Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Hlavním tématem celé předvolební kampaně se stala bezpečnost a odpovědnost za selhání ze 7. října 2023. Opoziční tábor opakovaně kritizuje Netanjahua za bezpečnostní propad, který vedl k útokům Hamasu, při nichž zemřelo téměř 1 200 lidí a 251 osob bylo odvlečeno jako rukojmí. Opozice požaduje nezávislou vyšetřovací komisi, což dosavadní premiér odmítá s tvrzením, že by byla zaujatá.
Navzdory ostré kritice se Netanjahu opětovně prezentuje jako garant bezpečnosti. Poukazuje na strategická vítězství v blízkovýchodních konfliktech a na své blízké vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Izraelský systém poměrného zastoupení tradičně vyžaduje koaliční vládnutí, přičemž letošní volby provádějí velmi ostré politické linie.
Gadi Eisenkot stojí v čele nově vytvořené strany Jašar a představuje ústřední postavu takzvaného bloku změny. Tento blok sdružuje politické strany s různými názory, které však spojuje společný cíl sesadit Netanjahua z moci. Mezi další vůdce v tomto bloku patří pravicoví politici Naftali Benet a Avigdor Liberman či levicově orientovaný Jair Golan.
Budoucí pozice Benjamina Netanjahua závisí na spojenectví s krajně pravicovými a ultraortodoxními stranami. Tyto subjekty tvořily jeho dosavadní vládní koalici, která je považována za nejpravicovější v izraelských dějinách. Do hry vstupují také dvě arabské strany, jelikož zhruba pětinu izraelské populace tvoří Arabové, z nichž mnozí se hlásí k palestinskému občanství. Většina židovských stran však spolupráci s nimi předem vyloučila.
Opoziční představitelé upozorňují také na údajné hrozby pro demokracii za vlády Benjamina Netanjahua. Předseda vlády čelí obviněním z korupce, což popírá, a nadále prosazuje kontroverzní reformy soudního systému. Tyto snahy vyvolaly masové protesty již před říjnovými útoky roku 2023.
Předvolební kampaň poznamenaly i zprávy o možných vojenských krocích vůči Íránu. Televize Channel 12 uvedla, že Netanjahu prosazoval vojenskou akci před volbami, avšak šéf armády Ejal Zamir se tomu postavil. CNN rovněž informovala, že premiér neúspěšně žádal Donalda Trumpa o nové útoky na Írán, přičemž obě zprávy Netanjahu popřel.
Pozornost vzbudil také Netanjahuův předvolební příspěvek obsahující umělou inteligencí vygenerovaný obrázek jaderné bomby dopadající na Tel Aviv. Tímto varováním chtěl poukázat na to, že je jediným lídrem schopným ochránit zemi. Gadi Eisenkot jeho počínání označil za hysterické.
Dalším vysoce sporným tématem je branná povinnost a otázka odvodů pro ultraortodoxní obyvatele. Vláda nedokázala vymáhat rozhodnutí Nejvyššího soudu o povolávání ultraortodoxních židovských mužů studujících v seminářích do armády. Tato situace vyvolává velké napětí ve společnosti v době, kdy tisíce dalších občanů čelí opakovanému nasazení v probíhajících válkách.
V otázce Pásma Gazy zaujímá Gadi Eisenkot podobný postoj jako dosavadní premiér. Zavázal se ukončit vládu Hamasu v tomto území do osmnácti měsíců, a to prostřednictvím mírového plánu pod vedením USA nebo vojenskými prostředky. Izraelská armáda pokračuje v každodenních úderech v Gaze, přičemž od začátku konfliktu zahynulo podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamasem přes 74 000 lidí.
Izrael čelí rostoucí mezinárodní kritice kvůli svému postupu ve válečném konfliktu a zhoršujícím se vztahům s tradičními spojenci. Eisenkot sice v zásadě podporuje izraelské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, ale zároveň chce zasáhnout proti extremistickým osadníkům. Hovoří rovněž o vytvoření podmínek pro autonomii nebo takzvaný stát minus pro Palestince pod konečnou izraelskou bezpečnostní kontrolou.
Koncept dvoustátního řešení, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu žijícího v míru vedle Izraele, prakticky vymizel z mainstreamové izraelské politiky. Ačkoliv se spekulovalo o možné neoficiální podpoře menšinové vlády ze strany arabských stran, klíčoví političtí partneři takovou spolupráci odmítají. Složitá povolební aritmetika tak ukazuje, že jakékoliv kompromisy a dohody budou velmi obtížné.
K volebním urnám dorazilo velké množství voličů včetně zhruba 70 000 lidí, kteří přiletěli ze zahraničí, a půl milionu prvovoličů. V úterý ve 22:00 místního času mají izraelské televize zveřejnit první odhady výsledků neboli exit polly. Tyto odhady sice nabídnou určitý směr vývoje, avšak mohou se značně lišit od konečných výsledků.
Svůj hlas odevzdaly také stovky tisíc izraelských vojáků a záložníků, přičemž část těchto hlasů se začne sčítat až ve středu. Tento faktor může přinést dodatečné zisky pravicovým stranám, které se těší silné podpoře mezi vojáky. Pokud žádný blok nedosáhne většiny, hrozí zemi politická patová situace a nutnost uspořádat nové volby.
Mezi lety 2019 a 2022 zažil Izrael období hluboké politické nestability. Během této doby se konalo pět volebních klání za sebou, protože jednotlivé strany měly velké potíže s vzájemnou spoluprací. Aktuální volby tak mohou buď vyřešit současnou krizi, nebo uvrhnout zemi do nového kola politických bojů.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
