Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Z jejich zjištění vyplývá, že klíčovou roli sehrál izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl dokonce pozván do situační místnosti Bílého domu, aby předložil vizi své vlády. Izraelci vykreslili optimistický scénář, podle něhož útok povede k lidovému povstání a rychlému svržení íránského režimu, aniž by došlo k ohrožení amerických zájmů v regionu.
Přestože Trumpovi podřízení, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa a ministra zahraničí Marca Rubia, vyjadřovali k izraelským odhadům značnou skepsi, prezidenta nabídka zaujala. Zvláště ho oslovila možnost eliminovat nejvyššího vůdce Alího Chameneího a ochromit íránské vojenské kapacity. Izraelská role v celém procesu je přitom pozoruhodná tím, jak moc se cíle tamní vlády liší od zájmů Spojených států. Izrael navíc pokračuje v útocích v Libanonu, což může zabránit tomu, aby se křehké příměří změnilo v trvalý mír.
Přípravy na válku probíhaly ve velmi omezeném kruhu, ze kterého byli vyloučeni klíčoví členové vlády, jako ministři energetiky a financí nebo ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbard. Tato absence je zarážející, uvážíme-li možné ekonomické dopady uzavření Hormuzského průlivu. Do diskusí nebyla zapojena ani odborná byrokracie na nižších úrovních, takže chyběla hlubší analýza možných následků. Vyšší úředníci, kteří v týmu zůstali, se nakonec podřídili prezidentovým instinktům, protože v minulosti viděli, jak mu riskantní kroky vycházely.
V celém procesu se zdánlivě nikdo nezabýval dlouhodobými strategickými zájmy USA. Otázky, zda by případný nový íránský režim byl lepší než ten stávající, nebo jak útok ovlivní důvěryhodnost Ameriky u spojenců, zůstaly bez odpovědi. Trumpův impulzivní přístup upřednostňující osobní loajalitu před odborností vedl k tomu, že profesionální aparát vnímal spíše jako nepřátelský „stát ve státě“ než jako zdroj informací pro rozhodování.
Současná situace připomíná invazi do Iráku v roce 2003, kdy administrativa George W. Bushe rovněž postrádala řádný politický proces pro posouzení smysluplnosti války. Bush se však na rozdíl od Trumpa snažil o podporu Kongresu, spojenců a OSN. Válka s Íránem zatím selhává v dosahování deklarovaných cílů a přináší vysoké náklady. To by mohlo podnítit diskusi o důležitosti systematického plánování, k němuž by měl přispět i Kongres skrze veřejná slyšení a důslednější kontrolu výkonné moci.
Ačkoli řádný proces, jaký kdysi zavedl prezident Eisenhower, automaticky nezaručuje správné rozhodnutí, což ukázala i historie vietnamské války, stále představuje bezpečnější cestu. Zapojení všech relevantních složek státu nabízí mnohem větší naději na moudrou politiku a vyhnutí se katastrofálním chybám než pouhé spoléhání na instinkty jednotlivce. Pouhý návrat k odkazu komplexního aparátu pro plánování politiky by znamenal obrovské zlepšení oproti současnému stavu.
Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, neočekává v nejbližší době žádné další stahování amerických vojáků z kontinentu. Uvedl to v Bruselu po jednání nejvyšších generálů aliance. Reagoval tak na zákulisní tlak ze strany evropských spojenců, kteří po něm požadují vyřešení situace vzniklé po rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout z Evropy tisíce vojáků. Grynkewich nicméně podotkl, že k postupnému přesouvání amerických sil bude v průběhu několika let docházet v závislosti na tom, jak budou evropští spojenci budovat své vlastní obranné kapacity.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.