Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Finsko sice v roce 1944 podepsalo s Josifem Stalinem dohodu o příměří a udrželo si formální nezávislost, ale podle expertů zaplatilo za to vysokou cenu. Muselo učinit významné územní ústupky, včetně ztráty provincií Karélie a Petsamo, a zároveň přijalo vážná omezení své suverenity. Ačkoliv Stubb pravděpodobně chtěl Ukrajinu inspirovat a ukázat, že trvalý mír je dosažitelný, srovnání se situací v roce 1944 je problematické a zavádějící, tvrdí Bo Petersson, profesor politologie na Malmö University.
Návrh, že by Ukrajina měla přijmout územní ztráty jako součást mírové dohody, by riskantně legitimizoval ruskou vojenskou agresi a oslabil principy mezinárodního práva. Vyslal by nebezpečný signál, že hranice mohou být překreslovány silou, což by mohlo povzbudit budoucí agresory, včetně Ruska.
Je nutné si připomenout, že geopolitický kontext v roce 1944 byl zásadně odlišný. Analogie je narušena faktem, že Finsko bylo ve spojeneckém postavení s nacistickým Německem během pokračovací války. Finské jednotky tehdy postoupily hluboko do sovětského území, aby získaly zpět území ztracená v zimní válce. Oproti tomu je situace Ukrajiny fundamentálně jiná, jelikož její omezené a zásadně obranné vojenské vpády do Kurské oblasti nelze srovnávat s finskými rozsáhlými výboji.
Srovnávání tiché aliance Finska s nacistickým Německem se současnou západní podporou Ukrajiny by navíc mohlo nahrávat ruské propagandě. Moskva se dlouhodobě snaží vykreslit ukrajinskou vládu jako neonacistickou, podporovanou podobně smýšlejícími podněcovateli na Západě. I nepřímé srovnání s Finskem v roce 1944 by mohlo tyto falešné narativy posílit.
Finská dohoda z roku 1944 také požadovala, aby země soudila své válečné vůdce. Tehdejší finský prezident Risto Ryti byl odsouzen k deseti letům vězení. Naznačovat, že by Ukrajina měla v rámci mírové dohody svrhnout a soudit svého prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho vládu, by bylo morálně nehorázné a politicky katastrofální. Takový krok by naplnil nepřátelské ruské požadavky a podkopal ukrajinskou suverenitu.
Role v otázce reparací musí být zcela obráceny. Finsko muselo v rámci dohody platit Sovětskému svazu těžké reparace (v hodnotě 5,3 miliardy USD v cenách roku 2025). V případě Ukrajiny musí být Rusko pohnáno k odpovědnosti za nevyprovokovanou invazi a způsobené ztráty. Ruské reparace musejí být součástí jakékoliv budoucí mírové dohody, stejně jako spravedlnost za válečné zločiny, včetně únosu 20 000 ukrajinských dětí.
Dlouhodobé důsledky finské dohody zahrnovaly desítky let sovětského vlivu na vnitřní a zahraniční politiku. Kontrolní komise Sovětů působila v Helsinkách a efektivně podrývala finskou suverenitu zákazy politických stran a kontrolou letiště. Ukrajina se musí podobnému osudu vyhnout. Jakákoliv mírová dohoda musí zaručit úplnou nezávislost Ukrajiny a její svobodu od budoucího ruského vměšování.
Ačkoliv Stubbovo vyjádření bylo pravděpodobně myšleno dobře, s odkazem na jedinečné chápání finského boje za nezávislost, použití finského příměří z roku 1944 jako modelu pro Ukrajinu vysílá škodlivou zprávu. Ukrajinský boj se netýká pouze přežití, ale především spravedlnosti, suverenity a odmítnutí imperiální agrese. Země si zaslouží budoucnost bez okupace a nátlaku, a všechny západní demokracie ji v tom musejí podpořit.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.