Proč by anexe Grónska znamenala definitivní konec NATO?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: NATO
Klára Marková 6. ledna 2026 18:47
Sdílej:

Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.

Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že jakýkoli americký pokus o anexi by znamenal definitivní rozpad Severoatlantické aliance a zánik bezpečnostních pravidel platných od konce druhé světové války. 

Klíčový článek 5, který je základním kamenem kolektivní obrany, sice říká, že útok proti jednomu je útokem proti všem, ale tato logika funguje jen v případě vnějšího nepřítele, jako je Rusko. Pokud by však agresorem byly Spojené státy, efektivita aliance by se okamžitě zhroutila. Dánská premiérka Mette Frederiksenová potvrdila vážnost situace slovy, že v okamžiku amerického útoku na jinou členskou zemi „všechno končí“.

Diplomatické snahy z loňského summitu NATO se nyní zdají být jen dočasnou náplastí. Přestože evropští spojenci pod tlakem souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na 3,5 % HDP do roku 2035, rozpor mezi Washingtonem a Evropou se nadále prohlubuje. Prosincová americká bezpečnostní strategie navíc Evropu otevřeně urazila varováním před „civilizačním vymazáním“, čímž Trumpova administrativa zpochybnila samotné základy transatlantického spojenectví.

Situaci vyostřil nedávný americký zásah ve Venezuele a následné obnovení územních ambicí vůči Grónsku. Poradce Bílého domu Stephen Miller otevřeně prohlásil, že svět se neřídí smlouvami, ale silou a mocí. Podle expertů z institutu Chatham House je nereálné očekávat, že by ostatních 31 členů aliance dokázalo Grónsko vojensky bránit proti americké armádě, která má stonásobnou přesilu nad dánskými silami.

I kdyby ke změně hranic došlo bez výstřelu, důvěryhodnost NATO jako garanta míru by byla nenávratně zničena. Aliance sice nemá mechanismus pro vyloučení člena, ale porušení závazku žít v míru se všemi vládami by znamenalo faktický konec jejího smyslu. Pro evropské státy, které dosud spoléhaly na americký bezpečnostní deštník, je tento vývoj jasným varováním, že starý řád definitivně skončil.

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.