Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Teherán tvrdí, že klíčovou námořní trasu uzavřel, zatímco Donald Trump trvá na tom, že zůstává průjezdná, přičemž americké úřady oznámily, že za posledních 24 hodin doprovodily průlivem 20 lodí. Konflikt podkopává prozatímní dohodu, o jejíž záchranu a návrat obou stran k jednacímu stolu se pokoušejí katarští a pákistánští zprostředkovatelé. Analytik společnosti Jefferies Mohit Kumar vyjádřil pro The Guardian naději v obnovení rozhovorů a dodal, že neočekává návrat cen ropy k březnovým maximům.
Cena severomořské ropy Brent v ranním londýnském obchodování vzrostla o 4,2 % na 79,18 dolaru za barel. Naopak spotové zlato kleslo o 1,5 % na 4 060 dolarů za unci a propad zaznamenaly také asijské trhy. Japonský index Nikkei ztratil 2,1 %, hongkongský Hang Seng oslabil o 0,1 %, čínský CSI 300 klesl o 1,78 % a jihokorejský Kospi se propadl o téměř 10 %, ačkoli ještě před měsícem a půl dosahoval díky rozmachu umělé inteligence rekordních hodnot.
Akcie jihokorejského výrobce čipů SK Hynix se v Soulu propadly o více než 15 %, což zřejmě souvisí s vybíráním zisků po úspěšném minulotýdenním debutu na burze Nasdaq, investoři jsou však v posledních týdnech k boomu AI celkově skeptičtější. Očekávání ohledně zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem mírně vzrostla den předtím, než šéf centrální banky Kevin Warsh poprvé ve své nové roli předstoupí před Kongres, kde bude v úterý vypovídat před Sněmovnou reprezentantů a ve středu před Senátem. Sledován bude také americký index spotřebitelských cen, a to i kvůli hrozbě dalších inflačních tlaků spojených s cenami ropy.
Panevropský index Stoxx 600 klesl o 0,2 % poté, co v pátek zaznamenal největší týdenní ztrátu od konce dubna. Dílčí index cestovního ruchu a volného času oslabil o 1,2 %, přičemž dolů zamířily akcie společností Ryanair (o 0,9 %), Air France (o 2,4 %) a International Consolidated Airlines (o téměř 2 %), která vlastní aerolinky British Airways, Iberia, Vueling či Aer Lingus. Wizz Air ztratil necelá 2 %, Lufthansa přišla o 2,6 % a Finnair odepsal téměř 2 %.
Akcie farmaceutické společnosti AstraZeneca klesly o 1,2 % v reakci na to, že banka HSBC snížila jejich doporučení z „kupovat“ na „držet“ a zredukovala cílovou cenu na 13,750 liber, přičemž cílovou cenu snížila také banka Berenberg. Firma navíc minulý týden oznámila, že její lék Wainua neuspěl v pokročilé fázi klinického testování zaměřeného na srdeční choroby.
Britský index FTSE 100 smazal své rané zisky a pohyboval se necelých 8 bodů v plusu na hodnotě 10 505, což znamenalo nárůst o 0,08 %. Mírné zisky vykazovala také italská burza, zatímco zbytek Evropy ztrácel, přičemž německé a francouzské indexy odepsaly 0,1 %. V rámci indexu FTSE o 2,5 % posílil subindex stavitelů domů v reakci na zprávy, že by Andy Burnham mohl obnovit program Help to Buy na podporu kupců nemovitostí.
Akcie společnosti Persimmon vzrostly o 3,3 %, Barratt Redrow si připsala 2,5 % a Vistry Group v rámci indexu FTSE 250 zpevnila o téměř 4 %. Burnham rovněž přislíbil největší program výstavby obecních bytů od konce druhé světové války. Výnosy vládních dluhopisů zamířily vzhůru, přičemž výnos desetiletého britského státního dluhopisu stoupl o 4 bazické body na 4,91 %, což efektivně zvyšuje náklady na půjčky pro britskou vládu týden předtím, než se očekává, že se Burnham stane novým premiérem.
Podle zpráv listu Financial Times Burnham zvažuje na podzim rozšířený rozpočet, který by spojil roční finanční prohlášení s přezkumem výdajů ministerstev a stanovil politické priority až do dalších všeobecných voleb. Tento rozpočet by mohl přijít v říjnu, k čemuž nezávislý analytik Nick Bubb poznamenal, že načasování bude kvůli nadcházejícím sporům o škrty a zvyšování daní a kvůli událostem na Blízkém východě složité. Britská libra oslabila o 0,2 % na 1,3377 dolaru v klíčovém týdnu pro britskou politiku, kdy se očekává, že bývalý starosta Manchesteru Burnham bude v pátek zvolen lídrem Labouristické strany a příští pondělí jmenován předsedou vlády.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.
V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.