Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Evropská komise čeká, že maďarský veřejný dluh v roce 2027 dosáhne 76,8 procenta HDP a deficit veřejných financí 5,8 procenta HDP. Maastrichtská kritéria přitom požadují deficit nejvýše tři procenta HDP a dluh nejvýše 60 procent HDP, případně dluh dostatečně rychle klesající k této hranici. Maďarsko by tedy muselo v letech 2028 až 2030 řešit dva úkoly současně: prudce srazit roční schodek a zároveň dostat dolů samotný dluhový poměr.
Snížení deficitu z 5,8 na tři procenta HDP znamená zlepšit hospodaření o 2,8 procentního bodu HDP ročně. V českých proporcích, při ekonomice kolem 9,5 bilionu korun, by takový krok odpovídal zhruba 270 miliardám korun ročně. To je samo o sobě mimořádně tvrdá konsolidace.
Jenže tím by Maďarsko splnilo pouze deficitní kritérium. Dluh by stále zůstával výrazně nad 60 procenty HDP. Pokud vyjdeme z dluhu 76,8 procenta HDP v roce 2027 a zohledníme, že nominální maďarská ekonomika dál poroste, část práce odvede růst jmenovatele. I tak by však při realistickém nominálním růstu kolem pěti až pěti a půl procenta ročně muselo Maďarsko do roku 2030 dodatečně snížit nominální dluh zhruba o šest bilionů forintů. V přímém přepočtu jde přibližně o 420 miliard korun. V českých reáliích, tedy jako stejný podíl na velikosti ekonomiky, to odpovídá asi 600 miliardám korun za tři roky, čili zhruba 200 miliardám korun ročně. To je tedy, jako by Česko prakticky vymazalo svůj celý strukturální deficit.
Po sečtení obou požadavků vychází, že maďarská vláda by musela v letech 2028 až 2030 zlepšovat fiskální pozici tempem odpovídajícím zhruba 470 až 500 miliardám korun ročně v českých poměrech. V poměru k výkonu ekonomiky jde přibližně o pět procent HDP každý rok. To není běžná rozpočtová úspora, ale zásah velikosti několika konsolidačních balíčků najednou.
Právě zde se ekonomická aritmetika mění v politickou realitu. Takto výrazné škrty, daňové zásahy či omezení výdajů by pravděpodobně otřásly každou maďarskou vládou. Pokud by je ta Magyarova skutečně prováděla , mohla by si velmi rychle vyrobit stejný problém, který v jiných zemích opakovaně potápěl reformní kabinety: voliči chtějí evropskou stabilitu, ale nikoli její okamžitou rozpočtovou cenu.
V maďarských podmínkách by tak tvrdá konsolidace mohla znamenat politický paradox. Vláda, která by chtěla Maďarsko přiblížit euru a Evropě, by kvůli nákladům této cesty mohla otevřít prostor pro velkolepý comeback Viktora Orbána. Ten by mohl z eura udělat symbol vnějšího diktátu, škrtů a zdražování a stavět se do role ochránce maďarských domácností před „bruselskou drezúrou“. Fiskální očista by se tak mohla stát jeho nejsilnější opoziční zbraní.
Maďarsko by pro euro do roku 2030 muselo udělat rozpočtový obrat, který by v českém měřítku znamenal každoroční zlepšení hospodaření zhruba o půl bilionu korun. To je částka odpovídající řadě měsíců důchodových výdajů českého státu.
Proto je iluzí tvrdit, že euro lze „prostě přijmout“, pokud se pro něj vláda rozhodne. Bez fiskální disciplíny se z měnové ambice stává jen politické přání. A v Maďarsku by se toto přání mohlo Magyarově vládě politicky vymstít. Ke společné měně by zemi nechyběl jen kurzový režim, ale především stovky miliard korun ročního fiskálního úsilí v českých proporcích — tedy přesně ten typ nákladů, který by mohl Orbánovi pomoci k návratu.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
