Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Tato závratná čísla je však nutné brát s velkou rezervou a kritickým nadhledem. Expert na energetiku Adi Imsirovic upozorňuje, že termín „prokázané zásoby“ není neměnná konstanta, ale proměnná závislá na aktuální ceně a technologii. Pokud je cena ropy nízká jako dnes, těžba z mnoha ložisek se prostě nevyplatí. Reálné zásoby, které lze ekonomicky vytěžit, tak mohou být v současnosti nižší než třetina oficiálně uváděného množství.
Problémem Venezuely je také samotná kvalita její strategické suroviny. Tamní ropa je velmi těžká, připomíná spíše dehet a obsahuje vysoké množství síry, což extrémně prodražuje její přepravu i zpracování. K její rafinaci jsou zapotřebí velmi sofistikované technologie, které mají k dispozici jen vybrané závody v USA, Číně nebo Indii. Proto se venezuelská ropa na trhu prodává s výraznou slevou oproti standardu Brent.
Historie ropného průmyslu v zemi je plná zvratů, od amerických investic v minulém století až po znárodnění v roce 1971. Pod vedením státního monopolu PDVSA však odvětví v posledních dekádách drasticky upadalo. Kvůli politickým čistkám, nedostatku investic a americkým sankcím klesla produkce z více než tří milionů barelů denně na začátku tisíciletí na méně než jeden milion v loňském roce.
Madurův režim využíval ropný gigant PDVSA jako dojnou krávu pro financování svých potřeb, zatímco infrastruktura chátrala. I kdyby se nyní politická situace stabilizovala, obnova těžby by vyžadovala miliardy dolarů a mnoho let práce. Je proto nepravděpodobné, že by současné události měly okamžitý a zásadní dopad na globální nabídku ropy, která je momentálně stejně v přebytku.
Zajímavé je, že trh na americký zásah reagoval poklesem cen, nikoli jejich růstem. K dalšímu propadu přispělo prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy hodlají zabavit až 50 milionů barelů venezuelské ropy. Pro ostatní těžaře z uskupení OPEC by případný návrat Venezuely na trh v dlouhodobém horizontu znamenal spíše komplikaci, protože by prohloubil stávající přesycení trhu.
Objevily se také spekulace, že americký útok má za cíl poškodit Čínu, která je velkým odběratelem venezuelské ropy. Analytici však tyto obavy mírní. Dovoz z Venezuely tvoří jen zlomek čínské spotřeby a Peking může tento výpadek snadno nahradit například zvýšeným importem z Kanady, která těží podobný typ těžké ropy a své exporty do Asie již delší dobu posiluje.
Ekonomicky vzato nedává „převzetí“ venezuelského ropného průmyslu Spojenými státy příliš velký smysl. Pokud by Washingtonu šlo čistě o ropu, stačilo by zrušit sankce a nechat americké firmy surovinu volně nakupovat. Hlavním motivem akce je tedy podle odborníků zřejmě politika a snaha o změnu režimu v blízkém sousedství, což ovšem vnáší do mezinárodních vztahů nebezpečný prvek nejistoty.
Právě tato nepředvídatelnost amerického prezidenta a jeho ochota k vojenským dobrodružstvím trhy znervózňuje nejvíce. Existují obavy, že by podobný scénář mohl následovat i v případě Íránu, který je dalším klíčovým producentem ropy. Navíc hrozí, že americký postup může v očích některých zemí zpětně legitimovat ruskou agresi na Ukrajině, což by energetickou stabilitu světa dále podkopalo.
Energetické trhy jsou v posledních letech pod neustálým tlakem a poslední věc, kterou nyní potřebují, je další geopolitické napětí. I když Venezuela sama o sobě cenu ropy hned tak neovlivní, precedens, který tento zásah vytváří, může mít dalekosáhlé následky pro globální bezpečnost i ekonomiku. Celý svět se nyní ptá, jaký bude další krok Bílého domu.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.