V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Vzhledem k tomu, že komise OSN dokázala sestavit svou zprávu poměrně rychle, vyvstává otázka, proč trvají případy před ICJ a ICC tak dlouho. Důvodem je podle expertů struktura a povaha těchto mezinárodních soudních řízení, která podléhají zásadám řádného procesu.
Případ před ICJ, který koncem roku 2023 zahájila Jihoafrická republika proti Izraeli kvůli porušení Úmluvy o genocidě, často trvá mnoho let. Je to dáno několika fázemi řízení: předběžná opatření (dočasný soudní příkaz k provedení nebo zastavení nějaké činnosti), předběžné námitky (kde stát může zpochybnit jurisdikci ICJ) a řízení ve věci samé (kde soud rozhoduje o porušení mezinárodního práva).
Každá fáze zahrnuje písemná podání a ústní jednání stran, a soud v každé fázi vydává rozhodnutí. Státy mají právo na řádný proces. Dalším důvodem zdlouhavosti je, že státy často žádají o prodloužení lhůt pro svá písemná podání. Izrael v kauze se Jihoafrickou republikou požádal a dostal šestiměsíční prodloužení pro podání písemného stanoviska, které má být doručeno až v lednu 2026. Proto se jednání ve věci samé očekává nejdříve v roce 2027.
Případy před ICC, které jsou vedeny proti jednotlivcům, nikoli státům, nejsou jako běžná trestní řízení. Týkají se mnoha zločinů, ne pouze jednoho. Například pachatel může být obviněn z desítek případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, z nichž každý se obvykle týká vícero obětí. To znamená, že ICC musí shromáždit a předložit obrovské množství důkazů – dokumenty, fotografie, svědectví obětí a svědků. Shromáždění takových důkazů trvá i roky.
V případě Palestiny se prokurátor ICC pohnul rychle po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V listopadu 2024 byly vydány zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta za zločiny proti lidskosti (včetně vraždy a pronásledování) a válečný zločin vyhladovění. Současně byly vydány zatykače i na několik lídrů Hamásu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během říjnových zvěrstev.
ICC je nyní připraven zahájit stíhání proti Netanjahuovi, Galantovi nebo lídrům Hamásu, jako je Muhammad Diáb Ibráhím Al-Masrí (Deif). K zahájení však potřebuje, aby se obvinění nacházeli ve vazbě v Haagu. ICC ale nemá vlastní policejní síly a spoléhá na členské státy, že hledané uprchlíky zatknou a vydají.
Zatímco například Filipíny nedávno zatkly a vydaly ICC svého bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, státy se zdají být méně ochotné zatknout a vydat izraelského předsedu vlády. Netanjahu navštívil například Maďarsko, které je členem ICC, ale zatčen nebyl. Maďarsko navíc následně oznámilo, že má v úmyslu z ICC vystoupit. Tato neochota států představuje pro ICC výzvu a vyvolává kritiku dvojího metru. K urychlení pomalých kol spravedlnosti je nutný závazek států dodržovat mezinárodní právo a spolupracovat s mezinárodními soudy.
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.