Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Nedávné události, kdy Washington hrozil evropským spojencům uvalením cel za vyslání symbolických vojenských jednotek do Grónska, představovaly znepokojivý obrat ve vztazích s nejbližšími partnery USA.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však Trump naznačil změnu kurzu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil vznik „komplexního“ bezpečnostního rámce pro obranu Grónska a hrozbu cel zcela stáhl.
Tento posun ukazuje na rostoucí pochopení, že v 21. století je k získání vlivu zapotřebí přesvědčování stejně jako síla. Protesty místních obyvatel pod hesly „Grónsko není na prodej“ totiž jasně ukázaly, že bez měkké síly (soft power) budou americké ambice narážet na odpor.
Strategická logika USA je přitom podle Grigasové opodstatněná. Arktida se stává centrálním dějištěm soupeření s Ruskem a Čínou, které v regionu agresivně posilují svůj vliv Grónsko je klíčové pro americké radarové systémy a budoucí projekty, jako je Trumpem navrhovaný obranný štít „Golden Dome“ (Zlatá kopule).
Ostrov disponuje obrovskými zásobami ropy, plynu a zejména vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbrojní systémy, kterému v současnosti dominuje Čína. Grónsko, které je přibližně 50krát větší než Dánsko, má pouze 56 000 obyvatel a postrádá kapacity na vlastní obranu.
Přestože má od roku 2009 právo vyhlásit nezávislost, takový krok by znamenal ztrátu ochranného deštníku NATO a vystavil by ostrov ekonomickému tlaku Ruska či Číny. Tato realita vysvětluje, proč se Spojené státy snaží získat ostrov pod svou kontrolu již od 19. století.
Davoské setkání odhalilo konstruktivnější cestu vpřed, která by mohla zahrnovat aktualizaci obranné dohody z roku 1951. Washington by mohl výrazně rozšířit svou vojenskou přítomnost v Grónsku, což by posílilo severní křídlo NATO a zároveň přineslo ostrovanům pracovní místa a investice do infrastruktury.
Aby však dohoda byla trvalá, musí USA nahradit politiku „hrubé síly“ intenzivnějším diplomatickým zapojením, kulturní výměnou a podporou cestovního ruchu. Pokud chce prezident Trump dosáhnout svých cílů v Arktidě, bude podle autorky potřebovat méně demonstrací tvrdé moci a mnohem více skutečného šarmu.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.