Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Chameneí ve svém proslovu vyzval k tvrdým trestům pro účastníky nepokojů a prohlásil, že íránský národ musí s boží pomocí „zlomit vaz strůjcům rozvratu“. Státní úřady následně zveřejnily záběry, které mají dokazovat přítomnost ozbrojených provokatérů a zahraničních sabotérů v davu. Podle teheránského režimu nešlo o spontánní projev nespokojenosti, ale o spiknutí řízené zvenčí s cílem destabilizovat zemi.
Ještě radikálnější postoj zaujal vlivný duchovní Ahmad Chátamí, který během pátečního kázání požadoval popravy demonstrantů. Označil je za „najaté vojáky“ Izraele a USA a prohlásil, že tito lidé si nezaslouží slitování. Chátamí rovněž vypočítal rozsáhlé škody na majetku, včetně stovek zničených mešit, nemocnic a sanitek, které mají mít protestující na svědomí.
Tato rétorika je v ostrém kontrastu s vyjádřeními Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že Írán souhlasil se zastavením poprav. Americký prezident dokonce poděkoval Teheránu za ušetření životů stovek vězňů, ačkoliv nebylo jasné, z jakých zdrojů své informace čerpá. Lidskoprávní organizace totiž varují, že represe v zemi nadále pokračují v plné síle a počet obětí i zatčených stále narůstá.
Podle agentury Human Rights Activists News Agency bylo v souvislosti s nepokoji zabito již více než 3 090 lidí a přes 22 000 osob skončilo ve vazbě. Panují vážné obavy z mučení a špatného zacházení s vězni. Organizace Human Rights Watch hovoří o „masovém zabíjení“, kterým se režimu podařilo vytlačit lidi z ulic a získat nad situací opětovnou kontrolu.
Současná vlna nepokojů vypukla koncem prosince v Teheránu jako reakce na prudký propad místní měny. Protesty se však rychle rozšířily do celé země a ekonomické požadavky vystřídalo volání po svržení vlády. Pro íránské vedení se jedná o nejvážnější ohrožení od revoluce v roce 1979, na které reagovalo brutální silou a úplným vypnutím internetu, čímž zemi izolovalo od okolního světa.
Z exilu se k situaci vyjádřil i Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, který se stal jedním z hlavních hlasů opozice. Vyzval Spojené státy k intervenci a prohlásil, že Íránci nemají jinou možnost než v boji proti současnému režimu pokračovat.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.