Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Během té doby svět zasáhla pandemie covid-19 a v Evropě stále probíhá válka. Naskýtá se tak otázka, co z původního Green Dealu zůstalo a jak napravit jeho zbývající část. Proč evropští voliči trpí „únavou z klimatu“, když se klimatická změna stále zrychluje? Těmito otázkami se brzy bude zabývat konference v Benátkách.
Jednání o zajištění obyvatelné planety pro budoucí generace představuje jednoznačně morální imperativ. Pro Evropskou unii to ale vyžaduje dvě odlišné, i když propojené strategie. První se týká snížení emisí skleníkových plynů v rámci Evropy. Druhou je přesvědčit zbytek světa, aby se podílel na řešení problému. Vždyť 94 % emisí CO2 vzniká mimo Evropu.
Historie posledních deseti let ukazuje, že první strategii se daří relativně úspěšně plnit, zatímco druhá je daleko méně úspěšná. To částečně vysvětluje rostoucí frustraci evropských voličů. Mají pocit, že dělají, co je v jejich silách, ale přesto jsou vystaveni krizi, která je z velké části generována jinde.
Od uzavření Pařížské dohody, jež slibovala nulové čisté emise CO2 do roku 2050, se celosvětové znečištění zvýšilo o 10 %. Unie však ve stejném období snížila své emise o 13 %. Je nutné poznamenat, že Evropa se na tuto cestu vydala dávno předtím, než ji Pařížská dohoda zavázala k činům. Už v letech 1990 až 2016 snížila své emise o 20 %.
Tento pokrok je z velké části dán slabším ekonomickým růstem Evropy a tlakem na evropská průmyslová odvětví, aby se vyhnula nákladům na dovoz energie. Podle nedávno zveřejněné studie si EU vedla ve zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů za posledních 25 let nejlépe ze všech. V oblasti elektrifikace sice zaostává za Čínou, ale přesto je to silný výsledek.
Evropská unie nicméně propásla několik významných inovačních trendů. Ty by pomohly transformaci a přetvořily by její ekonomiku. Čína zůstává sice největším znečišťovatelem, ale dominuje částem dodavatelského řetězce obnovitelných zdrojů energie. Evropa sice vede v podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu Čína dominuje v dodávkách solárních panelů a větrných turbín.
Ještě více znepokojující je to, že EU udělala jen málo pro to, aby ovlivnila rychlost, s jakou se se snižováním emisí vypořádává zbytek světa. Evropa by měla více využívat svých úspěchů v oblasti emisí jako diplomatický nástroj k tomu, aby pobídla ostatní k urychlení jejich vlastní transformace. Přesto se snaží najít své místo v rychle se měnícím světě.
Evropa se často připojila k postoji svého největšího spojence, Spojených států. To se stalo například v diskusích o vytvoření fondu, který má kompenzovat rozvojové země za „ztráty a škody“ způsobené změnou klimatu. Nyní, když se USA stále více stahují, bude Evropa nucena hledat nové partnery na příštích konferencích COP. Zdá se, že na tuto výzvu zatím nebyla plně připravena. Nedávným příkladem je kritika čínských nedostatečně ambiciózních klimatických cílů. Vyslovil ji eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra v době, kdy EU sama své cíle nestanovila.
Klimatická změna svět nedělí na dobré a špatné. Rozděluje jej na inovátory a na obránce statusu quo. Evropští politici chybně pohlíželi na klimatickou změnu jen jako na nutný účet k zaplacení. Neviděli v ní šanci k potřebné změně. Namísto investic do vytváření domácích průmyslových odvětví a technologií se soustředí na regulace. Ty mají společnosti a občané dodržovat.
Tento přístup ale přinesl opačný výsledek. Nedávné volby zřejmě potrestaly zelené strany a naopak odměnily klimaskeptiky. Únava z klimatu u evropských občanů však nespočívá v popírání samotné klimatické změny, ale spíše v pochybnostech o zvoleném přístupu. S tím se dá pracovat. Evropa ale potřebuje nové nápady. Ty pravděpodobně budou muset přijít zvenčí, mimo bruselskou bublinu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.