Po celá poslední tři desetiletí byla Čína národem vlastníků nemovitostí. Tento trend výrazně poháněl druhou největší ekonomiku světa a plnil sny milionů lidí. Po útlumu a následném ukončení politiky sociálního bydlení v devadesátých letech minulých let se vládní plánování spojilo s hluboce zakořeněnými kulturními normami. Výsledkem byl vznik takové úrovně soukromého vlastnictví, která je v západních zemích naprosto nepředstavitelná.
Zatímco desítky milionů Američanů jsou zatíženy studentskými půjčkami často až do svých třiceti let, což jim dává pronájem jako jedinou možnost, jejich čínští vrstevníci začínají plánovat koupi svého prvního domova hned po vysoké škole. Zpomalující ekonomika a krizí zasažený trh s bydlením by však mohli tento stav od základu změnit. Podle oficiálních statistik klesl minulý rok prodej nových domů na nejnižší hodnotu od roku 2014, když dosáhl pouhých 7,3 bilionu jüanů, což je v přepočtu zhruba 1,06 bilionu dolarů. Pro srovnání, na vrcholu rozmachu v roce 2021 to bylo 16,2 bilionu jüanů neboli 2,3 bilionu dolarů.
Objem prodeje nových domů se minulý rok snížil o 8,7 procenta, jak v lednu uvedli ekonomové z finanční skupiny Macquarie s tím, že sestupný trend je zatím v nedohlednu. Mnoho potenciálních kupců je nyní velmi opatrných, pokud jde o převzetí závazku v podobě hypotéky. Mezi ně patří i šestatřicetiletý grafický designér Cchaj Jou-čcheng z Pekingu, který své plány na koupi prozatím odložil. Přestože život v podnájmu vnímá jako kočovný a vadí mu, že si byt nemůže zařídit podle svého, prozatím u pronájmu zůstane. Z čistě finančního hlediska mu totiž momentálně dává větší smysl, i když vnitřně stále touží po vlastním místě.
Tento pocit je v zemi s 1,4 miliardy obyvatel velmi běžný, protože vlastnictví domu zde znamená mnohem více než jen kupní smlouvu. Podle profesora sociologie Erica Fonga z Hongkongské univerzity představuje vlastnictví nemovitosti v čínské kultuře víc než jen finanční stabilitu a sociální postavení. Ukazuje totiž, že se člověk dokáže postarat o svou rodinu, což vychází z tradičních konfuciánských hodnot kladoucích na rodinu velký důraz.
Tradiční tendence dostaly volný průchod v osmdesátých letech, kdy čínská komunistická vláda zahájila éru rychlé ekonomické liberalizace. Závislost na bydlení přidělovaném zaměstnavatelem se snížila a soukromé vlastnictví začalo být silně stimulováno, což v devadesátých letech ještě urychlily masivní dotace. Profesorka geografie a plánování Huang Jou-čchin z University at Albany potvrzuje, že lidé se tehdy stali vlastníky nemovitostí přes noc a velmi levně. To proměnilo dřívější nájemce v majitele a propojilo se to s dalším čínským rysem, kterým je silný zvyk spořit. Vlastnictví domu se stalo nejpopulárnější investicí, protože ceny nemovitostí prudce rostly a jiné možnosti pro ukládání soukromého bohatství byly omezené. Výzkumy navíc ukazují i další výhody, kdy se migranti z venkova cítí v nových městech lépe přijímáni, pokud tam vlastní dům, a rodiče kupují byty svým dětem, aby zvýšili jejich šance na sňatek.
Všechny tyto faktory přispěly k tomu, že Čína má jednu z nejvyšších míru vlastnictví bydlení na světě, kdy devět z deseti domácností žije ve svém. V USA se přitom míra vlastnictví pohybuje kolem 65 procent, protože nemovitosti jsou stále méně dostupné a absolventi vysokých škol bývají zatíženi dluhy za studium. V jiných západních zemích se lidé často smiřují s celoživotním pronájmem bez velké naděje, že by zopakovali úspěch svých rodičů. Dobré časy na čínském realitním trhu však nemohly trvat věčně.
Během největšího rozmachu se mnoho developerů obrovsky zadlužilo a nadbytek bytů vedl ke vzniku celých měst duchů a prázdných projektů. Problém prohloubily i špatně vedené místní samosprávy, které chtěly uměle vylepšovat ekonomická čísla a spotřebovávat nadbytečnou ocel a beton. Centrální vláda proto v roce 2020 podnikla drastické kroky k omezení realitního sektoru, který dříve tvořil až 30 procent hospodářské aktivity země. Tento krok sice zastavil problematickou výstavbu, ale zasadil těžkou ránu majitelům domů, kteří sledovali volný pád cen nemovitostí. Kupujícím navíc zůstaly nedostavěné byty, protože velcí developeři zkrachovali. Zadlužený gigant Evergrande dostal v roce 2024 příkaz k likvidaci a potíže vykazují i další firmy jako Country Garden nebo Vanke, která čeká na záchranný balíček.
Situaci navíc zhoršují ekonomické nejistoty, od slabé domácí spotřeby až po hrozbu obchodní války s USA. Pět let od první vlny bankrotů developerů zůstává sektor poznamenaný a ceny nových domů v březnu celostátně pokračovaly v poklesu. Čínské vedení si sice dalo stabilizaci realitního trhu do agendy, ale analytici tvrdí, že vláda se nyní soustředí na technologický pokrok a nemá zájem vracet realitní sektor do pozice hlavního tahouna ekonomiky. Podle expertky Zhang Xiaoduan ze společnosti Cushman & Wakefield existuje propast mezi vládními signály a reálnou kupní silou na trhu.
Čína sice minulý rok zaznamenala historický obchodní přebytek ve výši 1,2 bilionu dolarů a její ekonomika dosáhla pětiprocentního růstu, ale tento exportní úspěch se podle analytiků nepromítl do peněženek běžných občanů. Třicetiletá fotografka Mandy Feng z města Kchun-ming, která žije s manželem a dcerou v podnájmu, uvedla, že vládní stimuly nedokážou kompenzovat úzkost lidí z nejistého ekonomického výhledu. Lidé podle ní sice chtějí nakupovat, ale kvůli nestabilním příjmům se nikdo neodváží vzít si hypotéku. Současná krize tak ukázala celé generaci, že i investice do nemovitostí nese svá rizika a lidé jsou nyní mnohem opatrnější. Dnešní generace navíc přemýšlí jinak než jejich předkové. Pětatřicetiletá matka Zoe Zhang z Pekingu uvedla, že svým dětem domy pravděpodobně nekoupí, ačkoliv sama při pořízení současného bytu pomoc rodičů využila. Čínský trh se podle ní postupně přibližuje západním zemím, kde se pronájem může v budoucnu stát hlavním proudem.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.