Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Bývalý ruský prezident a jeden z nejvýše postavených lidí v bezpečnostní struktuře země Dmitrij Medveděv se opět předvedl jako hlas nekompromisní agrese. Na sociální síti X (dříve Twitter) ostře napadl evropské představitele a jejich mírový návrh označil za „falešný“, který si podle jeho slov mohou „strčit do svých pangenderových zadků“. Jeho výrok okamžitě vyvolal vlnu pobouření v zahraničních médiích i diplomatických kruzích a potvrdil pověst Medveděva jako radikálního mluvčího tvrdého křídla ruské politiky.
Oficiální postoj Kremlu byl sice méně expresivní, ale v podstatě stejně odmítavý. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice uvedl, že Moskva návrh „vezme v úvahu“, zároveň ale naznačil, že Rusko nebude měnit svou linii. „Je to nový vývoj, budeme o něm uvažovat, ale máme vlastní stanovisko,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN.
Peskov zároveň zdůraznil, že žádné výhrůžky nebo ekonomický nátlak nemohou Rusko přimět ke změně postoje. „Sankce nás nevystraší. Už jsme se naučili, jak jejich dopady zmírňovat,“ prohlásil mluvčí a dodal, že Moskva je připravena na další kolo ekonomických restrikcí, které podle něj bude Západ koordinovat se Spojenými státy.
Samotný návrh třicetidenního příměří, představený o víkendu v Kyjevě za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského lídra Keira Starmera, německého opozičního politika Friedricha Merze a polského premiéra Donalda Tuska, měl vstoupit v platnost už od pondělí. Jeho hlavním cílem bylo zastavení intenzivních bojů na východě Ukrajiny a vytvoření prostoru pro nové jednání o mírovém řešení konfliktu.
Evropa tímto krokem ukázala jednotu i rozhodnost. Zároveň vyslala jasný signál: pokud Rusko příměří odmítne nebo ho sabotuje, přijde další vlna tvrdých sankcí. Ty by se měly dotknout nejen bank a vývozu klíčových technologií, ale i osobního majetku ruských oligarchů a vlivných osobností, které Kreml podporují.
Z evropského pohledu nejde jen o snahu o klid zbraní, ale i o test ruských záměrů. Pokud Moskva odmítne návrh, potvrdí tím, že nechce jednat, ale jen pokračovat ve válce. Pokud bude souhlasit, bude muset čelit riziku, že se ukáže její neschopnost příměří dodržet.
Ruské reakce zatím ukazují, že Kreml se necítí pod skutečným tlakem – a že radikální křídlo v jeho vedení je ochotné reagovat sarkasmem, vulgaritami i arogancí. Právě to ale může v očích mezinárodního společenství potvrdit, že jedinou překážkou míru je dnes sám Vladimír Putin.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) má na stole poměrně radikální návrh. Rád by totiž omezil dostupnost energetických nápojů tak, aby si je nemohly koupit děti mladší 16 let. Právě u nich totiž konzumace představuje největší riziko.
V moskevských ulicích se u čerpacích stanic tvoří dlouhé fronty osobních i nákladních automobilů kvůli akutnímu celonárodnímu nedostatku pohonných hmot. Mnozí řidiči tráví celé dny objížděním města a hledáním benzínu, což představuje v zemi, která patří k největším světovým producentům energií, zcela výjimečný stav.
Zavádění umělé inteligence ve světě může podle čerstvé zprávy Organizace spojených národů prohloubit globální nerovnost. Nezávislý mezinárodní vědecký panel pro AI, který loni zřídilo Valné shromáždění OSN jako vůbec první globální vědecký orgán v této oblasti, proto navrhuje společný rámec pro odpovědný vývoj technologií.
Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Tříletý chlapec byl vyproštěn živý z trosek šest dní po ničivém zemětřesení ve Venezuele, jak oznámil jordánský záchranný tým. Batole jménem Klieber Morán objevili záchranáři v troskách ve státě La Guaira, což prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za obrovský zdroj naděje pro celý národ.
Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.