Ve Francii se naplno rozjel boj o prezidentské křeslo

Marine Le Pen
Marine Le Pen, foto: Facebook Marine Le Pen
Klára Marková DNES 09:46
Sdílej:

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

Tato kritika vůči Le Penové není nová, neboť pravicoví oponenti již dlouho vytýkají Národnímu sdružení ekonomickou nekonzistentnost a Philippe sám stranu nedávno v Paříži označil za pokryteckou. Útoky však mohou mít větší váhu nyní, když je oficiální kandidátkou přímo Le Penová a nikoli její třicetiletý chráněnec Jordan Bardella, který byl pro konzervativní voliče přijatelnější.

Právě loňské odsouzení Le Penové za zpronevěru a pětiletý zákaz výkonu veřejných funkcí postavily Bardellu do role předpokládaného kandidáta, v níž se snažil rozšířit podporu strany pomocí vstřícnějších kroků vůči podnikatelům a rozpočtové zdrženlivosti. První odvolací řízení Le Penové však v úterý skončilo průlomovým osvobozením, které jí umožňuje kandidovat, takže v programu strany nakonec převáží její vize intervenčního sociálního státu.

Philippe a jeho spojenci vnímají Le Penovou jako těžší soupeřku než Bardellu, věří však, že dokážou její politiku zpochybnit. Poslanec Frédéric Valletoux uvedl, že program političky nedává v řadě ohledů smysl, zatímco Bardellova ideologická flexibilita v ekonomických otázkách představovala riziko, že by mohl oslovit fiskálně konzervativní voliče.

Příkladem rozdílných postojů obou představitelů krajní pravice je sporná reforma důchodového systému. Le Penová oficiálně prosazuje snížení minimální hranice věku pro odchod do důchodu na 62 let, čímž chce zvrátit reformu prezidenta Emmanuela Macrona z roku 2023, která počítá s postupným navýšením na 64 let. Bardella naopak kvůli obavám o stav veřejných financí připouštěl změnu stranického postoje, přičemž podle OECD má francouzský dluh do roku 2050 vzrůst ze 115,5 % na 203 % hospodářského výkonu.

Po Bardellově odchodu z prezidentského klání plánuje Philippova strana Horizons útočit na Le Penovou kvůli nesmyslnosti státního programu, který chce rušit důchodové reformy a vyvolávat představu, že lidé mohou pracovat méně. Naproti tomu Philippe nadhodil možnost zvýšení důchodového věku na ještě vyšší úroveň, než předpokládala Macronova reforma.

Ačkoli takové opatření nebude u široké veřejnosti populární, mohlo by přilákat voliče, na které cílil Bardella. Spolurežisér Philippovy kampaně Gilles Boyer poznamenal, že pravicoví voliči kladoucí důraz na svobodné podnikání a rozpočtovou opatrnost budou mít menší sklon volit Le Penovou a Philippe by je mohl získat na svou stranu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Smutná slova Donalda Trumpa: První reakce na Grahamovo úmrtí!

Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota. 

Novinky
Petr Pavel

Dusno na české politické scéně skončí? Pavel promluvil o vztahu s Babišem!

Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit. 

Novinky
Modžtaba Chámeneí

Vůdcovu krev pomstíme, slíbil mladší Chameneí po pohřbu otce!

Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce. 

Novinky
Komentář
Péter Magyar

Magyarovo Maďarsko a euro? Existuje důvod si myslet, že ho Budapešť nepřijme!

Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.