Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Z jejich zjištění vyplývá, že klíčovou roli sehrál izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který byl dokonce pozván do situační místnosti Bílého domu, aby předložil vizi své vlády. Izraelci vykreslili optimistický scénář, podle něhož útok povede k lidovému povstání a rychlému svržení íránského režimu, aniž by došlo k ohrožení amerických zájmů v regionu.
Přestože Trumpovi podřízení, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa a ministra zahraničí Marca Rubia, vyjadřovali k izraelským odhadům značnou skepsi, prezidenta nabídka zaujala. Zvláště ho oslovila možnost eliminovat nejvyššího vůdce Alího Chameneího a ochromit íránské vojenské kapacity. Izraelská role v celém procesu je přitom pozoruhodná tím, jak moc se cíle tamní vlády liší od zájmů Spojených států. Izrael navíc pokračuje v útocích v Libanonu, což může zabránit tomu, aby se křehké příměří změnilo v trvalý mír.
Přípravy na válku probíhaly ve velmi omezeném kruhu, ze kterého byli vyloučeni klíčoví členové vlády, jako ministři energetiky a financí nebo ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbard. Tato absence je zarážející, uvážíme-li možné ekonomické dopady uzavření Hormuzského průlivu. Do diskusí nebyla zapojena ani odborná byrokracie na nižších úrovních, takže chyběla hlubší analýza možných následků. Vyšší úředníci, kteří v týmu zůstali, se nakonec podřídili prezidentovým instinktům, protože v minulosti viděli, jak mu riskantní kroky vycházely.
V celém procesu se zdánlivě nikdo nezabýval dlouhodobými strategickými zájmy USA. Otázky, zda by případný nový íránský režim byl lepší než ten stávající, nebo jak útok ovlivní důvěryhodnost Ameriky u spojenců, zůstaly bez odpovědi. Trumpův impulzivní přístup upřednostňující osobní loajalitu před odborností vedl k tomu, že profesionální aparát vnímal spíše jako nepřátelský „stát ve státě“ než jako zdroj informací pro rozhodování.
Současná situace připomíná invazi do Iráku v roce 2003, kdy administrativa George W. Bushe rovněž postrádala řádný politický proces pro posouzení smysluplnosti války. Bush se však na rozdíl od Trumpa snažil o podporu Kongresu, spojenců a OSN. Válka s Íránem zatím selhává v dosahování deklarovaných cílů a přináší vysoké náklady. To by mohlo podnítit diskusi o důležitosti systematického plánování, k němuž by měl přispět i Kongres skrze veřejná slyšení a důslednější kontrolu výkonné moci.
Ačkoli řádný proces, jaký kdysi zavedl prezident Eisenhower, automaticky nezaručuje správné rozhodnutí, což ukázala i historie vietnamské války, stále představuje bezpečnější cestu. Zapojení všech relevantních složek státu nabízí mnohem větší naději na moudrou politiku a vyhnutí se katastrofálním chybám než pouhé spoléhání na instinkty jednotlivce. Pouhý návrat k odkazu komplexního aparátu pro plánování politiky by znamenal obrovské zlepšení oproti současnému stavu.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.