Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Bývalý šéfredaktor nezávislého periodika zdůraznil, že téma možného nasazení jaderného arsenálu se v ruském veřejném prostoru objevuje čím dál častěji. Jen od začátku letošního roku byla tato možnost v různých debatách zmíněna více než pětsetkrát, a to včetně vystoupení na státních televizních stanicích či na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Muratov zároveň zpochybnil tvrzení, že by válka přinesla Rusku větší bezpečnost. Naopak poukázal na útoky drony uvnitř ruského území, ekonomické těžkosti a rozsáhlý zásah vůči domácí opozici.
Represe vůči kritikům režimu dosáhly podle nobelisty úrovně, která překračuje praxi z dob Sovětského svazu. V současnosti se v ruských věznicích nachází nejméně 1 500 lidí, kteří byli uvězněni za vyjádření nesouhlasu se státní politikou. Mnozí přední představitelé veřejného života byli označeni za takzvané zahraniční agenty, extremisty nebo teroristy. Samotný list Novaja gazeta čelí tvrdým omezením, jeho tiskárny byly znárodněny, registrace zrušena a webové stránky jsou v zemi zablokovány.
Válka měla dopad i na konkrétní osudy novinářů a umělců. Několik žurnalistů bylo odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody na základě obvinění z extremismu, zatímco další pracovníci redakce čelí domovním prohlídkám či domácímu vězení. Muratov připomněl také případ klavíristy Pavla Kušnira, který zemřel ve vazební věznici během hladovky poté, co byl zatčen za zveřejnění protiválečných videí. Mezi uvězněnými jsou i další osobnosti z řad místních politiků či lékařů.
Přestože vnímatelnost prezidenta Putina u veřejnosti podle některých průzkumů klesá, jeho mocenská pozice zůstává podle Muratova velmi pevná. Ruský vůdce se opírá především o Federální bezpečnostní službu a vládne v prostředí, kde se ho ostatní představitelé obávají. Specifický postoj má Putin podle novináře i k západním lídrům, jejichž rétoriku o lidských právech dlouhodobě nebere vážně s ohledem na dřívější rozsáhlé obchodní dohody o dodávkách surovin.
I přes status laureáta Nobelovy ceny za mír byl sám Muratov ruskými úřady zařazen na seznam zahraničních agentů, což s sebou nese řadu právních a ekonomických omezení. Žurnalista však upozorňuje, že největší obavy v něm vyvolává nezájem světa o osud ruských politických vězňů, kteří se proti válce postavili jako první. Přestože lidé v Rusku vyjadřují svůj nesouhlas pouze v soukromí a šeptem, podporu nezávislým hlasům podle něj stále vyjadřuje značná část společnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.