Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Bývalý šéfredaktor nezávislého periodika zdůraznil, že téma možného nasazení jaderného arsenálu se v ruském veřejném prostoru objevuje čím dál častěji. Jen od začátku letošního roku byla tato možnost v různých debatách zmíněna více než pětsetkrát, a to včetně vystoupení na státních televizních stanicích či na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Muratov zároveň zpochybnil tvrzení, že by válka přinesla Rusku větší bezpečnost. Naopak poukázal na útoky drony uvnitř ruského území, ekonomické těžkosti a rozsáhlý zásah vůči domácí opozici.
Represe vůči kritikům režimu dosáhly podle nobelisty úrovně, která překračuje praxi z dob Sovětského svazu. V současnosti se v ruských věznicích nachází nejméně 1 500 lidí, kteří byli uvězněni za vyjádření nesouhlasu se státní politikou. Mnozí přední představitelé veřejného života byli označeni za takzvané zahraniční agenty, extremisty nebo teroristy. Samotný list Novaja gazeta čelí tvrdým omezením, jeho tiskárny byly znárodněny, registrace zrušena a webové stránky jsou v zemi zablokovány.
Válka měla dopad i na konkrétní osudy novinářů a umělců. Několik žurnalistů bylo odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody na základě obvinění z extremismu, zatímco další pracovníci redakce čelí domovním prohlídkám či domácímu vězení. Muratov připomněl také případ klavíristy Pavla Kušnira, který zemřel ve vazební věznici během hladovky poté, co byl zatčen za zveřejnění protiválečných videí. Mezi uvězněnými jsou i další osobnosti z řad místních politiků či lékařů.
Přestože vnímatelnost prezidenta Putina u veřejnosti podle některých průzkumů klesá, jeho mocenská pozice zůstává podle Muratova velmi pevná. Ruský vůdce se opírá především o Federální bezpečnostní službu a vládne v prostředí, kde se ho ostatní představitelé obávají. Specifický postoj má Putin podle novináře i k západním lídrům, jejichž rétoriku o lidských právech dlouhodobě nebere vážně s ohledem na dřívější rozsáhlé obchodní dohody o dodávkách surovin.
I přes status laureáta Nobelovy ceny za mír byl sám Muratov ruskými úřady zařazen na seznam zahraničních agentů, což s sebou nese řadu právních a ekonomických omezení. Žurnalista však upozorňuje, že největší obavy v něm vyvolává nezájem světa o osud ruských politických vězňů, kteří se proti válce postavili jako první. Přestože lidé v Rusku vyjadřují svůj nesouhlas pouze v soukromí a šeptem, podporu nezávislým hlasům podle něj stále vyjadřuje značná část společnosti.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.