Problém nezmizel, obává se část Evropy po Trumpově projevu. Farage překvapivě možnou anexi Grónska podpořil

Donald Trump
Donald Trump, foto: Světové ekonomické forum
Klára Marková 21. ledna 2026 20:54
Sdílej:

Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.

Rasmussen označil prezidentovo prohlášení o nepoužití armády za izolovaně pozitivní zprávu, která však sama o sobě situaci neřeší. Dánsko podle něj nadále trvá na svých „červených liniích“, tedy že se suverenitou a obyvateli Grónska se neobchoduje. Kodaň se přesto snaží udržet diplomatický kanál otevřený a hodlá pokračovat v rozhovorech o posílení bezpečnosti v Arktidě, které začaly minulý týden ve Washingtonu.

Zatímco dánská diplomacie volí zdrženlivý tón, v Davosu se k tématu vyjádřily i další výrazné postavy. Nigel Farage, lídr britské strany Reform UK, podpořil myšlenku amerického vlastnictví Grónska z geopolitického hlediska. Podle něj by svět byl „bezpečnějším místem“, pokud by silná Amerika kontrolovala severní oblasti v reakci na rozpínavost Ruska a Číny. Přiznal však, že tento postoj je v rozporu s principem národní suverenity, kterému jinak silně věří.

Lindsey Graham, vlivný republikánský senátor, označil Trumpovu snahu za historickou příležitost. Vyzval spojence v NATO, aby momentu využili a nechali Trumpa „opevnit Arktidu jako nikdo před ním“, což považuje za výhodný obchod pro všechny strany.

Demokratická opozice v USA reagovala ostře. Lídr sněmovních demokratů Hakeem Jeffries uvedl, že Trump opět ztrapňuje Ameriku na světové scéně, zatímco senátor Dick Durbin varoval, že spojenci jsou prezidentovými hrozbami unaveni a za jeho ego zaplatí vysokou cenu celý národ.

Situaci v Davosu navíc komplikuje Trumpova nejistota v detailech. Podle očitých svědků si prezident v projevu několikrát spletl Grónsko s Islandem a obviňoval Island z propadů na burze, zatímco hovořil o nutnosti převzetí „kusu ledu“, jak Grónsko nazval. Tato rétorika vyvolává u evropských partnerů pochybnosti o stabilitě americké zahraniční politiky.

Evropská unie již v reakci na krizi oznámila balík investic přímo pro Grónsko, aby posílila jeho vazby na kontinent a nabídla alternativu k americkému tlaku. Přestože tedy vojenský střet není na pořadu dne, ekonomická a diplomatická bitva o budoucnost Arktidy vstupuje do své nejostřejší fáze.

Stalo se
Celebrity
Princ Harry

Princ Harry odhalil velmi osobní tajemství! Jde o jeho zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

Novinky
Vesmír

Průlom v pátrání po mimozemském životě: Vědci vůbec poprvé objevili v obyvatelné zóně planetu s atmosférou

Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.

Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajinské útoky na Rusko slaví úspěch. Jak dokáží drony proniknout tamní obranou?

Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.

Novinky
Ilustrační foto

Vědci rozkryli tajemství dlouhověkosti. Plánují vytvořit projekt, který má lidem doslova měnit život

Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.