Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Reagoval tím na hlasy z okolí Starmera, podle nichž by premiér mohl být ochoten odstoupit, pokud starosta aglomerace Velkého Manchesteru Andy Burnham příští měsíc zvítězí v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield a neobjeví se žádný jiný vyzývatel. Lammy však v rozhovoru pro stanici Sky News striktně odmítl, že by se o takovém scénáři uvažovalo.
Vicepremiér zdůraznil, že žádný plán odchodu neexistuje, a označil Starmera za nejhouževnatějšího člověka, jakého ve svém životě poznal. Podle svých slov s ním v neděli hovořil hned dvakrát a potvrdil, že premiér disponuje velkou silou charakteru i bojovnými zkušenostmi. V současné chvíli podle něj neběží žádný vnitrostranický souboj a předseda vlády je plně odhodlán plnit úkoly pro blaho občanů.
Očekává se, že Andy Burnham získá nominaci do doplňovacích voleb poté, čo dosavadní labouristický poslanec Josh Simons odstoupil z funkce. Simons tak učinil záměrně, aby manchesterskému starostovi umožnil návrat do Westminstru. Pokud Burnham ve volbách uspěje proti předpokládanému silnému kandidátovi ze strany Reform UK, pravděpodobně se bude ucházet o křeslo lídra labouristů.
David Lammy podotkl, že Burnham by byl pro parlament skvělou posilou, a vyjádřil připravenost jet ho v rámci kampaně do volebního obvodu na okraji Wiganu osobně podpořit. Vyjádřil však hluboké politování nad uplynulým týdnem plným vnitrostranických sporů. Během nich kromě Simonsova odstoupení rezignoval na post ministra zdravotnictví také Wes Streeting, další možný Starmerův vyzyvatel, kterému se zřejmě nepodařilo shromáždit dostatečnou podporu poslanců pro přímý souboj o vedení strany.
Podle vicepremiéra si strana po nedávných místních volbách vstřelila spektakulární vlastní gól a nyní je nezbytné, aby se labouristé sjednotili a táhli za jeden provaz. Připomněl, že jsou vládní stranou, která drží v rukou mocenské páky, a nikoli opozicí, takže musí myslet na svou odpovědnost vůči zemi.
Očekává se, že strana Reform UK postaví svou kampaň v obvodu Makerfield na spekulacích, že by Labouristická strana mohla zvrátit brexit. Tyto dohady zesílily poté, co Wes Streeting v sobotním projevu prohlásil, že dlouhodobá budoucnost Británie spočívá v opětovném vstupu do Evropské unie. Ministryně kultury Lisa Nandy následně toto vyjádření označila za zvláštní.
Když byl na toto téma dotázán David Lammy, vyzdvihl výsledky své minulé práce na pozici ministra zahraničí. Uvedl, že je hrdý na obnovení bližší spolupráce s členskými státy unie, odstranění mnoha obchodních bariér u potravin a zemědělských produktů i na návrat Spojeného království do studentského výměnného programu Erasmus.
K výrokům odstoupivšího Streetinga Lammy dodal, že mantinely vládní politiky zůstávají neměnné. Kabinet nadále vylučuje opětovný vstup do celní unie, na jednotný trh i plnohodnotné členství v evropském bloku. Na otázku, zda by si osobní návrat do unie v budoucnu přál, reagoval slovy, že je vázán kolektivní odpovědností a volebním manifestem. Poznamenal, že Streeting již není členem vlády, takže může svobodně komentovat a debatovat, ale jeho vyjádření neodráží postoj současného kabinetu.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.