Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Podle ukrajinských zástupců zprávy o útocích souvisejí také s úzkým propojením prodejce se státním peněžním ústavem VTB. Představitelé ukrajinského zbrojního průmyslu podle webu Kyiv Post označují Wildberries za největšího dlužníka v zemi a varují, že jeho případný úpadek by vyvolal dominový efekt v celém ruském bankovním sektoru. Společně s konkurenční platformou Ozon představuje firma hlavní pilíř vládních plánů na stimulaci hospodářství v době sílících rozpočtových tlaků vyvolaných vojenskými výdaji.
Tiskový mluvčí Dmitrij Peskov ocenil krok vedení společnosti, které začalo odškodňovat nezávislé prodejce postižené zničením skladů. Drobní obchodníci, z nichž mnozí oslovují stovky tisíc sledujících na sociálních sítích, otevřeně žádají o zásah nejvyšší vedení státu. Společnost dosud vyplatila desítky milionů rublů rodinám obětí a zraněných pracovníku zasažených při útocích.
Ukrajinská kancelář prezidenta mezitím vyzvala generálního prokurátora k prověření možného trestního stíhání běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Podnět vyšel od exilové opoziční skupiny Běloruské demokratické fórum, která požaduje potrestání za válečné zločiny a státní terorismus z důvodu poskytnutí území pro ruskou invazi. Minsk na zveřejněný dopis zatím oficiálně nereagoval.
Exilový představitelé Běloruského demokratického fóra upozorňují, že ačkoliv přítomnost Lukašenka před ukrajinským soudem v nejbližší době nehrozí, zahájení stíhání výrazně zvýší jeho osobní právní i bezpečnostní rizika. Takový krok by mohl mít zásadní psychologický i politický dopad uvnitř samotného Běloruska. Běloruský autoritářský vládce totiž podobné právní kroky vnímá velmi citlivě.
Diplomatické napětí vzrostlo také na trase mezi Kyjevem a Teheránem v návaznosti na ukrajinský útok na íránské plavidlo v Kaspickém moři. Ukrajinská strana zdůraznila, že její vojenské akce směřují výhradně k obraně před ruskou agresí a nemají za cíl ohrožovat civilní cíl. Kyjev zároveň důrazně vyzval Írán k ukončení jakékoliv vojenské podpory poskytované Moskvě.
Podle teheránských diplomatů proběhla jednání s cílem zabránit další eskalaci konfliktu. Ukrajinská města i infrastruktura totiž opakovaně čelí ničivým náletům bezpilotních prostředků Šáhid, které pocházejí přímo z Íránu nebo jsou vyráběny podle jeho konstrukčních návrhů.
V oblasti vojenské spolupráce s USA po jednání s americkým prezidentem zazněly informace o posunu k rozvoji společné výroby obranných systémů. Ukrajinská delegace absolvovala schůzky se zástupci předních zbrojařských firem zaměřené na licencovanou výrobu raketových zachycovačů Patriot. Zástupci americké strany navíc plánují první oficiální návštěvu Ukrajiny s cílem podpořit obnovení diplomatických procesů.
Na americké půdě současně prošel prvním procedurálním hlasováním návrh nového balíku protiruských sankcí. Legislativa cílící na státy pokračující v nákupech ruské ropy a plynu získala drtivou podporu senátorů napříč politickým spektrem. Součástí návrhu jsou výjimky pro země s nízkým podílem dovozu, nicméně část zákonodárců vyjadřuje obavy z možného rozšíření pravomocí při zavedení celních opatření.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků doslovených webem The Guardian definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.