Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ale šílenství to zřejmě není. Putin jedná promyšleně a jeho cílem je dlouhodobě obnovit imperiální slávu Ruska. I když Trump ohlásil, že se obě strany dohodly na zahájení mírových rozhovorů, Putin tyto naděje svou leteckou ofenzivou ničí. Proč?
Jednou z možných interpretací podle expertů je, že bombardování civilních cílů má být přípravou na další ofenzivu. Ale to příliš nedává smysl – takové akce obvykle cílí na vojenské sklady, základny nebo jednotky na frontě. Útoky na běžné obyvatele spíše odrážejí frustraci nebo netrpělivost. A právě netrpělivost je nejpravděpodobnější motivací.
Putin zřejmě vnímá aktuální situaci jako mimořádně výhodnou. Spojené státy se podle něj vnitřně oslabují, Trump se netají svým negativním vztahem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropské státy sice Ukrajinu podporují, ale stále závisí na americké vojenské i ekonomické síle.
V takovém kontextu Putin vidí příležitost: Západ je oslabený, a tak je čas udeřit, co nejvíc ublížit a doufat, že Ukrajina zlomí. Někteří analytici tomu říkají „kognitivní válka“ – jde o to psychologicky zdeptat protivníka, nikoliv jej porazit vojensky.
Putinova armáda v roce 2024 sice postupovala, ale pomalu a bez zásadního průlomu. Ani teď na jaře, kdy skončilo období bláta a začíná nová bojová sezóna, se nečeká velká změna. Ruská armáda nedisponuje ani přesnou municí, ani schopností zasáhnout ukrajinské velení přímo. Tak zbývá jen jeden prostředek – levné drony, které zabíjejí civilisty.
Putin už má těchto zbraní dost, protože Rusko výrazně navýšilo domácí výrobu. Jenže historie ukazuje, že strategické bombardování civilního obyvatelstva většinou nefunguje.
Výjimkou může být Japonsko v roce 1945, ale i tam šlo o kombinaci atomových útoků a vstupu Rudé armády do války. V Německu spojenecké bombardování sice poškodilo průmysl, ale nezlomilo bojového ducha – naopak semklo obyvatelstvo kolem režimu. A v případě Vietnamu Spojené státy shodily stovky tisíc tun bomb, přesto válku prohrály.
Putinova taktika zřejmě dopadne podobně – nezlomí Ukrajince, ale jen prohloubí jejich odhodlání bránit se. Většina obyvatel dnes dobře ví, že z východu nepřichází žádná „osvobození“, ale jen smrt a destrukce.
Ukrajinu čeká další krvavé léto. Pokud demokratický svět chce, aby se Putinovo násilí nezměnilo v úspěch, musí výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině – vojensky, finančně i politicky. Iluze, že Putin uzavře smír, se doslova bortí pod troskami, které po sobě zanechávají jeho drony.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
