Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Finsko sice v roce 1944 podepsalo s Josifem Stalinem dohodu o příměří a udrželo si formální nezávislost, ale podle expertů zaplatilo za to vysokou cenu. Muselo učinit významné územní ústupky, včetně ztráty provincií Karélie a Petsamo, a zároveň přijalo vážná omezení své suverenity. Ačkoliv Stubb pravděpodobně chtěl Ukrajinu inspirovat a ukázat, že trvalý mír je dosažitelný, srovnání se situací v roce 1944 je problematické a zavádějící, tvrdí Bo Petersson, profesor politologie na Malmö University.
Návrh, že by Ukrajina měla přijmout územní ztráty jako součást mírové dohody, by riskantně legitimizoval ruskou vojenskou agresi a oslabil principy mezinárodního práva. Vyslal by nebezpečný signál, že hranice mohou být překreslovány silou, což by mohlo povzbudit budoucí agresory, včetně Ruska.
Je nutné si připomenout, že geopolitický kontext v roce 1944 byl zásadně odlišný. Analogie je narušena faktem, že Finsko bylo ve spojeneckém postavení s nacistickým Německem během pokračovací války. Finské jednotky tehdy postoupily hluboko do sovětského území, aby získaly zpět území ztracená v zimní válce. Oproti tomu je situace Ukrajiny fundamentálně jiná, jelikož její omezené a zásadně obranné vojenské vpády do Kurské oblasti nelze srovnávat s finskými rozsáhlými výboji.
Srovnávání tiché aliance Finska s nacistickým Německem se současnou západní podporou Ukrajiny by navíc mohlo nahrávat ruské propagandě. Moskva se dlouhodobě snaží vykreslit ukrajinskou vládu jako neonacistickou, podporovanou podobně smýšlejícími podněcovateli na Západě. I nepřímé srovnání s Finskem v roce 1944 by mohlo tyto falešné narativy posílit.
Finská dohoda z roku 1944 také požadovala, aby země soudila své válečné vůdce. Tehdejší finský prezident Risto Ryti byl odsouzen k deseti letům vězení. Naznačovat, že by Ukrajina měla v rámci mírové dohody svrhnout a soudit svého prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho vládu, by bylo morálně nehorázné a politicky katastrofální. Takový krok by naplnil nepřátelské ruské požadavky a podkopal ukrajinskou suverenitu.
Role v otázce reparací musí být zcela obráceny. Finsko muselo v rámci dohody platit Sovětskému svazu těžké reparace (v hodnotě 5,3 miliardy USD v cenách roku 2025). V případě Ukrajiny musí být Rusko pohnáno k odpovědnosti za nevyprovokovanou invazi a způsobené ztráty. Ruské reparace musejí být součástí jakékoliv budoucí mírové dohody, stejně jako spravedlnost za válečné zločiny, včetně únosu 20 000 ukrajinských dětí.
Dlouhodobé důsledky finské dohody zahrnovaly desítky let sovětského vlivu na vnitřní a zahraniční politiku. Kontrolní komise Sovětů působila v Helsinkách a efektivně podrývala finskou suverenitu zákazy politických stran a kontrolou letiště. Ukrajina se musí podobnému osudu vyhnout. Jakákoliv mírová dohoda musí zaručit úplnou nezávislost Ukrajiny a její svobodu od budoucího ruského vměšování.
Ačkoliv Stubbovo vyjádření bylo pravděpodobně myšleno dobře, s odkazem na jedinečné chápání finského boje za nezávislost, použití finského příměří z roku 1944 jako modelu pro Ukrajinu vysílá škodlivou zprávu. Ukrajinský boj se netýká pouze přežití, ale především spravedlnosti, suverenity a odmítnutí imperiální agrese. Země si zaslouží budoucnost bez okupace a nátlaku, a všechny západní demokracie ji v tom musejí podpořit.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.