Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Nejnovější dvě těla, vrácená ve středu, byla identifikována Izraelskými obrannými silami (IDF) v ranních hodinách během čtvrtka. Jednalo se o Inbar Hayman a seržanta majora Muhammada al-Atarashe. Spor o navrácení těl přiměl Izrael k omezení přislíbených dodávek humanitární pomoci do Gazy.
Dva vysoce postavení poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně oznámili, že plány na demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové přechodné vlády jsou již v běhu. V rámci informování o realizaci Trumpova dvacetibodového mírového plánu tito poradci sdělili novinářům, že americká vláda se prozatím nedomnívá, že Hamás porušil dohodu tím, že neodevzdal více ostatků.
Poradci argumentovali, že Hamás jednal v dobré víře, když vrátil všechna živá rukojmí. Dodali, že skupina spolupracuje s různými zprostředkovateli na nalezení a navrácení těl. Zbrojní křídlo Hamásu ve svém prohlášení potvrdilo závazek k dohodě, avšak uvedlo, že vrátilo všechna těla, ke kterým se bylo schopno dostat.
Jeden z poradců USA poznamenal, že nalezení všech těl může trvat týdny kvůli míře zničení v Gaze. Uvedl, že by mohly být nabídnuty odměny civilistům z Gazy za informace, a očekává se, že se do pátrání zapojí i turečtí experti. IDF potvrdila, že Hayman bylo 27 let, když byla zabita Hamásem 7. října 2023 na festivalu Nova, a její tělo bylo uneseno do Pásma Gazy. Seržant major al-Atarash, kterému bylo 39 let, padl v boji téhož dne.
IDF dodala, že Hamás je povinen splnit svou část dohody a vynaložit potřebné úsilí k navrácení všech rukojmích jejich rodinám. Fórum rodin rukojmích ve svém prohlášení uvedlo, že rodiny přijímají návrat Inbar Hayman a Muhammada al-Atarashe s žalem i úlevou. Konstatovalo, že návrat milovaných pro řádné pohřbení v Izraeli přináší útěchu rodinám žijícím v trýznivé nejistotě přes dva roky. Zdůraznilo, že se nehodlají zastavit, dokud nebude domů navráceno všech zbývajících devatenáct rukojmích.
V rámci první fáze mírového plánu pro Gazu je Hamás povinen vrátit všech 28 zesnulých rukojmích. Zbrojní křídlo Hamásu však uvedlo, že zbývající těla vyžadují značné úsilí a specializované vybavení k vyhledání a vyzvednutí, a že se snaží tento případ uzavřít. Izrael již dříve prohlásil, že ohledně navrácení rukojmích nebude dělat kompromisy.
Izraelský ministr obrany Israel Katz instruoval IDF k přípravě „komplexního plánu“ pro poražení Hamásu v Gaze pro případ obnovení války. Po středečním setkání s vysokými generály Katz řekl, že armáda musí být připravena jednat, pokud Hamás odmítne realizovat mírový plán. K nejnovější repatriaci došlo poté, co Izrael oznámil, že jedno ze čtyř těl vrácených Hamásem v úterý nepatřilo pohřešovaným rukojmím.
Tom Fletcher, humanitární šéf OSN, vyzval Izrael, aby okamžitě otevřel všechny hraniční přechody do Gazy pro humanitární pomoc, jak bylo dohodnuto v plánu příměří. Na sociální síti X Fletcher uvedl, že Hamás musí „vyvinout značné úsilí k navrácení všech těl zesnulých rukojmích“.
Fletcher dodal, že Izrael se zavázal povolit masivní nápor humanitární pomoci – tisíce nákladních vozidel týdně, na které spoléhá mnoho životů. Vyzval k „upřímnému, praktickému, problémovému přístupu k odstranění zbývajících překážek“ a prohlásil, že zadržování pomoci civilistům „není vyjednávací karta.“
Trumpův plán příměří, který přijaly Izrael i Hamás, předpokládal dokončení předání všech 48 rukojmích do pondělního poledne. Hamás vrátil všech 20 živých rukojmích v pondělí. Dohoda zprostředkovaná USA nicméně zřejmě počítala s tím, že Hamás a další palestinské frakce nemusí být schopny najít všechny ostatky před původním pondělním termínem.
Součástí dohody bylo, že Izrael vrátí těla 15 Palestinců výměnou za každé tělo zesnulého izraelského rukojmí. Izrael dosud vrátil těla 90 Palestinců výměnou za ostatky izraelských rukojmích. Mezitím obyvatelé Gazy hlásí rostoucí obavy o trvalost příměří. Ceny potravin prudce stouply, jelikož Palestinci hromadí zásoby.
Místní obyvatelé sdělili BBC, že obchodníci a dodavatelé v enklávě zadržují potraviny, aby vyvolali nedostatek a zvýšili zisky, neboť se obávají obnovení války. Neven Al-Mughrabi, matka šesti dětí z Gazy, uvedla, že pokaždé, když se začnou cítit bezpečně, objeví se nové hrozby. Dodala, že má obavy z opětovného zahájení války.
Neven se svou rodinou zůstává v Chán Júnis, protože nevěří příměří a jsou unaveni z vysídlení. Řekla, že obchodník na hlavním trhu v Chán Júnis zaznamenal prudký nárůst poptávky po mouce, oleji a cukru během několika hodin. I přes náhlý nárůst cen o zhruba 30% lidé nakupují, jako by nevěřili, že klid potrvá dlouho, a všichni se bojí, že pomoc přestane proudit.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.