Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Z jejich zjištění vyplývá, že klíčovou roli sehrál izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl dokonce pozván do situační místnosti Bílého domu, aby předložil vizi své vlády. Izraelci vykreslili optimistický scénář, podle něhož útok povede k lidovému povstání a rychlému svržení íránského režimu, aniž by došlo k ohrožení amerických zájmů v regionu.
Přestože Trumpovi podřízení, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa a ministra zahraničí Marca Rubia, vyjadřovali k izraelským odhadům značnou skepsi, prezidenta nabídka zaujala. Zvláště ho oslovila možnost eliminovat nejvyššího vůdce Alího Chameneího a ochromit íránské vojenské kapacity. Izraelská role v celém procesu je přitom pozoruhodná tím, jak moc se cíle tamní vlády liší od zájmů Spojených států. Izrael navíc pokračuje v útocích v Libanonu, což může zabránit tomu, aby se křehké příměří změnilo v trvalý mír.
Přípravy na válku probíhaly ve velmi omezeném kruhu, ze kterého byli vyloučeni klíčoví členové vlády, jako ministři energetiky a financí nebo ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbard. Tato absence je zarážející, uvážíme-li možné ekonomické dopady uzavření Hormuzského průlivu. Do diskusí nebyla zapojena ani odborná byrokracie na nižších úrovních, takže chyběla hlubší analýza možných následků. Vyšší úředníci, kteří v týmu zůstali, se nakonec podřídili prezidentovým instinktům, protože v minulosti viděli, jak mu riskantní kroky vycházely.
V celém procesu se zdánlivě nikdo nezabýval dlouhodobými strategickými zájmy USA. Otázky, zda by případný nový íránský režim byl lepší než ten stávající, nebo jak útok ovlivní důvěryhodnost Ameriky u spojenců, zůstaly bez odpovědi. Trumpův impulzivní přístup upřednostňující osobní loajalitu před odborností vedl k tomu, že profesionální aparát vnímal spíše jako nepřátelský „stát ve státě“ než jako zdroj informací pro rozhodování.
Současná situace připomíná invazi do Iráku v roce 2003, kdy administrativa George W. Bushe rovněž postrádala řádný politický proces pro posouzení smysluplnosti války. Bush se však na rozdíl od Trumpa snažil o podporu Kongresu, spojenců a OSN. Válka s Íránem zatím selhává v dosahování deklarovaných cílů a přináší vysoké náklady. To by mohlo podnítit diskusi o důležitosti systematického plánování, k němuž by měl přispět i Kongres skrze veřejná slyšení a důslednější kontrolu výkonné moci.
Ačkoli řádný proces, jaký kdysi zavedl prezident Eisenhower, automaticky nezaručuje správné rozhodnutí, což ukázala i historie vietnamské války, stále představuje bezpečnější cestu. Zapojení všech relevantních složek státu nabízí mnohem větší naději na moudrou politiku a vyhnutí se katastrofálním chybám než pouhé spoléhání na instinkty jednotlivce. Pouhý návrat k odkazu komplexního aparátu pro plánování politiky by znamenal obrovské zlepšení oproti současnému stavu.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.