Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
V roce 2013 tehdejší ministr zahraničí John Kerry oznámil, že „éra Monroeovy doktríny skončila.“ To signalizovalo posun k zacházení s regionem jako s partnery spíše než jako se sférou vlivu. Nyní však strategie národní bezpečnosti, kterou minulý týden vydala Trumpova administrativa, tuto starou doktrínu formálně oživila. Pomáhá to vysvětlit intervencionistické akce administrativy v regionu za poslední dva měsíce. Patří mezi ně smrtící útoky na lodě v Karibiku i selektivní používání sankcí a milostí.
Dokument typicky nafoukaným způsobem otevřeně ohlašuje „Trumpův dodatek“ k Monroeově doktríně a povyšuje západní polokouli na nejvyšší mezinárodní prioritu USA. Dny, kdy Blízký východ dominoval americké zahraniční politice, jsou podle něj „díkybohu u konce.“ Dokument také přímo spojuje bezpečnost a prosperitu USA s udržováním americké převahy v Latinské Americe. Například se zaměřuje na odepření přístupu Číně a dalším mocnostem ke klíčovým strategickým aktivům v regionu. Jedná se o vojenská zařízení, přístavy, kritické nerosty a sítě kybernetické komunikace.
Zásadní je, že spojuje tvrdou rétoriku Trumpovy administrativy o „narkoteroristech“ se soutěží velmocí USA a Číny. Robustnější vojenskou přítomnost USA a diplomatický tlak rámuje jako nezbytné pro konfrontaci latinskoamerických drogových kartelů a ochranu námořních cest, přístavů a kritické infrastruktury před čínským vlivem.
Trumpova administrativa měsíce útočí na podezřelé drogové čluny v Karibském moři a východním Tichém oceánu, přičemž zabila desítky lidí. Experti na mezinárodní právo a úředníci pro lidská práva tvrdí, že tyto útoky porušují mezinárodní právo. Americký Kongres nepovolil ozbrojený konflikt v těchto vodách. Přesto jsou útoky prezentovány jako nezbytné k ochraně USA před „narkoteroristy.“
Venezuelský prezident Nicolás Maduro byl také označen za „narkodiktátora“, ačkoli Venezuela je v toku drog do USA pouze menším hráčem. Prezident Donald Trump 2. prosince řekl novinářům, že jakákoli země, o které se domnívá, že vyrábí nebo přepravuje drogy do USA, by mohla čelit vojenskému úderu. To zahrnuje nejen Venezuelu, ale také Mexiko a Kolumbii.
Ve stejný den udělil Trump milost Juanu Orlandu Hernándezovi, bývalému prezidentovi Hondurasu. Ten byl odsouzen na 45 let vězení za pomoc při přesunu stovek tun kokainu do USA. Nová Strategie národní bezpečnosti se snaží vysvětlit logiku těchto rozporuplných činů. Zdůrazňuje potřebu chránit „základní národní zájmy“ USA a klade důraz na to, že: Zahraniční politika prezidenta Trumpa není […] založena na tradiční politické ideologii. Je motivována především tím, co funguje pro Ameriku – nebo, dvěma slovy, ‚Amerika na prvním místě‘ (America First).
V rámci této logiky byla Hernándezovi udělena milost, protože může stále sloužit zájmům USA. Jako bývalý prezident s hlubokými vazbami na honduraské elity a bezpečnostní síly je přesně tím typem loajálního, tvrdě pravicového klienta, kterého Trump chce v zemi. Honduras hostí americký vojenský personál a může pomoci při policejní kontrole migračních tras do USA.
Načasování to podtrhuje. Trump se rozhodl osvobodit Hernándeze jen pár dní před volbami v Hondurasu. Tím posílil konzervativní sítě, které kdysi vedl, aby podpořily Trumpova preferovaného kandidáta na prezidenta, Nasryho Asfuru. V Trumpově kalkulu „Amerika na prvním místě“ posílání Hernándezovi milosti vysílá i několik jasných signálů. Poslušní partneři jsou odměněni a moc, nikoli princip, určuje politiku USA v regionu.
Nová bezpečnostní strategie vysvětluje Trumpovu posedlost zejména Venezuelou. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a dlouhé pobřeží Karibského moře. To je životně důležitá námořní cesta pro americké zboží putující Panamským průplavem. Pod tlakem let amerických sankcí Venezuela podepsala několik dohod o energetice a těžbě s Čínou, Íránem a Ruskem. Zejména pro Peking je Venezuela zdrojem energie i opěrným bodem na polokouli.
Strategie národní bezpečnosti Trumpovy administrativy jasně říká, že je to pro Spojené státy nepřijatelné. Ačkoli Venezuela není v dokumentu nikde jmenována, strategie naznačuje skutečnost, že Čína pronikla k podobně smýšlejícím lídrům v regionu: Některé zahraniční vlivy bude těžké zvrátit, vzhledem k politickým vazbám mezi určitými latinskoamerickými vládami a určitými zahraničními aktéry.
Nedávná zpráva naznačuje, že Madurova vláda se nyní pokouší o dramatickou geopolitickou změnu. Deník The New York Times uvádí, že Madurova vláda nabídla USA dominantní podíl na svých ropných a zlatých zdrojích, čímž by odklonila vývoz z Číny. Pokud je to pravda, znamenalo by to jasný pokus dvořit se Trumpově administrativě a ukončit mezinárodní izolaci Venezuely.
Mnozí však věří, že Trumpova administrativa usiluje spíše o změnu režimu. Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová, která získala Nobelovu cenu za mír v roce 2025, nabízí americkým investorům budoucnost po Madurovi. Popisuje příležitost v hodnotě 1,7 bilionu dolarů pro privatizaci venezuelské ropy, plynu a infrastruktury. Pro americké a evropské korporace je zpráva jasná: změna režimu by mohla odemknout obrovské bohatství.
Regionální organizace zůstávají rozdělené nebo oslabené a dosud nekoordinovaly reakci na Trumpovu administrativu. Na nedávném regionálním summitu lídři vyzvali k míru, ale zdrželi se odsouzení amerických útoků u Latinské Ameriky. Vlády tak musí jednat s Trumpem jednotlivě. Někteří doufají, že s nimi bude zacházeno jako s přáteli. Jiní se obávají, že budou označeni za „narkostáty.“
Dvě století po Monroeově doktríně Washington stále vnímá polokouli jako svůj vlastní dvorek, na kterém se „může volně pohybovat“ a zasahovat, jak uzná za vhodné.
Ivana Gottová či Laďka Něrgešová. Česko už letos oslavilo několik kulatin významných osobností a další na seznam výhledově přibudou. Bude mezi nimi i slavná zpěvačka Lucie Bílá, která v dubnu oslaví 60. narozeniny.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulatiny, které byly jedním z témat hovoru během její návštěvy v televizní talk show Všechnopárty. Legendární herečka v pořadu odhalila plány i pravdu o svém vztahu k alkoholu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit.
Slovenská média během probíhajícího únorového víkendu hodně skloňují jméno Maroše Kramára. Úplně to přitom není jeho vina. Řeší se však dopravní nehoda, při které měl za volantem sedět jeho syn. Teenager ale není dospělý, zároveň prý byl pod vlivem alkoholu.
Z Milána a Cortiny d'Ampezzo přišla v neděli první skvělá zpráva. Česká olympijská výprava získala první cenný kov na právě probíhajících zimních olympijských hrách v paralelním obřím slalomu na snowboardu. To se ostatně očekávalo před olympiádou, jenže od tradiční královny tohoto sportu Ester Ledecké, která však neprošla překvapivě přes čtvrtfinále. Češi v hledišti včetně prezidentského páru v tu chvíli rozhodně nemuseli smutnit. Ve hře zůstala druhá česká reprezentantka Zuzana Maděrová, která potvrdila dokonale svoji vzestupnou formu z této sezóny a korunovala ji ziskem zlaté olympijské medaile.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se v příštím týdnu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním tématem rozhovoru má být Írán, informovala americká stanice NBC News. Teherán mezitím znovu varoval Washington před odvetou při případném útoku.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová, která tak o necelé dva roky přežila svou mladší sestru Hanu. Ta opustila tento svět v dubnu 2024. Věděla o tom Jana?
Počasí v Česku si po několika dnech opět žádá výstrahu. Meteorologové jejím prostřednictvím varují před náledím, které místy hrozí dnes večer a přes noc na zítra. Výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V Itálii jsou v plném proudu zimní olympijské hry, na jejichž slavnostním zahájení reprezentoval Spojené státy americké viceprezident J. D. Vance. Dočkal se kritické reakce publika, což překvapilo prezidenta Donalda Trumpa.
Tradičně na podzim se StarDance v letošním roce vrátí na televizní obrazovky. Jaká je ale její budoucnost ve vysílání veřejnoprávní televize, která čelí stále většímu tlaku?
Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že se blíží trvalé řešení, které by vedlo k ukončení války na Ukrajině. Na konci měsíce uplynou čtyři roky od jejího zahájení. Babiš ocenil i projevenou vůli evropských státníků jednat s Moskvou.
