Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Tato závratná čísla je však nutné brát s velkou rezervou a kritickým nadhledem. Expert na energetiku Adi Imsirovic upozorňuje, že termín „prokázané zásoby“ není neměnná konstanta, ale proměnná závislá na aktuální ceně a technologii. Pokud je cena ropy nízká jako dnes, těžba z mnoha ložisek se prostě nevyplatí. Reálné zásoby, které lze ekonomicky vytěžit, tak mohou být v současnosti nižší než třetina oficiálně uváděného množství.
Problémem Venezuely je také samotná kvalita její strategické suroviny. Tamní ropa je velmi těžká, připomíná spíše dehet a obsahuje vysoké množství síry, což extrémně prodražuje její přepravu i zpracování. K její rafinaci jsou zapotřebí velmi sofistikované technologie, které mají k dispozici jen vybrané závody v USA, Číně nebo Indii. Proto se venezuelská ropa na trhu prodává s výraznou slevou oproti standardu Brent.
Historie ropného průmyslu v zemi je plná zvratů, od amerických investic v minulém století až po znárodnění v roce 1971. Pod vedením státního monopolu PDVSA však odvětví v posledních dekádách drasticky upadalo. Kvůli politickým čistkám, nedostatku investic a americkým sankcím klesla produkce z více než tří milionů barelů denně na začátku tisíciletí na méně než jeden milion v loňském roce.
Madurův režim využíval ropný gigant PDVSA jako dojnou krávu pro financování svých potřeb, zatímco infrastruktura chátrala. I kdyby se nyní politická situace stabilizovala, obnova těžby by vyžadovala miliardy dolarů a mnoho let práce. Je proto nepravděpodobné, že by současné události měly okamžitý a zásadní dopad na globální nabídku ropy, která je momentálně stejně v přebytku.
Zajímavé je, že trh na americký zásah reagoval poklesem cen, nikoli jejich růstem. K dalšímu propadu přispělo prohlášení Donalda Trumpa, že Spojené státy hodlají zabavit až 50 milionů barelů venezuelské ropy. Pro ostatní těžaře z uskupení OPEC by případný návrat Venezuely na trh v dlouhodobém horizontu znamenal spíše komplikaci, protože by prohloubil stávající přesycení trhu.
Objevily se také spekulace, že americký útok má za cíl poškodit Čínu, která je velkým odběratelem venezuelské ropy. Analytici však tyto obavy mírní. Dovoz z Venezuely tvoří jen zlomek čínské spotřeby a Peking může tento výpadek snadno nahradit například zvýšeným importem z Kanady, která těží podobný typ těžké ropy a své exporty do Asie již delší dobu posiluje.
Ekonomicky vzato nedává „převzetí“ venezuelského ropného průmyslu Spojenými státy příliš velký smysl. Pokud by Washingtonu šlo čistě o ropu, stačilo by zrušit sankce a nechat americké firmy surovinu volně nakupovat. Hlavním motivem akce je tedy podle odborníků zřejmě politika a snaha o změnu režimu v blízkém sousedství, což ovšem vnáší do mezinárodních vztahů nebezpečný prvek nejistoty.
Právě tato nepředvídatelnost amerického prezidenta a jeho ochota k vojenským dobrodružstvím trhy znervózňuje nejvíce. Existují obavy, že by podobný scénář mohl následovat i v případě Íránu, který je dalším klíčovým producentem ropy. Navíc hrozí, že americký postup může v očích některých zemí zpětně legitimovat ruskou agresi na Ukrajině, což by energetickou stabilitu světa dále podkopalo.
Energetické trhy jsou v posledních letech pod neustálým tlakem a poslední věc, kterou nyní potřebují, je další geopolitické napětí. I když Venezuela sama o sobě cenu ropy hned tak neovlivní, precedens, který tento zásah vytváří, může mít dalekosáhlé následky pro globální bezpečnost i ekonomiku. Celý svět se nyní ptá, jaký bude další krok Bílého domu.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.