Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Nejnovější dvě těla, vrácená ve středu, byla identifikována Izraelskými obrannými silami (IDF) v ranních hodinách během čtvrtka. Jednalo se o Inbar Hayman a seržanta majora Muhammada al-Atarashe. Spor o navrácení těl přiměl Izrael k omezení přislíbených dodávek humanitární pomoci do Gazy.
Dva vysoce postavení poradci amerického prezidenta Donalda Trumpa nicméně oznámili, že plány na demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové přechodné vlády jsou již v běhu. V rámci informování o realizaci Trumpova dvacetibodového mírového plánu tito poradci sdělili novinářům, že americká vláda se prozatím nedomnívá, že Hamás porušil dohodu tím, že neodevzdal více ostatků.
Poradci argumentovali, že Hamás jednal v dobré víře, když vrátil všechna živá rukojmí. Dodali, že skupina spolupracuje s různými zprostředkovateli na nalezení a navrácení těl. Zbrojní křídlo Hamásu ve svém prohlášení potvrdilo závazek k dohodě, avšak uvedlo, že vrátilo všechna těla, ke kterým se bylo schopno dostat.
Jeden z poradců USA poznamenal, že nalezení všech těl může trvat týdny kvůli míře zničení v Gaze. Uvedl, že by mohly být nabídnuty odměny civilistům z Gazy za informace, a očekává se, že se do pátrání zapojí i turečtí experti. IDF potvrdila, že Hayman bylo 27 let, když byla zabita Hamásem 7. října 2023 na festivalu Nova, a její tělo bylo uneseno do Pásma Gazy. Seržant major al-Atarash, kterému bylo 39 let, padl v boji téhož dne.
IDF dodala, že Hamás je povinen splnit svou část dohody a vynaložit potřebné úsilí k navrácení všech rukojmích jejich rodinám. Fórum rodin rukojmích ve svém prohlášení uvedlo, že rodiny přijímají návrat Inbar Hayman a Muhammada al-Atarashe s žalem i úlevou. Konstatovalo, že návrat milovaných pro řádné pohřbení v Izraeli přináší útěchu rodinám žijícím v trýznivé nejistotě přes dva roky. Zdůraznilo, že se nehodlají zastavit, dokud nebude domů navráceno všech zbývajících devatenáct rukojmích.
V rámci první fáze mírového plánu pro Gazu je Hamás povinen vrátit všech 28 zesnulých rukojmích. Zbrojní křídlo Hamásu však uvedlo, že zbývající těla vyžadují značné úsilí a specializované vybavení k vyhledání a vyzvednutí, a že se snaží tento případ uzavřít. Izrael již dříve prohlásil, že ohledně navrácení rukojmích nebude dělat kompromisy.
Izraelský ministr obrany Israel Katz instruoval IDF k přípravě „komplexního plánu“ pro poražení Hamásu v Gaze pro případ obnovení války. Po středečním setkání s vysokými generály Katz řekl, že armáda musí být připravena jednat, pokud Hamás odmítne realizovat mírový plán. K nejnovější repatriaci došlo poté, co Izrael oznámil, že jedno ze čtyř těl vrácených Hamásem v úterý nepatřilo pohřešovaným rukojmím.
Tom Fletcher, humanitární šéf OSN, vyzval Izrael, aby okamžitě otevřel všechny hraniční přechody do Gazy pro humanitární pomoc, jak bylo dohodnuto v plánu příměří. Na sociální síti X Fletcher uvedl, že Hamás musí „vyvinout značné úsilí k navrácení všech těl zesnulých rukojmích“.
Fletcher dodal, že Izrael se zavázal povolit masivní nápor humanitární pomoci – tisíce nákladních vozidel týdně, na které spoléhá mnoho životů. Vyzval k „upřímnému, praktickému, problémovému přístupu k odstranění zbývajících překážek“ a prohlásil, že zadržování pomoci civilistům „není vyjednávací karta.“
Trumpův plán příměří, který přijaly Izrael i Hamás, předpokládal dokončení předání všech 48 rukojmích do pondělního poledne. Hamás vrátil všech 20 živých rukojmích v pondělí. Dohoda zprostředkovaná USA nicméně zřejmě počítala s tím, že Hamás a další palestinské frakce nemusí být schopny najít všechny ostatky před původním pondělním termínem.
Součástí dohody bylo, že Izrael vrátí těla 15 Palestinců výměnou za každé tělo zesnulého izraelského rukojmí. Izrael dosud vrátil těla 90 Palestinců výměnou za ostatky izraelských rukojmích. Mezitím obyvatelé Gazy hlásí rostoucí obavy o trvalost příměří. Ceny potravin prudce stouply, jelikož Palestinci hromadí zásoby.
Místní obyvatelé sdělili BBC, že obchodníci a dodavatelé v enklávě zadržují potraviny, aby vyvolali nedostatek a zvýšili zisky, neboť se obávají obnovení války. Neven Al-Mughrabi, matka šesti dětí z Gazy, uvedla, že pokaždé, když se začnou cítit bezpečně, objeví se nové hrozby. Dodala, že má obavy z opětovného zahájení války.
Neven se svou rodinou zůstává v Chán Júnis, protože nevěří příměří a jsou unaveni z vysídlení. Řekla, že obchodník na hlavním trhu v Chán Júnis zaznamenal prudký nárůst poptávky po mouce, oleji a cukru během několika hodin. I přes náhlý nárůst cen o zhruba 30% lidé nakupují, jako by nevěřili, že klid potrvá dlouho, a všichni se bojí, že pomoc přestane proudit.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.