Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Evropská komise čeká, že maďarský veřejný dluh v roce 2027 dosáhne 76,8 procenta HDP a deficit veřejných financí 5,8 procenta HDP. Maastrichtská kritéria přitom požadují deficit nejvýše tři procenta HDP a dluh nejvýše 60 procent HDP, případně dluh dostatečně rychle klesající k této hranici. Maďarsko by tedy muselo v letech 2028 až 2030 řešit dva úkoly současně: prudce srazit roční schodek a zároveň dostat dolů samotný dluhový poměr.
Snížení deficitu z 5,8 na tři procenta HDP znamená zlepšit hospodaření o 2,8 procentního bodu HDP ročně. V českých proporcích, při ekonomice kolem 9,5 bilionu korun, by takový krok odpovídal zhruba 270 miliardám korun ročně. To je samo o sobě mimořádně tvrdá konsolidace.
Jenže tím by Maďarsko splnilo pouze deficitní kritérium. Dluh by stále zůstával výrazně nad 60 procenty HDP. Pokud vyjdeme z dluhu 76,8 procenta HDP v roce 2027 a zohledníme, že nominální maďarská ekonomika dál poroste, část práce odvede růst jmenovatele. I tak by však při realistickém nominálním růstu kolem pěti až pěti a půl procenta ročně muselo Maďarsko do roku 2030 dodatečně snížit nominální dluh zhruba o šest bilionů forintů. V přímém přepočtu jde přibližně o 420 miliard korun. V českých reáliích, tedy jako stejný podíl na velikosti ekonomiky, to odpovídá asi 600 miliardám korun za tři roky, čili zhruba 200 miliardám korun ročně. To je tedy, jako by Česko prakticky vymazalo svůj celý strukturální deficit.
Po sečtení obou požadavků vychází, že maďarská vláda by musela v letech 2028 až 2030 zlepšovat fiskální pozici tempem odpovídajícím zhruba 470 až 500 miliardám korun ročně v českých poměrech. V poměru k výkonu ekonomiky jde přibližně o pět procent HDP každý rok. To není běžná rozpočtová úspora, ale zásah velikosti několika konsolidačních balíčků najednou.
Právě zde se ekonomická aritmetika mění v politickou realitu. Takto výrazné škrty, daňové zásahy či omezení výdajů by pravděpodobně otřásly každou maďarskou vládou. Pokud by je ta Magyarova skutečně prováděla , mohla by si velmi rychle vyrobit stejný problém, který v jiných zemích opakovaně potápěl reformní kabinety: voliči chtějí evropskou stabilitu, ale nikoli její okamžitou rozpočtovou cenu.
V maďarských podmínkách by tak tvrdá konsolidace mohla znamenat politický paradox. Vláda, která by chtěla Maďarsko přiblížit euru a Evropě, by kvůli nákladům této cesty mohla otevřít prostor pro velkolepý comeback Viktora Orbána. Ten by mohl z eura udělat symbol vnějšího diktátu, škrtů a zdražování a stavět se do role ochránce maďarských domácností před „bruselskou drezúrou“. Fiskální očista by se tak mohla stát jeho nejsilnější opoziční zbraní.
Maďarsko by pro euro do roku 2030 muselo udělat rozpočtový obrat, který by v českém měřítku znamenal každoroční zlepšení hospodaření zhruba o půl bilionu korun. To je částka odpovídající řadě měsíců důchodových výdajů českého státu.
Proto je iluzí tvrdit, že euro lze „prostě přijmout“, pokud se pro něj vláda rozhodne. Bez fiskální disciplíny se z měnové ambice stává jen politické přání. A v Maďarsku by se toto přání mohlo Magyarově vládě politicky vymstít. Ke společné měně by zemi nechyběl jen kurzový režim, ale především stovky miliard korun ročního fiskálního úsilí v českých proporcích — tedy přesně ten typ nákladů, který by mohl Orbánovi pomoci k návratu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.