Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Vyšetřování nezávislého serveru The Insider ukazuje, že ruští velitelé umírají za nejrůznějších okolností – od přesných úderů na velitelská stanoviště přes sestřelení letadel až po cílené atentáty. Likvidace ruských elit začala hned v prvních dnech války, kdy majora generála Andreje Suchovetského zastřelil ukrajinský odstřelovač u Černihiva. Od té doby seznam padlých generálů, většinou mužů v produktivním věku mezi 40 a 60 lety, neustále narůstá.
Ukrajinské síly s postupem času prokázaly schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu i přímo na území Ruska. Mezi nejcitelnější ztráty patří úmrtí generálporučíka Igora Kirillova, šéfa vojsk radiační, chemické a biologické ochrany, který zahynul při bombovém útoku v Moskvě v prosinci 2024. Podobný osud potkal i generálporučíka Fanila Sarvarova, jenž se stal obětí výbuchu auta v ruské metropoli na konci roku 2025.
Podle vojenských analytiků mají tyto ztráty devastující vliv na morálku i strategické schopnosti ruských vojsk. Ztráta zkušených stratégů nutí Moskvu povyšovat nezkušené důstojníky a uchylovat se spíše k taktice hrubé síly než k sofistikovaným manévrům. Kreml se navíc snaží skutečný rozsah úmrtí tajit a mnoho úmrtí oficiálně nikdy nepotvrdil, aby předešel panice a dalšímu podkopávání autority armády.
Spekuluje se navíc, že skutečná bilance může být ještě horší. Aktuálně se množí zprávy o smrti generála Andreje Averjanova, muže spojovaného s otravou novičokem v britském Salisbury. Averjanov se už delší dobu neobjevil na veřejnosti a podle některých zdrojů mohl zahynout při dronovém útoku na ropný tanker ve Středozemním moři. Pokud se tato informace potvrdí, stal by se již dvacátým generálem, který za Putinovy imperiální ambice zaplatil životem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.