Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Finsko sice v roce 1944 podepsalo s Josifem Stalinem dohodu o příměří a udrželo si formální nezávislost, ale podle expertů zaplatilo za to vysokou cenu. Muselo učinit významné územní ústupky, včetně ztráty provincií Karélie a Petsamo, a zároveň přijalo vážná omezení své suverenity. Ačkoliv Stubb pravděpodobně chtěl Ukrajinu inspirovat a ukázat, že trvalý mír je dosažitelný, srovnání se situací v roce 1944 je problematické a zavádějící, tvrdí Bo Petersson, profesor politologie na Malmö University.
Návrh, že by Ukrajina měla přijmout územní ztráty jako součást mírové dohody, by riskantně legitimizoval ruskou vojenskou agresi a oslabil principy mezinárodního práva. Vyslal by nebezpečný signál, že hranice mohou být překreslovány silou, což by mohlo povzbudit budoucí agresory, včetně Ruska.
Je nutné si připomenout, že geopolitický kontext v roce 1944 byl zásadně odlišný. Analogie je narušena faktem, že Finsko bylo ve spojeneckém postavení s nacistickým Německem během pokračovací války. Finské jednotky tehdy postoupily hluboko do sovětského území, aby získaly zpět území ztracená v zimní válce. Oproti tomu je situace Ukrajiny fundamentálně jiná, jelikož její omezené a zásadně obranné vojenské vpády do Kurské oblasti nelze srovnávat s finskými rozsáhlými výboji.
Srovnávání tiché aliance Finska s nacistickým Německem se současnou západní podporou Ukrajiny by navíc mohlo nahrávat ruské propagandě. Moskva se dlouhodobě snaží vykreslit ukrajinskou vládu jako neonacistickou, podporovanou podobně smýšlejícími podněcovateli na Západě. I nepřímé srovnání s Finskem v roce 1944 by mohlo tyto falešné narativy posílit.
Finská dohoda z roku 1944 také požadovala, aby země soudila své válečné vůdce. Tehdejší finský prezident Risto Ryti byl odsouzen k deseti letům vězení. Naznačovat, že by Ukrajina měla v rámci mírové dohody svrhnout a soudit svého prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho vládu, by bylo morálně nehorázné a politicky katastrofální. Takový krok by naplnil nepřátelské ruské požadavky a podkopal ukrajinskou suverenitu.
Role v otázce reparací musí být zcela obráceny. Finsko muselo v rámci dohody platit Sovětskému svazu těžké reparace (v hodnotě 5,3 miliardy USD v cenách roku 2025). V případě Ukrajiny musí být Rusko pohnáno k odpovědnosti za nevyprovokovanou invazi a způsobené ztráty. Ruské reparace musejí být součástí jakékoliv budoucí mírové dohody, stejně jako spravedlnost za válečné zločiny, včetně únosu 20 000 ukrajinských dětí.
Dlouhodobé důsledky finské dohody zahrnovaly desítky let sovětského vlivu na vnitřní a zahraniční politiku. Kontrolní komise Sovětů působila v Helsinkách a efektivně podrývala finskou suverenitu zákazy politických stran a kontrolou letiště. Ukrajina se musí podobnému osudu vyhnout. Jakákoliv mírová dohoda musí zaručit úplnou nezávislost Ukrajiny a její svobodu od budoucího ruského vměšování.
Ačkoliv Stubbovo vyjádření bylo pravděpodobně myšleno dobře, s odkazem na jedinečné chápání finského boje za nezávislost, použití finského příměří z roku 1944 jako modelu pro Ukrajinu vysílá škodlivou zprávu. Ukrajinský boj se netýká pouze přežití, ale především spravedlnosti, suverenity a odmítnutí imperiální agrese. Země si zaslouží budoucnost bez okupace a nátlaku, a všechny západní demokracie ji v tom musejí podpořit.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.