Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
„I s našimi omezenými zdroji a obrovskými geografickými výzvami se nám podařilo upřednostnit klimatická opatření, sociální pokrok, kulturní uchování a ochranu životního prostředí, protože štěstí a blaho našich lidí a budoucích generací je středem naší rozvojové agendy,“ uvedl Tobgay. „Pokud to dokážeme my, rozvinuté bohaté země s mnohem více zdroji a příjmy mohou – a musí – udělat mnohem víc pro snížení svých emisí a boj s klimatickou krizí.“
V době, kdy se klimatický summit OSN blíží ke konci, klimatický závazek Bhútánu vyniká jako jeden z nejambicióznějších. Zahrnuje zmírňující opatření napříč všemi sektory ekonomiky, včetně posílení výroby energie z vodních zdrojů, slunce, větru a pilotování zeleného vodíku, stejně jako zvýšenou účinnost a regulace pro dopravu, budovy a zemědělství. Bhútán je vnitrozemský stát mezi Indií a Čínou s 750 000 obyvateli, z nichž asi polovina jsou samozásobitelé.
V roce 2023 se stal teprve sedmou zemí, která opustila kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) OSN. To se stalo díky značnému pokroku dosaženému za poslední tři desetiletí od přechodu k demokracii, a to v oblastech jako snižování chudoby, vzdělávání a délka života. Učinil tak nikoli rušením ekologických předpisů ve prospěch ekonomického růstu, ale spíše zpřísněním standardů a upřednostňováním kvality ovzduší, vody a půdy. „Pro nás je hrubé národní štěstí cílem a HDP je jen nástrojem. To znamená, že ekonomický růst nemůže být na úkor štěstí a blaha našich lidí,“ řekl Tobgay.
Vystoupení z žebříčku LDC sice představovalo důležitý milník, ale zároveň snížilo přístup k mezinárodnímu financování klimatu, pomoci a technické podpoře. A to i přesto, že se klimatické šoky, jako jsou záplavy, sucho a nepravidelné srážky, zvýšily.
Bhútán přispěl ke globálnímu oteplování zanedbatelně a 72 % jeho území je zalesněno, což z něj činí klíčový uhlíkový propad. Podle Climate Action Tracker patří mezi hrstku zemí, jejichž plány jsou plně nebo téměř v souladu s cílem Pařížské dohody o omezení globálního oteplování na 1,5 °C.
Bhútánské zaměření na ochranu životního prostředí a klimatu není vedeno pouze závazkem vůči procesu OSN. Bhútánci věří, že jejich božstva sídlí ve všech částech přírodního prostředí. To znamená, že lesy a některé vodní plochy jsou zapovězeny a horolezectví je zakázáno. Bhútán je domovem nejvyšší nezdolané hory, Gangkhar Puensum, která se tyčí do výšky přes 7 500 metrů nad mořem. Celý jeden článek ústavy této mladé demokracie je věnován ochraně životního prostředí a vyžaduje, aby nejméně 60 % země bylo pokryto lesy. Ukládá vládě a každému občanovi přispívat k ochraně přírodního prostředí a prevenci všech forem ekologické degradace.
„Pohlcujeme kolem pětinásobné množství oxidu uhličitého, než kolik ho emitujeme. Staráme se o naši biodiverzitu, staráme se o naše lesy. Jsme pozitivní k přírodě, uhlíkově negativní. Přesto, protože jsme vnitrozemská hornatá země, neseme hlavní nápor dopadů klimatických změn,“ řekl Tobgay.
Pohoří se oteplují rychleji než globální průměr, což způsobuje tání bhútánských ledovců a přetékání jezer. Záplavy již vyhnaly zemědělské komunity a náklady na údržbu silnic se více než zdvojnásobily. Tobgay vzkázal, že rozvinutý svět musí udělat více pro splnění svých morálních a právních závazků. Musí pomoci rozvojovému světu adaptovat se a snížit emise poskytnutím financí, zdrojů a technologických transferů, ale především musí snížit vlastní emise. „Malé země jako Bhútán ve skutečnosti dělají mnohem víc, než je jejich spravedlivý podíl. Důsledky klimatické změny jsou katastrofální, a to i pro bohaté země,“ dodal.
V loňském roce na konferenci Cop29 vedl Bhútán spuštění aliance s Panamou, Surinamem a Madagaskarem – třemi dalšími uhlíkově negativními či neutrálními zeměmi. Cílem je získat větší uznání a vliv na jednáních OSN o klimatu za nadměrný příspěvek, který poskytují ke globální klimatické akci. „Ve všech diskusích o změně klimatu je zaměření na přísliby do budoucna, nikoli na skutečné výsledky,“ řekl Tobgay. „Chceme, aby naše příspěvky a promarněné příležitosti byly uznány a kompenzovány. To by motivovalo ostatní země k tomu, aby nejen usilovaly, ale skutečně pracovaly na uhlíkové neutralitě co nejdříve. Až příliš často je špatné chování uznáváno a odměňováno a dobré chování není vidět, bere se jako samozřejmost. Tohle musíme zvrátit.“
Lídři takzvaných zemí G-Zero se v září sešli během Valného shromáždění OSN v New Yorku a dohodli se na zahajovacím summitu v Bhútánu příští rok. Cílem je předvést a sdílet klimatická řešení a doručit zprávu rozvinutému světu, který zaostává. „Takže můžete být průmyslovou zemí, sklidili jste odměny a rozšířili výhody industrializace po celém světě, ale je čas zhodnotit, kde se nacházíme. Nemusíte zvrátit industrializaci a ekonomický růst, ale musíte je učinit udržitelnými,“ uzavřel Tobgay. „HDP je k čemu? Snižování emisí uhlíku je k čemu? Musí to být pro štěstí a blaho vašich lidí. Země přežije, ať už uděláme cokoli. Naléhavost kontrolovat globální oteplování a bojovat proti změně klimatu je pro nás lidi teď a pro naše budoucí generace. My se staráme o naše lidi, naše ekonomika roste a zároveň jsme se dokázali postarat o naše životní prostředí. Pokud to dokážou tak malé rozvojové země, neexistuje žádná omluva, že větší země nemohou hrát větší role. Koneckonců, jsou to lídři světa.“
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.