Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Bývalý ruský prezident a jeden z nejvýše postavených lidí v bezpečnostní struktuře země Dmitrij Medveděv se opět předvedl jako hlas nekompromisní agrese. Na sociální síti X (dříve Twitter) ostře napadl evropské představitele a jejich mírový návrh označil za „falešný“, který si podle jeho slov mohou „strčit do svých pangenderových zadků“. Jeho výrok okamžitě vyvolal vlnu pobouření v zahraničních médiích i diplomatických kruzích a potvrdil pověst Medveděva jako radikálního mluvčího tvrdého křídla ruské politiky.
Oficiální postoj Kremlu byl sice méně expresivní, ale v podstatě stejně odmítavý. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice uvedl, že Moskva návrh „vezme v úvahu“, zároveň ale naznačil, že Rusko nebude měnit svou linii. „Je to nový vývoj, budeme o něm uvažovat, ale máme vlastní stanovisko,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN.
Peskov zároveň zdůraznil, že žádné výhrůžky nebo ekonomický nátlak nemohou Rusko přimět ke změně postoje. „Sankce nás nevystraší. Už jsme se naučili, jak jejich dopady zmírňovat,“ prohlásil mluvčí a dodal, že Moskva je připravena na další kolo ekonomických restrikcí, které podle něj bude Západ koordinovat se Spojenými státy.
Samotný návrh třicetidenního příměří, představený o víkendu v Kyjevě za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského lídra Keira Starmera, německého opozičního politika Friedricha Merze a polského premiéra Donalda Tuska, měl vstoupit v platnost už od pondělí. Jeho hlavním cílem bylo zastavení intenzivních bojů na východě Ukrajiny a vytvoření prostoru pro nové jednání o mírovém řešení konfliktu.
Evropa tímto krokem ukázala jednotu i rozhodnost. Zároveň vyslala jasný signál: pokud Rusko příměří odmítne nebo ho sabotuje, přijde další vlna tvrdých sankcí. Ty by se měly dotknout nejen bank a vývozu klíčových technologií, ale i osobního majetku ruských oligarchů a vlivných osobností, které Kreml podporují.
Z evropského pohledu nejde jen o snahu o klid zbraní, ale i o test ruských záměrů. Pokud Moskva odmítne návrh, potvrdí tím, že nechce jednat, ale jen pokračovat ve válce. Pokud bude souhlasit, bude muset čelit riziku, že se ukáže její neschopnost příměří dodržet.
Ruské reakce zatím ukazují, že Kreml se necítí pod skutečným tlakem – a že radikální křídlo v jeho vedení je ochotné reagovat sarkasmem, vulgaritami i arogancí. Právě to ale může v očích mezinárodního společenství potvrdit, že jedinou překážkou míru je dnes sám Vladimír Putin.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.