Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
„I s našimi omezenými zdroji a obrovskými geografickými výzvami se nám podařilo upřednostnit klimatická opatření, sociální pokrok, kulturní uchování a ochranu životního prostředí, protože štěstí a blaho našich lidí a budoucích generací je středem naší rozvojové agendy,“ uvedl Tobgay. „Pokud to dokážeme my, rozvinuté bohaté země s mnohem více zdroji a příjmy mohou – a musí – udělat mnohem víc pro snížení svých emisí a boj s klimatickou krizí.“
V době, kdy se klimatický summit OSN blíží ke konci, klimatický závazek Bhútánu vyniká jako jeden z nejambicióznějších. Zahrnuje zmírňující opatření napříč všemi sektory ekonomiky, včetně posílení výroby energie z vodních zdrojů, slunce, větru a pilotování zeleného vodíku, stejně jako zvýšenou účinnost a regulace pro dopravu, budovy a zemědělství. Bhútán je vnitrozemský stát mezi Indií a Čínou s 750 000 obyvateli, z nichž asi polovina jsou samozásobitelé.
V roce 2023 se stal teprve sedmou zemí, která opustila kategorii nejméně rozvinutých zemí (LDC) OSN. To se stalo díky značnému pokroku dosaženému za poslední tři desetiletí od přechodu k demokracii, a to v oblastech jako snižování chudoby, vzdělávání a délka života. Učinil tak nikoli rušením ekologických předpisů ve prospěch ekonomického růstu, ale spíše zpřísněním standardů a upřednostňováním kvality ovzduší, vody a půdy. „Pro nás je hrubé národní štěstí cílem a HDP je jen nástrojem. To znamená, že ekonomický růst nemůže být na úkor štěstí a blaha našich lidí,“ řekl Tobgay.
Vystoupení z žebříčku LDC sice představovalo důležitý milník, ale zároveň snížilo přístup k mezinárodnímu financování klimatu, pomoci a technické podpoře. A to i přesto, že se klimatické šoky, jako jsou záplavy, sucho a nepravidelné srážky, zvýšily.
Bhútán přispěl ke globálnímu oteplování zanedbatelně a 72 % jeho území je zalesněno, což z něj činí klíčový uhlíkový propad. Podle Climate Action Tracker patří mezi hrstku zemí, jejichž plány jsou plně nebo téměř v souladu s cílem Pařížské dohody o omezení globálního oteplování na 1,5 °C.
Bhútánské zaměření na ochranu životního prostředí a klimatu není vedeno pouze závazkem vůči procesu OSN. Bhútánci věří, že jejich božstva sídlí ve všech částech přírodního prostředí. To znamená, že lesy a některé vodní plochy jsou zapovězeny a horolezectví je zakázáno. Bhútán je domovem nejvyšší nezdolané hory, Gangkhar Puensum, která se tyčí do výšky přes 7 500 metrů nad mořem. Celý jeden článek ústavy této mladé demokracie je věnován ochraně životního prostředí a vyžaduje, aby nejméně 60 % země bylo pokryto lesy. Ukládá vládě a každému občanovi přispívat k ochraně přírodního prostředí a prevenci všech forem ekologické degradace.
„Pohlcujeme kolem pětinásobné množství oxidu uhličitého, než kolik ho emitujeme. Staráme se o naši biodiverzitu, staráme se o naše lesy. Jsme pozitivní k přírodě, uhlíkově negativní. Přesto, protože jsme vnitrozemská hornatá země, neseme hlavní nápor dopadů klimatických změn,“ řekl Tobgay.
Pohoří se oteplují rychleji než globální průměr, což způsobuje tání bhútánských ledovců a přetékání jezer. Záplavy již vyhnaly zemědělské komunity a náklady na údržbu silnic se více než zdvojnásobily. Tobgay vzkázal, že rozvinutý svět musí udělat více pro splnění svých morálních a právních závazků. Musí pomoci rozvojovému světu adaptovat se a snížit emise poskytnutím financí, zdrojů a technologických transferů, ale především musí snížit vlastní emise. „Malé země jako Bhútán ve skutečnosti dělají mnohem víc, než je jejich spravedlivý podíl. Důsledky klimatické změny jsou katastrofální, a to i pro bohaté země,“ dodal.
V loňském roce na konferenci Cop29 vedl Bhútán spuštění aliance s Panamou, Surinamem a Madagaskarem – třemi dalšími uhlíkově negativními či neutrálními zeměmi. Cílem je získat větší uznání a vliv na jednáních OSN o klimatu za nadměrný příspěvek, který poskytují ke globální klimatické akci. „Ve všech diskusích o změně klimatu je zaměření na přísliby do budoucna, nikoli na skutečné výsledky,“ řekl Tobgay. „Chceme, aby naše příspěvky a promarněné příležitosti byly uznány a kompenzovány. To by motivovalo ostatní země k tomu, aby nejen usilovaly, ale skutečně pracovaly na uhlíkové neutralitě co nejdříve. Až příliš často je špatné chování uznáváno a odměňováno a dobré chování není vidět, bere se jako samozřejmost. Tohle musíme zvrátit.“
Lídři takzvaných zemí G-Zero se v září sešli během Valného shromáždění OSN v New Yorku a dohodli se na zahajovacím summitu v Bhútánu příští rok. Cílem je předvést a sdílet klimatická řešení a doručit zprávu rozvinutému světu, který zaostává. „Takže můžete být průmyslovou zemí, sklidili jste odměny a rozšířili výhody industrializace po celém světě, ale je čas zhodnotit, kde se nacházíme. Nemusíte zvrátit industrializaci a ekonomický růst, ale musíte je učinit udržitelnými,“ uzavřel Tobgay. „HDP je k čemu? Snižování emisí uhlíku je k čemu? Musí to být pro štěstí a blaho vašich lidí. Země přežije, ať už uděláme cokoli. Naléhavost kontrolovat globální oteplování a bojovat proti změně klimatu je pro nás lidi teď a pro naše budoucí generace. My se staráme o naše lidi, naše ekonomika roste a zároveň jsme se dokázali postarat o naše životní prostředí. Pokud to dokážou tak malé rozvojové země, neexistuje žádná omluva, že větší země nemohou hrát větší role. Koneckonců, jsou to lídři světa.“
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
Nový rok je okamžikem, kdy si lidé většinou něco přejí. V rodině moderátora Patrika Hezuckého je ale nadále složité vytěsnit nedávné události, kdy dlouholetý parťák Leoše Mareše podlehl vážným zdravotním problémům. Přesto vdova Nikola neztrácí naději.