Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Z jejich zjištění vyplývá, že klíčovou roli sehrál izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl dokonce pozván do situační místnosti Bílého domu, aby předložil vizi své vlády. Izraelci vykreslili optimistický scénář, podle něhož útok povede k lidovému povstání a rychlému svržení íránského režimu, aniž by došlo k ohrožení amerických zájmů v regionu.
Přestože Trumpovi podřízení, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa a ministra zahraničí Marca Rubia, vyjadřovali k izraelským odhadům značnou skepsi, prezidenta nabídka zaujala. Zvláště ho oslovila možnost eliminovat nejvyššího vůdce Alího Chameneího a ochromit íránské vojenské kapacity. Izraelská role v celém procesu je přitom pozoruhodná tím, jak moc se cíle tamní vlády liší od zájmů Spojených států. Izrael navíc pokračuje v útocích v Libanonu, což může zabránit tomu, aby se křehké příměří změnilo v trvalý mír.
Přípravy na válku probíhaly ve velmi omezeném kruhu, ze kterého byli vyloučeni klíčoví členové vlády, jako ministři energetiky a financí nebo ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbard. Tato absence je zarážející, uvážíme-li možné ekonomické dopady uzavření Hormuzského průlivu. Do diskusí nebyla zapojena ani odborná byrokracie na nižších úrovních, takže chyběla hlubší analýza možných následků. Vyšší úředníci, kteří v týmu zůstali, se nakonec podřídili prezidentovým instinktům, protože v minulosti viděli, jak mu riskantní kroky vycházely.
V celém procesu se zdánlivě nikdo nezabýval dlouhodobými strategickými zájmy USA. Otázky, zda by případný nový íránský režim byl lepší než ten stávající, nebo jak útok ovlivní důvěryhodnost Ameriky u spojenců, zůstaly bez odpovědi. Trumpův impulzivní přístup upřednostňující osobní loajalitu před odborností vedl k tomu, že profesionální aparát vnímal spíše jako nepřátelský „stát ve státě“ než jako zdroj informací pro rozhodování.
Současná situace připomíná invazi do Iráku v roce 2003, kdy administrativa George W. Bushe rovněž postrádala řádný politický proces pro posouzení smysluplnosti války. Bush se však na rozdíl od Trumpa snažil o podporu Kongresu, spojenců a OSN. Válka s Íránem zatím selhává v dosahování deklarovaných cílů a přináší vysoké náklady. To by mohlo podnítit diskusi o důležitosti systematického plánování, k němuž by měl přispět i Kongres skrze veřejná slyšení a důslednější kontrolu výkonné moci.
Ačkoli řádný proces, jaký kdysi zavedl prezident Eisenhower, automaticky nezaručuje správné rozhodnutí, což ukázala i historie vietnamské války, stále představuje bezpečnější cestu. Zapojení všech relevantních složek státu nabízí mnohem větší naději na moudrou politiku a vyhnutí se katastrofálním chybám než pouhé spoléhání na instinkty jednotlivce. Pouhý návrat k odkazu komplexního aparátu pro plánování politiky by znamenal obrovské zlepšení oproti současnému stavu.
Evropská komise vyzvala společnost Meta, aby změnila návykový design svých sociálních sítí Instagram a Facebook, protože v opačném případě riskuje vysoké pokuty za porušení unijních pravidel pro bezpečnost dětí na internetu.
Zpráva agentury UN Women uvádí, že za posledních osmnáct měsíců přišel nejméně jeden milion žen a dívek o přístup k humanitární a další zásadní podpoře. Tento stav je důsledkem historicky nejprudšího ročního poklesu zahraniční pomoci.
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Velmi zajímavý průběh má návštěva prince Harryho doma ve Velké Británii. Mladší syn krále Karla III. dorazil sám a byl mu znemožněn nocleh v královském paláci. V jedné věci se ale nakonec na prince usmálo štěstí. Jde o jeho manželku Meghan a jejich děti.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Tropické počasí momentálně panuje v jižní a západní Evropě, kde se potýkají s vedry, která dosahují teplot až kolem 40 stupňů. Přispívá to ke vzniku a šíření smrtelně nebezpečných požárů. Ve Španělsku evidují 12 obětí při jedné takové události. Informovala o tom BBC.
V očích prezidenta Petra Pavla si lidé zaslouží vědět, jaký je zdravotní stav politika zastávajícího tak zodpovědnou funkci. Proto ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu. Co konstatoval lékař a jaká doporučení dal hlavě státu?
Marek Eben je samozřejmě i letos jednou z tváří karlovarského filmového festivalu, přičemž se stále řeší jeho vystoupení na pátečním slavnostním zahájení. Konkrétně se do lidmi milovaného moderátora ostře opřel jeden z bývalých českých premiérů.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).