Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
V projevu k Radě národní bezpečnosti Ruska Putin uvedl, že Kyjev a jeho evropští spojenci „stále podléhají iluzím a sní o tom, že zasadí Rusku strategickou porážku na bojišti“. Podle Putina Moskva obdržela plán, který označil za „novou verzi“ a „modernizovaný plán“ toho, co bylo projednáváno s USA před jeho srpnovým summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce. Putinova pozitivní reakce jen prohlubuje přesvědčení v Evropě a na Ukrajině, že tato dohoda je rovnocenná s kapitulací.
Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí jednomu z nejobtížnějších okamžiků ve své historii. Agentury uvádí, že Donald Trump na Kyjev naléhá, aby plán přijal do čtvrtka, což by Ukrajinu donutilo vzdát se území a učinit další bolestivé ústupky. Zelenskyj v desetiminutovém projevu před prezidentským palácem uvedl, že přijetí americko-ruského plánu by mohlo Ukrajinu připravit o „svobodu, důstojnost a spravedlnost“. Sám Trump v rádiovém rozhovoru uvedl, že čtvrtek považuje za „vhodnou dobu“ pro Zelenského podpis dohody.
Místopředseda USA, JD Vance, sice prohlásil, že jakýkoli plán by měl zachovat suverenitu Ukrajiny a být přijatelný pro obě země, ale zároveň označil za „fantazii“ představu, že by Ukrajina mohla vyhrát jen s dodávkami peněz či zbraní ze strany USA nebo s dalšími sankcemi proti Rusku. Zelenskyj signalizoval, že se Ukrajina musí připravit na možnost ztráty podpory USA, pokud se vzepře. V pátek proto telefonicky jednal s lídry Německa, Francie a Spojeného království.
Kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer Zelenského ujistili o „nezměněné a plné podpoře na cestě k trvalému a spravedlivému míru“ a potvrdili, že jakákoli dohoda musí být skutečně spravedlivá a zohledňovat ukrajinské červené linie. Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, varovala, že „válka Ruska proti Ukrajině je existenční hrozbou pro Evropu“ a že Rusko nemá žádné právní nároky na ústupky od země, kterou napadlo.
Finanční deník Financial Times informoval, že Trumpova administrativa dala ukrajinským a evropským představitelům najevo, že pro vyjednávání o svém plánu na ukončení války na Ukrajině je jen malý prostor. List popsal „nestabilní schůzku“ mezi ministrem armády USA Danielem Driscollem a evropskými velvyslanci, kde Driscoll podle jednoho ze zúčastněných evropských úředníků uvedl: „Nebudeme vyjednávat detaily.“ Britský premiér Keir Starmer se v sobotu sejde se spojenci Ukrajiny na summitu G20 v Johannesburgu, aby projednali, jak „posílit“ americký návrh.
Mezitím polský velvyslanec v Jižní Koreji vyjádřil „velké znepokojení“ nad zapojením Severní Koreje do ruské války proti Ukrajině. Uvedl, že bezpečnost mezi Korejským poloostrovem, střední Evropou a takzvaným východním křídlem se propojila.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.