Proč by anexe Grónska znamenala definitivní konec NATO?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: NATO
Klára Marková 6. ledna 2026 18:47
Sdílej:

Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.

Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že jakýkoli americký pokus o anexi by znamenal definitivní rozpad Severoatlantické aliance a zánik bezpečnostních pravidel platných od konce druhé světové války. 

Klíčový článek 5, který je základním kamenem kolektivní obrany, sice říká, že útok proti jednomu je útokem proti všem, ale tato logika funguje jen v případě vnějšího nepřítele, jako je Rusko. Pokud by však agresorem byly Spojené státy, efektivita aliance by se okamžitě zhroutila. Dánská premiérka Mette Frederiksenová potvrdila vážnost situace slovy, že v okamžiku amerického útoku na jinou členskou zemi „všechno končí“.

Diplomatické snahy z loňského summitu NATO se nyní zdají být jen dočasnou náplastí. Přestože evropští spojenci pod tlakem souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na 3,5 % HDP do roku 2035, rozpor mezi Washingtonem a Evropou se nadále prohlubuje. Prosincová americká bezpečnostní strategie navíc Evropu otevřeně urazila varováním před „civilizačním vymazáním“, čímž Trumpova administrativa zpochybnila samotné základy transatlantického spojenectví.

Situaci vyostřil nedávný americký zásah ve Venezuele a následné obnovení územních ambicí vůči Grónsku. Poradce Bílého domu Stephen Miller otevřeně prohlásil, že svět se neřídí smlouvami, ale silou a mocí. Podle expertů z institutu Chatham House je nereálné očekávat, že by ostatních 31 členů aliance dokázalo Grónsko vojensky bránit proti americké armádě, která má stonásobnou přesilu nad dánskými silami.

I kdyby ke změně hranic došlo bez výstřelu, důvěryhodnost NATO jako garanta míru by byla nenávratně zničena. Aliance sice nemá mechanismus pro vyloučení člena, ale porušení závazku žít v míru se všemi vládami by znamenalo faktický konec jejího smyslu. Pro evropské státy, které dosud spoléhaly na americký bezpečnostní deštník, je tento vývoj jasným varováním, že starý řád definitivně skončil.

Stalo se
Novinky
Jižní Korea

Jihokorejská vláda začne řešit údajné zásilky paliva směřujících do Ruska

Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.

Novinky
Donald Trump

Předvolební shromáždění Trumpa v Texasu narušila série protestů a incidentů

Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.

Novinky
Pásmo Gazy

Příměří nic nezměnilo. Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům

Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.

Novinky
Libanon

BBC: Syrský generál stojící za programem chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.