Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem tohoto týdne uvedl, že svůj návrh na velikonoční příměří předal ruské straně prostřednictvím Spojených států. Tento diplomatický kanál se stal klíčovým v době, kdy se pozornost světové veřejnosti i politických špiček ve Washingtonu částečně odklonila od východní Evropy směrem k eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě.
Podle oficiálního prohlášení Kremlu vstoupí příměří v platnost v sobotu 11. dubna 2026 v 16:00 místního času a potrvá do konce neděle 12. dubna. Ruské velení dostalo pokyn zastavit veškeré bojové operace ve všech směrech. Putinovo rozhodnutí je prezentováno jako gesto spojené s blížícím se významným náboženským svátkem, který je pro obě slovanské země společný.
Ruský generální štáb sice instruoval své jednotky k zastavení palby, zároveň však zdůraznil, že vojáci zůstávají v pohotovosti. Kreml varoval, že ruské síly jsou připraveny okamžitě reagovat na jakékoli provokace ze strany nepřítele. Moskva ve svém vyjádření doplnila, že automaticky předpokládá, že ukrajinská armáda bude tento příklad následovat a zbraně během svátků rovněž složí.
Tento diplomatický posun přichází po několika neúspěšných kolech mírových jednání vedených pod záštitou Spojených států. Dosavadní snahy o dosažení trvalejší dohody opakovaně ztroskotaly, přičemž proces se v posledních měsících téměř zastavil. Washington se nyní intenzivně zabývá válkou v Íránu, což Ukrajinu i Rusko postavilo do situace, kdy musí hledat cesty k deeskalaci s menším přímým zapojením amerických vyjednavačů.
Jednání o trvalém míru zůstávají i nadále na mrtvém bodě kvůli diametrálně odlišným požadavkům obou stran. Moskva i nadále trvá na územních a politických ústupcích ze strany Kyjeva. Prezident Zelenskyj však takové podmínky kategoricky odmítá a označuje je za nepřijatelnou kapitulaci, která by znamenala konec ukrajinské suverenity.
Válka na Ukrajině se již stala nejtragičtějším konfliktem v Evropě od konce druhé světové války. Boje si vyžádaly stovky tisíc lidských životů a donutily miliony lidí opustit své domovy. Obrovské materiální škody a hluboké společenské rány činí z jakéhokoli, byť jen dvoudenního příměří, událost, ke které se upírají naděje na alespoň dočasné zmírnění utrpení.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.