Kam až může Rusko vyeskalovat válku proti Ukrajině?

Eskalační strop je praktický limit, za nímž aktér buď nechce, nebo nemůže dále zvyšovat náklady bez zásadní změny své strategie, upozornil server Kyiv Post. Tento strop je definován možnostmi zbraní, měřítkem a dopadem úderů, výběrem vojenských či civilních cílů a samotnou povahou vedení války, která se může pohybovat od přesných operací až po snahu zasít chaos bez ohledu na mezinárodní právo.

Z pohledu Ukrajiny se po útocích na civilisty, zničení Kachovské přehrady, úderech na energetickou infrastrukturu, obsazení Záporožské jaderné elektrárny či událostech v Buče může zdát, že Rusko již vyčerpalo všechny možnosti. Kreml má však stále prostor eskalační strop zvýšit. Okamžité kroky zahrnují návrat k intenzivním opatřením z počátku invaze, jako je rozsáhlejší mobilizace pozemních sil, intenzivnější útoky na civilisty a kritickou infrastrukturu či taktika spálené země na frontové linii.

Rusko by se mohlo pokusit také o takzvanou horizontální eskalaci zaměřenou na třetí strany, a to buď zapojením kapacit svých spojenců, nebo snahou zvýšit náklady pro partnery Ukrajiny. Nasazení severokorejských jednotek již eskalační úroveň posunulo a Vladimir Putin se nejnověji snaží zapojit Alexandra Lukašenka, kterého nedávno povolal do Moskvy na dlouhé jednání za zavřenými dveřmi.

Zároveň se Rusko může pokusit o drobné útoky na východní křídlo NATO. Kreml by přitom mohl využít situace, kterou vnímá jako oslabení jednoty aliance kvůli hrozbám Donalda Trumpa ohledně stažení amerických vojsk z Evropy, tlaku na spojence během války v Íránu a jeho zájmu o Grónsko. Rusové by se u těchto úderů na civilní či vojenskou infrastrukturu mohli snažit zakrýt své autorství.

V úvahu přichází také použití chemických, biologických, radiologických nebo jaderných zbraní. Kromě Záporožské elektrárny by se terčem ruských útoků s cílem vyvolat jadernou havárii mohla stát tři další ukrajinská jaderná zařízení. Ruské síly by navíc mohly záměrně vytvořit podmínky pro šíření patogenů, přičemž ukrajinská vojenská rozvědka již monitoruje riziko šíření anthraxu mezi hospodářskými zvířaty.

Důvodů k eskalaci má Kreml v situaci, kdy běžní Rusové pociťují dopady ukrajinských útoků dlouhého dosahu a ruská armáda dosahuje na bojišti jen minimálních zisků, hned několik. Snahou může být narušení ukrajinských vojenských operací, kdy by rozsáhlé ničení a uměle vyvolané katastrofy odčerpaly kapacity a pozornost Kyjeva. Cílem může být také oslabení podpory a vynucení ústupků, konkrétně postoupení zbytku Doněcké oblasti ruské okupaci.

Vůči zahraničním partnerům by pak Rusko mohlo v případě rozšíření konfliktu do sféry NATO usilovat o vrážení klínu mezi Washington a evropské spojence v naději, že Bílý dům ve snaze zabránit širší válce v Evropě využije hrozbu opuštění spojenců k zablokování alianční reakce a dotlačí Ukrajinu k ústupkům. Eskalace však může pramenit i z pouhé snahy potrestat Ukrajinu za její úspěšné dlouhé údery, případně ze zoufalství vedení, které má pocit, že stále ještě nevyužilo všechny dostupné vojenské možnosti.

Kyjev a jeho partneři mohou podniknout kroky, které by Rusku nabídly možnost z této cesty ustoupit. Prvním krokem je přesná identifikace potenciálních eskalačních kroků Ruska, aby se omezil prostor pro dezinformace a zmatky. Druhým opatřením je posílení mezinárodních závazků vůči Ukrajině a vypracování jasných scénářů reakce partnerů na konkrétní ruské kroky.

Třetím krokem je včasné signalizování následků eskalace, což Ukrajina ukázala při nedávném varování Lukašenka před přímým zapojením Běloruska do bojů. Posledním bodem je předložení nového, realistického návrhu na ukončení války, protože absence proveditelného řešení útočníkovi usnadňuje rozhodnutí konflikt dále stupňovat.