Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Eskalační strop je praktický limit, za nímž aktér buď nechce, nebo nemůže dále zvyšovat náklady bez zásadní změny své strategie, upozornil server Kyiv Post. Tento strop je definován možnostmi zbraní, měřítkem a dopadem úderů, výběrem vojenských či civilních cílů a samotnou povahou vedení války, která se může pohybovat od přesných operací až po snahu zasít chaos bez ohledu na mezinárodní právo.
Z pohledu Ukrajiny se po útocích na civilisty, zničení Kachovské přehrady, úderech na energetickou infrastrukturu, obsazení Záporožské jaderné elektrárny či událostech v Buče může zdát, že Rusko již vyčerpalo všechny možnosti. Kreml má však stále prostor eskalační strop zvýšit. Okamžité kroky zahrnují návrat k intenzivním opatřením z počátku invaze, jako je rozsáhlejší mobilizace pozemních sil, intenzivnější útoky na civilisty a kritickou infrastrukturu či taktika spálené země na frontové linii.
Rusko by se mohlo pokusit také o takzvanou horizontální eskalaci zaměřenou na třetí strany, a to buď zapojením kapacit svých spojenců, nebo snahou zvýšit náklady pro partnery Ukrajiny. Nasazení severokorejských jednotek již eskalační úroveň posunulo a Vladimir Putin se nejnověji snaží zapojit Alexandra Lukašenka, kterého nedávno povolal do Moskvy na dlouhé jednání za zavřenými dveřmi.
Zároveň se Rusko může pokusit o drobné útoky na východní křídlo NATO. Kreml by přitom mohl využít situace, kterou vnímá jako oslabení jednoty aliance kvůli hrozbám Donalda Trumpa ohledně stažení amerických vojsk z Evropy, tlaku na spojence během války v Íránu a jeho zájmu o Grónsko. Rusové by se u těchto úderů na civilní či vojenskou infrastrukturu mohli snažit zakrýt své autorství.
V úvahu přichází také použití chemických, biologických, radiologických nebo jaderných zbraní. Kromě Záporožské elektrárny by se terčem ruských útoků s cílem vyvolat jadernou havárii mohla stát tři další ukrajinská jaderná zařízení. Ruské síly by navíc mohly záměrně vytvořit podmínky pro šíření patogenů, přičemž ukrajinská vojenská rozvědka již monitoruje riziko šíření anthraxu mezi hospodářskými zvířaty.
Důvodů k eskalaci má Kreml v situaci, kdy běžní Rusové pociťují dopady ukrajinských útoků dlouhého dosahu a ruská armáda dosahuje na bojišti jen minimálních zisků, hned několik. Snahou může být narušení ukrajinských vojenských operací, kdy by rozsáhlé ničení a uměle vyvolané katastrofy odčerpaly kapacity a pozornost Kyjeva. Cílem může být také oslabení podpory a vynucení ústupků, konkrétně postoupení zbytku Doněcké oblasti ruské okupaci.
Vůči zahraničním partnerům by pak Rusko mohlo v případě rozšíření konfliktu do sféry NATO usilovat o vrážení klínu mezi Washington a evropské spojence v naději, že Bílý dům ve snaze zabránit širší válce v Evropě využije hrozbu opuštění spojenců k zablokování alianční reakce a dotlačí Ukrajinu k ústupkům. Eskalace však může pramenit i z pouhé snahy potrestat Ukrajinu za její úspěšné dlouhé údery, případně ze zoufalství vedení, které má pocit, že stále ještě nevyužilo všechny dostupné vojenské možnosti.
Kyjev a jeho partneři mohou podniknout kroky, které by Rusku nabídly možnost z této cesty ustoupit. Prvním krokem je přesná identifikace potenciálních eskalačních kroků Ruska, aby se omezil prostor pro dezinformace a zmatky. Druhým opatřením je posílení mezinárodních závazků vůči Ukrajině a vypracování jasných scénářů reakce partnerů na konkrétní ruské kroky.
Třetím krokem je včasné signalizování následků eskalace, což Ukrajina ukázala při nedávném varování Lukašenka před přímým zapojením Běloruska do bojů. Posledním bodem je předložení nového, realistického návrhu na ukončení války, protože absence proveditelného řešení útočníkovi usnadňuje rozhodnutí konflikt dále stupňovat.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.