V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Vzhledem k tomu, že komise OSN dokázala sestavit svou zprávu poměrně rychle, vyvstává otázka, proč trvají případy před ICJ a ICC tak dlouho. Důvodem je podle expertů struktura a povaha těchto mezinárodních soudních řízení, která podléhají zásadám řádného procesu.
Případ před ICJ, který koncem roku 2023 zahájila Jihoafrická republika proti Izraeli kvůli porušení Úmluvy o genocidě, často trvá mnoho let. Je to dáno několika fázemi řízení: předběžná opatření (dočasný soudní příkaz k provedení nebo zastavení nějaké činnosti), předběžné námitky (kde stát může zpochybnit jurisdikci ICJ) a řízení ve věci samé (kde soud rozhoduje o porušení mezinárodního práva).
Každá fáze zahrnuje písemná podání a ústní jednání stran, a soud v každé fázi vydává rozhodnutí. Státy mají právo na řádný proces. Dalším důvodem zdlouhavosti je, že státy často žádají o prodloužení lhůt pro svá písemná podání. Izrael v kauze se Jihoafrickou republikou požádal a dostal šestiměsíční prodloužení pro podání písemného stanoviska, které má být doručeno až v lednu 2026. Proto se jednání ve věci samé očekává nejdříve v roce 2027.
Případy před ICC, které jsou vedeny proti jednotlivcům, nikoli státům, nejsou jako běžná trestní řízení. Týkají se mnoha zločinů, ne pouze jednoho. Například pachatel může být obviněn z desítek případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, z nichž každý se obvykle týká vícero obětí. To znamená, že ICC musí shromáždit a předložit obrovské množství důkazů – dokumenty, fotografie, svědectví obětí a svědků. Shromáždění takových důkazů trvá i roky.
V případě Palestiny se prokurátor ICC pohnul rychle po útoku Hamásu ze 7. října 2023. V listopadu 2024 byly vydány zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a tehdejšího ministra obrany Joava Galanta za zločiny proti lidskosti (včetně vraždy a pronásledování) a válečný zločin vyhladovění. Současně byly vydány zatykače i na několik lídrů Hamásu za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během říjnových zvěrstev.
ICC je nyní připraven zahájit stíhání proti Netanjahuovi, Galantovi nebo lídrům Hamásu, jako je Muhammad Diáb Ibráhím Al-Masrí (Deif). K zahájení však potřebuje, aby se obvinění nacházeli ve vazbě v Haagu. ICC ale nemá vlastní policejní síly a spoléhá na členské státy, že hledané uprchlíky zatknou a vydají.
Zatímco například Filipíny nedávno zatkly a vydaly ICC svého bývalého prezidenta Rodriga Duterteho, státy se zdají být méně ochotné zatknout a vydat izraelského předsedu vlády. Netanjahu navštívil například Maďarsko, které je členem ICC, ale zatčen nebyl. Maďarsko navíc následně oznámilo, že má v úmyslu z ICC vystoupit. Tato neochota států představuje pro ICC výzvu a vyvolává kritiku dvojího metru. K urychlení pomalých kol spravedlnosti je nutný závazek států dodržovat mezinárodní právo a spolupracovat s mezinárodními soudy.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.