Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Podle ukrajinských zástupců zprávy o útocích souvisejí také s úzkým propojením prodejce se státním peněžním ústavem VTB. Představitelé ukrajinského zbrojního průmyslu podle webu Kyiv Post označují Wildberries za největšího dlužníka v zemi a varují, že jeho případný úpadek by vyvolal dominový efekt v celém ruském bankovním sektoru. Společně s konkurenční platformou Ozon představuje firma hlavní pilíř vládních plánů na stimulaci hospodářství v době sílících rozpočtových tlaků vyvolaných vojenskými výdaji.
Tiskový mluvčí Dmitrij Peskov ocenil krok vedení společnosti, které začalo odškodňovat nezávislé prodejce postižené zničením skladů. Drobní obchodníci, z nichž mnozí oslovují stovky tisíc sledujících na sociálních sítích, otevřeně žádají o zásah nejvyšší vedení státu. Společnost dosud vyplatila desítky milionů rublů rodinám obětí a zraněných pracovníku zasažených při útocích.
Ukrajinská kancelář prezidenta mezitím vyzvala generálního prokurátora k prověření možného trestního stíhání běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Podnět vyšel od exilové opoziční skupiny Běloruské demokratické fórum, která požaduje potrestání za válečné zločiny a státní terorismus z důvodu poskytnutí území pro ruskou invazi. Minsk na zveřejněný dopis zatím oficiálně nereagoval.
Exilový představitelé Běloruského demokratického fóra upozorňují, že ačkoliv přítomnost Lukašenka před ukrajinským soudem v nejbližší době nehrozí, zahájení stíhání výrazně zvýší jeho osobní právní i bezpečnostní rizika. Takový krok by mohl mít zásadní psychologický i politický dopad uvnitř samotného Běloruska. Běloruský autoritářský vládce totiž podobné právní kroky vnímá velmi citlivě.
Diplomatické napětí vzrostlo také na trase mezi Kyjevem a Teheránem v návaznosti na ukrajinský útok na íránské plavidlo v Kaspickém moři. Ukrajinská strana zdůraznila, že její vojenské akce směřují výhradně k obraně před ruskou agresí a nemají za cíl ohrožovat civilní cíl. Kyjev zároveň důrazně vyzval Írán k ukončení jakékoliv vojenské podpory poskytované Moskvě.
Podle teheránských diplomatů proběhla jednání s cílem zabránit další eskalaci konfliktu. Ukrajinská města i infrastruktura totiž opakovaně čelí ničivým náletům bezpilotních prostředků Šáhid, které pocházejí přímo z Íránu nebo jsou vyráběny podle jeho konstrukčních návrhů.
V oblasti vojenské spolupráce s USA po jednání s americkým prezidentem zazněly informace o posunu k rozvoji společné výroby obranných systémů. Ukrajinská delegace absolvovala schůzky se zástupci předních zbrojařských firem zaměřené na licencovanou výrobu raketových zachycovačů Patriot. Zástupci americké strany navíc plánují první oficiální návštěvu Ukrajiny s cílem podpořit obnovení diplomatických procesů.
Na americké půdě současně prošel prvním procedurálním hlasováním návrh nového balíku protiruských sankcí. Legislativa cílící na státy pokračující v nákupech ruské ropy a plynu získala drtivou podporu senátorů napříč politickým spektrem. Součástí návrhu jsou výjimky pro země s nízkým podílem dovozu, nicméně část zákonodárců vyjadřuje obavy z možného rozšíření pravomocí při zavedení celních opatření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.