Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Zatímco ruští diplomaté vedení Sergejem Lavrovem okamžitě odsoudili americkou operaci jako „ozbrojenou agresi“ a projev „neokolonialismu“, samotný Vladimir Putin zůstává překvapivě zdrženlivý. Na rozdíl od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se k dopadení Madura ani k následnému zabavení ruského ropného tankeru americkými silami zatím veřejně nevyjádřil. Tato mlčenlivost může naznačovat, že Kreml v Trumpových krocích vidí nejen hrozbu, ale i strategickou příležitost.
Svržení Madura následuje po sérii nezdarů pro ruské zájmy ve světě. V prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada v Sýrii a loni v červnu americké útoky zasáhly jaderná zařízení v Íránu, který je dalším klíčovým ruským partnerem. Ukazuje se, že ruské „strategické partnerství“ má své limity – Moskva sice nabízí politickou podporu a zbraně, ale není ochotna vojensky zasáhnout, pokud se její spojenci ocitnou v přímém konfliktu se Spojenými státy.
Americký ministr obrany Pete Hegseth si navíc neodpustil jízlivou poznámku na adresu ruského zbrojního průmyslu. Venezuela totiž pod vedením Madura investovala miliardy do ruských systémů protivzdušné obrany, jako jsou S-300 či Buk, a disponovala tisíci protiletadlových střel krátkého dosahu. Skutečnost, že americké speciální síly dokázaly Madura zajmout bez výraznějšího odporu těchto systémů, zasadila ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nepříjemnou ránu v oblasti prestiže.
Z dlouhodobého hlediska však Trumpova politika Putinovi nahrává. Pokud si Washington nárokuje Latinskou Ameriku jako sféru svého výlučného vlivu a otevřeně mluví o anexi Grónska, dává tím Putinovi rétorické krytí pro jeho vlastní imperiální ambice na Ukrajině a v zemích tzv. „blízkého zahraničí“. Trumpův pragmatismus založený na síle a moci, který otevřeně prosazuje jeho poradce Stephen Miller, je v podstatě zrcadlovým obrazem Putinova vidění světa.
Dalším vítaným prvkem pro Kreml je Trumpova ochota použít sílu proti dánskému území, což vnáší hluboké trhliny do transatlantické aliance. Rozkol mezi USA a jejich evropskými spojenci v rámci NATO je přesně to, o co Moskva od začátku invaze na Ukrajinu usiluje. Pokud Washington začne jednat jako predátor vůči vlastním partnerům, evropská jednota v otázce podpory Kyjeva se může začít drolit pod tlakem vlastních bezpečnostních obav.
O letošních pravoslavných Vánocích se Putin objevil na bohoslužbě obklopen vojáky a jejich rodinami, čímž vyslal jasný signál odhodlání pokračovat v agresi na Ukrajině. Přestože pohled na Madura v newyorské soudní síni může být pro Putina varovným mementem jeho vlastních neúspěchů při pokusu o změnu režimu v sousední zemi, ruský prezident dává najevo, že v globální hře o trůny stále věří v jediné pravidlo: právo má ten, kdo je silnější.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.
Vztahy mezi Vatikánem a Bílým domem podle webu Politico směřují k otevřenému střetu, jaký historie moderní diplomacie nepamatuje. První americký papež v dějinách, v Chicagu narozený Lev XIV., se ocitl v přímém ideovém rozporu s politikou prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním jablkem sváru se stala situace ve Venezuele a Trumpovy náznaky o možné vojenské správě této země, což papež kategoricky odmítl výzvou k ochraně národní suverenity.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Ruská armáda využila mrazivého počasí k dalšímu rozsáhlému úderu na ukrajinské území, při kterém nasadila i svou technologickou chloubu – hypersonickou raketu Orešnik.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.