Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Nejnovější dvě těla, vrácená ve středu, byla identifikována Izraelskými obrannými silami (IDF) v ranních hodinách během čtvrtka. Jednalo se o Inbar Hayman a seržanta majora Muhammada al-Atarashe. Spor o navrácení těl přiměl Izrael k omezení přislíbených dodávek humanitární pomoci do Gazy.
Dva vysoce postavení poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně oznámili, že plány na demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové přechodné vlády jsou již v běhu. V rámci informování o realizaci Trumpova dvacetibodového mírového plánu tito poradci sdělili novinářům, že americká vláda se prozatím nedomnívá, že Hamás porušil dohodu tím, že neodevzdal více ostatků.
Poradci argumentovali, že Hamás jednal v dobré víře, když vrátil všechna živá rukojmí. Dodali, že skupina spolupracuje s různými zprostředkovateli na nalezení a navrácení těl. Zbrojní křídlo Hamásu ve svém prohlášení potvrdilo závazek k dohodě, avšak uvedlo, že vrátilo všechna těla, ke kterým se bylo schopno dostat.
Jeden z poradců USA poznamenal, že nalezení všech těl může trvat týdny kvůli míře zničení v Gaze. Uvedl, že by mohly být nabídnuty odměny civilistům z Gazy za informace, a očekává se, že se do pátrání zapojí i turečtí experti. IDF potvrdila, že Hayman bylo 27 let, když byla zabita Hamásem 7. října 2023 na festivalu Nova, a její tělo bylo uneseno do Pásma Gazy. Seržant major al-Atarash, kterému bylo 39 let, padl v boji téhož dne.
IDF dodala, že Hamás je povinen splnit svou část dohody a vynaložit potřebné úsilí k navrácení všech rukojmích jejich rodinám. Fórum rodin rukojmích ve svém prohlášení uvedlo, že rodiny přijímají návrat Inbar Hayman a Muhammada al-Atarashe s žalem i úlevou. Konstatovalo, že návrat milovaných pro řádné pohřbení v Izraeli přináší útěchu rodinám žijícím v trýznivé nejistotě přes dva roky. Zdůraznilo, že se nehodlají zastavit, dokud nebude domů navráceno všech zbývajících devatenáct rukojmích.
V rámci první fáze mírového plánu pro Gazu je Hamás povinen vrátit všech 28 zesnulých rukojmích. Zbrojní křídlo Hamásu však uvedlo, že zbývající těla vyžadují značné úsilí a specializované vybavení k vyhledání a vyzvednutí, a že se snaží tento případ uzavřít. Izrael již dříve prohlásil, že ohledně navrácení rukojmích nebude dělat kompromisy.
Izraelský ministr obrany Israel Katz instruoval IDF k přípravě „komplexního plánu“ pro poražení Hamásu v Gaze pro případ obnovení války. Po středečním setkání s vysokými generály Katz řekl, že armáda musí být připravena jednat, pokud Hamás odmítne realizovat mírový plán. K nejnovější repatriaci došlo poté, co Izrael oznámil, že jedno ze čtyř těl vrácených Hamásem v úterý nepatřilo pohřešovaným rukojmím.
Tom Fletcher, humanitární šéf OSN, vyzval Izrael, aby okamžitě otevřel všechny hraniční přechody do Gazy pro humanitární pomoc, jak bylo dohodnuto v plánu příměří. Na sociální síti X Fletcher uvedl, že Hamás musí „vyvinout značné úsilí k navrácení všech těl zesnulých rukojmích“.
Fletcher dodal, že Izrael se zavázal povolit masivní nápor humanitární pomoci – tisíce nákladních vozidel týdně, na které spoléhá mnoho životů. Vyzval k „upřímnému, praktickému, problémovému přístupu k odstranění zbývajících překážek“ a prohlásil, že zadržování pomoci civilistům „není vyjednávací karta.“
Trumpův plán příměří, který přijaly Izrael i Hamás, předpokládal dokončení předání všech 48 rukojmích do pondělního poledne. Hamás vrátil všech 20 živých rukojmích v pondělí. Dohoda zprostředkovaná USA nicméně zřejmě počítala s tím, že Hamás a další palestinské frakce nemusí být schopny najít všechny ostatky před původním pondělním termínem.
Součástí dohody bylo, že Izrael vrátí těla 15 Palestinců výměnou za každé tělo zesnulého izraelského rukojmí. Izrael dosud vrátil těla 90 Palestinců výměnou za ostatky izraelských rukojmích. Mezitím obyvatelé Gazy hlásí rostoucí obavy o trvalost příměří. Ceny potravin prudce stouply, jelikož Palestinci hromadí zásoby.
Místní obyvatelé sdělili BBC, že obchodníci a dodavatelé v enklávě zadržují potraviny, aby vyvolali nedostatek a zvýšili zisky, neboť se obávají obnovení války. Neven Al-Mughrabi, matka šesti dětí z Gazy, uvedla, že pokaždé, když se začnou cítit bezpečně, objeví se nové hrozby. Dodala, že má obavy z opětovného zahájení války.
Neven se svou rodinou zůstává v Chán Júnis, protože nevěří příměří a jsou unaveni z vysídlení. Řekla, že obchodník na hlavním trhu v Chán Júnis zaznamenal prudký nárůst poptávky po mouce, oleji a cukru během několika hodin. I přes náhlý nárůst cen o zhruba 30% lidé nakupují, jako by nevěřili, že klid potrvá dlouho, a všichni se bojí, že pomoc přestane proudit.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.