Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Odhady počtu zabitých při atomovém bombardování v roce 1945 se značně liší: v Hirošimě se pohybují od 70000 do 140000 a v Nagasaki od 40000 do 70000 lidí. Naproti tomu v Gaze palestinské zdravotnické úřady uvádějí, že zemřelo více než 67000 Palestinců, přičemž mnohem více jich může být stále pohřbeno v troskách.
V roce 1945 shodila americká armáda atomovou bombu blízko centra Hirošimy. V případě Nagasaki o tři dny později však plutoniová bomba dopadla několik kilometrů na sever od města, v předměstí zvaném Urakami. Bombardování zničilo socioekonomicky méně zajištěnou oblast, což mělo ve srovnání s Hirošimou dopad na obnovu Nagasaki. Mnoho obyvatel této čtvrti patřilo k menšinám, včetně kolonizovaných Korejců, katolíků a tzv. buraku – vyděděnců.
Stejně jako v Gaze byla i v Nagasaki zničena většina městské infrastruktury. Atomový archiv odhaduje, že v Nagasaki bylo bombardováním poškozeno asi 61 městských staveb, zatímco v Hirošimě 67. V Gaze podle satelitního centra OSN dosahují odhady poškození staveb izraelským bombardováním 83.
Následky bombardování jasně ukázaly, jak obrovské byly potřeby lidí v Nagasaki. Na základě průzkumu ústní historie s přeživšími, který probíhal v letech 2008 až 2016, dvanáct z nich – většinou dětí z katolických rodin žijících v době bombardování blízko hypocentra – podrobně popsalo své zážitky. Mnozí z nich uváděli, že nepohřbení mrtví byli konfrontačním aspektem, a to jak fyzicky, tak duchovně „nebezpečným“.
Jeden z přeživších, Mine Tōru, uvedl: „Mrtvá těla byla naložena do vozíků používaných na sběr odpadu a vyvezena do odlehlejší oblasti.“ Na křižovatkách byly umístěny sudy na sběr popela a kostí. Okupující americká armáda mezitím odklízela Urakami buldozery. Novinářka Monica Brau popsala vzpomínky muže jménem Uchida Tsukasa, který si pamatoval, jak buldozery přejížděly přes kosti mrtvých stejně jako přes písek nebo zeminu. Když se někdo pokusil pořídit fotografii, voják namířil zbraň a vyhrožoval zabavením snímků. Brau tvrdila, že americká cenzura hrubě narušila obnovu v Hirošimě a Nagasaki.
Úklid a vyzvedávání lidských ostatků trvalo dlouho. Ještě asi šest měsíců po bombardování byly z řeky vytahovány kosti, a to Buddhistickým dámským spolkem. Tento proces právě začíná i v Gaze. Podle zpráv se od chvíle, kdy začalo platit příměří, již z trosek vytáhly desítky těl. Odhady naznačují, že v sutinách může být až 14000 těl, z nichž mnohá nebudou nikdy nalezena.
Při rehabilitaci Gazy budou muset dohlížející orgány rovněž zajistit, aby nebyla porušována občanská práva chudých – zejména dětí a žen. V Nagasaki byli někteří přeživší bombardování nuceni žít v jeskyních, které dříve sloužily jako protiletecké kryty. Fukahori Jōji, kterému bylo v době bombardování 16 let a ztratil celou rodinu, včetně tří sourozenců a matky, mi řekl, že po bombardování zabrala část pozemku jeho rodiny obnova města a rozšiřování silnic.
Nagasakijští úředníci údajně využili rekonstrukci k „vyčištění“ vyděděné komunity. Spisovatel Dōmon Minoru vysvětlil, jak rada města nuceně a levně získala pozemky, čímž donutila mnoho obyvatel k vystěhování: „Urakami burakumin (vyděděnci) byli neutralizováni“. Jejich pronajímatelé prodali pozemky, kde žili, a Nagasakijská rada dokonce zrušila i název města Urakami. Stejně jako to bude pravděpodobně v Gaze, lidé z Nagasaki museli také obnovovat město pod okupací.
Americký historik Chad Diehl ve své knize o obnově města poukázal na „rozpor“ mezi americkými okupanty a obyvateli Nagasaki. Obnova trvala desítky let. Diehl vysvětlil, že v Nagasaki se často používají dvě slova pro obnovu: saiken (rekonstrukce), které obvykle odkazuje na fyzickou obnovu, a fukkō (obrození), které se týká blahobytu – psychologického, sociálního a fyzického. Zotavení v oblasti blahobytu bude jistě trvat ještě déle než obnova fyzické infrastruktury v Gaze.
Dalším důležitým aspektem při zotavení z války je potřeba, aby lidé měli kontrolu nad tímto procesem. Neměli by být považováni pouze za přeživší tragédie – jsou neoddělitelnou součástí obrození svých komunit. Reiko Miyake, učitelka, které bylo v době bombardování Nagasaki 20 let, uvedla, že se po několika měsících vrátila učit do své základní školy. Z 1500 studentů přežilo pouze 100 a v první den se dostavilo jen 19.
Jako nositelé paměti tito lidé převzali nové role služby pro své komunity. Byli vypravěči příběhů a obnoviteli, hledající naději tváří v tvář nesnesitelné ztrátě a přetrvávajícímu nářku. Kéž takové příběhy z minulosti povzbudí k obtížnému úkolu obnovy v dnešní zpustošené Gaze.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.