Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ale šílenství to zřejmě není. Putin jedná promyšleně a jeho cílem je dlouhodobě obnovit imperiální slávu Ruska. I když Trump ohlásil, že se obě strany dohodly na zahájení mírových rozhovorů, Putin tyto naděje svou leteckou ofenzivou ničí. Proč?
Jednou z možných interpretací podle expertů je, že bombardování civilních cílů má být přípravou na další ofenzivu. Ale to příliš nedává smysl – takové akce obvykle cílí na vojenské sklady, základny nebo jednotky na frontě. Útoky na běžné obyvatele spíše odrážejí frustraci nebo netrpělivost. A právě netrpělivost je nejpravděpodobnější motivací.
Putin zřejmě vnímá aktuální situaci jako mimořádně výhodnou. Spojené státy se podle něj vnitřně oslabují, Trump se netají svým negativním vztahem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropské státy sice Ukrajinu podporují, ale stále závisí na americké vojenské i ekonomické síle.
V takovém kontextu Putin vidí příležitost: Západ je oslabený, a tak je čas udeřit, co nejvíc ublížit a doufat, že Ukrajina zlomí. Někteří analytici tomu říkají „kognitivní válka“ – jde o to psychologicky zdeptat protivníka, nikoliv jej porazit vojensky.
Putinova armáda v roce 2024 sice postupovala, ale pomalu a bez zásadního průlomu. Ani teď na jaře, kdy skončilo období bláta a začíná nová bojová sezóna, se nečeká velká změna. Ruská armáda nedisponuje ani přesnou municí, ani schopností zasáhnout ukrajinské velení přímo. Tak zbývá jen jeden prostředek – levné drony, které zabíjejí civilisty.
Putin už má těchto zbraní dost, protože Rusko výrazně navýšilo domácí výrobu. Jenže historie ukazuje, že strategické bombardování civilního obyvatelstva většinou nefunguje.
Výjimkou může být Japonsko v roce 1945, ale i tam šlo o kombinaci atomových útoků a vstupu Rudé armády do války. V Německu spojenecké bombardování sice poškodilo průmysl, ale nezlomilo bojového ducha – naopak semklo obyvatelstvo kolem režimu. A v případě Vietnamu Spojené státy shodily stovky tisíc tun bomb, přesto válku prohrály.
Putinova taktika zřejmě dopadne podobně – nezlomí Ukrajince, ale jen prohloubí jejich odhodlání bránit se. Většina obyvatel dnes dobře ví, že z východu nepřichází žádná „osvobození“, ale jen smrt a destrukce.
Ukrajinu čeká další krvavé léto. Pokud demokratický svět chce, aby se Putinovo násilí nezměnilo v úspěch, musí výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině – vojensky, finančně i politicky. Iluze, že Putin uzavře smír, se doslova bortí pod troskami, které po sobě zanechávají jeho drony.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
