Ruský prezident Vladimir Putin během uplynulého víkendu nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Zasáhl zhruba 900 drony a desítkami raket, při útocích zemřelo minimálně 18 lidí, včetně tří dětí. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ale šílenství to zřejmě není. Putin jedná promyšleně a jeho cílem je dlouhodobě obnovit imperiální slávu Ruska. I když Trump ohlásil, že se obě strany dohodly na zahájení mírových rozhovorů, Putin tyto naděje svou leteckou ofenzivou ničí. Proč?
Jednou z možných interpretací podle expertů je, že bombardování civilních cílů má být přípravou na další ofenzivu. Ale to příliš nedává smysl – takové akce obvykle cílí na vojenské sklady, základny nebo jednotky na frontě. Útoky na běžné obyvatele spíše odrážejí frustraci nebo netrpělivost. A právě netrpělivost je nejpravděpodobnější motivací.
Putin zřejmě vnímá aktuální situaci jako mimořádně výhodnou. Spojené státy se podle něj vnitřně oslabují, Trump se netají svým negativním vztahem k ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropské státy sice Ukrajinu podporují, ale stále závisí na americké vojenské i ekonomické síle.
V takovém kontextu Putin vidí příležitost: Západ je oslabený, a tak je čas udeřit, co nejvíc ublížit a doufat, že Ukrajina zlomí. Někteří analytici tomu říkají „kognitivní válka“ – jde o to psychologicky zdeptat protivníka, nikoliv jej porazit vojensky.
Putinova armáda v roce 2024 sice postupovala, ale pomalu a bez zásadního průlomu. Ani teď na jaře, kdy skončilo období bláta a začíná nová bojová sezóna, se nečeká velká změna. Ruská armáda nedisponuje ani přesnou municí, ani schopností zasáhnout ukrajinské velení přímo. Tak zbývá jen jeden prostředek – levné drony, které zabíjejí civilisty.
Putin už má těchto zbraní dost, protože Rusko výrazně navýšilo domácí výrobu. Jenže historie ukazuje, že strategické bombardování civilního obyvatelstva většinou nefunguje.
Výjimkou může být Japonsko v roce 1945, ale i tam šlo o kombinaci atomových útoků a vstupu Rudé armády do války. V Německu spojenecké bombardování sice poškodilo průmysl, ale nezlomilo bojového ducha – naopak semklo obyvatelstvo kolem režimu. A v případě Vietnamu Spojené státy shodily stovky tisíc tun bomb, přesto válku prohrály.
Putinova taktika zřejmě dopadne podobně – nezlomí Ukrajince, ale jen prohloubí jejich odhodlání bránit se. Většina obyvatel dnes dobře ví, že z východu nepřichází žádná „osvobození“, ale jen smrt a destrukce.
Ukrajinu čeká další krvavé léto. Pokud demokratický svět chce, aby se Putinovo násilí nezměnilo v úspěch, musí výrazně zvýšit svou podporu Ukrajině – vojensky, finančně i politicky. Iluze, že Putin uzavře smír, se doslova bortí pod troskami, které po sobě zanechávají jeho drony.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
