Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Nejbližší obdobu českého návrhu nabízí Maďarsko. Jeho základní zákon, účinný od roku 2012, v článku K výslovně stanoví, že oficiální měnou Maďarska je forint. Jde o stručnou formulaci, která je prakticky totožná s nynějším českým návrhem. Budoucí nahrazení forintu eurem by proto vyžadovalo řešení také na ústavní úrovni. Maďarsko přitom stejně jako Česko při vstupu do Evropské unie přijalo závazek společnou měnu v budoucnu zavést, aniž by mělo pevně stanovený termín.
Ještě zajímavější je rumunský příklad. Článek 137 rumunské ústavy výslovně stanoví, že národní měnou je leu. Současně však připouští jeho nahrazení měnou Evropské unie prostřednictvím organického zákona. Rumunsko tak dokázalo spojit ústavní ochranu národní měny s předem vymezenou právní cestou k přijetí eura. Ukazuje se tedy, že ústavní zakotvení měny a otevřenost k budoucímu vstupu do eurozóny nemusí být v rozporu.
Polsko představuje třetí model. Jeho ústava zlotý výslovně nejmenuje, zato v článku 227 zakotvuje výlučné právo polské centrální banky vydávat peníze a stanovovat a uskutečňovat měnovou politiku. Přijetí eura by si proto podle převažujícího právního výkladu vyžádalo ústavní změny. Polsko tak chrání vlastní měnový režim jinou cestou než Maďarsko.
Tyto příklady ukazují, že rozhodující není pouze samotné pojmenování měny v ústavě. Podstatné je také vymezení pravomocí centrální banky a pravidel, za kterých lze měnové uspořádání změnit. Zatímco Maďarsko klade důraz na konkrétní národní měnu, Polsko chrání institucionální předpoklady její existence a Rumunsko přímo upravuje možnost přechodu na euro.
Český návrh proto nelze označovat za mezinárodně ojedinělý. Jeho skutečný význam však není primárně ekonomický, nýbrž institucionální. Případné zavedení eura by nově podléhalo souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Znamenalo by to nutnost dosáhnout podstatně širší politické shody, než jakou vyžaduje běžný zákon.
Ekonomické důvody pro zachování koruny přitom existují nezávisle na jejím ústavním zakotvení. Vlastní měna umožňuje České národní bance reagovat na specifické potřeby českého hospodářství. Česká ekonomika může potřebovat odlišné úrokové sazby než například Německo, Francie nebo Itálie. Samostatný směnný kurz navíc představuje mechanismus přizpůsobování hospodářským otřesům. To jsou výhody, které by přijetím eura zanikly.
Na druhé straně by společná měna odstranila kurzové riziko vůči eurozóně, snížila některé transakční náklady podniků a usnadnila přeshraniční obchod. Ústavní zakotvení koruny tudíž samo o sobě neřeší ekonomickou otázku, zda je dlouhodobě výhodnější korunu zachovat, nebo ji nahradit eurem. Pouze zvyšuje nároky na politický konsenzus potřebný k případné změně.
Bezprostřední dopad návrhu na kurz koruny, inflaci či úrokové sazby lze očekávat jako zanedbatelný. Finanční trhy již nyní s brzkým přijetím eura v Česku nepočítají. Ústavní změna by tedy zejména potvrdila současný stav a ztížila jeho budoucí změnu.
Zásadní je rovněž skutečnost, že ústavní zakotvení koruny by samo nezrušilo český závazek přijmout euro, který vyplývá z přístupové smlouvy k Evropské unii. Česko by nadále zůstávalo zemí s povinností společnou měnu v budoucnu zavést, avšak bez závazného termínu. Vzniklo by tak možné napětí mezi domácími ústavními pravidly a evropským závazkem.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.