Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Zatímco ruští diplomaté vedení Sergejem Lavrovem okamžitě odsoudili americkou operaci jako „ozbrojenou agresi“ a projev „neokolonialismu“, samotný Vladimir Putin zůstává překvapivě zdrženlivý. Na rozdíl od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se k dopadení Madura ani k následnému zabavení ruského ropného tankeru americkými silami zatím veřejně nevyjádřil. Tato mlčenlivost může naznačovat, že Kreml v Trumpových krocích vidí nejen hrozbu, ale i strategickou příležitost.
Svržení Madura následuje po sérii nezdarů pro ruské zájmy ve světě. V prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada v Sýrii a loni v červnu americké útoky zasáhly jaderná zařízení v Íránu, který je dalším klíčovým ruským partnerem. Ukazuje se, že ruské „strategické partnerství“ má své limity – Moskva sice nabízí politickou podporu a zbraně, ale není ochotna vojensky zasáhnout, pokud se její spojenci ocitnou v přímém konfliktu se Spojenými státy.
Americký ministr obrany Pete Hegseth si navíc neodpustil jízlivou poznámku na adresu ruského zbrojního průmyslu. Venezuela totiž pod vedením Madura investovala miliardy do ruských systémů protivzdušné obrany, jako jsou S-300 či Buk, a disponovala tisíci protiletadlových střel krátkého dosahu. Skutečnost, že americké speciální síly dokázaly Madura zajmout bez výraznějšího odporu těchto systémů, zasadila ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nepříjemnou ránu v oblasti prestiže.
Z dlouhodobého hlediska však Trumpova politika Putinovi nahrává. Pokud si Washington nárokuje Latinskou Ameriku jako sféru svého výlučného vlivu a otevřeně mluví o anexi Grónska, dává tím Putinovi rétorické krytí pro jeho vlastní imperiální ambice na Ukrajině a v zemích tzv. „blízkého zahraničí“. Trumpův pragmatismus založený na síle a moci, který otevřeně prosazuje jeho poradce Stephen Miller, je v podstatě zrcadlovým obrazem Putinova vidění světa.
Dalším vítaným prvkem pro Kreml je Trumpova ochota použít sílu proti dánskému území, což vnáší hluboké trhliny do transatlantické aliance. Rozkol mezi USA a jejich evropskými spojenci v rámci NATO je přesně to, o co Moskva od začátku invaze na Ukrajinu usiluje. Pokud Washington začne jednat jako predátor vůči vlastním partnerům, evropská jednota v otázce podpory Kyjeva se může začít drolit pod tlakem vlastních bezpečnostních obav.
O letošních pravoslavných Vánocích se Putin objevil na bohoslužbě obklopen vojáky a jejich rodinami, čímž vyslal jasný signál odhodlání pokračovat v agresi na Ukrajině. Přestože pohled na Madura v newyorské soudní síni může být pro Putina varovným mementem jeho vlastních neúspěchů při pokusu o změnu režimu v sousední zemi, ruský prezident dává najevo, že v globální hře o trůny stále věří v jediné pravidlo: právo má ten, kdo je silnější.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.