Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
V projevu k Radě národní bezpečnosti Ruska Putin uvedl, že Kyjev a jeho evropští spojenci „stále podléhají iluzím a sní o tom, že zasadí Rusku strategickou porážku na bojišti“. Podle Putina Moskva obdržela plán, který označil za „novou verzi“ a „modernizovaný plán“ toho, co bylo projednáváno s USA před jeho srpnovým summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce. Putinova pozitivní reakce jen prohlubuje přesvědčení v Evropě a na Ukrajině, že tato dohoda je rovnocenná s kapitulací.
Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí jednomu z nejobtížnějších okamžiků ve své historii. Agentury uvádí, že Donald Trump na Kyjev naléhá, aby plán přijal do čtvrtka, což by Ukrajinu donutilo vzdát se území a učinit další bolestivé ústupky. Zelenskyj v desetiminutovém projevu před prezidentským palácem uvedl, že přijetí americko-ruského plánu by mohlo Ukrajinu připravit o „svobodu, důstojnost a spravedlnost“. Sám Trump v rádiovém rozhovoru uvedl, že čtvrtek považuje za „vhodnou dobu“ pro Zelenského podpis dohody.
Místopředseda USA, JD Vance, sice prohlásil, že jakýkoli plán by měl zachovat suverenitu Ukrajiny a být přijatelný pro obě země, ale zároveň označil za „fantazii“ představu, že by Ukrajina mohla vyhrát jen s dodávkami peněz či zbraní ze strany USA nebo s dalšími sankcemi proti Rusku. Zelenskyj signalizoval, že se Ukrajina musí připravit na možnost ztráty podpory USA, pokud se vzepře. V pátek proto telefonicky jednal s lídry Německa, Francie a Spojeného království.
Kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer Zelenského ujistili o „nezměněné a plné podpoře na cestě k trvalému a spravedlivému míru“ a potvrdili, že jakákoli dohoda musí být skutečně spravedlivá a zohledňovat ukrajinské červené linie. Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, varovala, že „válka Ruska proti Ukrajině je existenční hrozbou pro Evropu“ a že Rusko nemá žádné právní nároky na ústupky od země, kterou napadlo.
Finanční deník Financial Times informoval, že Trumpova administrativa dala ukrajinským a evropským představitelům najevo, že pro vyjednávání o svém plánu na ukončení války na Ukrajině je jen malý prostor. List popsal „nestabilní schůzku“ mezi ministrem armády USA Danielem Driscollem a evropskými velvyslanci, kde Driscoll podle jednoho ze zúčastněných evropských úředníků uvedl: „Nebudeme vyjednávat detaily.“ Britský premiér Keir Starmer se v sobotu sejde se spojenci Ukrajiny na summitu G20 v Johannesburgu, aby projednali, jak „posílit“ americký návrh.
Mezitím polský velvyslanec v Jižní Koreji vyjádřil „velké znepokojení“ nad zapojením Severní Koreje do ruské války proti Ukrajině. Uvedl, že bezpečnost mezi Korejským poloostrovem, střední Evropou a takzvaným východním křídlem se propojila.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.