Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Pod povrchem se ovšem objevuje nepříjemná pravda: někteří evropští lídři již zřejmě nevěří ve vítězství Ukrajiny. Ačkoliv většina hlav evropských států stále veřejně potvrzuje podporu ukrajinské suverenitě, strategické chování – zejména váhání při nasazení vysoce rizikových finančních nástrojů, jako jsou zmrazená ruská aktiva – naznačuje realistickou překalibraci postojů. Diskuse o zmrazených aktivech se tak stala zkouškou důvěry Bruselu v dlouhodobou udržitelnost Ukrajiny.
Největší část zmrazených ruských aktiv, asi 210 miliard eur, se nachází v Belgii u finanční instituce Euroclear. Evropští ministři financí diskutovali o použití těchto aktiv jako půjčky pro Ukrajinu, která by byla splacena pouze v případě, že by Rusko po válce poskytlo reparace.
Brusel trvá na právních zárukách před uvolněním fondů a požaduje kolektivní ochranu před finanční odpovědností ze strany ostatních států EU. Důvodem jsou obavy z žalob podaných Ruskem a finančního rizika. Existuje také reputační riziko, že by jiné země, například Čína nebo Indie, mohly začít považovat evropské banky za nespolehlivé místo pro uložení svých fondů.
Tento trend se odráží i v chování některých členských států. Slovenský premiér Robert Fico již pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině a prohlásil, že cílem jeho země není porážka Ruska, ale „co nejrychlejší ukončení války“. Maďarský premiér Viktor Orbán zašel ještě dál s tvrzením, že Ukrajina „nemůže na bojišti vyhrát“.
I když Fico a Orbán zastávají více proruské postoje než ostatní lídři EU, ztělesňují rostoucí proud realistického strategického myšlení v rámci bloku. Dokonce i státy, které Kyjev podporují, jako je Francie a Německo, kladou stále větší důraz na diplomacii a „realistická očekávání“. Zatímco Polsko a pobaltské státy jsou nejhlasitějšími zastánci použití zmrazených aktiv, Německo, Francie a Itálie zaujaly opatrnější postoj nebo požadují, aby se Ukrajina zavázala utratit prostředky za evropské zbraně – což Kyjev odmítá.
Zmrazená aktiva nejsou pouze finanční záležitostí, nýbrž i geopolitickou sázkou. Jejich okamžité nasazení představuje sázku na vítězství Ukrajiny. Zdržování rozhodnutí naopak zachovává flexibilitu pro případ, že Rusko převládne, nebo dojde ke zmrazenému patu ve válce. Zatímco v roce 2022 byla podpora Ukrajině vnímána jako morální imperativ, koncem roku 2025 ji někteří považují spíše za strategickou zátěž. V mezinárodní politice se morální ambice často podvolují strategickým imperativům, což je klasická realistická logika.
Aktiva jsou proto považována za vyjednávací žeton, který bude použit pouze v případě, že Ukrajina stabilizuje situaci na bojišti nebo pokud lze Rusko donutit ke ústupkům. Zdržováním rozhodnutí si EU zachovává možnost volby. Pokud Ukrajina znovu získá půdu, nasazení aktiv bude odůvodněnější. Pokud zvítězí Rusko, EU se vyhne tomu, aby byla považována za architekta neúspěšné finanční intervence.
Tato nejednoznačnost není nerozhodnost, ale strategické postojování. EU si tak pojišťuje sázky a připravuje se na více možných výsledků. Čím déle se válka protahuje, tím pravděpodobnější je, že se jednota rozpadne a realismus převáží nad idealismem.
Konečné rozhodnutí o aktivech se očekává v prosinci. I v případě schválení však mohou být prostředky vypláceny v opatrných tranších, vázaných na vývoj na bojišti a politické optiky. To by Ukrajinu uzamklo v neúprosné kalkulaci rivality mezi Západem a Ruskem.
EU Ukrajinu neopouští, ale překalibrovává svou míru rizika a pochybuje o konečném ukrajinském vítězství, i když to nahlas neřekne. Vyhlídky Ukrajiny zůstávají neutěšené, pokud Rusko i Západ nenajdou způsob, jak deeskalovat rivalitu. Jakékoli budoucí urovnání už pravděpodobně nebude optimální a Ukrajince nejspíš zklame. Současnou výzvou není usilovat o dokonalé výsledky, které už neexistují, ale vybrat si nejméně škodlivou cestu k ukončení války ze všech nedokonalých možností.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.