Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Ekonomicky tak může být podstatnější než samotný skládací telefon to, co jeho cena 1999 dolarů udělá s vnímáním ostatních iPhonů. Apple vytvořil nad modelem Pro Max novou mimořádně drahou cenovou příčku. V angličtině se pro podobnou strukturu používá výraz price ladder, česky nejlépe cenový žebřík nebo stupňovitá cenová nabídka. Spotřebitel nedostává jeden výrobek za jednu cenu, ale několik postupně dražších variant, mezi nimiž si sám vybírá podle své ochoty zaplatit.
Tento princip má pevné základy v ekonomii produktových řad. Hal Varian z Kalifornské univerzity v Berkeley už ve své známé práci o „versioningu“, tedy nabízení různých verzí téhož výrobku, popisuje, že výrobce může pomocí různých kvalitativních a cenových úrovní přimět zákazníky, aby se sami rozdělili podle své ochoty platit. Zákazníci s vyšší ochotou platit zvolí dražší verzi, ostatní levnější. Podobně moderní literatura k návrhům produktové řady dokládá, že firma může optimalizovat současně počet variant, jejich kvalitu i ceny tak, aby maximalizovala zisk celé řady, nikoli nutně každého modelu izolovaně.
Právě proto nemusí být hlavním úkolem iPhonu Duo prodávat se v obrovských objemech. Může mít důležitou funkci už jen tím, že posune horní hranici cenové nabídky zhruba ze 1300 na 2000 dolarů. Zde nastupuje další známý mechanismus behaviorální ekonomie, anchoring effect, česky efekt ukotvení nebo efekt cenové kotvy. Lidé neposuzují cenu absolutně, nýbrž ve vztahu k číslu, které mají v dané situaci na očích. Studie v Journal of Consumer Research ukázala, že cenové kotvy mohou významně ovlivňovat ochotu spotřebitelů zaplatit, zejména když panuje nejistota ohledně hodnoty výrobku.
Pro Apple to znamená jednoduchou věc. Dokud byl iPhone Pro Max nejdražším telefonem nabídky, cenovka 1299 dolarů působila jako její horní extrém. Vedle iPhonu Duo za 1999 dolarů ale tentýž Pro Max může psychologicky působit jako cenově podstatně umírněnější volba.
Ještě přesněji tento mechanismus zachycuje compromise effect, česky kompromisní efekt. Spotřebitelé mají za určitých podmínek tendenci vybírat možnost ležící mezi dvěma extrémy. Výzkum zveřejněný v Journal of Economic Behavior & Organization dokonce na reálných datech z restaurace zjistil, že když se určitá položka díky změně nabídky stala „prostřední“ volbou, získala v průměru zhruba pět procentních bodů tržního podílu. Efekt byl navíc silnější tehdy, když byla přidána dražší varianta na horním konci nabídky. Další experimentální práce ukazují, že kompromisní efekt existuje i u dražšího zboží dlouhodobé spotřeby. Právě zde může být Duo pro Apple mimořádně cenné. Telefon za 1999 dolarů může změnit Pro Max za 1299 dolarů z „nejdražšího iPhonu“ na pomyslnou rozumnou střední variantu prémiové části nabídky.
Uvedení Dua tedy ve skutečnosti představuje opatření na ochranu ziskové marže. Pokud firmě rostou výrobní náklady, nemusí pouze plošně zdražit jeden výrobek. Může změnit celou produktovou a cenovou strukturu tak, aby více zákazníků přešlo k dražším variantám a aby vyšší ceny působily v novém kontextu přijatelněji. Vyšší ceny pamětí a nejmodernějších čipů, kterou ženou nahoru obří investice do datových center umělé inteligence, představují tlak na výrobní náklady.
Ovšem Apple má silnou motivaci chránit vysokou ziskovost svého nejdůležitějšího produktu. Kauzalita proto může být částečně opačná, než se na první pohled zdá. Apple možná nezavedl drahý skládací telefon a teprve potom zjistil, že mu umožňuje vytvořit novou cenovou příčku. Spíše se mu příhodně spojily dvě věci: několik let vyvíjený skládací telefon a potřeba posunout cenovou strukturu iPhonů výše v době rostoucích nákladů. Výsledkem je potenciálně velmi účinná cenová konstrukce.
Místo titulku „Apple opět zdražil svůj nejdražší iPhone“ přichází titulek „Apple uvedl zcela nový skládací iPhone za 1999 dolarů“. Pro Max za 1299 dolarů pak vedle něj bude působit, i přes své citelné zdražení, jako o dost levnější přístroj, cenově vlastně již „někde uprostřed“.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.