Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ale šílenství to zřejmě není. Putin jedná promyšleně a jeho cílem je dlouhodobě obnovit imperiální slávu Ruska. I když Trump ohlásil, že se obě strany dohodly na zahájení mírových rozhovorů, Putin tyto naděje svou leteckou ofenzivou ničí. Proč?
Jednou z možných interpretací podle expertů je, že bombardování civilních cílů má být přípravou na další ofenzivu. Ale to příliš nedává smysl – takové akce obvykle cílí na vojenské sklady, základny nebo jednotky na frontě. Útoky na běžné obyvatele spíše odrážejí frustraci nebo netrpělivost. A právě netrpělivost je nejpravděpodobnější motivací.
Putin zřejmě vnímá aktuální situaci jako mimořádně výhodnou. Spojené státy se podle něj vnitřně oslabují, Trump se netají svým negativním vztahem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropské státy sice Ukrajinu podporují, ale stále závisí na americké vojenské i ekonomické síle.
V takovém kontextu Putin vidí příležitost: Západ je oslabený, a tak je čas udeřit, co nejvíc ublížit a doufat, že Ukrajina zlomí. Někteří analytici tomu říkají „kognitivní válka“ – jde o to psychologicky zdeptat protivníka, nikoliv jej porazit vojensky.
Putinova armáda v roce 2024 sice postupovala, ale pomalu a bez zásadního průlomu. Ani teď na jaře, kdy skončilo období bláta a začíná nová bojová sezóna, se nečeká velká změna. Ruská armáda nedisponuje ani přesnou municí, ani schopností zasáhnout ukrajinské velení přímo. Tak zbývá jen jeden prostředek – levné drony, které zabíjejí civilisty.
Putin už má těchto zbraní dost, protože Rusko výrazně navýšilo domácí výrobu. Jenže historie ukazuje, že strategické bombardování civilního obyvatelstva většinou nefunguje.
Výjimkou může být Japonsko v roce 1945, ale i tam šlo o kombinaci atomových útoků a vstupu Rudé armády do války. V Německu spojenecké bombardování sice poškodilo průmysl, ale nezlomilo bojového ducha – naopak semklo obyvatelstvo kolem režimu. A v případě Vietnamu Spojené státy shodily stovky tisíc tun bomb, přesto válku prohrály.
Putinova taktika zřejmě dopadne podobně – nezlomí Ukrajince, ale jen prohloubí jejich odhodlání bránit se. Většina obyvatel dnes dobře ví, že z východu nepřichází žádná „osvobození“, ale jen smrt a destrukce.
Ukrajinu čeká další krvavé léto. Pokud demokratický svět chce, aby se Putinovo násilí nezměnilo v úspěch, musí výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině – vojensky, finančně i politicky. Iluze, že Putin uzavře smír, se doslova bortí pod troskami, které po sobě zanechávají jeho drony.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude chtít po Motoristech, aby přišli s jiným kandidátem na post ministra životního prostředí. Motoristé navrhli poslance Filipa Turka, prezident Petr Pavel má k jeho osobě výhrady a nehodlá jej jmenovat.
Velkým tématem posledních dní je změna příjmení, pro kterou se rozhodla dcera Dary Rolins. Právě slavná zpěvačka je osobou, která tento krok vysvětluje. Rozhodující slovo však měl Lauřin otec Matěj Homola.
V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.