Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Zatímco ruští diplomaté vedení Sergejem Lavrovem okamžitě odsoudili americkou operaci jako „ozbrojenou agresi“ a projev „neokolonialismu“, samotný Vladimir Putin zůstává překvapivě zdrženlivý. Na rozdíl od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se k dopadení Madura ani k následnému zabavení ruského ropného tankeru americkými silami zatím veřejně nevyjádřil. Tato mlčenlivost může naznačovat, že Kreml v Trumpových krocích vidí nejen hrozbu, ale i strategickou příležitost.
Svržení Madura následuje po sérii nezdarů pro ruské zájmy ve světě. V prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada v Sýrii a loni v červnu americké útoky zasáhly jaderná zařízení v Íránu, který je dalším klíčovým ruským partnerem. Ukazuje se, že ruské „strategické partnerství“ má své limity – Moskva sice nabízí politickou podporu a zbraně, ale není ochotna vojensky zasáhnout, pokud se její spojenci ocitnou v přímém konfliktu se Spojenými státy.
Americký ministr obrany Pete Hegseth si navíc neodpustil jízlivou poznámku na adresu ruského zbrojního průmyslu. Venezuela totiž pod vedením Madura investovala miliardy do ruských systémů protivzdušné obrany, jako jsou S-300 či Buk, a disponovala tisíci protiletadlových střel krátkého dosahu. Skutečnost, že americké speciální síly dokázaly Madura zajmout bez výraznějšího odporu těchto systémů, zasadila ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nepříjemnou ránu v oblasti prestiže.
Z dlouhodobého hlediska však Trumpova politika Putinovi nahrává. Pokud si Washington nárokuje Latinskou Ameriku jako sféru svého výlučného vlivu a otevřeně mluví o anexi Grónska, dává tím Putinovi rétorické krytí pro jeho vlastní imperiální ambice na Ukrajině a v zemích tzv. „blízkého zahraničí“. Trumpův pragmatismus založený na síle a moci, který otevřeně prosazuje jeho poradce Stephen Miller, je v podstatě zrcadlovým obrazem Putinova vidění světa.
Dalším vítaným prvkem pro Kreml je Trumpova ochota použít sílu proti dánskému území, což vnáší hluboké trhliny do transatlantické aliance. Rozkol mezi USA a jejich evropskými spojenci v rámci NATO je přesně to, o co Moskva od začátku invaze na Ukrajinu usiluje. Pokud Washington začne jednat jako predátor vůči vlastním partnerům, evropská jednota v otázce podpory Kyjeva se může začít drolit pod tlakem vlastních bezpečnostních obav.
O letošních pravoslavných Vánocích se Putin objevil na bohoslužbě obklopen vojáky a jejich rodinami, čímž vyslal jasný signál odhodlání pokračovat v agresi na Ukrajině. Přestože pohled na Madura v newyorské soudní síni může být pro Putina varovným mementem jeho vlastních neúspěchů při pokusu o změnu režimu v sousední zemi, ruský prezident dává najevo, že v globální hře o trůny stále věří v jediné pravidlo: právo má ten, kdo je silnější.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.