Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Odhady počtu zabitých při atomovém bombardování v roce 1945 se značně liší: v Hirošimě se pohybují od 70000 do 140000 a v Nagasaki od 40000 do 70000 lidí. Naproti tomu v Gaze palestinské zdravotnické úřady uvádějí, že zemřelo více než 67000 Palestinců, přičemž mnohem více jich může být stále pohřbeno v troskách.
V roce 1945 shodila americká armáda atomovou bombu blízko centra Hirošimy. V případě Nagasaki o tři dny později však plutoniová bomba dopadla několik kilometrů na sever od města, v předměstí zvaném Urakami. Bombardování zničilo socioekonomicky méně zajištěnou oblast, což mělo ve srovnání s Hirošimou dopad na obnovu Nagasaki. Mnoho obyvatel této čtvrti patřilo k menšinám, včetně kolonizovaných Korejců, katolíků a tzv. buraku – vyděděnců.
Stejně jako v Gaze byla i v Nagasaki zničena většina městské infrastruktury. Atomový archiv odhaduje, že v Nagasaki bylo bombardováním poškozeno asi 61 městských staveb, zatímco v Hirošimě 67. V Gaze podle satelitního centra OSN dosahují odhady poškození staveb izraelským bombardováním 83.
Následky bombardování jasně ukázaly, jak obrovské byly potřeby lidí v Nagasaki. Na základě průzkumu ústní historie s přeživšími, který probíhal v letech 2008 až 2016, dvanáct z nich – většinou dětí z katolických rodin žijících v době bombardování blízko hypocentra – podrobně popsalo své zážitky. Mnozí z nich uváděli, že nepohřbení mrtví byli konfrontačním aspektem, a to jak fyzicky, tak duchovně „nebezpečným“.
Jeden z přeživších, Mine Tōru, uvedl: „Mrtvá těla byla naložena do vozíků používaných na sběr odpadu a vyvezena do odlehlejší oblasti.“ Na křižovatkách byly umístěny sudy na sběr popela a kostí. Okupující americká armáda mezitím odklízela Urakami buldozery. Novinářka Monica Brau popsala vzpomínky muže jménem Uchida Tsukasa, který si pamatoval, jak buldozery přejížděly přes kosti mrtvých stejně jako přes písek nebo zeminu. Když se někdo pokusil pořídit fotografii, voják namířil zbraň a vyhrožoval zabavením snímků. Brau tvrdila, že americká cenzura hrubě narušila obnovu v Hirošimě a Nagasaki.
Úklid a vyzvedávání lidských ostatků trvalo dlouho. Ještě asi šest měsíců po bombardování byly z řeky vytahovány kosti, a to Buddhistickým dámským spolkem. Tento proces právě začíná i v Gaze. Podle zpráv se od chvíle, kdy začalo platit příměří, již z trosek vytáhly desítky těl. Odhady naznačují, že v sutinách může být až 14000 těl, z nichž mnohá nebudou nikdy nalezena.
Při rehabilitaci Gazy budou muset dohlížející orgány rovněž zajistit, aby nebyla porušována občanská práva chudých – zejména dětí a žen. V Nagasaki byli někteří přeživší bombardování nuceni žít v jeskyních, které dříve sloužily jako protiletecké kryty. Fukahori Jōji, kterému bylo v době bombardování 16 let a ztratil celou rodinu, včetně tří sourozenců a matky, mi řekl, že po bombardování zabrala část pozemku jeho rodiny obnova města a rozšiřování silnic.
Nagasakijští úředníci údajně využili rekonstrukci k „vyčištění“ vyděděné komunity. Spisovatel Dōmon Minoru vysvětlil, jak rada města nuceně a levně získala pozemky, čímž donutila mnoho obyvatel k vystěhování: „Urakami burakumin (vyděděnci) byli neutralizováni“. Jejich pronajímatelé prodali pozemky, kde žili, a Nagasakijská rada dokonce zrušila i název města Urakami. Stejně jako to bude pravděpodobně v Gaze, lidé z Nagasaki museli také obnovovat město pod okupací.
Americký historik Chad Diehl ve své knize o obnově města poukázal na „rozpor“ mezi americkými okupanty a obyvateli Nagasaki. Obnova trvala desítky let. Diehl vysvětlil, že v Nagasaki se často používají dvě slova pro obnovu: saiken (rekonstrukce), které obvykle odkazuje na fyzickou obnovu, a fukkō (obrození), které se týká blahobytu – psychologického, sociálního a fyzického. Zotavení v oblasti blahobytu bude jistě trvat ještě déle než obnova fyzické infrastruktury v Gaze.
Dalším důležitým aspektem při zotavení z války je potřeba, aby lidé měli kontrolu nad tímto procesem. Neměli by být považováni pouze za přeživší tragédie – jsou neoddělitelnou součástí obrození svých komunit. Reiko Miyake, učitelka, které bylo v době bombardování Nagasaki 20 let, uvedla, že se po několika měsících vrátila učit do své základní školy. Z 1500 studentů přežilo pouze 100 a v první den se dostavilo jen 19.
Jako nositelé paměti tito lidé převzali nové role služby pro své komunity. Byli vypravěči příběhů a obnoviteli, hledající naději tváří v tvář nesnesitelné ztrátě a přetrvávajícímu nářku. Kéž takové příběhy z minulosti povzbudí k obtížnému úkolu obnovy v dnešní zpustošené Gaze.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.