Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Pod povrchem se ovšem objevuje nepříjemná pravda: někteří evropští lídři již zřejmě nevěří ve vítězství Ukrajiny. Ačkoliv většina hlav evropských států stále veřejně potvrzuje podporu ukrajinské suverenitě, strategické chování – zejména váhání při nasazení vysoce rizikových finančních nástrojů, jako jsou zmrazená ruská aktiva – naznačuje realistickou překalibraci postojů. Diskuse o zmrazených aktivech se tak stala zkouškou důvěry Bruselu v dlouhodobou udržitelnost Ukrajiny.
Největší část zmrazených ruských aktiv, asi 210 miliard eur, se nachází v Belgii u finanční instituce Euroclear. Evropští ministři financí diskutovali o použití těchto aktiv jako půjčky pro Ukrajinu, která by byla splacena pouze v případě, že by Rusko po válce poskytlo reparace.
Brusel trvá na právních zárukách před uvolněním fondů a požaduje kolektivní ochranu před finanční odpovědností ze strany ostatních států EU. Důvodem jsou obavy z žalob podaných Ruskem a finančního rizika. Existuje také reputační riziko, že by jiné země, například Čína nebo Indie, mohly začít považovat evropské banky za nespolehlivé místo pro uložení svých fondů.
Tento trend se odráží i v chování některých členských států. Slovenský premiér Robert Fico již pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a prohlásil, že cílem jeho země není porážka Ruska, ale „co nejrychlejší ukončení války“. Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál s tvrzením, že Ukrajina „nemůže na bojišti vyhrát“.
I když Fico a Orbán zastávají více proruské postoje než ostatní lídři EU, ztělesňují rostoucí proud realistického strategického myšlení v rámci bloku. Dokonce i státy, které Kyjev podporují, jako je Francie a Německo, kladou stále větší důraz na diplomacii a „realistická očekávání“. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou nejhlasitějšími zastánci použití zmrazených aktiv, Německo, Francie a Itálie zaujaly opatrnější postoj nebo požadují, aby se Ukrajina zavázala utratit prostředky za evropské zbraně – což Kyjev odmítá.
Zmrazená aktiva nejsou pouze finanční záležitostí, nýbrž i geopolitickou sázkou. Jejich okamžité nasazení představuje sázku na vítězství Ukrajiny. Zdržování rozhodnutí naopak zachovává flexibilitu pro případ, že Rusko převládne, nebo dojde ke zmrazenému patu ve válce. Zatímco v roce 2022 byla podpora Ukrajině vnímána jako morální imperativ, koncem roku 2025 ji někteří považují spíše za strategickou zátěž. V mezinárodní politice se morální ambice často podvolují strategickým imperativům, což je klasická realistická logika.
Aktiva jsou proto považována za vyjednávací žeton, který bude použit pouze v případě, že Ukrajina stabilizuje situaci na bojišti nebo pokud lze Rusko donutit ke ústupkům. Zdržováním rozhodnutí si EU zachovává možnost volby. Pokud Ukrajina znovu získá půdu, nasazení aktiv bude odůvodněnější. Pokud zvítězí Rusko, EU se vyhne tomu, aby byla považována za architekta neúspěšné finanční intervence.
Tato nejednoznačnost není nerozhodnost, ale strategické postojování. EU si tak pojišťuje sázky a připravuje se na více možných výsledků. Čím déle se válka protahuje, tím pravděpodobnější je, že se jednota rozpadne a realismus převáží nad idealismem.
Konečné rozhodnutí o aktivech se očekává v prosinci. I v případě schválení však mohou být prostředky vypláceny v opatrných tranších, vázaných na vývoj na bojišti a politické optiky. To by Ukrajinu uzamklo v neúprosné kalkulaci rivality mezi Západem a Ruskem.
EU Ukrajinu neopouští, ale překalibrovává svou míru rizika a pochybuje o konečném ukrajinském vítězství, i když to nahlas neřekne. Vyhlídky Ukrajiny zůstávají neutěšené, pokud Rusko i Západ nenajdou způsob, jak deeskalovat rivalitu. Jakékoli budoucí urovnání už pravděpodobně nebude optimální a Ukrajince nejspíš zklame. Současnou výzvou není usilovat o dokonalé výsledky, které už neexistují, ale vybrat si nejméně škodlivou cestu k ukončení války ze všech nedokonalých možností.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.