Donalda Tuska, měl vstoupit v platnost už od pondělí. Jeho hlavním cílem bylo zastavení intenzivních bojů na východě Ukrajiny a vytvoření prostoru pro nové jednání o mírovém řešení konfliktu.
Evropa tímto krokem ukázala jednotu i rozhodnost. Zároveň vyslala jasný signál: pokud Rusko příměří odmítne nebo ho sabotuje, přijde další vlna tvrdých sankcí. Ty by se měly dotknout nejen bank a vývozu klíčových technologií, ale i osobního majetku ruských oligarchů a vlivných osobností, které Kreml podporují.
Z evropského pohledu nejde jen o snahu o klid zbraní, ale i o test ruských záměrů. Pokud Moskva odmítne návrh, potvrdí tím, že nechce jednat, ale jen pokračovat ve válce. Pokud bude souhlasit, bude muset čelit riziku, že se ukáže její neschopnost příměří dodržet.
Ruské reakce zatím ukazují, že Kreml se necítí pod skutečným tlakem – a že radikální křídlo v jeho vedení je ochotné reagovat sarkasmem, vulgaritami i arogancí. Právě to ale může v očích mezinárodního společenství potvrdit, že jedinou překážkou míru je dnes sám Vladimír Putin.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
