Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
„Říkal jsem to mnohokrát – považuji Rusy a Ukrajince za jeden národ. V tomto smyslu je celá Ukrajina naše,“ prohlásil šéf Kremlu za bouřlivého potlesku přítomných politiků a podnikatelů. Pokračoval i dál: „Existuje staré pravidlo: kde vkročí ruský voják, tam je to naše.“
Putin tak zřetelně signalizoval, že se nevzdává ambice ovládnout celé ukrajinské území – a to i přesto, že Moskva v posledních týdnech na veřejnosti zaujímala smířlivější tón, zejména od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump začal tlačit na dosažení mírové dohody.
To se však nyní změnilo. Putin opět použil hrozbu jadernou silou – poprvé po měsících mlčení na toto téma. Na otázku, jak by Rusko reagovalo, pokud by Ukrajina použila špinavou bombu, odpověděl varovně: „To by byla kolosální chyba těch, které nazýváme neonacisty na dnešní Ukrajině. Může to být jejich poslední chyba. Vždy reagujeme – a reagujeme tvrdě.“
Tato slova připomněla období posledních měsíců vlády Joea Bidena, kdy Kreml často vyhrožoval jadernou odvetou. S příchodem Trumpa do Bílého domu však tato rétorika utichla – až dosud.
Změna tónu podle některých komentátorů ukazuje, že Rusko necítí potřebu držet se diplomatických konvencí – a že si je vědomo toho, že Donald Trump se z mírových vyjednávání postupně stahuje, přestože stále usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou.
Podle moskevského zpravodaje televize Sky News Ivora Bennetta jde ze strany Putina o promyšlený vzkaz: Rusko nehodlá ustoupit – ani na bojišti, ani u jednacího stolu. A co víc – zdá se, že se už ani nesnaží vyhovět americkému prezidentovi.
Zároveň to může být důkazem rostoucí Putinovy sebedůvěry v tom, že situace se vyvíjí v jeho prospěch. A právě tato směs agresivní rétoriky a politického kalkulu dává tušit, že cesta k jakémukoli míru bude ještě dlouhá a složitá.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
