Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Pod povrchem se ovšem objevuje nepříjemná pravda: někteří evropští lídři již zřejmě nevěří ve vítězství Ukrajiny. Ačkoliv většina hlav evropských států stále veřejně potvrzuje podporu ukrajinské suverenitě, strategické chování – zejména váhání při nasazení vysoce rizikových finančních nástrojů, jako jsou zmrazená ruská aktiva – naznačuje realistickou překalibraci postojů. Diskuse o zmrazených aktivech se tak stala zkouškou důvěry Bruselu v dlouhodobou udržitelnost Ukrajiny.
Největší část zmrazených ruských aktiv, asi 210 miliard eur, se nachází v Belgii u finanční instituce Euroclear. Evropští ministři financí diskutovali o použití těchto aktiv jako půjčky pro Ukrajinu, která by byla splacena pouze v případě, že by Rusko po válce poskytlo reparace.
Brusel trvá na právních zárukách před uvolněním fondů a požaduje kolektivní ochranu před finanční odpovědností ze strany ostatních států EU. Důvodem jsou obavy z žalob podaných Ruskem a finančního rizika. Existuje také reputační riziko, že by jiné země, například Čína nebo Indie, mohly začít považovat evropské banky za nespolehlivé místo pro uložení svých fondů.
Tento trend se odráží i v chování některých členských států. Slovenský premiér Robert Fico již pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a prohlásil, že cílem jeho země není porážka Ruska, ale „co nejrychlejší ukončení války“. Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál s tvrzením, že Ukrajina „nemůže na bojišti vyhrát“.
I když Fico a Orbán zastávají více proruské postoje než ostatní lídři EU, ztělesňují rostoucí proud realistického strategického myšlení v rámci bloku. Dokonce i státy, které Kyjev podporují, jako je Francie a Německo, kladou stále větší důraz na diplomacii a „realistická očekávání“. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou nejhlasitějšími zastánci použití zmrazených aktiv, Německo, Francie a Itálie zaujaly opatrnější postoj nebo požadují, aby se Ukrajina zavázala utratit prostředky za evropské zbraně – což Kyjev odmítá.
Zmrazená aktiva nejsou pouze finanční záležitostí, nýbrž i geopolitickou sázkou. Jejich okamžité nasazení představuje sázku na vítězství Ukrajiny. Zdržování rozhodnutí naopak zachovává flexibilitu pro případ, že Rusko převládne, nebo dojde ke zmrazenému patu ve válce. Zatímco v roce 2022 byla podpora Ukrajině vnímána jako morální imperativ, koncem roku 2025 ji někteří považují spíše za strategickou zátěž. V mezinárodní politice se morální ambice často podvolují strategickým imperativům, což je klasická realistická logika.
Aktiva jsou proto považována za vyjednávací žeton, který bude použit pouze v případě, že Ukrajina stabilizuje situaci na bojišti nebo pokud lze Rusko donutit ke ústupkům. Zdržováním rozhodnutí si EU zachovává možnost volby. Pokud Ukrajina znovu získá půdu, nasazení aktiv bude odůvodněnější. Pokud zvítězí Rusko, EU se vyhne tomu, aby byla považována za architekta neúspěšné finanční intervence.
Tato nejednoznačnost není nerozhodnost, ale strategické postojování. EU si tak pojišťuje sázky a připravuje se na více možných výsledků. Čím déle se válka protahuje, tím pravděpodobnější je, že se jednota rozpadne a realismus převáží nad idealismem.
Konečné rozhodnutí o aktivech se očekává v prosinci. I v případě schválení však mohou být prostředky vypláceny v opatrných tranších, vázaných na vývoj na bojišti a politické optiky. To by Ukrajinu uzamklo v neúprosné kalkulaci rivality mezi Západem a Ruskem.
EU Ukrajinu neopouští, ale překalibrovává svou míru rizika a pochybuje o konečném ukrajinském vítězství, i když to nahlas neřekne. Vyhlídky Ukrajiny zůstávají neutěšené, pokud Rusko i Západ nenajdou způsob, jak deeskalovat rivalitu. Jakékoli budoucí urovnání už pravděpodobně nebude optimální a Ukrajince nejspíš zklame. Současnou výzvou není usilovat o dokonalé výsledky, které už neexistují, ale vybrat si nejméně škodlivou cestu k ukončení války ze všech nedokonalých možností.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).