Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
„Říkal jsem to mnohokrát – považuji Rusy a Ukrajince za jeden národ. V tomto smyslu je celá Ukrajina naše,“ prohlásil šéf Kremlu za bouřlivého potlesku přítomných politiků a podnikatelů. Pokračoval i dál: „Existuje staré pravidlo: kde vkročí ruský voják, tam je to naše.“
Putin tak zřetelně signalizoval, že se nevzdává ambice ovládnout celé ukrajinské území – a to i přesto, že Moskva v posledních týdnech na veřejnosti zaujímala smířlivější tón, zejména od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump začal tlačit na dosažení mírové dohody.
To se však nyní změnilo. Putin opět použil hrozbu jadernou silou – poprvé po měsících mlčení na toto téma. Na otázku, jak by Rusko reagovalo, pokud by Ukrajina použila špinavou bombu, odpověděl varovně: „To by byla kolosální chyba těch, které nazýváme neonacisty na dnešní Ukrajině. Může to být jejich poslední chyba. Vždy reagujeme – a reagujeme tvrdě.“
Tato slova připomněla období posledních měsíců vlády Joea Bidena, kdy Kreml často vyhrožoval jadernou odvetou. S příchodem Trumpa do Bílého domu však tato rétorika utichla – až dosud.
Změna tónu podle některých komentátorů ukazuje, že Rusko necítí potřebu držet se diplomatických konvencí – a že si je vědomo toho, že Donald Trump se z mírových vyjednávání postupně stahuje, přestože stále usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou.
Podle moskevského zpravodaje televize Sky News Ivora Bennetta jde ze strany Putina o promyšlený vzkaz: Rusko nehodlá ustoupit – ani na bojišti, ani u jednacího stolu. A co víc – zdá se, že se už ani nesnaží vyhovět americkému prezidentovi.
Zároveň to může být důkazem rostoucí Putinovy sebedůvěry v tom, že situace se vyvíjí v jeho prospěch. A právě tato směs agresivní rétoriky a politického kalkulu dává tušit, že cesta k jakémukoli míru bude ještě dlouhá a složitá.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
