Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Chameneí ve svém proslovu vyzval k tvrdým trestům pro účastníky nepokojů a prohlásil, že íránský národ musí s boží pomocí „zlomit vaz strůjcům rozvratu“. Státní úřady následně zveřejnily záběry, které mají dokazovat přítomnost ozbrojených provokatérů a zahraničních sabotérů v davu. Podle teheránského režimu nešlo o spontánní projev nespokojenosti, ale o spiknutí řízené zvenčí s cílem destabilizovat zemi.
Ještě radikálnější postoj zaujal vlivný duchovní Ahmad Chátamí, který během pátečního kázání požadoval popravy demonstrantů. Označil je za „najaté vojáky“ Izraele a USA a prohlásil, že tito lidé si nezaslouží slitování. Chátamí rovněž vypočítal rozsáhlé škody na majetku, včetně stovek zničených mešit, nemocnic a sanitek, které mají mít protestující na svědomí.
Tato rétorika je v ostrém kontrastu s vyjádřeními Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že Írán souhlasil se zastavením poprav. Americký prezident dokonce poděkoval Teheránu za ušetření životů stovek vězňů, ačkoliv nebylo jasné, z jakých zdrojů své informace čerpá. Lidskoprávní organizace totiž varují, že represe v zemi nadále pokračují v plné síle a počet obětí i zatčených stále narůstá.
Podle agentury Human Rights Activists News Agency bylo v souvislosti s nepokoji zabito již více než 3 090 lidí a přes 22 000 osob skončilo ve vazbě. Panují vážné obavy z mučení a špatného zacházení s vězni. Organizace Human Rights Watch hovoří o „masovém zabíjení“, kterým se režimu podařilo vytlačit lidi z ulic a získat nad situací opětovnou kontrolu.
Současná vlna nepokojů vypukla koncem prosince v Teheránu jako reakce na prudký propad místní měny. Protesty se však rychle rozšířily do celé země a ekonomické požadavky vystřídalo volání po svržení vlády. Pro íránské vedení se jedná o nejvážnější ohrožení od revoluce v roce 1979, na které reagovalo brutální silou a úplným vypnutím internetu, čímž zemi izolovalo od okolního světa.
Z exilu se k situaci vyjádřil i Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, který se stal jedním z hlavních hlasů opozice. Vyzval Spojené státy k intervenci a prohlásil, že Íránci nemají jinou možnost než v boji proti současnému režimu pokračovat.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.