Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Pod povrchem se ovšem objevuje nepříjemná pravda: někteří evropští lídři již zřejmě nevěří ve vítězství Ukrajiny. Ačkoliv většina hlav evropských států stále veřejně potvrzuje podporu ukrajinské suverenitě, strategické chování – zejména váhání při nasazení vysoce rizikových finančních nástrojů, jako jsou zmrazená ruská aktiva – naznačuje realistickou překalibraci postojů. Diskuse o zmrazených aktivech se tak stala zkouškou důvěry Bruselu v dlouhodobou udržitelnost Ukrajiny.
Největší část zmrazených ruských aktiv, asi 210 miliard eur, se nachází v Belgii u finanční instituce Euroclear. Evropští ministři financí diskutovali o použití těchto aktiv jako půjčky pro Ukrajinu, která by byla splacena pouze v případě, že by Rusko po válce poskytlo reparace.
Brusel trvá na právních zárukách před uvolněním fondů a požaduje kolektivní ochranu před finanční odpovědností ze strany ostatních států EU. Důvodem jsou obavy z žalob podaných Ruskem a finančního rizika. Existuje také reputační riziko, že by jiné země, například Čína nebo Indie, mohly začít považovat evropské banky za nespolehlivé místo pro uložení svých fondů.
Tento trend se odráží i v chování některých členských států. Slovenský premiér Robert Fico již pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a prohlásil, že cílem jeho země není porážka Ruska, ale „co nejrychlejší ukončení války“. Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál s tvrzením, že Ukrajina „nemůže na bojišti vyhrát“.
I když Fico a Orbán zastávají více proruské postoje než ostatní lídři EU, ztělesňují rostoucí proud realistického strategického myšlení v rámci bloku. Dokonce i státy, které Kyjev podporují, jako je Francie a Německo, kladou stále větší důraz na diplomacii a „realistická očekávání“. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou nejhlasitějšími zastánci použití zmrazených aktiv, Německo, Francie a Itálie zaujaly opatrnější postoj nebo požadují, aby se Ukrajina zavázala utratit prostředky za evropské zbraně – což Kyjev odmítá.
Zmrazená aktiva nejsou pouze finanční záležitostí, nýbrž i geopolitickou sázkou. Jejich okamžité nasazení představuje sázku na vítězství Ukrajiny. Zdržování rozhodnutí naopak zachovává flexibilitu pro případ, že Rusko převládne, nebo dojde ke zmrazenému patu ve válce. Zatímco v roce 2022 byla podpora Ukrajině vnímána jako morální imperativ, koncem roku 2025 ji někteří považují spíše za strategickou zátěž. V mezinárodní politice se morální ambice často podvolují strategickým imperativům, což je klasická realistická logika.
Aktiva jsou proto považována za vyjednávací žeton, který bude použit pouze v případě, že Ukrajina stabilizuje situaci na bojišti nebo pokud lze Rusko donutit ke ústupkům. Zdržováním rozhodnutí si EU zachovává možnost volby. Pokud Ukrajina znovu získá půdu, nasazení aktiv bude odůvodněnější. Pokud zvítězí Rusko, EU se vyhne tomu, aby byla považována za architekta neúspěšné finanční intervence.
Tato nejednoznačnost není nerozhodnost, ale strategické postojování. EU si tak pojišťuje sázky a připravuje se na více možných výsledků. Čím déle se válka protahuje, tím pravděpodobnější je, že se jednota rozpadne a realismus převáží nad idealismem.
Konečné rozhodnutí o aktivech se očekává v prosinci. I v případě schválení však mohou být prostředky vypláceny v opatrných tranších, vázaných na vývoj na bojišti a politické optiky. To by Ukrajinu uzamklo v neúprosné kalkulaci rivality mezi Západem a Ruskem.
EU Ukrajinu neopouští, ale překalibrovává svou míru rizika a pochybuje o konečném ukrajinském vítězství, i když to nahlas neřekne. Vyhlídky Ukrajiny zůstávají neutěšené, pokud Rusko i Západ nenajdou způsob, jak deeskalovat rivalitu. Jakékoli budoucí urovnání už pravděpodobně nebude optimální a Ukrajince nejspíš zklame. Současnou výzvou není usilovat o dokonalé výsledky, které už neexistují, ale vybrat si nejméně škodlivou cestu k ukončení války ze všech nedokonalých možností.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Sundar Pichai, výkonný ředitel společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, vyzval veřejnost, aby „slepě nevěřila“ všemu, co jim nástroje umělé inteligence (AI) říkají. V rozhovoru pro BBC uvedl, že modely AI jsou „náchylné k chybám“ a doporučil lidem, aby je používali v kombinaci s dalšími nástroji.
Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Administrativa Donalda Trumpa v pondělí představila nový zrychlený vízový systém pro miliony návštěvníků, kteří se očekávají ve Spojených státech na Mistrovství světa ve fotbale 2026. Přestože systém urychlí proces, úřady upozornily, že fanouškům s platnou vstupenkou může být vstup do země stále odepřen.
Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Předseda ANO Andrej Babiš je nadále jediným kandidátem hnutí na premiéra, řekl místopředseda zmíněného subjektu Karel Havlíček. Reagoval tak na dnešní vyjádření prezidenta Petra Pavla. Hlava státu trvá na tom, aby Babiš vysvětlil veřejnosti, jak vyřeší svůj střet zájmů.
Česko se o uplynulém víkendu rozloučilo s kardinálem Dominikem Dukou. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě v sobotu nechyběla ani herečka Jiřina Bohdalová. Jak bude legenda kinematografie na duchovního vzpomínat?
V Česku se předávají ocenění i u příležitosti listopadového státního svátku. Šest osobností obdrželo od ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (za Spolu) Medaili Za zásluhy o diplomacii. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Ještě loni platilo, že Oto Klempíř je součástí kapely J.A.R., která je se 17. listopadem 1989 svým způsobem nedílně spjatá. Letos už je z Klempíře politik, jenž se má stát ministrem kultury v nové vládě. Co u příležitosti dnešního státního svátku pronesl?
Příští rok to bude velká sláva, protože Lucie Bílá v dubnu oslaví kulaté 60. narozeniny. Dlouhé desítky let se úspěšně pohybuje na hudební scéně. Sama zpěvačka nyní prohlásila, že čas ukázal, že kroky, které dělala, byly správné.