Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Současná medicína na toto onemocnění nemá lék, avšak mezinárodní studie s názvem Biomede testuje účinnost kombinace radioterapie a léku schváleného ve Spojených státech. Druhá fáze této studie sice získala povolení v Evropě, v Británii se však zpozdila, protože země po odchodu z Evropské unie není součástí evropského regulačního rámce z roku 2022, který dohlíží na klinická testování na kontinentu. V tuzemsku sice pod vedením nemocnice Great Ormond Street Hospital probíhají dva jiné výzkumy využívající personalizovanou imunoterapii, odborníci však jakékoli překážky považují za frustrující.
Organizace Cancer Research UK upozornila, že brexit přinesl zpoždění při spouštění klinických studií a zvýšil náklady na celou řadu léků. Vyzvala proto vládu, aby po brexitu přenastavila vztahy s Evropou a obnovila přístup k léčebným metodám. Loňský průzkum této charitativní organizace ukázal, že pro vědce je po brexitu složitější zahajovat výzkumy s kolegy z unijních zemí a získávat výzkumníky do britských projektů.
Manažerka pro evropské a globální záležitosti Cancer Research UK Laura Williamsová uvedla, že devět z deseti dětských onkologů dotázaných v loňském roce závisí při provádění klinických studií na mezinárodním financování, a varovala, že pro některé pacienty může být daný výzkum jedinou možností léčby. Zpoždění zasáhlo také Debi Oliverovou, jejíž jednadvacetiletá dcera Emily zemřela na DIPG v roce 2019. Podle ní by přístup k výzkumu typu Biomede dal rodině naději, a vyjádřila rozhořčení nad tím, že se situace i přes existenci studie neposunula dále.
Profesor Chris Jones, vedoucí divize biologie rakoviny v Institutu pro výzkum rakoviny, vysvětlil, že nádory DIPG jsou svým biologickým složením unikátní, takže u nich nelze aplikovat postupy pro léčbu dospělých. Úmrtnost je v současnosti stoprocentní a téměř všechny děti umírají do dvou až tří let od stanovení diagnózy, často i výrazně dříve.
Mezinárodní studie Biomede začala v roce 2017 a zapojila pacienty z Francie, Británie, Dánska, Švédska, Austrálie, Španělska a Nizozemska. Její druhá fáze testuje dva již schválené léky, z nichž jeden se v USA používá při relapsech a druhý je určen pro jiné typy rakoviny. V Británii však tato fáze nebyla schválena, protože tamní úřady ji posuzují jako zcela novou studii vyžadující samostatné schvalovací řízení. Podle profesora Jonese to nutí řadu rodin odjíždět za touto léčbou do zahraničí.
Ředitel jednotky pro klinické studie Cancer Research UK profesor Amos Burke označil nedostatek harmonizace mezi Británií a Evropskou unií po brexitu za vážný problém, který po skončení první části výzkumu zanechal děti s touto vzácnou rakovinou bez jakýchkoli dalších možností. Uvedl, že v současnosti se sice připravuje odvolání, avšak nesoulad v regulacích vytváří nebezpečné mezery v léčbě.
Emily Oliverová, která studovala na zdravotní sestru, pocítila první příznaky v lednu 2018 v podobě závratí a panických atak, přičemž po návratu z dovolené vykazovala známky podobné cévní mozkové příhodě. Lékaři původně uvažovali o roztroušené skleróze, ale matka dívky, která je sama lékařkou, nechala snímky z magnetické rezonance prověřit kolegou, což vedlo k podezření na DIPG. Následně se rodina dozvěděla, že dceři zbývají tři měsíce života.
Rodina Oliverových se nevzdala a vyhledala studii na univerzitě v německém Tübingenu, která se zaměřovala na vývoj individuální vakcíny cílené přímo na nádor. Do Německa kvůli tomu cestovali každý měsíc až do února 2019, kdy se zdravotní stav Emily zhoršil, a v červenci téhož roku dívka v anglickém hospici zemřela.
Ředitelka pro výzkum, politiku a inovace v organizaci Brain Tumour Research Karen Nobleová vyzvala vládní orgány ke spolupráci s průmyslem na vytvoření atraktivnějšího finančního a regulačního prostředí, které by podpořilo investice do vývoje léků a usnadnilo zapojení Británie do celoevropských studií. Mluvčí ministerstva zdravotnictví a sociální péče reagoval prohlášením, že vláda hodlá zásadně urychlit lékařský výzkum a zavedla pravidla pro rychlejší přístup k léčbě, přičemž tam, kde je to vhodné, zůstávají britské předpisy v souladu s EU.
Mluvčí Regulačního úřadu pro léky a zdravotnické prostředky sice odmítl komentovat konkrétní studii, dodal však, že nová pravidla zavedená od dubna 2026 usnadní a urychlí provádění klinických testů v zemi a přinesou silnější sladění s mezinárodními standardy.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.