V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Vzhledem k tomu, že komise OSN dokázala sestavit svou zprávu poměrně rychle, vyvstává otázka, proč trvají případy před ICJ a ICC tak dlouho. Důvodem je podle expertů struktura a povaha těchto mezinárodních soudních řízení, která podléhají zásadám řádného procesu.
Případ před ICJ, který koncem roku 2023 zahájila Jihoafrická republika proti Izraeli kvůli porušení Úmluvy o genocidě, často trvá mnoho let. Je to dáno několika fázemi řízení: předběžná opatření (dočasný soudní příkaz k provedení nebo zastavení nějaké činnosti), předběžné námitky (kde stát může zpochybnit jurisdikci ICJ) a řízení ve věci samé (kde soud rozhoduje o porušení mezinárodního práva).
Každá fáze zahrnuje písemná podání a ústní jednání stran, a soud v každé fázi vydává rozhodnutí. Státy mají právo na řádný proces. Dalším důvodem zdlouhavosti je, že státy často žádají o prodloužení lhůt pro svá písemná podání. Izrael v kauze se Jihoafrickou republikou požádal a dostal šestiměsíční prodloužení pro podání písemného stanoviska, které má být doručeno až v lednu 2026. Proto se jednání ve věci samé očekává nejdříve v roce 2027.
Případy před ICC, které jsou vedeny proti jednotlivcům, nikoli státům, nejsou jako běžná trestní řízení. Týkají se mnoha zločinů, ne pouze jednoho. Například pachatel může být obviněn z desítek případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, z nichž každý se obvykle týká vícero obětí. To znamená, že ICC musí shromáždit a předložit obrovské množství důkazů – dokumenty, fotografie, svědectví obětí a svědků. Shromáždění takových důkazů trvá i roky.
V případě Palestiny se prokurátor ICC pohnul rychle po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V listopadu 2024 byly vydány zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta za zločiny proti lidskosti (včetně vraždy a pronásledování) a válečný zločin vyhladovění. Současně byly vydány zatykače i na několik lídrů Hamásu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během říjnových zvěrstev.
ICC je nyní připraven zahájit stíhání proti Netanjahuovi, Galantovi nebo lídrům Hamásu, jako je Muhammad Diáb Ibráhím Al-Masrí (Deif). K zahájení však potřebuje, aby se obvinění nacházeli ve vazbě v Haagu. ICC ale nemá vlastní policejní síly a spoléhá na členské státy, že hledané uprchlíky zatknou a vydají.
Zatímco například Filipíny nedávno zatkly a vydaly ICC svého bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, státy se zdají být méně ochotné zatknout a vydat izraelského předsedu vlády. Netanjahu navštívil například Maďarsko, které je členem ICC, ale zatčen nebyl. Maďarsko navíc následně oznámilo, že má v úmyslu z ICC vystoupit. Tato neochota států představuje pro ICC výzvu a vyvolává kritiku dvojího metru. K urychlení pomalých kol spravedlnosti je nutný závazek států dodržovat mezinárodní právo a spolupracovat s mezinárodními soudy.
Klimatický jev El Niño dosáhl v Tichém oceánu rekordních teplot několik měsíců před svým očekávaným vrcholem. Nejnovější data ukázala, že nárůst teploty v Tichém oceánu dosáhl hodnoty 3,05 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Tato hodnota překonala dosavadní rekord 3,02 stupně Celsia z předchozího nejsilnějšího období. Klíčový ukazatel sledovaný meteorology, který zohledňuje i dlouhodobé globální oteplování způsobené lidskou činností, je rovněž na hranici překonání historického maxima.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Bratr zesnulé princezny Diany, hrabě Charles Spencer, vyjádřil hluboké politování nad tím, že nedokázal zabránit kontroverznímu rozhovoru své sestry s novinářem Martinem Bashirem pro stanici BBC. Ve svých pamětech popsal, jak ho novinář zničehonic kontaktoval a snažil se získat přístup k princezně z Walesu. Ačkoliv Spencer svou sestru před Bashirem varoval a uvědomil si jeho nedůvěryhodnost, rozhovoru zabránit nedokázal. Nezávislé vyšetřování později potvrdilo, že novinář použil k získání rozhovoru neetické a klamavé praktiky.
Čínská novinářka Sophia Huang Xueqin, která pomáhala zažehnout tamní hnutí MeToo, byla po pěti letech propuštěna z vězení. Její návrat na svobodu přichází do prostředí, které se pod tlakem cenzury zásadně proměnilo. Dříve veřejné iniciativy upozorňující na sexuální obtěžování se postupně stáhly do soukromí. Propuštěné aktivistce navíc stále hrozí přísný dohled a výrazná omezení ze strany státních orgánů.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.