Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
V roce 2013 tehdejší ministr zahraničí John Kerry oznámil, že „éra Monroeovy doktríny skončila.“ To signalizovalo posun k zacházení s regionem jako s partnery spíše než jako se sférou vlivu. Nyní však strategie národní bezpečnosti, kterou minulý týden vydala Trumpova administrativa, tuto starou doktrínu formálně oživila. Pomáhá to vysvětlit intervencionistické akce administrativy v regionu za poslední dva měsíce. Patří mezi ně smrtící útoky na lodě v Karibiku i selektivní používání sankcí a milostí.
Dokument typicky nafoukaným způsobem otevřeně ohlašuje „Trumpův dodatek“ k Monroeově doktríně a povyšuje západní polokouli na nejvyšší mezinárodní prioritu USA. Dny, kdy Blízký východ dominoval americké zahraniční politice, jsou podle něj „díkybohu u konce.“ Dokument také přímo spojuje bezpečnost a prosperitu USA s udržováním americké převahy v Latinské Americe. Například se zaměřuje na odepření přístupu Číně a dalším mocnostem ke klíčovým strategickým aktivům v regionu. Jedná se o vojenská zařízení, přístavy, kritické nerosty a sítě kybernetické komunikace.
Zásadní je, že spojuje tvrdou rétoriku Trumpovy administrativy o „narkoteroristech“ se soutěží velmocí USA a Číny. Robustnější vojenskou přítomnost USA a diplomatický tlak rámuje jako nezbytné pro konfrontaci latinskoamerických drogových kartelů a ochranu námořních cest, přístavů a kritické infrastruktury před čínským vlivem.
Trumpova administrativa měsíce útočí na podezřelé drogové čluny v Karibském moři a východním Tichém oceánu, přičemž zabila desítky lidí. Experti na mezinárodní právo a úředníci pro lidská práva tvrdí, že tyto útoky porušují mezinárodní právo. Americký Kongres nepovolil ozbrojený konflikt v těchto vodách. Přesto jsou útoky prezentovány jako nezbytné k ochraně USA před „narkoteroristy.“
Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl také označen za „narkodiktátora“, ačkoli Venezuela je v toku drog do USA pouze menším hráčem. Prezident Donald Trump 2. prosince řekl novinářům, že jakákoli země, o které se domnívá, že vyrábí nebo přepravuje drogy do USA, by mohla čelit vojenskému úderu. To zahrnuje nejen Venezuelu, ale také Mexiko a Kolumbii.
Ve stejný den udělil Trump milost Juanu Orlandu Hernándezovi, bývalému prezidentovi Hondurasu. Ten byl odsouzen na 45 let vězení za pomoc při přesunu stovek tun kokainu do USA. Nová Strategie národní bezpečnosti se snaží vysvětlit logiku těchto rozporuplných činů. Zdůrazňuje potřebu chránit „základní národní zájmy“ USA a klade důraz na to, že: Zahraniční politika prezidenta Trumpa není […] založena na tradiční politické ideologii. Je motivována především tím, co funguje pro Ameriku – nebo, dvěma slovy, ‚Amerika na prvním místě‘ (America First).
V rámci této logiky byla Hernándezovi udělena milost, protože může stále sloužit zájmům USA. Jako bývalý prezident s hlubokými vazbami na honduraské elity a bezpečnostní síly je přesně tím typem loajálního, tvrdě pravicového klienta, kterého Trump chce v zemi. Honduras hostí americký vojenský personál a může pomoci při policejní kontrole migračních tras do USA.
Načasování to podtrhuje. Trump se rozhodl osvobodit Hernándeze jen pár dní před volbami v Hondurasu. Tím posílil konzervativní sítě, které kdysi vedl, aby podpořily Trumpova preferovaného kandidáta na prezidenta, Nasryho Asfuru. V Trumpově kalkulu „Amerika na prvním místě“ posílání Hernándezovi milosti vysílá i několik jasných signálů. Poslušní partneři jsou odměněni a moc, nikoli princip, určuje politiku USA v regionu.
Nová bezpečnostní strategie vysvětluje Trumpovu posedlost zejména Venezuelou. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a dlouhé pobřeží Karibského moře. To je životně důležitá námořní cesta pro americké zboží putující Panamským průplavem. Pod tlakem let amerických sankcí Venezuela podepsala několik dohod o energetice a těžbě s Čínou, Íránem a Ruskem. Zejména pro Peking je Venezuela zdrojem energie i opěrným bodem na polokouli.
Strategie národní bezpečnosti Trumpovy administrativy jasně říká, že je to pro Spojené státy nepřijatelné. Ačkoli Venezuela není v dokumentu nikde jmenována, strategie naznačuje skutečnost, že Čína pronikla k podobně smýšlejícím lídrům v regionu: Některé zahraniční vlivy bude těžké zvrátit, vzhledem k politickým vazbám mezi určitými latinskoamerickými vládami a určitými zahraničními aktéry.
Nedávná zpráva naznačuje, že Madurova vláda se nyní pokouší o dramatickou geopolitickou změnu. Deník The New York Times uvádí, že Madurova vláda nabídla USA dominantní podíl na svých ropných a zlatých zdrojích, čímž by odklonila vývoz z Číny. Pokud je to pravda, znamenalo by to jasný pokus dvořit se Trumpově administrativě a ukončit mezinárodní izolaci Venezuely.
Mnozí však věří, že Trumpova administrativa usiluje spíše o změnu režimu. Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová, která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2025, nabízí americkým investorům budoucnost po Madurovi. Popisuje příležitost v hodnotě 1,7 bilionu dolarů pro privatizaci venezuelské ropy, plynu a infrastruktury. Pro americké a evropské korporace je zpráva jasná: změna režimu by mohla odemknout obrovské bohatství.
Regionální organizace zůstávají rozdělené nebo oslabené a dosud nekoordinovaly reakci na Trumpovu administrativu. Na nedávném regionálním summitu lídři vyzvali k míru, ale zdrželi se odsouzení amerických útoků u Latinské Ameriky. Vlády tak musí jednat s Trumpem jednotlivě. Někteří doufají, že s nimi bude zacházeno jako s přáteli. Jiní se obávají, že budou označeni za „narkostáty.“
Dvě století po Monroeově doktríně Washington stále vnímá polokouli jako svůj vlastní dvorek, na kterém se „může volně pohybovat“ a zasahovat, jak uzná za vhodné.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.