Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ale šílenství to zřejmě není. Putin jedná promyšleně a jeho cílem je dlouhodobě obnovit imperiální slávu Ruska. I když Trump ohlásil, že se obě strany dohodly na zahájení mírových rozhovorů, Putin tyto naděje svou leteckou ofenzivou ničí. Proč?
Jednou z možných interpretací podle expertů je, že bombardování civilních cílů má být přípravou na další ofenzivu. Ale to příliš nedává smysl – takové akce obvykle cílí na vojenské sklady, základny nebo jednotky na frontě. Útoky na běžné obyvatele spíše odrážejí frustraci nebo netrpělivost. A právě netrpělivost je nejpravděpodobnější motivací.
Putin zřejmě vnímá aktuální situaci jako mimořádně výhodnou. Spojené státy se podle něj vnitřně oslabují, Trump se netají svým negativním vztahem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropské státy sice Ukrajinu podporují, ale stále závisí na americké vojenské i ekonomické síle.
V takovém kontextu Putin vidí příležitost: Západ je oslabený, a tak je čas udeřit, co nejvíc ublížit a doufat, že Ukrajina zlomí. Někteří analytici tomu říkají „kognitivní válka“ – jde o to psychologicky zdeptat protivníka, nikoliv jej porazit vojensky.
Putinova armáda v roce 2024 sice postupovala, ale pomalu a bez zásadního průlomu. Ani teď na jaře, kdy skončilo období bláta a začíná nová bojová sezóna, se nečeká velká změna. Ruská armáda nedisponuje ani přesnou municí, ani schopností zasáhnout ukrajinské velení přímo. Tak zbývá jen jeden prostředek – levné drony, které zabíjejí civilisty.
Putin už má těchto zbraní dost, protože Rusko výrazně navýšilo domácí výrobu. Jenže historie ukazuje, že strategické bombardování civilního obyvatelstva většinou nefunguje.
Výjimkou může být Japonsko v roce 1945, ale i tam šlo o kombinaci atomových útoků a vstupu Rudé armády do války. V Německu spojenecké bombardování sice poškodilo průmysl, ale nezlomilo bojového ducha – naopak semklo obyvatelstvo kolem režimu. A v případě Vietnamu Spojené státy shodily stovky tisíc tun bomb, přesto válku prohrály.
Putinova taktika zřejmě dopadne podobně – nezlomí Ukrajince, ale jen prohloubí jejich odhodlání bránit se. Většina obyvatel dnes dobře ví, že z východu nepřichází žádná „osvobození“, ale jen smrt a destrukce.
Ukrajinu čeká další krvavé léto. Pokud demokratický svět chce, aby se Putinovo násilí nezměnilo v úspěch, musí výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině – vojensky, finančně i politicky. Iluze, že Putin uzavře smír, se doslova bortí pod troskami, které po sobě zanechávají jeho drony.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
