Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Příčinou mnoha zranění i nezvěstných osob se staly závažné incidenty spojené s destrukcí infrastruktury, včetně částečného zřícení a následné exploze nákupního centra v Kumamotu, kde úřady prověřují možný únik plynu. Vážné škody hlásí také průmyslové závody, jako například papírna v Jacuširu, v jejímž areálu se zřítil tovární komín. Výpadky elektrického proudu a dodávek vody zkomplikovaly situaci v desítkách tisíc domácností a v několika místních nemocnicích.
Časté a intenzivní otřesy v této oblasti jsou důsledkem specifické geologické polohy Japonského souostroví, které leží na rozhraní čtyř tektonických desek. Země je zároveň součástí takzvaného Ohnivého kruhu, přibližně čtyřicet tisíc kilometrů dlouhého pásu v Tichém oceánu s vysokou koncentrací aktivních sopek a seizmické činnosti. Tření mezi pohybujícími se oceánskými a pevninovými deskami neustále akumuluje obrovské množství energie, jež se následně uvolňuje v podobě nebezpečných otřesů.
Seizmická nestabilita doprovází Japonsko napříč celou jeho historií. V minulých staletích byla města tvořena převážně dřevěnými a papírovými stavbami, což po otřesech vedlo k masivním požárům a obrovským ztrátám na životech, jako při katastrofě v roce 1498. Obdobně ničivé následky mělo i Velké zemětřesení v Kantu z roku 1923, které proměnilo velkou část Tokia v trosky a vyžádalo si přes sto čtyřicet tisíc obětí.
V reakci na historické zkušenosti začaly úřady v průběhu 20. století zpřísňovat stavební předpisy, což se výrazně projevilo při katastrofě v Kobe roku 1995. Většina tehdejších obětí přišla o život v budovách postavených ještě před přijetím nových norem, což Japonsko přimělo k masivním investicím do zpevňování starších objektů a vývoje moderních technologií. Dnešní stavby využívají tlumiče vibrací či pružné konstrukce absorbující výkyvy půdy.
Ani nejpokročilejší inženýrská řešení však nedokážou tragickým následkům zcela zabránit, což potvrdila katastrofa v regionu Tóhoku v roce 2011. Tehdejší otřesy o síle 9,1 stupně a následná vlna tsunami si vyžádaly téměř dvacet tisíc mrtvých a vyvolaly havárii v jaderné elektrárně Fukušima. O tom, že i slabší otřesy mohou mít fatální následky, svědčí také události na poloostrově Noto z počátku roku 2024, kde zemřely stovky lidí.
Obyvatelé Japonska žijí v neustálém povědomí o hrozícím nebezpečí, přičemž nácviky evakuace probíhají již od mateřských škol. Obavy veřejnosti i zahraničních návštěvníků navíc umocňují oficiální varování před potenciálním masivním zemětřesením v oblasti Nankajského příkopu, jehož pravděpodobnost v následujících třiceti letech odhaduje vláda na sedmdesát až osmdesát procent. Podobné scénáře i popkulturní předpovědi v minulosti vedly dokonce ke zrušení řady turistických cest.
Mezi vědci nicméně probíhá odborná debata o tom, zda lze cykličnost velkých otřesů spolehlivě předpovídat a zda takto dlouhodobé prognózy nevedou spíše k šíření paniky. Odborníci se přesto shodují, že klíčem k minimalizaci následků zůstává průběžné odstraňování mezer v připravenosti méně chráněných regionů, neustálé zdokonalování záchranných systémů a systematická osvěta veřejnosti.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
