První uhlíkově negativní národ na světě prozradil, jak zmírnit extrémní počasí

„I s našimi omezenými zdroji a obrovskými geografickými výzvami se nám podařilo upřednostnit klimatická opatření, sociální pokrok, kulturní uchování a ochranu životního prostředí, protože štěstí a blaho našich lidí a budoucích generací je středem naší rozvojové agendy,“ uvedl Tobgay. „Pokud to dokážeme my, rozvinuté bohaté země s mnohem více zdroji a příjmy mohou – a musí – udělat mnohem víc pro snížení svých emisí a boj s klimatickou krizí.“

V době, kdy se klimatický summit OSN blíží ke konci, klimatický závazek Bhútánu vyniká jako jeden z nejambicióznějších. Zahrnuje zmírňující opatření napříč všemi sektory ekonomiky, včetně posílení výroby energie z vodních zdrojů, slunce, větru a pilotování zeleného vodíku, stejně jako zvýšenou účinnost a regulace pro dopravu, budovy a zemědělství. Bhútán je vnitrozemský stát mezi Indií a Čínou s 750 000 obyvateli, z nichž asi polovina jsou samozásobitelé.

V roce 2023 se stal teprve sedmou zemí, která opustila kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) OSN. To se stalo díky značnému pokroku dosaženému za poslední tři desetiletí od přechodu k demokracii, a to v oblastech jako snižování chudoby, vzdělávání a délka života. Učinil tak nikoli rušením ekologických předpisů ve prospěch ekonomického růstu, ale spíše zpřísněním standardů a upřednostňováním kvality ovzduší, vody a půdy. „Pro nás je hrubé národní štěstí cílem a HDP je jen nástrojem. To znamená, že ekonomický růst nemůže být na úkor štěstí a blaha našich lidí,“ řekl Tobgay.

Vystoupení z žebříčku LDC sice představovalo důležitý milník, ale zároveň snížilo přístup k mezinárodnímu financování klimatu, pomoci a technické podpoře. A to i přesto, že se klimatické šoky, jako jsou záplavy, sucho a nepravidelné srážky, zvýšily.

Bhútán přispěl ke globálnímu oteplování zanedbatelně a 72 % jeho území je zalesněno, což z něj činí klíčový uhlíkový propad. Podle Climate Action Tracker patří mezi hrstku zemí, jejichž plány jsou plně nebo téměř v souladu s cílem Pařížské dohody o omezení globálního oteplování na 1,5 °C.

Bhútánské zaměření na ochranu životního prostředí a klimatu není vedeno pouze závazkem vůči procesu OSN. Bhútánci věří, že jejich božstva sídlí ve všech částech přírodního prostředí. To znamená, že lesy a některé vodní plochy jsou zapovězeny a horolezectví je zakázáno. Bhútán je domovem nejvyšší nezdolané hory, Gangkhar Puensum, která se tyčí do výšky přes 7 500 metrů nad mořem. Celý jeden článek ústavy této mladé demokracie je věnován ochraně životního prostředí a vyžaduje, aby nejméně 60 % země bylo pokryto lesy. Ukládá vládě a každému občanovi přispívat k ochraně přírodního prostředí a prevenci všech forem ekologické degradace.

„Pohlcujeme kolem pětinásobné množství oxidu uhličitého, než kolik ho emitujeme. Staráme se o naši biodiverzitu, staráme se o naše lesy. Jsme pozitivní k přírodě, uhlíkově negativní. Přesto, protože jsme vnitrozemská hornatá země, neseme hlavní nápor dopadů klimatických změn,“ řekl Tobgay.

Pohoří se oteplují rychleji než globální průměr, což způsobuje tání bhútánských ledovců a přetékání jezer. Záplavy již vyhnaly zemědělské komunity a náklady na údržbu silnic se více než zdvojnásobily. Tobgay vzkázal, že rozvinutý svět musí udělat více pro splnění svých morálních a právních závazků. Musí pomoci rozvojovému světu adaptovat se a snížit emise poskytnutím financí, zdrojů a technologických transferů, ale především musí snížit vlastní emise. „Malé země jako Bhútán ve skutečnosti dělají mnohem víc, než je jejich spravedlivý podíl. Důsledky klimatické změny jsou katastrofální, a to i pro bohaté země,“ dodal.

V loňském roce na konferenci Cop29 vedl Bhútán spuštění aliance s Panamou, Surinamem a Madagaskarem – třemi dalšími uhlíkově negativními či neutrálními zeměmi. Cílem je získat větší uznání a vliv na jednáních OSN o klimatu za nadměrný příspěvek, který poskytují ke globální klimatické akci. „Ve všech diskusích o změně klimatu je zaměření na přísliby do budoucna, nikoli na skutečné výsledky,“ řekl Tobgay. „Chceme, aby naše příspěvky a promarněné příležitosti byly uznány a kompenzovány. To by motivovalo ostatní země k tomu, aby nejen usilovaly, ale skutečně pracovaly na uhlíkové neutralitě co nejdříve. Až příliš často je špatné chování uznáváno a odměňováno a dobré chování není vidět, bere se jako samozřejmost. Tohle musíme zvrátit.“

Lídři takzvaných zemí G-Zero se v září sešli během Valného shromáždění OSN v New Yorku a dohodli se na zahajovacím summitu v Bhútánu příští rok. Cílem je předvést a sdílet klimatická řešení a doručit zprávu rozvinutému světu, který zaostává. „Takže můžete být průmyslovou zemí, sklidili jste odměny a rozšířili výhody industrializace po celém světě, ale je čas zhodnotit, kde se nacházíme. Nemusíte zvrátit industrializaci a ekonomický růst, ale musíte je učinit udržitelnými,“ uzavřel Tobgay. „HDP je k čemu? Snižování emisí uhlíku je k čemu? Musí to být pro štěstí a blaho vašich lidí. Země přežije, ať už uděláme cokoli. Naléhavost kontrolovat globální oteplování a bojovat proti změně klimatu je pro nás lidi teď a pro naše budoucí generace. My se staráme o naše lidi, naše ekonomika roste a zároveň jsme se dokázali postarat o naše životní prostředí. Pokud to dokážou tak malé rozvojové země, neexistuje žádná omluva, že větší země nemohou hrát větší role. Koneckonců, jsou to lídři světa.“