Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Zatímco ruští diplomaté vedení Sergejem Lavrovem okamžitě odsoudili americkou operaci jako „ozbrojenou agresi“ a projev „neokolonialismu“, samotný Vladimir Putin zůstává překvapivě zdrženlivý. Na rozdíl od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se k dopadení Madura ani k následnému zabavení ruského ropného tankeru americkými silami zatím veřejně nevyjádřil. Tato mlčenlivost může naznačovat, že Kreml v Trumpových krocích vidí nejen hrozbu, ale i strategickou příležitost.
Svržení Madura následuje po sérii nezdarů pro ruské zájmy ve světě. V prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada v Sýrii a loni v červnu americké útoky zasáhly jaderná zařízení v Íránu, který je dalším klíčovým ruským partnerem. Ukazuje se, že ruské „strategické partnerství“ má své limity – Moskva sice nabízí politickou podporu a zbraně, ale není ochotna vojensky zasáhnout, pokud se její spojenci ocitnou v přímém konfliktu se Spojenými státy.
Americký ministr obrany Pete Hegseth si navíc neodpustil jízlivou poznámku na adresu ruského zbrojního průmyslu. Venezuela totiž pod vedením Madura investovala miliardy do ruských systémů protivzdušné obrany, jako jsou S-300 či Buk, a disponovala tisíci protiletadlových střel krátkého dosahu. Skutečnost, že americké speciální síly dokázaly Madura zajmout bez výraznějšího odporu těchto systémů, zasadila ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nepříjemnou ránu v oblasti prestiže.
Z dlouhodobého hlediska však Trumpova politika Putinovi nahrává. Pokud si Washington nárokuje Latinskou Ameriku jako sféru svého výlučného vlivu a otevřeně mluví o anexi Grónska, dává tím Putinovi rétorické krytí pro jeho vlastní imperiální ambice na Ukrajině a v zemích tzv. „blízkého zahraničí“. Trumpův pragmatismus založený na síle a moci, který otevřeně prosazuje jeho poradce Stephen Miller, je v podstatě zrcadlovým obrazem Putinova vidění světa.
Dalším vítaným prvkem pro Kreml je Trumpova ochota použít sílu proti dánskému území, což vnáší hluboké trhliny do transatlantické aliance. Rozkol mezi USA a jejich evropskými spojenci v rámci NATO je přesně to, o co Moskva od začátku invaze na Ukrajinu usiluje. Pokud Washington začne jednat jako predátor vůči vlastním partnerům, evropská jednota v otázce podpory Kyjeva se může začít drolit pod tlakem vlastních bezpečnostních obav.
O letošních pravoslavných Vánocích se Putin objevil na bohoslužbě obklopen vojáky a jejich rodinami, čímž vyslal jasný signál odhodlání pokračovat v agresi na Ukrajině. Přestože pohled na Madura v newyorské soudní síni může být pro Putina varovným mementem jeho vlastních neúspěchů při pokusu o změnu režimu v sousední zemi, ruský prezident dává najevo, že v globální hře o trůny stále věří v jediné pravidlo: právo má ten, kdo je silnější.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.