Putin souhlasí s velikonočním příměřím na Ukrajině

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 10. dubna 2026 10:12
Sdílej:

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem tohoto týdne uvedl, že svůj návrh na velikonoční příměří předal ruské straně prostřednictvím Spojených států. Tento diplomatický kanál se stal klíčovým v době, kdy se pozornost světové veřejnosti i politických špiček ve Washingtonu částečně odklonila od východní Evropy směrem k eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě.

Podle oficiálního prohlášení Kremlu vstoupí příměří v platnost v sobotu 11. dubna 2026 v 16:00 místního času a potrvá do konce neděle 12. dubna. Ruské velení dostalo pokyn zastavit veškeré bojové operace ve všech směrech. Putinovo rozhodnutí je prezentováno jako gesto spojené s blížícím se významným náboženským svátkem, který je pro obě slovanské země společný.

Ruský generální štáb sice instruoval své jednotky k zastavení palby, zároveň však zdůraznil, že vojáci zůstávají v pohotovosti. Kreml varoval, že ruské síly jsou připraveny okamžitě reagovat na jakékoli provokace ze strany nepřítele. Moskva ve svém vyjádření doplnila, že automaticky předpokládá, že ukrajinská armáda bude tento příklad následovat a zbraně během svátků rovněž složí.

Tento diplomatický posun přichází po několika neúspěšných kolech mírových jednání vedených pod záštitou Spojených států. Dosavadní snahy o dosažení trvalejší dohody opakovaně ztroskotaly, přičemž proces se v posledních měsících téměř zastavil. Washington se nyní intenzivně zabývá válkou v Íránu, což Ukrajinu i Rusko postavilo do situace, kdy musí hledat cesty k deeskalaci s menším přímým zapojením amerických vyjednavačů.

Jednání o trvalém míru zůstávají i nadále na mrtvém bodě kvůli diametrálně odlišným požadavkům obou stran. Moskva i nadále trvá na územních a politických ústupcích ze strany Kyjeva. Prezident Zelenskyj však takové podmínky kategoricky odmítá a označuje je za nepřijatelnou kapitulaci, která by znamenala konec ukrajinské suverenity.

Válka na Ukrajině se již stala nejtragičtějším konfliktem v Evropě od konce druhé světové války. Boje si vyžádaly stovky tisíc lidských životů a donutily miliony lidí opustit své domovy. Obrovské materiální škody a hluboké společenské rány činí z jakéhokoli, byť jen dvoudenního příměří, událost, ke které se upírají naděje na alespoň dočasné zmírnění utrpení.

Stalo se