V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Vzhledem k tomu, že komise OSN dokázala sestavit svou zprávu poměrně rychle, vyvstává otázka, proč trvají případy před ICJ a ICC tak dlouho. Důvodem je podle expertů struktura a povaha těchto mezinárodních soudních řízení, která podléhají zásadám řádného procesu.
Případ před ICJ, který koncem roku 2023 zahájila Jihoafrická republika proti Izraeli kvůli porušení Úmluvy o genocidě, často trvá mnoho let. Je to dáno několika fázemi řízení: předběžná opatření (dočasný soudní příkaz k provedení nebo zastavení nějaké činnosti), předběžné námitky (kde stát může zpochybnit jurisdikci ICJ) a řízení ve věci samé (kde soud rozhoduje o porušení mezinárodního práva).
Každá fáze zahrnuje písemná podání a ústní jednání stran, a soud v každé fázi vydává rozhodnutí. Státy mají právo na řádný proces. Dalším důvodem zdlouhavosti je, že státy často žádají o prodloužení lhůt pro svá písemná podání. Izrael v kauze se Jihoafrickou republikou požádal a dostal šestiměsíční prodloužení pro podání písemného stanoviska, které má být doručeno až v lednu 2026. Proto se jednání ve věci samé očekává nejdříve v roce 2027.
Případy před ICC, které jsou vedeny proti jednotlivcům, nikoli státům, nejsou jako běžná trestní řízení. Týkají se mnoha zločinů, ne pouze jednoho. Například pachatel může být obviněn z desítek případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, z nichž každý se obvykle týká vícero obětí. To znamená, že ICC musí shromáždit a předložit obrovské množství důkazů – dokumenty, fotografie, svědectví obětí a svědků. Shromáždění takových důkazů trvá i roky.
V případě Palestiny se prokurátor ICC pohnul rychle po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V listopadu 2024 byly vydány zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta za zločiny proti lidskosti (včetně vraždy a pronásledování) a válečný zločin vyhladovění. Současně byly vydány zatykače i na několik lídrů Hamásu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během říjnových zvěrstev.
ICC je nyní připraven zahájit stíhání proti Netanjahuovi, Galantovi nebo lídrům Hamásu, jako je Muhammad Diáb Ibráhím Al-Masrí (Deif). K zahájení však potřebuje, aby se obvinění nacházeli ve vazbě v Haagu. ICC ale nemá vlastní policejní síly a spoléhá na členské státy, že hledané uprchlíky zatknou a vydají.
Zatímco například Filipíny nedávno zatkly a vydaly ICC svého bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, státy se zdají být méně ochotné zatknout a vydat izraelského předsedu vlády. Netanjahu navštívil například Maďarsko, které je členem ICC, ale zatčen nebyl. Maďarsko navíc následně oznámilo, že má v úmyslu z ICC vystoupit. Tato neochota států představuje pro ICC výzvu a vyvolává kritiku dvojího metru. K urychlení pomalých kol spravedlnosti je nutný závazek států dodržovat mezinárodní právo a spolupracovat s mezinárodními soudy.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.