Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že jakýkoli americký pokus o anexi by znamenal definitivní rozpad Severoatlantické aliance a zánik bezpečnostních pravidel platných od konce druhé světové války.
Klíčový článek 5, který je základním kamenem kolektivní obrany, sice říká, že útok proti jednomu je útokem proti všem, ale tato logika funguje jen v případě vnějšího nepřítele, jako je Rusko. Pokud by však agresorem byly Spojené státy, efektivita aliance by se okamžitě zhroutila. Dánská premiérka Mette Frederiksenová potvrdila vážnost situace slovy, že v okamžiku amerického útoku na jinou členskou zemi „všechno končí“.
Diplomatické snahy z loňského summitu NATO se nyní zdají být jen dočasnou náplastí. Přestože evropští spojenci pod tlakem souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na 3,5 % HDP do roku 2035, rozpor mezi Washingtonem a Evropou se nadále prohlubuje. Prosincová americká bezpečnostní strategie navíc Evropu otevřeně urazila varováním před „civilizačním vymazáním“, čímž Trumpova administrativa zpochybnila samotné základy transatlantického spojenectví.
Situaci vyostřil nedávný americký zásah ve Venezuele a následné obnovení územních ambicí vůči Grónsku. Poradce Bílého domu Stephen Miller otevřeně prohlásil, že svět se neřídí smlouvami, ale silou a mocí. Podle expertů z institutu Chatham House je nereálné očekávat, že by ostatních 31 členů aliance dokázalo Grónsko vojensky bránit proti americké armádě, která má stonásobnou přesilu nad dánskými silami.
I kdyby ke změně hranic došlo bez výstřelu, důvěryhodnost NATO jako garanta míru by byla nenávratně zničena. Aliance sice nemá mechanismus pro vyloučení člena, ale porušení závazku žít v míru se všemi vládami by znamenalo faktický konec jejího smyslu. Pro evropské státy, které dosud spoléhaly na americký bezpečnostní deštník, je tento vývoj jasným varováním, že starý řád definitivně skončil.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.