Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Teherán tvrdí, že klíčovou námořní trasu uzavřel, zatímco Donald Trump trvá na tom, že zůstává průjezdná, přičemž americké úřady oznámily, že za posledních 24 hodin doprovodily průlivem 20 lodí. Konflikt podkopává prozatímní dohodu, o jejíž záchranu a návrat obou stran k jednacímu stolu se pokoušejí katarští a pákistánští zprostředkovatelé. Analytik společnosti Jefferies Mohit Kumar vyjádřil pro The Guardian naději v obnovení rozhovorů a dodal, že neočekává návrat cen ropy k březnovým maximům.
Cena severomořské ropy Brent v ranním londýnském obchodování vzrostla o 4,2 % na 79,18 dolaru za barel. Naopak spotové zlato kleslo o 1,5 % na 4 060 dolarů za unci a propad zaznamenaly také asijské trhy. Japonský index Nikkei ztratil 2,1 %, hongkongský Hang Seng oslabil o 0,1 %, čínský CSI 300 klesl o 1,78 % a jihokorejský Kospi se propadl o téměř 10 %, ačkoli ještě před měsícem a půl dosahoval díky rozmachu umělé inteligence rekordních hodnot.
Akcie jihokorejského výrobce čipů SK Hynix se v Soulu propadly o více než 15 %, což zřejmě souvisí s vybíráním zisků po úspěšném minulotýdenním debutu na burze Nasdaq, investoři jsou však v posledních týdnech k boomu AI celkově skeptičtější. Očekávání ohledně zvýšení úrokových sazeb americkým Fedem mírně vzrostla den předtím, než šéf centrální banky Kevin Warsh poprvé ve své nové roli předstoupí před Kongres, kde bude v úterý vypovídat před Sněmovnou reprezentantů a ve středu před Senátem. Sledován bude také americký index spotřebitelských cen, a to i kvůli hrozbě dalších inflačních tlaků spojených s cenami ropy.
Panevropský index Stoxx 600 klesl o 0,2 % poté, co v pátek zaznamenal největší týdenní ztrátu od konce dubna. Dílčí index cestovního ruchu a volného času oslabil o 1,2 %, přičemž dolů zamířily akcie společností Ryanair (o 0,9 %), Air France (o 2,4 %) a International Consolidated Airlines (o téměř 2 %), která vlastní aerolinky British Airways, Iberia, Vueling či Aer Lingus. Wizz Air ztratil necelá 2 %, Lufthansa přišla o 2,6 % a Finnair odepsal téměř 2 %.
Akcie farmaceutické společnosti AstraZeneca klesly o 1,2 % v reakci na to, že banka HSBC snížila jejich doporučení z „kupovat“ na „držet“ a zredukovala cílovou cenu na 13,750 liber, přičemž cílovou cenu snížila také banka Berenberg. Firma navíc minulý týden oznámila, že její lék Wainua neuspěl v pokročilé fázi klinického testování zaměřeného na srdeční choroby.
Britský index FTSE 100 smazal své rané zisky a pohyboval se necelých 8 bodů v plusu na hodnotě 10 505, což znamenalo nárůst o 0,08 %. Mírné zisky vykazovala také italská burza, zatímco zbytek Evropy ztrácel, přičemž německé a francouzské indexy odepsaly 0,1 %. V rámci indexu FTSE o 2,5 % posílil subindex stavitelů domů v reakci na zprávy, že by Andy Burnham mohl obnovit program Help to Buy na podporu kupců nemovitostí.
Akcie společnosti Persimmon vzrostly o 3,3 %, Barratt Redrow si připsala 2,5 % a Vistry Group v rámci indexu FTSE 250 zpevnila o téměř 4 %. Burnham rovněž přislíbil největší program výstavby obecních bytů od konce druhé světové války. Výnosy vládních dluhopisů zamířily vzhůru, přičemž výnos desetiletého britského státního dluhopisu stoupl o 4 bazické body na 4,91 %, což efektivně zvyšuje náklady na půjčky pro britskou vládu týden předtím, než se očekává, že se Burnham stane novým premiérem.
Podle zpráv listu Financial Times Burnham zvažuje na podzim rozšířený rozpočet, který by spojil roční finanční prohlášení s přezkumem výdajů ministerstev a stanovil politické priority až do dalších všeobecných voleb. Tento rozpočet by mohl přijít v říjnu, k čemuž nezávislý analytik Nick Bubb poznamenal, že načasování bude kvůli nadcházejícím sporům o škrty a zvyšování daní a kvůli událostem na Blízkém východě složité. Britská libra oslabila o 0,2 % na 1,3377 dolaru v klíčovém týdnu pro britskou politiku, kdy se očekává, že bývalý starosta Manchesteru Burnham bude v pátek zvolen lídrem Labouristické strany a příští pondělí jmenován předsedou vlády.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
