Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Finsko sice v roce 1944 podepsalo s Josifem Stalinem dohodu o příměří a udrželo si formální nezávislost, ale podle expertů zaplatilo za to vysokou cenu. Muselo učinit významné územní ústupky, včetně ztráty provincií Karélie a Petsamo, a zároveň přijalo vážná omezení své suverenity. Ačkoliv Stubb pravděpodobně chtěl Ukrajinu inspirovat a ukázat, že trvalý mír je dosažitelný, srovnání se situací v roce 1944 je problematické a zavádějící, tvrdí Bo Petersson, profesor politologie na Malmö University.
Návrh, že by Ukrajina měla přijmout územní ztráty jako součást mírové dohody, by riskantně legitimizoval ruskou vojenskou agresi a oslabil principy mezinárodního práva. Vyslal by nebezpečný signál, že hranice mohou být překreslovány silou, což by mohlo povzbudit budoucí agresory, včetně Ruska.
Je nutné si připomenout, že geopolitický kontext v roce 1944 byl zásadně odlišný. Analogie je narušena faktem, že Finsko bylo ve spojeneckém postavení s nacistickým Německem během pokračovací války. Finské jednotky tehdy postoupily hluboko do sovětského území, aby získaly zpět území ztracená v zimní válce. Oproti tomu je situace Ukrajiny fundamentálně jiná, jelikož její omezené a zásadně obranné vojenské vpády do Kurské oblasti nelze srovnávat s finskými rozsáhlými výboji.
Srovnávání tiché aliance Finska s nacistickým Německem se současnou západní podporou Ukrajiny by navíc mohlo nahrávat ruské propagandě. Moskva se dlouhodobě snaží vykreslit ukrajinskou vládu jako neonacistickou, podporovanou podobně smýšlejícími podněcovateli na Západě. I nepřímé srovnání s Finskem v roce 1944 by mohlo tyto falešné narativy posílit.
Finská dohoda z roku 1944 také požadovala, aby země soudila své válečné vůdce. Tehdejší finský prezident Risto Ryti byl odsouzen k deseti letům vězení. Naznačovat, že by Ukrajina měla v rámci mírové dohody svrhnout a soudit svého prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho vládu, by bylo morálně nehorázné a politicky katastrofální. Takový krok by naplnil nepřátelské ruské požadavky a podkopal ukrajinskou suverenitu.
Role v otázce reparací musí být zcela obráceny. Finsko muselo v rámci dohody platit Sovětskému svazu těžké reparace (v hodnotě 5,3 miliardy USD v cenách roku 2025). V případě Ukrajiny musí být Rusko pohnáno k odpovědnosti za nevyprovokovanou invazi a způsobené ztráty. Ruské reparace musejí být součástí jakékoliv budoucí mírové dohody, stejně jako spravedlnost za válečné zločiny, včetně únosu 20 000 ukrajinských dětí.
Dlouhodobé důsledky finské dohody zahrnovaly desítky let sovětského vlivu na vnitřní a zahraniční politiku. Kontrolní komise Sovětů působila v Helsinkách a efektivně podrývala finskou suverenitu zákazy politických stran a kontrolou letiště. Ukrajina se musí podobnému osudu vyhnout. Jakákoliv mírová dohoda musí zaručit úplnou nezávislost Ukrajiny a její svobodu od budoucího ruského vměšování.
Ačkoliv Stubbovo vyjádření bylo pravděpodobně myšleno dobře, s odkazem na jedinečné chápání finského boje za nezávislost, použití finského příměří z roku 1944 jako modelu pro Ukrajinu vysílá škodlivou zprávu. Ukrajinský boj se netýká pouze přežití, ale především spravedlnosti, suverenity a odmítnutí imperiální agrese. Země si zaslouží budoucnost bez okupace a nátlaku, a všechny západní demokracie ji v tom musejí podpořit.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.