Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Nedávné události, kdy Washington hrozil evropským spojencům uvalením cel za vyslání symbolických vojenských jednotek do Grónska, představovaly znepokojivý obrat ve vztazích s nejbližšími partnery USA.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu však Trump naznačil změnu kurzu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem oznámil vznik „komplexního“ bezpečnostního rámce pro obranu Grónska a hrozbu cel zcela stáhl.
Tento posun ukazuje na rostoucí pochopení, že v 21. století je k získání vlivu zapotřebí přesvědčování stejně jako síla. Protesty místních obyvatel pod hesly „Grónsko není na prodej“ totiž jasně ukázaly, že bez měkké síly (soft power) budou americké ambice narážet na odpor.
Strategická logika USA je přitom podle Grigasové opodstatněná. Arktida se stává centrálním dějištěm soupeření s Ruskem a Čínou, které v regionu agresivně posilují svůj vliv Grónsko je klíčové pro americké radarové systémy a budoucí projekty, jako je Trumpem navrhovaný obranný štít „Golden Dome“ (Zlatá kopule).
Ostrov disponuje obrovskými zásobami ropy, plynu a zejména vzácných kovů nezbytných pro moderní technologie a zbrojní systémy, kterému v současnosti dominuje Čína. Grónsko, které je přibližně 50krát větší než Dánsko, má pouze 56 000 obyvatel a postrádá kapacity na vlastní obranu.
Přestože má od roku 2009 právo vyhlásit nezávislost, takový krok by znamenal ztrátu ochranného deštníku NATO a vystavil by ostrov ekonomickému tlaku Ruska či Číny. Tato realita vysvětluje, proč se Spojené státy snaží získat ostrov pod svou kontrolu již od 19. století.
Davoské setkání odhalilo konstruktivnější cestu vpřed, která by mohla zahrnovat aktualizaci obranné dohody z roku 1951. Washington by mohl výrazně rozšířit svou vojenskou přítomnost v Grónsku, což by posílilo severní křídlo NATO a zároveň přineslo ostrovanům pracovní místa a investice do infrastruktury.
Aby však dohoda byla trvalá, musí USA nahradit politiku „hrubé síly“ intenzivnějším diplomatickým zapojením, kulturní výměnou a podporou cestovního ruchu. Pokud chce prezident Trump dosáhnout svých cílů v Arktidě, bude podle autorky potřebovat méně demonstrací tvrdé moci a mnohem více skutečného šarmu.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.