Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Reagoval tím na hlasy z okolí Starmera, podle nichž by premiér mohl být ochoten odstoupit, pokud starosta aglomerace Velkého Manchesteru Andy Burnham příští měsíc zvítězí v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield a neobjeví se žádný jiný vyzývatel. Lammy však v rozhovoru pro stanici Sky News striktně odmítl, že by se o takovém scénáři uvažovalo.
Vicepremiér zdůraznil, že žádný plán odchodu neexistuje, a označil Starmera za nejhouževnatějšího člověka, jakého ve svém životě poznal. Podle svých slov s ním v neděli hovořil hned dvakrát a potvrdil, že premiér disponuje velkou silou charakteru i bojovnými zkušenostmi. V současné chvíli podle něj neběží žádný vnitrostranický souboj a předseda vlády je plně odhodlán plnit úkoly pro blaho občanů.
Očekává se, že Andy Burnham získá nominaci do doplňovacích voleb poté, čo dosavadní labouristický poslanec Josh Simons odstoupil z funkce. Simons tak učinil záměrně, aby manchesterskému starostovi umožnil návrat do Westminstru. Pokud Burnham ve volbách uspěje proti předpokládanému silnému kandidátovi ze strany Reform UK, pravděpodobně se bude ucházet o křeslo lídra labouristů.
David Lammy podotkl, že Burnham by byl pro parlament skvělou posilou, a vyjádřil připravenost jet ho v rámci kampaně do volebního obvodu na okraji Wiganu osobně podpořit. Vyjádřil však hluboké politování nad uplynulým týdnem plným vnitrostranických sporů. Během nich kromě Simonsova odstoupení rezignoval na post ministra zdravotnictví také Wes Streeting, další možný Starmerův vyzyvatel, kterému se zřejmě nepodařilo shromáždit dostatečnou podporu poslanců pro přímý souboj o vedení strany.
Podle vicepremiéra si strana po nedávných místních volbách vstřelila spektakulární vlastní gól a nyní je nezbytné, aby se labouristé sjednotili a táhli za jeden provaz. Připomněl, že jsou vládní stranou, která drží v rukou mocenské páky, a nikoli opozicí, takže musí myslet na svou odpovědnost vůči zemi.
Očekává se, že strana Reform UK postaví svou kampaň v obvodu Makerfield na spekulacích, že by Labouristická strana mohla zvrátit brexit. Tyto dohady zesílily poté, co Wes Streeting v sobotním projevu prohlásil, že dlouhodobá budoucnost Británie spočívá v opětovném vstupu do Evropské unie. Ministryně kultury Lisa Nandy následně toto vyjádření označila za zvláštní.
Když byl na toto téma dotázán David Lammy, vyzdvihl výsledky své minulé práce na pozici ministra zahraničí. Uvedl, že je hrdý na obnovení bližší spolupráce s členskými státy unie, odstranění mnoha obchodních bariér u potravin a zemědělských produktů i na návrat Spojeného království do studentského výměnného programu Erasmus.
K výrokům odstoupivšího Streetinga Lammy dodal, že mantinely vládní politiky zůstávají neměnné. Kabinet nadále vylučuje opětovný vstup do celní unie, na jednotný trh i plnohodnotné členství v evropském bloku. Na otázku, zda by si osobní návrat do unie v budoucnu přál, reagoval slovy, že je vázán kolektivní odpovědností a volebním manifestem. Poznamenal, že Streeting již není členem vlády, takže může svobodně komentovat a debatovat, ale jeho vyjádření neodráží postoj současného kabinetu.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.
První červencové hodiny sice přinesly přeháňky a bouřky, ale jako celek má sedmý kalendářní měsíc přinést teplé letní počasí. Dokonce má být tepleji, než je obvyklé. Vyplývá to z nového měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).