Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.
Trumpovo druhé prezidentské období začalo smířlivým postojem k Moskvě. Od ledna hovořil s Putinem více než s kterýmkoli jiným státníkem, přiměl Ukrajinu k příměří a dočasně pozastavil výzvědné informace i vojenskou pomoc. Kreml to ale nevnímal jako gesto míru – naopak, Putin zesílil útoky, zejména proti civilistům.
Trump na to opakovaně reagoval s frustrací. „Putin se zbláznil! Zabíjí zbytečně spoustu lidí, nejen vojáků. Rakety a drony dopadají na ukrajinská města bez důvodu,“ napsal v květnu na Truth Social. V červenci dodal, že „to vypadá, jako by chtěl prostě dál zabíjet lidi“.
Do konfliktu se přímo či nepřímo zapojují i další mocnosti. Čínský ministr zahraničí Wang I údajně řekl svému unijnímu protějšku, že porážka Ruska by přesměrovala americkou pozornost na Čínu. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha připomněl, že Rusko využívá pomoc z Íránu, Severní Koreje i čínského průmyslu. Bezpečnost Evropy, Blízkého východu a Indo-Pacifiku je dnes provázaná více než kdy dřív.
Putin a Si Ťin-pching tak možná neúmyslně přiměli Trumpa k tvrdšímu kurzu. Zatímco Moskva jeho výpady shazuje jako „emoční přepětí“ nebo proměnlivou náladu, historie už několikrát ukázala, že podcenění Trumpovy rozhodnosti může být osudové.
Putin se podle všeho snažil Trumpa „uhrát“ lichotkami, náznaky, že se odvrátí od Číny, a sliby o lepším obchodu. Ve skutečnosti chtěl jen zdržet americkou pomoc Ukrajině. Trump to už ale prohlédl. „Dostáváme od Putina hromadu keců. Je na nás milý, ale nic to neznamená,“ prohlásil nedávno. Viceprezident JD Vance se přidal slovy, že Putin „chce příliš“ a že jeho požadavky jsou nepřijatelné.
Zatímco některé západoevropské země se léta snažily s diktátory vyjednávat, státy, které sdílí hranice s Ruskem – Finsko, pobaltské země, Polsko a Rumunsko – vědí, že jedinou cestou k míru je síla. Ústupky vůči agresorům vedou jen k dalším agresím.
Trump se přibližuje k historickému odkazu Ronalda Reagana – mír skrze sílu. Zatím zvolil vstřícnější cestu, ale Putin jeho nabídky shodil ze stolu. Trump teď podle všeho přechází k tvrdší linii.
Senát musí schválit nový balík sankcí proti Rusku. Ukrajina musí dostat veškeré obranné i útočné zbraně, které potřebuje k zastavení a vytlačení ruských sil a vstup Ukrajiny do NATO musí znovu přijít na stůl, míní Kaush Arha, prezident Free & Open Indo-Pacific Forum. Tím podle něj Spojené státy vyšlou jednoznačný signál Moskvě i světu – a zároveň přinutí nerozhodné státy, aby se jasně postavily.
Evropa je přitom vítána, aby nesla větší díl nákladů, a měla by urychlit posilování své obrany a vojenského průmyslu – nejen jako doplněk, ale i jako částečnou náhradu za americkou pomoc.
Trump také výrazně omezil vliv „deep state“ – byrokratických struktur v Pentagonu, které podle něj často prosazují vlastní agendu namísto prezidentovy. Neautorizované zákazy dodávek zbraní nebo nezávislé přezkumy diplomatických iniciativ podle něj musí skončit. Za vzor dává ministra zahraničí Marca Rubia, který se podle něj plně podřizuje prezidentské linii.
Putin podle Trumpa jeho trpělivost nejen vyčerpal, ale navíc ji zesměšnil. A právě to by se mu mohlo vymstít.
Trumpova výhoda spočívá v jeho ochotě jednat rozhodně, ale s jasně vymezeným cílem – bez nutnosti nekonečných zahraničních závazků. Dokázal to v Sýrii i při odpovědi Íránu. Obvinění z izolacionismu tak stále méně odpovídají realitě.
Jeho obchodnický přístup – kombinace vyjednávání a hrozby tarify – nyní dostává vojenskou obdobu. Zdrženlivost, kterou vůči Moskvě zpočátku uplatňoval, byla Putinem zneužita a zesměšněna. Je čas ji nahradit tvrdou odpovědí.
Vladimir Putin se dost možná chystá poznat, jaké to je, když Donald Trump – i jako zdráhavý bojovník – nakonec zvedne meč. A historie napovídá, že to pro ruského prezidenta nemusí skončit dobře.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
