Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
„I s našimi omezenými zdroji a obrovskými geografickými výzvami se nám podařilo upřednostnit klimatická opatření, sociální pokrok, kulturní uchování a ochranu životního prostředí, protože štěstí a blaho našich lidí a budoucích generací je středem naší rozvojové agendy,“ uvedl Tobgay. „Pokud to dokážeme my, rozvinuté bohaté země s mnohem více zdroji a příjmy mohou – a musí – udělat mnohem víc pro snížení svých emisí a boj s klimatickou krizí.“
V době, kdy se klimatický summit OSN blíží ke konci, klimatický závazek Bhútánu vyniká jako jeden z nejambicióznějších. Zahrnuje zmírňující opatření napříč všemi sektory ekonomiky, včetně posílení výroby energie z vodních zdrojů, slunce, větru a pilotování zeleného vodíku, stejně jako zvýšenou účinnost a regulace pro dopravu, budovy a zemědělství. Bhútán je vnitrozemský stát mezi Indií a Čínou s 750 000 obyvateli, z nichž asi polovina jsou samozásobitelé.
V roce 2023 se stal teprve sedmou zemí, která opustila kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) OSN. To se stalo díky značnému pokroku dosaženému za poslední tři desetiletí od přechodu k demokracii, a to v oblastech jako snižování chudoby, vzdělávání a délka života. Učinil tak nikoli rušením ekologických předpisů ve prospěch ekonomického růstu, ale spíše zpřísněním standardů a upřednostňováním kvality ovzduší, vody a půdy. „Pro nás je hrubé národní štěstí cílem a HDP je jen nástrojem. To znamená, že ekonomický růst nemůže být na úkor štěstí a blaha našich lidí,“ řekl Tobgay.
Vystoupení z žebříčku LDC sice představovalo důležitý milník, ale zároveň snížilo přístup k mezinárodnímu financování klimatu, pomoci a technické podpoře. A to i přesto, že se klimatické šoky, jako jsou záplavy, sucho a nepravidelné srážky, zvýšily.
Bhútán přispěl ke globálnímu oteplování zanedbatelně a 72 % jeho území je zalesněno, což z něj činí klíčový uhlíkový propad. Podle Climate Action Tracker patří mezi hrstku zemí, jejichž plány jsou plně nebo téměř v souladu s cílem Pařížské dohody o omezení globálního oteplování na 1,5 °C.
Bhútánské zaměření na ochranu životního prostředí a klimatu není vedeno pouze závazkem vůči procesu OSN. Bhútánci věří, že jejich božstva sídlí ve všech částech přírodního prostředí. To znamená, že lesy a některé vodní plochy jsou zapovězeny a horolezectví je zakázáno. Bhútán je domovem nejvyšší nezdolané hory, Gangkhar Puensum, která se tyčí do výšky přes 7 500 metrů nad mořem. Celý jeden článek ústavy této mladé demokracie je věnován ochraně životního prostředí a vyžaduje, aby nejméně 60 % země bylo pokryto lesy. Ukládá vládě a každému občanovi přispívat k ochraně přírodního prostředí a prevenci všech forem ekologické degradace.
„Pohlcujeme kolem pětinásobné množství oxidu uhličitého, než kolik ho emitujeme. Staráme se o naši biodiverzitu, staráme se o naše lesy. Jsme pozitivní k přírodě, uhlíkově negativní. Přesto, protože jsme vnitrozemská hornatá země, neseme hlavní nápor dopadů klimatických změn,“ řekl Tobgay.
Pohoří se oteplují rychleji než globální průměr, což způsobuje tání bhútánských ledovců a přetékání jezer. Záplavy již vyhnaly zemědělské komunity a náklady na údržbu silnic se více než zdvojnásobily. Tobgay vzkázal, že rozvinutý svět musí udělat více pro splnění svých morálních a právních závazků. Musí pomoci rozvojovému světu adaptovat se a snížit emise poskytnutím financí, zdrojů a technologických transferů, ale především musí snížit vlastní emise. „Malé země jako Bhútán ve skutečnosti dělají mnohem víc, než je jejich spravedlivý podíl. Důsledky klimatické změny jsou katastrofální, a to i pro bohaté země,“ dodal.
V loňském roce na konferenci Cop29 vedl Bhútán spuštění aliance s Panamou, Surinamem a Madagaskarem – třemi dalšími uhlíkově negativními či neutrálními zeměmi. Cílem je získat větší uznání a vliv na jednáních OSN o klimatu za nadměrný příspěvek, který poskytují ke globální klimatické akci. „Ve všech diskusích o změně klimatu je zaměření na přísliby do budoucna, nikoli na skutečné výsledky,“ řekl Tobgay. „Chceme, aby naše příspěvky a promarněné příležitosti byly uznány a kompenzovány. To by motivovalo ostatní země k tomu, aby nejen usilovaly, ale skutečně pracovaly na uhlíkové neutralitě co nejdříve. Až příliš často je špatné chování uznáváno a odměňováno a dobré chování není vidět, bere se jako samozřejmost. Tohle musíme zvrátit.“
Lídři takzvaných zemí G-Zero se v září sešli během Valného shromáždění OSN v New Yorku a dohodli se na zahajovacím summitu v Bhútánu příští rok. Cílem je předvést a sdílet klimatická řešení a doručit zprávu rozvinutému světu, který zaostává. „Takže můžete být průmyslovou zemí, sklidili jste odměny a rozšířili výhody industrializace po celém světě, ale je čas zhodnotit, kde se nacházíme. Nemusíte zvrátit industrializaci a ekonomický růst, ale musíte je učinit udržitelnými,“ uzavřel Tobgay. „HDP je k čemu? Snižování emisí uhlíku je k čemu? Musí to být pro štěstí a blaho vašich lidí. Země přežije, ať už uděláme cokoli. Naléhavost kontrolovat globální oteplování a bojovat proti změně klimatu je pro nás lidi teď a pro naše budoucí generace. My se staráme o naše lidi, naše ekonomika roste a zároveň jsme se dokázali postarat o naše životní prostředí. Pokud to dokážou tak malé rozvojové země, neexistuje žádná omluva, že větší země nemohou hrát větší role. Koneckonců, jsou to lídři světa.“
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.