Tři a půl roku po zahájení tzv. "speciální vojenské operace" se Rusko nachází v hluboké vojenské krizi. Ačkoli ruský plán počítal s rychlým dobytím Kyjeva během několika dní a přestože ruské síly měly výraznou početní i technickou převahu, nakonec kontrolují jen zlomek Ukrajiny – méně než 20 %. Ztráty na ruské straně překročily milion vojáků, kteří byli zabiti, zraněni nebo zmizeli. Proč tedy tato obrovská armáda vykazuje tak zoufalou neefektivitu?
Odpověď je zakotvena nejen v aktuálních událostech na bojišti, ale i v historickém kontextu ruské armády. Jak upozorňují odborníci jako bývalý britský důstojník Hamish de Bretton-Gordon a vojenský historik James Holland, ruská armáda má dlouhodobý problém s inovacemi, moderními strategiemi i respektem k lidským životům. Místo sofistikovaných taktik, na které by se moderní armáda měla spoléhat, ruské vedení stále sází na brutální sílu a masivní nasazení lidí.
Historie ruských vojenských porážek jen potvrzuje tento trend. Po porážce v rusko-japonské válce v roce 1905, kdy carsko-ruská armáda utrpěla ostudnou porážku, následoval kolaps v první světové válce a pád monarchie. I když Sovětský svaz zvítězil ve druhé světové válce, bylo to za obrovskou cenu, neboť ztráty Rudé armády byly několikanásobně vyšší než u západních spojenců. A současné Rusko, i když se často odvolává na sovětské vítězství, se stále drží tradice, která dává přednost kvantitě před kvalitou.
Podle vojenských analytiků ztratilo Rusko během konfliktu statisíce vojáků a tisíce kusů techniky, včetně více než 10 000 tanků, 21 500 obrněných vozidel a stovek letadel. Takové ztráty jsou v moderní vojenské historii bezprecedentní – přesto není výsledek války vidět.
Zatímco západní armády dokážou efektivně propojit moderní technologii, logistiku, letectvo, drony a ochranu lidských životů, ruský vojenský model zůstává statický a zastaralý. Výcvik nováčků je minimální a často trvá jen několik dní, což vede k chaosu a slabé koordinaci na bojišti. Tankové posádky se často nemají čas dobře se sehrát, což vede k vysokým ztrátám při každé ofenzivě.
Současné ruské vojenské vedení se stále drží rigidní hierarchie a slepé poslušnosti. Místo flexibilního reagování na změny na frontě se stále opakuje masivní, chaotické nasazování vojáků, které připomíná hrůzy zákopové války z první světové války. Nechvalně známé „zagradotřady“, jednotky, které mají za úkol střílet na ustupující vojáky, údajně stále působí na některých frontových liniích. V armádě rovněž přetrvává brutalita vůči nováčkům, známá jako „dědovščina“, což dále podkopává morálku a jednotnost.
Dalším zásadním problémem je korupce, která je v armádě rozšířená. Vojáci často hlásí krádeže pohonných hmot, zbraní a celých vozidel. Kromě boje jsou často nuceni vykonávat civilní práce pro místní představitele, od výstavby po úklid. Tento systém, zakořeněný v ruské armádě po desetiletí, ztěžuje skutečnou modernizaci a profesionalizaci ozbrojených sil.
Vladimir Putin se stále opírá o mýtus „Velké vlastenecké války“, tedy o vzpomínky na vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem. Historici však připomínají, že tento vítězný příběh byl vykoupen bezprecedentními ztrátami na lidských životech. Současný konflikt na Ukrajině ukazuje, že dnešní ruské vedení si z této historie nevzalo žádné poučení.
Západní obdiv k Rudé armádě bývá často nekritický a ignoruje skutečnost, že její způsoby vedení války byly neefektivní a kruté. Moderní ruská armáda vykazuje podobné vlastnosti – brutalitu, potlačování iniciativy, minimální péči o zraněné a pohrdání lidským životem.
Tento hluboce zakořeněný přístup způsobuje, že Rusko, přestože disponuje obrovskou armádou, masivní vojenskou technikou a jaderným arzenálem, stále není schopno vést efektivní moderní válku. Místo toho se jeho síla ztrácí v chaosu, masových ztrátách a neúspěších. A jak se ukazuje, to je důvod, proč ukrajinská obrana, byť numericky slabší, stále odolává. Válku nakonec nevyhrává ten, kdo má více vojáků, ale ten, kdo ví, jak je správně nasadit.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).