Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.
Trumpovo druhé prezidentské období začalo smířlivým postojem k Moskvě. Od ledna hovořil s Putinem více než s kterýmkoli jiným státníkem, přiměl Ukrajinu k příměří a dočasně pozastavil výzvědné informace i vojenskou pomoc. Kreml to ale nevnímal jako gesto míru – naopak, Putin zesílil útoky, zejména proti civilistům.
Trump na to opakovaně reagoval s frustrací. „Putin se zbláznil! Zabíjí zbytečně spoustu lidí, nejen vojáků. Rakety a drony dopadají na ukrajinská města bez důvodu,“ napsal v květnu na Truth Social. V červenci dodal, že „to vypadá, jako by chtěl prostě dál zabíjet lidi“.
Do konfliktu se přímo či nepřímo zapojují i další mocnosti. Čínský ministr zahraničí Wang I údajně řekl svému unijnímu protějšku, že porážka Ruska by přesměrovala americkou pozornost na Čínu. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha připomněl, že Rusko využívá pomoc z Íránu, Severní Koreje i čínského průmyslu. Bezpečnost Evropy, Blízkého východu a Indo-Pacifiku je dnes provázaná více než kdy dřív.
Putin a Si Ťin-pching tak možná neúmyslně přiměli Trumpa k tvrdšímu kurzu. Zatímco Moskva jeho výpady shazuje jako „emoční přepětí“ nebo proměnlivou náladu, historie už několikrát ukázala, že podcenění Trumpovy rozhodnosti může být osudové.
Putin se podle všeho snažil Trumpa „uhrát“ lichotkami, náznaky, že se odvrátí od Číny, a sliby o lepším obchodu. Ve skutečnosti chtěl jen zdržet americkou pomoc Ukrajině. Trump to už ale prohlédl. „Dostáváme od Putina hromadu keců. Je na nás milý, ale nic to neznamená,“ prohlásil nedávno. Viceprezident JD Vance se přidal slovy, že Putin „chce příliš“ a že jeho požadavky jsou nepřijatelné.
Zatímco některé západoevropské země se léta snažily s diktátory vyjednávat, státy, které sdílí hranice s Ruskem – Finsko, pobaltské země, Polsko a Rumunsko – vědí, že jedinou cestou k míru je síla. Ústupky vůči agresorům vedou jen k dalším agresím.
Trump se přibližuje k historickému odkazu Ronalda Reagana – mír skrze sílu. Zatím zvolil vstřícnější cestu, ale Putin jeho nabídky shodil ze stolu. Trump teď podle všeho přechází k tvrdší linii.
Senát musí schválit nový balík sankcí proti Rusku. Ukrajina musí dostat veškeré obranné i útočné zbraně, které potřebuje k zastavení a vytlačení ruských sil a vstup Ukrajiny do NATO musí znovu přijít na stůl, míní Kaush Arha, prezident Free & Open Indo-Pacific Forum. Tím podle něj Spojené státy vyšlou jednoznačný signál Moskvě i světu – a zároveň přinutí nerozhodné státy, aby se jasně postavily.
Evropa je přitom vítána, aby nesla větší díl nákladů, a měla by urychlit posilování své obrany a vojenského průmyslu – nejen jako doplněk, ale i jako částečnou náhradu za americkou pomoc.
Trump také výrazně omezil vliv „deep state“ – byrokratických struktur v Pentagonu, které podle něj často prosazují vlastní agendu namísto prezidentovy. Neautorizované zákazy dodávek zbraní nebo nezávislé přezkumy diplomatických iniciativ podle něj musí skončit. Za vzor dává ministra zahraničí Marca Rubia, který se podle něj plně podřizuje prezidentské linii.
Putin podle Trumpa jeho trpělivost nejen vyčerpal, ale navíc ji zesměšnil. A právě to by se mu mohlo vymstít.
Trumpova výhoda spočívá v jeho ochotě jednat rozhodně, ale s jasně vymezeným cílem – bez nutnosti nekonečných zahraničních závazků. Dokázal to v Sýrii i při odpovědi Íránu. Obvinění z izolacionismu tak stále méně odpovídají realitě.
Jeho obchodnický přístup – kombinace vyjednávání a hrozby tarify – nyní dostává vojenskou obdobu. Zdrženlivost, kterou vůči Moskvě zpočátku uplatňoval, byla Putinem zneužita a zesměšněna. Je čas ji nahradit tvrdou odpovědí.
Vladimir Putin se dost možná chystá poznat, jaké to je, když Donald Trump – i jako zdráhavý bojovník – nakonec zvedne meč. A historie napovídá, že to pro ruského prezidenta nemusí skončit dobře.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
