Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
V roce 2013 tehdejší ministr zahraničí John Kerry oznámil, že „éra Monroeovy doktríny skončila.“ To signalizovalo posun k zacházení s regionem jako s partnery spíše než jako se sférou vlivu. Nyní však strategie národní bezpečnosti, kterou minulý týden vydala Trumpova administrativa, tuto starou doktrínu formálně oživila. Pomáhá to vysvětlit intervencionistické akce administrativy v regionu za poslední dva měsíce. Patří mezi ně smrtící útoky na lodě v Karibiku i selektivní používání sankcí a milostí.
Dokument typicky nafoukaným způsobem otevřeně ohlašuje „Trumpův dodatek“ k Monroeově doktríně a povyšuje západní polokouli na nejvyšší mezinárodní prioritu USA. Dny, kdy Blízký východ dominoval americké zahraniční politice, jsou podle něj „díkybohu u konce.“ Dokument také přímo spojuje bezpečnost a prosperitu USA s udržováním americké převahy v Latinské Americe. Například se zaměřuje na odepření přístupu Číně a dalším mocnostem ke klíčovým strategickým aktivům v regionu. Jedná se o vojenská zařízení, přístavy, kritické nerosty a sítě kybernetické komunikace.
Zásadní je, že spojuje tvrdou rétoriku Trumpovy administrativy o „narkoteroristech“ se soutěží velmocí USA a Číny. Robustnější vojenskou přítomnost USA a diplomatický tlak rámuje jako nezbytné pro konfrontaci latinskoamerických drogových kartelů a ochranu námořních cest, přístavů a kritické infrastruktury před čínským vlivem.
Trumpova administrativa měsíce útočí na podezřelé drogové čluny v Karibském moři a východním Tichém oceánu, přičemž zabila desítky lidí. Experti na mezinárodní právo a úředníci pro lidská práva tvrdí, že tyto útoky porušují mezinárodní právo. Americký Kongres nepovolil ozbrojený konflikt v těchto vodách. Přesto jsou útoky prezentovány jako nezbytné k ochraně USA před „narkoteroristy.“
Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl také označen za „narkodiktátora“, ačkoli Venezuela je v toku drog do USA pouze menším hráčem. Prezident Donald Trump 2. prosince řekl novinářům, že jakákoli země, o které se domnívá, že vyrábí nebo přepravuje drogy do USA, by mohla čelit vojenskému úderu. To zahrnuje nejen Venezuelu, ale také Mexiko a Kolumbii.
Ve stejný den udělil Trump milost Juanu Orlandu Hernándezovi, bývalému prezidentovi Hondurasu. Ten byl odsouzen na 45 let vězení za pomoc při přesunu stovek tun kokainu do USA. Nová Strategie národní bezpečnosti se snaží vysvětlit logiku těchto rozporuplných činů. Zdůrazňuje potřebu chránit „základní národní zájmy“ USA a klade důraz na to, že: Zahraniční politika prezidenta Trumpa není […] založena na tradiční politické ideologii. Je motivována především tím, co funguje pro Ameriku – nebo, dvěma slovy, ‚Amerika na prvním místě‘ (America First).
V rámci této logiky byla Hernándezovi udělena milost, protože může stále sloužit zájmům USA. Jako bývalý prezident s hlubokými vazbami na honduraské elity a bezpečnostní síly je přesně tím typem loajálního, tvrdě pravicového klienta, kterého Trump chce v zemi. Honduras hostí americký vojenský personál a může pomoci při policejní kontrole migračních tras do USA.
Načasování to podtrhuje. Trump se rozhodl osvobodit Hernándeze jen pár dní před volbami v Hondurasu. Tím posílil konzervativní sítě, které kdysi vedl, aby podpořily Trumpova preferovaného kandidáta na prezidenta, Nasryho Asfuru. V Trumpově kalkulu „Amerika na prvním místě“ posílání Hernándezovi milosti vysílá i několik jasných signálů. Poslušní partneři jsou odměněni a moc, nikoli princip, určuje politiku USA v regionu.
Nová bezpečnostní strategie vysvětluje Trumpovu posedlost zejména Venezuelou. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a dlouhé pobřeží Karibského moře. To je životně důležitá námořní cesta pro americké zboží putující Panamským průplavem. Pod tlakem let amerických sankcí Venezuela podepsala několik dohod o energetice a těžbě s Čínou, Íránem a Ruskem. Zejména pro Peking je Venezuela zdrojem energie i opěrným bodem na polokouli.
Strategie národní bezpečnosti Trumpovy administrativy jasně říká, že je to pro Spojené státy nepřijatelné. Ačkoli Venezuela není v dokumentu nikde jmenována, strategie naznačuje skutečnost, že Čína pronikla k podobně smýšlejícím lídrům v regionu: Některé zahraniční vlivy bude těžké zvrátit, vzhledem k politickým vazbám mezi určitými latinskoamerickými vládami a určitými zahraničními aktéry.
Nedávná zpráva naznačuje, že Madurova vláda se nyní pokouší o dramatickou geopolitickou změnu. Deník The New York Times uvádí, že Madurova vláda nabídla USA dominantní podíl na svých ropných a zlatých zdrojích, čímž by odklonila vývoz z Číny. Pokud je to pravda, znamenalo by to jasný pokus dvořit se Trumpově administrativě a ukončit mezinárodní izolaci Venezuely.
Mnozí však věří, že Trumpova administrativa usiluje spíše o změnu režimu. Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová, která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2025, nabízí americkým investorům budoucnost po Madurovi. Popisuje příležitost v hodnotě 1,7 bilionu dolarů pro privatizaci venezuelské ropy, plynu a infrastruktury. Pro americké a evropské korporace je zpráva jasná: změna režimu by mohla odemknout obrovské bohatství.
Regionální organizace zůstávají rozdělené nebo oslabené a dosud nekoordinovaly reakci na Trumpovu administrativu. Na nedávném regionálním summitu lídři vyzvali k míru, ale zdrželi se odsouzení amerických útoků u Latinské Ameriky. Vlády tak musí jednat s Trumpem jednotlivě. Někteří doufají, že s nimi bude zacházeno jako s přáteli. Jiní se obávají, že budou označeni za „narkostáty.“
Dvě století po Monroeově doktríně Washington stále vnímá polokouli jako svůj vlastní dvorek, na kterém se „může volně pohybovat“ a zasahovat, jak uzná za vhodné.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.