Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
V projevu k Radě národní bezpečnosti Ruska Putin uvedl, že Kyjev a jeho evropští spojenci „stále podléhají iluzím a sní o tom, že zasadí Rusku strategickou porážku na bojišti“. Podle Putina Moskva obdržela plán, který označil za „novou verzi“ a „modernizovaný plán“ toho, co bylo projednáváno s USA před jeho srpnovým summitem s Donaldem Trumpem na Aljašce. Putinova pozitivní reakce jen prohlubuje přesvědčení v Evropě a na Ukrajině, že tato dohoda je rovnocenná s kapitulací.
Prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí jednomu z nejobtížnějších okamžiků ve své historii. Agentury uvádí, že Donald Trump na Kyjev naléhá, aby plán přijal do čtvrtka, což by Ukrajinu donutilo vzdát se území a učinit další bolestivé ústupky. Zelenskyj v desetiminutovém projevu před prezidentským palácem uvedl, že přijetí americko-ruského plánu by mohlo Ukrajinu připravit o „svobodu, důstojnost a spravedlnost“. Sám Trump v rádiovém rozhovoru uvedl, že čtvrtek považuje za „vhodnou dobu“ pro Zelenského podpis dohody.
Místopředseda USA, JD Vance, sice prohlásil, že jakýkoli plán by měl zachovat suverenitu Ukrajiny a být přijatelný pro obě země, ale zároveň označil za „fantazii“ představu, že by Ukrajina mohla vyhrát jen s dodávkami peněz či zbraní ze strany USA nebo s dalšími sankcemi proti Rusku. Zelenskyj signalizoval, že se Ukrajina musí připravit na možnost ztráty podpory USA, pokud se vzepře. V pátek proto telefonicky jednal s lídry Německa, Francie a Spojeného království.
Kancléř Friedrich Merz, prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer Zelenského ujistili o „nezměněné a plné podpoře na cestě k trvalému a spravedlivému míru“ a potvrdili, že jakákoli dohoda musí být skutečně spravedlivá a zohledňovat ukrajinské červené linie. Šéfka zahraniční politiky EU, Kaja Kallasová, varovala, že „válka Ruska proti Ukrajině je existenční hrozbou pro Evropu“ a že Rusko nemá žádné právní nároky na ústupky od země, kterou napadlo.
Finanční deník Financial Times informoval, že Trumpova administrativa dala ukrajinským a evropským představitelům najevo, že pro vyjednávání o svém plánu na ukončení války na Ukrajině je jen malý prostor. List popsal „nestabilní schůzku“ mezi ministrem armády USA Danielem Driscollem a evropskými velvyslanci, kde Driscoll podle jednoho ze zúčastněných evropských úředníků uvedl: „Nebudeme vyjednávat detaily.“ Britský premiér Keir Starmer se v sobotu sejde se spojenci Ukrajiny na summitu G20 v Johannesburgu, aby projednali, jak „posílit“ americký návrh.
Mezitím polský velvyslanec v Jižní Koreji vyjádřil „velké znepokojení“ nad zapojením Severní Koreje do ruské války proti Ukrajině. Uvedl, že bezpečnost mezi Korejským poloostrovem, střední Evropou a takzvaným východním křídlem se propojila.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.