Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
V projevu k Radě národní bezpečnosti Ruska Putin uvedl, že Kyjev a jeho evropští spojenci „stále podléhají iluzím a sní o tom, že zasadí Rusku strategickou porážku na bojišti“. Podle Putina Moskva obdržela plán, který označil za „novou verzi“ a „modernizovaný plán“ toho, co bylo projednáváno s USA před jeho srpnovým summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce. Putinova pozitivní reakce jen prohlubuje přesvědčení v Evropě a na Ukrajině, že tato dohoda je rovnocenná s kapitulací.
Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí jednomu z nejobtížnějších okamžiků ve své historii. Agentury uvádí, že Donald Trump na Kyjev naléhá, aby plán přijal do čtvrtka, což by Ukrajinu donutilo vzdát se území a učinit další bolestivé ústupky. Zelenskyj v desetiminutovém projevu před prezidentským palácem uvedl, že přijetí americko-ruského plánu by mohlo Ukrajinu připravit o „svobodu, důstojnost a spravedlnost“. Sám Trump v rádiovém rozhovoru uvedl, že čtvrtek považuje za „vhodnou dobu“ pro Zelenského podpis dohody.
Místopředseda USA, JD Vance, sice prohlásil, že jakýkoli plán by měl zachovat suverenitu Ukrajiny a být přijatelný pro obě země, ale zároveň označil za „fantazii“ představu, že by Ukrajina mohla vyhrát jen s dodávkami peněz či zbraní ze strany USA nebo s dalšími sankcemi proti Rusku. Zelenskyj signalizoval, že se Ukrajina musí připravit na možnost ztráty podpory USA, pokud se vzepře. V pátek proto telefonicky jednal s lídry Německa, Francie a Spojeného království.
Kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer Zelenského ujistili o „nezměněné a plné podpoře na cestě k trvalému a spravedlivému míru“ a potvrdili, že jakákoli dohoda musí být skutečně spravedlivá a zohledňovat ukrajinské červené linie. Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, varovala, že „válka Ruska proti Ukrajině je existenční hrozbou pro Evropu“ a že Rusko nemá žádné právní nároky na ústupky od země, kterou napadlo.
Finanční deník Financial Times informoval, že Trumpova administrativa dala ukrajinským a evropským představitelům najevo, že pro vyjednávání o svém plánu na ukončení války na Ukrajině je jen malý prostor. List popsal „nestabilní schůzku“ mezi ministrem armády USA Danielem Driscollem a evropskými velvyslanci, kde Driscoll podle jednoho ze zúčastněných evropských úředníků uvedl: „Nebudeme vyjednávat detaily.“ Britský premiér Keir Starmer se v sobotu sejde se spojenci Ukrajiny na summitu G20 v Johannesburgu, aby projednali, jak „posílit“ americký návrh.
Mezitím polský velvyslanec v Jižní Koreji vyjádřil „velké znepokojení“ nad zapojením Severní Koreje do ruské války proti Ukrajině. Uvedl, že bezpečnost mezi Korejským poloostrovem, střední Evropou a takzvaným východním křídlem se propojila.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.