Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.
Trumpovo druhé prezidentské období začalo smířlivým postojem k Moskvě. Od ledna hovořil s Putinem více než s kterýmkoli jiným státníkem, přiměl Ukrajinu k příměří a dočasně pozastavil výzvědné informace i vojenskou pomoc. Kreml to ale nevnímal jako gesto míru – naopak, Putin zesílil útoky, zejména proti civilistům.
Trump na to opakovaně reagoval s frustrací. „Putin se zbláznil! Zabíjí zbytečně spoustu lidí, nejen vojáků. Rakety a drony dopadají na ukrajinská města bez důvodu,“ napsal v květnu na Truth Social. V červenci dodal, že „to vypadá, jako by chtěl prostě dál zabíjet lidi“.
Do konfliktu se přímo či nepřímo zapojují i další mocnosti. Čínský ministr zahraničí Wang I údajně řekl svému unijnímu protějšku, že porážka Ruska by přesměrovala americkou pozornost na Čínu. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha připomněl, že Rusko využívá pomoc z Íránu, Severní Koreje i čínského průmyslu. Bezpečnost Evropy, Blízkého východu a Indo-Pacifiku je dnes provázaná více než kdy dřív.
Putin a Si Ťin-pching tak možná neúmyslně přiměli Trumpa k tvrdšímu kurzu. Zatímco Moskva jeho výpady shazuje jako „emoční přepětí“ nebo proměnlivou náladu, historie už několikrát ukázala, že podcenění Trumpovy rozhodnosti může být osudové.
Putin se podle všeho snažil Trumpa „uhrát“ lichotkami, náznaky, že se odvrátí od Číny, a sliby o lepším obchodu. Ve skutečnosti chtěl jen zdržet americkou pomoc Ukrajině. Trump to už ale prohlédl. „Dostáváme od Putina hromadu keců. Je na nás milý, ale nic to neznamená,“ prohlásil nedávno. Viceprezident JD Vance se přidal slovy, že Putin „chce příliš“ a že jeho požadavky jsou nepřijatelné.
Zatímco některé západoevropské země se léta snažily s diktátory vyjednávat, státy, které sdílí hranice s Ruskem – Finsko, pobaltské země, Polsko a Rumunsko – vědí, že jedinou cestou k míru je síla. Ústupky vůči agresorům vedou jen k dalším agresím.
Trump se přibližuje k historickému odkazu Ronalda Reagana – mír skrze sílu. Zatím zvolil vstřícnější cestu, ale Putin jeho nabídky shodil ze stolu. Trump teď podle všeho přechází k tvrdší linii.
Senát musí schválit nový balík sankcí proti Rusku. Ukrajina musí dostat veškeré obranné i útočné zbraně, které potřebuje k zastavení a vytlačení ruských sil a vstup Ukrajiny do NATO musí znovu přijít na stůl, míní Kaush Arha, prezident Free & Open Indo-Pacific Forum. Tím podle něj Spojené státy vyšlou jednoznačný signál Moskvě i světu – a zároveň přinutí nerozhodné státy, aby se jasně postavily.
Evropa je přitom vítána, aby nesla větší díl nákladů, a měla by urychlit posilování své obrany a vojenského průmyslu – nejen jako doplněk, ale i jako částečnou náhradu za americkou pomoc.
Trump také výrazně omezil vliv „deep state“ – byrokratických struktur v Pentagonu, které podle něj často prosazují vlastní agendu namísto prezidentovy. Neautorizované zákazy dodávek zbraní nebo nezávislé přezkumy diplomatických iniciativ podle něj musí skončit. Za vzor dává ministra zahraničí Marca Rubia, který se podle něj plně podřizuje prezidentské linii.
Putin podle Trumpa jeho trpělivost nejen vyčerpal, ale navíc ji zesměšnil. A právě to by se mu mohlo vymstít.
Trumpova výhoda spočívá v jeho ochotě jednat rozhodně, ale s jasně vymezeným cílem – bez nutnosti nekonečných zahraničních závazků. Dokázal to v Sýrii i při odpovědi Íránu. Obvinění z izolacionismu tak stále méně odpovídají realitě.
Jeho obchodnický přístup – kombinace vyjednávání a hrozby tarify – nyní dostává vojenskou obdobu. Zdrženlivost, kterou vůči Moskvě zpočátku uplatňoval, byla Putinem zneužita a zesměšněna. Je čas ji nahradit tvrdou odpovědí.
Vladimir Putin se dost možná chystá poznat, jaké to je, když Donald Trump – i jako zdráhavý bojovník – nakonec zvedne meč. A historie napovídá, že to pro ruského prezidenta nemusí skončit dobře.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
