Prezident Petr Pavel se rozhodl udělit čtyři nové milosti. Od začátku svého mandátu tak omilostnil již sedmnáct osob. Ve všech čtyřech případech sehrály hlavní roli závažné sociální, zdravotní nebo rodinné okolnosti, kvůli nimž prezident považoval výkon trestu za nevhodný.
Jednu z milostí získala mladá žena, která byla odsouzena na téměř deset měsíců za opakované řízení bez oprávnění a pod vlivem návykových látek. V současnosti se sama stará o malou dceru, která je na ni silně citově vázaná. Odborníci i sociální pracovníci potvrdili, že žena vede spořádaný život a o dítě pečuje příkladně. Prezident jí tedy trest prominul, avšak zákaz řízení zůstává v platnosti.
Další omilostněná žena byla odsouzena za neplacení výživného a pomluvu. Celkově měla nastoupit k trestu v délce 19 měsíců a doplatit peněžitý trest. Sama však pečuje o sedm malých dětí a nikdo jiný se o ně nemůže postarat. Pokud by nastoupila do vězení, hrozilo by, že by sourozenci museli být rozděleni do pěstounské nebo ústavní péče. Sociální pracovnice i úřady péče o dítě prezidentovo rozhodnutí podpořily.
Třetí milost dostala žena, která byla rovněž odsouzena za řízení bez oprávnění a pod vlivem drog. V jejím případě ale rozhodlo vážné onkologické onemocnění. Žena se účastní klinické studie biologické léčby a kvůli oslabené imunitě by pro ni pobyt ve vězení představoval značné zdravotní riziko. Prezident jí tedy prominul zbytek trestu, zákaz řízení ale zůstává v platnosti.
Poslední milost byla udělena muži odsouzenému za trestnou činnost spojenou s pěstováním konopí. Ve vězení už strávil podstatnou část trestu, který původně činil několik let. Prezident přihlédl k tomu, že se provinil před více než sedmi lety, v minulosti byl bezúhonný a po požáru přišla jeho rodina o domov. Muž se nyní může vrátit k manželce a třem dětem a pomoci jim překonat těžkou životní situaci.
Prezident všechny čtyři milosti odůvodnil výjimečnými okolnostmi – ohledem na malé děti, závažné zdravotní problémy nebo mimořádnou sociální situaci.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?