Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Eskalační strop je praktický limit, za nímž aktér buď nechce, nebo nemůže dále zvyšovat náklady bez zásadní změny své strategie, upozornil server Kyiv Post. Tento strop je definován možnostmi zbraní, měřítkem a dopadem úderů, výběrem vojenských či civilních cílů a samotnou povahou vedení války, která se může pohybovat od přesných operací až po snahu zasít chaos bez ohledu na mezinárodní právo.
Z pohledu Ukrajiny se po útocích na civilisty, zničení Kachovské přehrady, úderech na energetickou infrastrukturu, obsazení Záporožské jaderné elektrárny či událostech v Buče může zdát, že Rusko již vyčerpalo všechny možnosti. Kreml má však stále prostor eskalační strop zvýšit. Okamžité kroky zahrnují návrat k intenzivním opatřením z počátku invaze, jako je rozsáhlejší mobilizace pozemních sil, intenzivnější útoky na civilisty a kritickou infrastrukturu či taktika spálené země na frontové linii.
Rusko by se mohlo pokusit také o takzvanou horizontální eskalaci zaměřenou na třetí strany, a to buď zapojením kapacit svých spojenců, nebo snahou zvýšit náklady pro partnery Ukrajiny. Nasazení severokorejských jednotek již eskalační úroveň posunulo a Vladimir Putin se nejnověji snaží zapojit Alexandra Lukašenka, kterého nedávno povolal do Moskvy na dlouhé jednání za zavřenými dveřmi.
Zároveň se Rusko může pokusit o drobné útoky na východní křídlo NATO. Kreml by přitom mohl využít situace, kterou vnímá jako oslabení jednoty aliance kvůli hrozbám Donalda Trumpa ohledně stažení amerických vojsk z Evropy, tlaku na spojence během války v Íránu a jeho zájmu o Grónsko. Rusové by se u těchto úderů na civilní či vojenskou infrastrukturu mohli snažit zakrýt své autorství.
V úvahu přichází také použití chemických, biologických, radiologických nebo jaderných zbraní. Kromě Záporožské elektrárny by se terčem ruských útoků s cílem vyvolat jadernou havárii mohla stát tři další ukrajinská jaderná zařízení. Ruské síly by navíc mohly záměrně vytvořit podmínky pro šíření patogenů, přičemž ukrajinská vojenská rozvědka již monitoruje riziko šíření anthraxu mezi hospodářskými zvířaty.
Důvodů k eskalaci má Kreml v situaci, kdy běžní Rusové pociťují dopady ukrajinských útoků dlouhého dosahu a ruská armáda dosahuje na bojišti jen minimálních zisků, hned několik. Snahou může být narušení ukrajinských vojenských operací, kdy by rozsáhlé ničení a uměle vyvolané katastrofy odčerpaly kapacity a pozornost Kyjeva. Cílem může být také oslabení podpory a vynucení ústupků, konkrétně postoupení zbytku Doněcké oblasti ruské okupaci.
Vůči zahraničním partnerům by pak Rusko mohlo v případě rozšíření konfliktu do sféry NATO usilovat o vrážení klínu mezi Washington a evropské spojence v naději, že Bílý dům ve snaze zabránit širší válce v Evropě využije hrozbu opuštění spojenců k zablokování alianční reakce a dotlačí Ukrajinu k ústupkům. Eskalace však může pramenit i z pouhé snahy potrestat Ukrajinu za její úspěšné dlouhé údery, případně ze zoufalství vedení, které má pocit, že stále ještě nevyužilo všechny dostupné vojenské možnosti.
Kyjev a jeho partneři mohou podniknout kroky, které by Rusku nabídly možnost z této cesty ustoupit. Prvním krokem je přesná identifikace potenciálních eskalačních kroků Ruska, aby se omezil prostor pro dezinformace a zmatky. Druhým opatřením je posílení mezinárodních závazků vůči Ukrajině a vypracování jasných scénářů reakce partnerů na konkrétní ruské kroky.
Třetím krokem je včasné signalizování následků eskalace, což Ukrajina ukázala při nedávném varování Lukašenka před přímým zapojením Běloruska do bojů. Posledním bodem je předložení nového, realistického návrhu na ukončení války, protože absence proveditelného řešení útočníkovi usnadňuje rozhodnutí konflikt dále stupňovat.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.