V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Vzhledem k tomu, že komise OSN dokázala sestavit svou zprávu poměrně rychle, vyvstává otázka, proč trvají případy před ICJ a ICC tak dlouho. Důvodem je podle expertů struktura a povaha těchto mezinárodních soudních řízení, která podléhají zásadám řádného procesu.
Případ před ICJ, který koncem roku 2023 zahájila Jihoafrická republika proti Izraeli kvůli porušení Úmluvy o genocidě, často trvá mnoho let. Je to dáno několika fázemi řízení: předběžná opatření (dočasný soudní příkaz k provedení nebo zastavení nějaké činnosti), předběžné námitky (kde stát může zpochybnit jurisdikci ICJ) a řízení ve věci samé (kde soud rozhoduje o porušení mezinárodního práva).
Každá fáze zahrnuje písemná podání a ústní jednání stran, a soud v každé fázi vydává rozhodnutí. Státy mají právo na řádný proces. Dalším důvodem zdlouhavosti je, že státy často žádají o prodloužení lhůt pro svá písemná podání. Izrael v kauze se Jihoafrickou republikou požádal a dostal šestiměsíční prodloužení pro podání písemného stanoviska, které má být doručeno až v lednu 2026. Proto se jednání ve věci samé očekává nejdříve v roce 2027.
Případy před ICC, které jsou vedeny proti jednotlivcům, nikoli státům, nejsou jako běžná trestní řízení. Týkají se mnoha zločinů, ne pouze jednoho. Například pachatel může být obviněn z desítek případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, z nichž každý se obvykle týká vícero obětí. To znamená, že ICC musí shromáždit a předložit obrovské množství důkazů – dokumenty, fotografie, svědectví obětí a svědků. Shromáždění takových důkazů trvá i roky.
V případě Palestiny se prokurátor ICC pohnul rychle po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V listopadu 2024 byly vydány zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta za zločiny proti lidskosti (včetně vraždy a pronásledování) a válečný zločin vyhladovění. Současně byly vydány zatykače i na několik lídrů Hamásu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během říjnových zvěrstev.
ICC je nyní připraven zahájit stíhání proti Netanjahuovi, Galantovi nebo lídrům Hamásu, jako je Muhammad Diáb Ibráhím Al-Masrí (Deif). K zahájení však potřebuje, aby se obvinění nacházeli ve vazbě v Haagu. ICC ale nemá vlastní policejní síly a spoléhá na členské státy, že hledané uprchlíky zatknou a vydají.
Zatímco například Filipíny nedávno zatkly a vydaly ICC svého bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, státy se zdají být méně ochotné zatknout a vydat izraelského předsedu vlády. Netanjahu navštívil například Maďarsko, které je členem ICC, ale zatčen nebyl. Maďarsko navíc následně oznámilo, že má v úmyslu z ICC vystoupit. Tato neochota států představuje pro ICC výzvu a vyvolává kritiku dvojího metru. K urychlení pomalých kol spravedlnosti je nutný závazek států dodržovat mezinárodní právo a spolupracovat s mezinárodními soudy.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.