První uhlíkově negativní národ na světě prozradil, jak zmírnit extrémní počasí

Bhútán
Bhútán, foto: Pixabay
Klára Marková 18. listopadu 2025 17:19
Sdílej:

Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.

„I s našimi omezenými zdroji a obrovskými geografickými výzvami se nám podařilo upřednostnit klimatická opatření, sociální pokrok, kulturní uchování a ochranu životního prostředí, protože štěstí a blaho našich lidí a budoucích generací je středem naší rozvojové agendy,“ uvedl Tobgay. „Pokud to dokážeme my, rozvinuté bohaté země s mnohem více zdroji a příjmy mohou – a musí – udělat mnohem víc pro snížení svých emisí a boj s klimatickou krizí.“

V době, kdy se klimatický summit OSN blíží ke konci, klimatický závazek Bhútánu vyniká jako jeden z nejambicióznějších. Zahrnuje zmírňující opatření napříč všemi sektory ekonomiky, včetně posílení výroby energie z vodních zdrojů, slunce, větru a pilotování zeleného vodíku, stejně jako zvýšenou účinnost a regulace pro dopravu, budovy a zemědělství. Bhútán je vnitrozemský stát mezi Indií a Čínou s 750 000 obyvateli, z nichž asi polovina jsou samozásobitelé.

V roce 2023 se stal teprve sedmou zemí, která opustila kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) OSN. To se stalo díky značnému pokroku dosaženému za poslední tři desetiletí od přechodu k demokracii, a to v oblastech jako snižování chudoby, vzdělávání a délka života. Učinil tak nikoli rušením ekologických předpisů ve prospěch ekonomického růstu, ale spíše zpřísněním standardů a upřednostňováním kvality ovzduší, vody a půdy. „Pro nás je hrubé národní štěstí cílem a HDP je jen nástrojem. To znamená, že ekonomický růst nemůže být na úkor štěstí a blaha našich lidí,“ řekl Tobgay.

Vystoupení z žebříčku LDC sice představovalo důležitý milník, ale zároveň snížilo přístup k mezinárodnímu financování klimatu, pomoci a technické podpoře. A to i přesto, že se klimatické šoky, jako jsou záplavy, sucho a nepravidelné srážky, zvýšily.

Bhútán přispěl ke globálnímu oteplování zanedbatelně a 72 % jeho území je zalesněno, což z něj činí klíčový uhlíkový propad. Podle Climate Action Tracker patří mezi hrstku zemí, jejichž plány jsou plně nebo téměř v souladu s cílem Pařížské dohody o omezení globálního oteplování na 1,5 °C.

Bhútánské zaměření na ochranu životního prostředí a klimatu není vedeno pouze závazkem vůči procesu OSN. Bhútánci věří, že jejich božstva sídlí ve všech částech přírodního prostředí. To znamená, že lesy a některé vodní plochy jsou zapovězeny a horolezectví je zakázáno. Bhútán je domovem nejvyšší nezdolané hory, Gangkhar Puensum, která se tyčí do výšky přes 7 500 metrů nad mořem. Celý jeden článek ústavy této mladé demokracie je věnován ochraně životního prostředí a vyžaduje, aby nejméně 60 % země bylo pokryto lesy. Ukládá vládě a každému občanovi přispívat k ochraně přírodního prostředí a prevenci všech forem ekologické degradace.

„Pohlcujeme kolem pětinásobné množství oxidu uhličitého, než kolik ho emitujeme. Staráme se o naši biodiverzitu, staráme se o naše lesy. Jsme pozitivní k přírodě, uhlíkově negativní. Přesto, protože jsme vnitrozemská hornatá země, neseme hlavní nápor dopadů klimatických změn,“ řekl Tobgay.

Pohoří se oteplují rychleji než globální průměr, což způsobuje tání bhútánských ledovců a přetékání jezer. Záplavy již vyhnaly zemědělské komunity a náklady na údržbu silnic se více než zdvojnásobily. Tobgay vzkázal, že rozvinutý svět musí udělat více pro splnění svých morálních a právních závazků. Musí pomoci rozvojovému světu adaptovat se a snížit emise poskytnutím financí, zdrojů a technologických transferů, ale především musí snížit vlastní emise. „Malé země jako Bhútán ve skutečnosti dělají mnohem víc, než je jejich spravedlivý podíl. Důsledky klimatické změny jsou katastrofální, a to i pro bohaté země,“ dodal.

V loňském roce na konferenci Cop29 vedl Bhútán spuštění aliance s Panamou, Surinamem a Madagaskarem – třemi dalšími uhlíkově negativními či neutrálními zeměmi. Cílem je získat větší uznání a vliv na jednáních OSN o klimatu za nadměrný příspěvek, který poskytují ke globální klimatické akci. „Ve všech diskusích o změně klimatu je zaměření na přísliby do budoucna, nikoli na skutečné výsledky,“ řekl Tobgay. „Chceme, aby naše příspěvky a promarněné příležitosti byly uznány a kompenzovány. To by motivovalo ostatní země k tomu, aby nejen usilovaly, ale skutečně pracovaly na uhlíkové neutralitě co nejdříve. Až příliš často je špatné chování uznáváno a odměňováno a dobré chování není vidět, bere se jako samozřejmost. Tohle musíme zvrátit.“

Lídři takzvaných zemí G-Zero se v září sešli během Valného shromáždění OSN v New Yorku a dohodli se na zahajovacím summitu v Bhútánu příští rok. Cílem je předvést a sdílet klimatická řešení a doručit zprávu rozvinutému světu, který zaostává. „Takže můžete být průmyslovou zemí, sklidili jste odměny a rozšířili výhody industrializace po celém světě, ale je čas zhodnotit, kde se nacházíme. Nemusíte zvrátit industrializaci a ekonomický růst, ale musíte je učinit udržitelnými,“ uzavřel Tobgay. „HDP je k čemu? Snižování emisí uhlíku je k čemu? Musí to být pro štěstí a blaho vašich lidí. Země přežije, ať už uděláme cokoli. Naléhavost kontrolovat globální oteplování a bojovat proti změně klimatu je pro nás lidi teď a pro naše budoucí generace. My se staráme o naše lidi, naše ekonomika roste a zároveň jsme se dokázali postarat o naše životní prostředí. Pokud to dokážou tak malé rozvojové země, neexistuje žádná omluva, že větší země nemohou hrát větší role. Koneckonců, jsou to lídři světa.“

Témata:
Stalo se
Novinky
Volby

Evropa vstupuje do roku plného voleb. Řada z nich může otřást základy EU

Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.

Novinky
Ursula von der Leyen

Hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní, prohlásila von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.

Novinky
Ilustrační foto

Umělá inteligence vyřešila 150 starý nejslavnější matematický problém. Důkaz zatím nikdo nechápe

Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.

Novinky
Donald Trump

Systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, přiznal Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.