Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Tato závratná čísla je však nutné brát s velkou rezervou a kritickým nadhledem. Expert na energetiku Adi Imsirovic upozorňuje, že termín „prokázané zásoby“ není neměnná konstanta, ale proměnná závislá na aktuální ceně a technologii. Pokud je cena ropy nízká jako dnes, těžba z mnoha ložisek se prostě nevyplatí. Reálné zásoby, které lze ekonomicky vytěžit, tak mohou být v současnosti nižší než třetina oficiálně uváděného množství.
Problémem Venezuely je také samotná kvalita její strategické suroviny. Tamní ropa je velmi těžká, připomíná spíše dehet a obsahuje vysoké množství síry, což extrémně prodražuje její přepravu i zpracování. K její rafinaci jsou zapotřebí velmi sofistikované technologie, které mají k dispozici jen vybrané závody v USA, Číně nebo Indii. Proto se venezuelská ropa na trhu prodává s výraznou slevou oproti standardu Brent.
Historie ropného průmyslu v zemi je plná zvratů, od amerických investic v minulém století až po znárodnění v roce 1971. Pod vedením státního monopolu PDVSA však odvětví v posledních dekádách drasticky upadalo. Kvůli politickým čistkám, nedostatku investic a americkým sankcím klesla produkce z více než tří milionů barelů denně na začátku tisíciletí na méně než jeden milion v loňském roce.
Madurův režim využíval ropný gigant PDVSA jako dojnou krávu pro financování svých potřeb, zatímco infrastruktura chátrala. I kdyby se nyní politická situace stabilizovala, obnova těžby by vyžadovala miliardy dolarů a mnoho let práce. Je proto nepravděpodobné, že by současné události měly okamžitý a zásadní dopad na globální nabídku ropy, která je momentálně stejně v přebytku.
Zajímavé je, že trh na americký zásah reagoval poklesem cen, nikoli jejich růstem. K dalšímu propadu přispělo prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy hodlají zabavit až 50 milionů barelů venezuelské ropy. Pro ostatní těžaře z uskupení OPEC by případný návrat Venezuely na trh v dlouhodobém horizontu znamenal spíše komplikaci, protože by prohloubil stávající přesycení trhu.
Objevily se také spekulace, že americký útok má za cíl poškodit Čínu, která je velkým odběratelem venezuelské ropy. Analytici však tyto obavy mírní. Dovoz z Venezuely tvoří jen zlomek čínské spotřeby a Peking může tento výpadek snadno nahradit například zvýšeným importem z Kanady, která těží podobný typ těžké ropy a své exporty do Asie již delší dobu posiluje.
Ekonomicky vzato nedává „převzetí“ venezuelského ropného průmyslu Spojenými státy příliš velký smysl. Pokud by Washingtonu šlo čistě o ropu, stačilo by zrušit sankce a nechat americké firmy surovinu volně nakupovat. Hlavním motivem akce je tedy podle odborníků zřejmě politika a snaha o změnu režimu v blízkém sousedství, což ovšem vnáší do mezinárodních vztahů nebezpečný prvek nejistoty.
Právě tato nepředvídatelnost amerického prezidenta a jeho ochota k vojenským dobrodružstvím trhy znervózňuje nejvíce. Existují obavy, že by podobný scénář mohl následovat i v případě Íránu, který je dalším klíčovým producentem ropy. Navíc hrozí, že americký postup může v očích některých zemí zpětně legitimovat ruskou agresi na Ukrajině, což by energetickou stabilitu světa dále podkopalo.
Energetické trhy jsou v posledních letech pod neustálým tlakem a poslední věc, kterou nyní potřebují, je další geopolitické napětí. I když Venezuela sama o sobě cenu ropy hned tak neovlivní, precedens, který tento zásah vytváří, může mít dalekosáhlé následky pro globální bezpečnost i ekonomiku. Celý svět se nyní ptá, jaký bude další krok Bílého domu.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.