Proč Trumpova snaha o zisk Grónska nevyjde? Zvolil špatnou strategii, měl na to jít jinak, odhaluje analýza

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 26. ledna 2026 14:22
Sdílej:

Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.

Nedávné události, kdy Washington hrozil evropským spojencům uvalením cel za vyslání symbolických vojenských jednotek do Grónska, představovaly znepokojivý obrat ve vztazích s nejbližšími partnery USA.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však Trump naznačil změnu kurzu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil vznik „komplexního“ bezpečnostního rámce pro obranu Grónska a hrozbu cel zcela stáhl.

Tento posun ukazuje na rostoucí pochopení, že v 21. století je k získání vlivu zapotřebí přesvědčování stejně jako síla. Protesty místních obyvatel pod hesly „Grónsko není na prodej“ totiž jasně ukázaly, že bez měkké síly (soft power) budou americké ambice narážet na odpor.

Strategická logika USA je přitom podle Grigasové opodstatněná. Arktida se stává centrálním dějištěm soupeření s Ruskem a Čínou, které v regionu agresivně posilují svůj vliv Grónsko je klíčové pro americké radarové systémy a budoucí projekty, jako je Trumpem navrhovaný obranný štít „Golden Dome“ (Zlatá kopule).

Ostrov disponuje obrovskými zásobami ropy, plynu a zejména vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbrojní systémy, kterému v současnosti dominuje Čína. Grónsko, které je přibližně 50krát větší než Dánsko, má pouze 56 000 obyvatel a postrádá kapacity na vlastní obranu.

Přestože má od roku 2009 právo vyhlásit nezávislost, takový krok by znamenal ztrátu ochranného deštníku NATO a vystavil by ostrov ekonomickému tlaku Ruska či Číny. Tato realita vysvětluje, proč se Spojené státy snaží získat ostrov pod svou kontrolu již od 19. století.

Davoské setkání odhalilo konstruktivnější cestu vpřed, která by mohla zahrnovat aktualizaci obranné dohody z roku 1951. Washington by mohl výrazně rozšířit svou vojenskou přítomnost v Grónsku, což by posílilo severní křídlo NATO a zároveň přineslo ostrovanům pracovní místa a investice do infrastruktury.

Aby však dohoda byla trvalá, musí USA nahradit politiku „hrubé síly“ intenzivnějším diplomatickým zapojením, kulturní výměnou a podporou cestovního ruchu. Pokud chce prezident Trump dosáhnout svých cílů v Arktidě, bude podle autorky potřebovat méně demonstrací tvrdé moci a mnohem více skutečného šarmu.

Stalo se
Novinky
Vladimir Putin

Existují jen dva způsoby, jak zastavit válku na Ukrajině, tvrdí bývalý kanadský generál

Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.

Novinky
Ilustrační foto

Z dočasného řešení mezinárodní spor. Ukrajina se snaží získat zpět děti odvezené do Itálie

Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.

Novinky
Ilustrační fotografie

Německo se musí připravit na ruský útok do roku 2029, prohlásil šéf tamní armády

Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí. 

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Současná situace je pro Ukrajinu nejslibnější za poslední dva a půl roku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.

Novinky
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu opět míří do voleb. Tentokrát se pod ním ale láme větev

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.

Počasí
Ilustrační foto

V Tichém oceánu se zformovalo El Niño. Může přinést dosud nevídané počasí

V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.