Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Bývalý ruský prezident a jeden z nejvýše postavených lidí v bezpečnostní struktuře země Dmitrij Medveděv se opět předvedl jako hlas nekompromisní agrese. Na sociální síti X (dříve Twitter) ostře napadl evropské představitele a jejich mírový návrh označil za „falešný“, který si podle jeho slov mohou „strčit do svých pangenderových zadků“. Jeho výrok okamžitě vyvolal vlnu pobouření v zahraničních médiích i diplomatických kruzích a potvrdil pověst Medveděva jako radikálního mluvčího tvrdého křídla ruské politiky.
Oficiální postoj Kremlu byl sice méně expresivní, ale v podstatě stejně odmítavý. Tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice uvedl, že Moskva návrh „vezme v úvahu“, zároveň ale naznačil, že Rusko nebude měnit svou linii. „Je to nový vývoj, budeme o něm uvažovat, ale máme vlastní stanovisko,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN.
Peskov zároveň zdůraznil, že žádné výhrůžky nebo ekonomický nátlak nemohou Rusko přimět ke změně postoje. „Sankce nás nevystraší. Už jsme se naučili, jak jejich dopady zmírňovat,“ prohlásil mluvčí a dodal, že Moskva je připravena na další kolo ekonomických restrikcí, které podle něj bude Západ koordinovat se Spojenými státy.
Samotný návrh třicetidenního příměří, představený o víkendu v Kyjevě za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, britského lídra Keira Starmera, německého opozičního politika Friedricha Merze a polského premiéra Donalda Tuska, měl vstoupit v platnost už od pondělí. Jeho hlavním cílem bylo zastavení intenzivních bojů na východě Ukrajiny a vytvoření prostoru pro nové jednání o mírovém řešení konfliktu.
Evropa tímto krokem ukázala jednotu i rozhodnost. Zároveň vyslala jasný signál: pokud Rusko příměří odmítne nebo ho sabotuje, přijde další vlna tvrdých sankcí. Ty by se měly dotknout nejen bank a vývozu klíčových technologií, ale i osobního majetku ruských oligarchů a vlivných osobností, které Kreml podporují.
Z evropského pohledu nejde jen o snahu o klid zbraní, ale i o test ruských záměrů. Pokud Moskva odmítne návrh, potvrdí tím, že nechce jednat, ale jen pokračovat ve válce. Pokud bude souhlasit, bude muset čelit riziku, že se ukáže její neschopnost příměří dodržet.
Ruské reakce zatím ukazují, že Kreml se necítí pod skutečným tlakem – a že radikální křídlo v jeho vedení je ochotné reagovat sarkasmem, vulgaritami i arogancí. Právě to ale může v očích mezinárodního společenství potvrdit, že jedinou překážkou míru je dnes sám Vladimír Putin.
Organizace spojených národů rozhodla, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení dopravního letadla společnosti Malaysia Airlines, letu MH17, který byl zasažen nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Tragédie si vyžádala 298 lidských životů.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.
Karel Bláha sice nepatřil k úplně nejslavnějším českým zpěvákům, přesto na začátku měsíce oběhla smutná zpráva o jeho úmrtí celou zemi. Dnes se lidé s Bláhou naposledy rozloučili.
