Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
„Říkal jsem to mnohokrát – považuji Rusy a Ukrajince za jeden národ. V tomto smyslu je celá Ukrajina naše,“ prohlásil šéf Kremlu za bouřlivého potlesku přítomných politiků a podnikatelů. Pokračoval i dál: „Existuje staré pravidlo: kde vkročí ruský voják, tam je to naše.“
Putin tak zřetelně signalizoval, že se nevzdává ambice ovládnout celé ukrajinské území – a to i přesto, že Moskva v posledních týdnech na veřejnosti zaujímala smířlivější tón, zejména od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump začal tlačit na dosažení mírové dohody.
To se však nyní změnilo. Putin opět použil hrozbu jadernou silou – poprvé po měsících mlčení na toto téma. Na otázku, jak by Rusko reagovalo, pokud by Ukrajina použila špinavou bombu, odpověděl varovně: „To by byla kolosální chyba těch, které nazýváme neonacisty na dnešní Ukrajině. Může to být jejich poslední chyba. Vždy reagujeme – a reagujeme tvrdě.“
Tato slova připomněla období posledních měsíců vlády Joea Bidena, kdy Kreml často vyhrožoval jadernou odvetou. S příchodem Trumpa do Bílého domu však tato rétorika utichla – až dosud.
Změna tónu podle některých komentátorů ukazuje, že Rusko necítí potřebu držet se diplomatických konvencí – a že si je vědomo toho, že Donald Trump se z mírových vyjednávání postupně stahuje, přestože stále usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou.
Podle moskevského zpravodaje televize Sky News Ivora Bennetta jde ze strany Putina o promyšlený vzkaz: Rusko nehodlá ustoupit – ani na bojišti, ani u jednacího stolu. A co víc – zdá se, že se už ani nesnaží vyhovět americkému prezidentovi.
Zároveň to může být důkazem rostoucí Putinovy sebedůvěry v tom, že situace se vyvíjí v jeho prospěch. A právě tato směs agresivní rétoriky a politického kalkulu dává tušit, že cesta k jakémukoli míru bude ještě dlouhá a složitá.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
