Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.
Trumpovo druhé prezidentské období začalo smířlivým postojem k Moskvě. Od ledna hovořil s Putinem více než s kterýmkoli jiným státníkem, přiměl Ukrajinu k příměří a dočasně pozastavil výzvědné informace i vojenskou pomoc. Kreml to ale nevnímal jako gesto míru – naopak, Putin zesílil útoky, zejména proti civilistům.
Trump na to opakovaně reagoval s frustrací. „Putin se zbláznil! Zabíjí zbytečně spoustu lidí, nejen vojáků. Rakety a drony dopadají na ukrajinská města bez důvodu,“ napsal v květnu na Truth Social. V červenci dodal, že „to vypadá, jako by chtěl prostě dál zabíjet lidi“.
Do konfliktu se přímo či nepřímo zapojují i další mocnosti. Čínský ministr zahraničí Wang I údajně řekl svému unijnímu protějšku, že porážka Ruska by přesměrovala americkou pozornost na Čínu. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha připomněl, že Rusko využívá pomoc z Íránu, Severní Koreje i čínského průmyslu. Bezpečnost Evropy, Blízkého východu a Indo-Pacifiku je dnes provázaná více než kdy dřív.
Putin a Si Ťin-pching tak možná neúmyslně přiměli Trumpa k tvrdšímu kurzu. Zatímco Moskva jeho výpady shazuje jako „emoční přepětí“ nebo proměnlivou náladu, historie už několikrát ukázala, že podcenění Trumpovy rozhodnosti může být osudové.
Putin se podle všeho snažil Trumpa „uhrát“ lichotkami, náznaky, že se odvrátí od Číny, a sliby o lepším obchodu. Ve skutečnosti chtěl jen zdržet americkou pomoc Ukrajině. Trump to už ale prohlédl. „Dostáváme od Putina hromadu keců. Je na nás milý, ale nic to neznamená,“ prohlásil nedávno. Viceprezident JD Vance se přidal slovy, že Putin „chce příliš“ a že jeho požadavky jsou nepřijatelné.
Zatímco některé západoevropské země se léta snažily s diktátory vyjednávat, státy, které sdílí hranice s Ruskem – Finsko, pobaltské země, Polsko a Rumunsko – vědí, že jedinou cestou k míru je síla. Ústupky vůči agresorům vedou jen k dalším agresím.
Trump se přibližuje k historickému odkazu Ronalda Reagana – mír skrze sílu. Zatím zvolil vstřícnější cestu, ale Putin jeho nabídky shodil ze stolu. Trump teď podle všeho přechází k tvrdší linii.
Senát musí schválit nový balík sankcí proti Rusku. Ukrajina musí dostat veškeré obranné i útočné zbraně, které potřebuje k zastavení a vytlačení ruských sil a vstup Ukrajiny do NATO musí znovu přijít na stůl, míní Kaush Arha, prezident Free & Open Indo-Pacific Forum. Tím podle něj Spojené státy vyšlou jednoznačný signál Moskvě i světu – a zároveň přinutí nerozhodné státy, aby se jasně postavily.
Evropa je přitom vítána, aby nesla větší díl nákladů, a měla by urychlit posilování své obrany a vojenského průmyslu – nejen jako doplněk, ale i jako částečnou náhradu za americkou pomoc.
Trump také výrazně omezil vliv „deep state“ – byrokratických struktur v Pentagonu, které podle něj často prosazují vlastní agendu namísto prezidentovy. Neautorizované zákazy dodávek zbraní nebo nezávislé přezkumy diplomatických iniciativ podle něj musí skončit. Za vzor dává ministra zahraničí Marca Rubia, který se podle něj plně podřizuje prezidentské linii.
Putin podle Trumpa jeho trpělivost nejen vyčerpal, ale navíc ji zesměšnil. A právě to by se mu mohlo vymstít.
Trumpova výhoda spočívá v jeho ochotě jednat rozhodně, ale s jasně vymezeným cílem – bez nutnosti nekonečných zahraničních závazků. Dokázal to v Sýrii i při odpovědi Íránu. Obvinění z izolacionismu tak stále méně odpovídají realitě.
Jeho obchodnický přístup – kombinace vyjednávání a hrozby tarify – nyní dostává vojenskou obdobu. Zdrženlivost, kterou vůči Moskvě zpočátku uplatňoval, byla Putinem zneužita a zesměšněna. Je čas ji nahradit tvrdou odpovědí.
Vladimir Putin se dost možná chystá poznat, jaké to je, když Donald Trump – i jako zdráhavý bojovník – nakonec zvedne meč. A historie napovídá, že to pro ruského prezidenta nemusí skončit dobře.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
