Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Pod povrchem se ovšem objevuje nepříjemná pravda: někteří evropští lídři již zřejmě nevěří ve vítězství Ukrajiny. Ačkoliv většina hlav evropských států stále veřejně potvrzuje podporu ukrajinské suverenitě, strategické chování – zejména váhání při nasazení vysoce rizikových finančních nástrojů, jako jsou zmrazená ruská aktiva – naznačuje realistickou překalibraci postojů. Diskuse o zmrazených aktivech se tak stala zkouškou důvěry Bruselu v dlouhodobou udržitelnost Ukrajiny.
Největší část zmrazených ruských aktiv, asi 210 miliard eur, se nachází v Belgii u finanční instituce Euroclear. Evropští ministři financí diskutovali o použití těchto aktiv jako půjčky pro Ukrajinu, která by byla splacena pouze v případě, že by Rusko po válce poskytlo reparace.
Brusel trvá na právních zárukách před uvolněním fondů a požaduje kolektivní ochranu před finanční odpovědností ze strany ostatních států EU. Důvodem jsou obavy z žalob podaných Ruskem a finančního rizika. Existuje také reputační riziko, že by jiné země, například Čína nebo Indie, mohly začít považovat evropské banky za nespolehlivé místo pro uložení svých fondů.
Tento trend se odráží i v chování některých členských států. Slovenský premiér Robert Fico již pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a prohlásil, že cílem jeho země není porážka Ruska, ale „co nejrychlejší ukončení války“. Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál s tvrzením, že Ukrajina „nemůže na bojišti vyhrát“.
I když Fico a Orbán zastávají více proruské postoje než ostatní lídři EU, ztělesňují rostoucí proud realistického strategického myšlení v rámci bloku. Dokonce i státy, které Kyjev podporují, jako je Francie a Německo, kladou stále větší důraz na diplomacii a „realistická očekávání“. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou nejhlasitějšími zastánci použití zmrazených aktiv, Německo, Francie a Itálie zaujaly opatrnější postoj nebo požadují, aby se Ukrajina zavázala utratit prostředky za evropské zbraně – což Kyjev odmítá.
Zmrazená aktiva nejsou pouze finanční záležitostí, nýbrž i geopolitickou sázkou. Jejich okamžité nasazení představuje sázku na vítězství Ukrajiny. Zdržování rozhodnutí naopak zachovává flexibilitu pro případ, že Rusko převládne, nebo dojde ke zmrazenému patu ve válce. Zatímco v roce 2022 byla podpora Ukrajině vnímána jako morální imperativ, koncem roku 2025 ji někteří považují spíše za strategickou zátěž. V mezinárodní politice se morální ambice často podvolují strategickým imperativům, což je klasická realistická logika.
Aktiva jsou proto považována za vyjednávací žeton, který bude použit pouze v případě, že Ukrajina stabilizuje situaci na bojišti nebo pokud lze Rusko donutit ke ústupkům. Zdržováním rozhodnutí si EU zachovává možnost volby. Pokud Ukrajina znovu získá půdu, nasazení aktiv bude odůvodněnější. Pokud zvítězí Rusko, EU se vyhne tomu, aby byla považována za architekta neúspěšné finanční intervence.
Tato nejednoznačnost není nerozhodnost, ale strategické postojování. EU si tak pojišťuje sázky a připravuje se na více možných výsledků. Čím déle se válka protahuje, tím pravděpodobnější je, že se jednota rozpadne a realismus převáží nad idealismem.
Konečné rozhodnutí o aktivech se očekává v prosinci. I v případě schválení však mohou být prostředky vypláceny v opatrných tranších, vázaných na vývoj na bojišti a politické optiky. To by Ukrajinu uzamklo v neúprosné kalkulaci rivality mezi Západem a Ruskem.
EU Ukrajinu neopouští, ale překalibrovává svou míru rizika a pochybuje o konečném ukrajinském vítězství, i když to nahlas neřekne. Vyhlídky Ukrajiny zůstávají neutěšené, pokud Rusko i Západ nenajdou způsob, jak deeskalovat rivalitu. Jakékoli budoucí urovnání už pravděpodobně nebude optimální a Ukrajince nejspíš zklame. Současnou výzvou není usilovat o dokonalé výsledky, které už neexistují, ale vybrat si nejméně škodlivou cestu k ukončení války ze všech nedokonalých možností.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.