Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Trump prohlásil, že jde o „velký den pro Afriku, velký den pro svět“. Celá událost, konaná v přejmenovaném a zdevastovaném sídle bývalého Amerického institutu pro mír (USIP), však byla plná ironie. Zaprvé, mezi rebely podporovanými Rwandou a konžskými vojáky stále zuří tvrdé boje. Zadruhé, slavnostní ceremoniál, během něhož hosté poslouchali píseň „Live and Let Die“, se konal v budově, kterou Trumpova administrativa protiprávně zabrala, propustila její zaměstnance a zlikvidovala její programy.
Ministru zahraničí Marku Rubiovi Trump poděkoval za to, že budovu „připravil“ – což v tomto kontextu znamenalo vyvěsit na fasádu nápis Donald J. Trump Institute of Peace. Celá událost tak dokonale vystihla rozporuplnost Trumpovy zahraniční politiky „Amerika na prvním místě“, která současně ohrožuje ústavní hodnoty, podporuje autokraty, odmítá spojence a ničí globální instituce, a přitom usiluje o nové mírové dohody. Zároveň to podtrhlo snahu administrativy vyleštit prezidentovu image v honbě za Nobelovou cenou míru, o které Trump tvrdí, že ji měl získat už mnohokrát.
Dohoda mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou, která má ukončit konflikt zapuštěný v důsledcích rwandské genocidy z roku 1994, je jedním z osmi konfliktů, u nichž Trump tvrdí, že je během svého prezidenství vyřešil. Jde například o spory mezi Egyptem a Etiopií, Izraelem a Íránem nebo Arménií a Ázerbájdžánem. V některých případech, například při vyjednávání příměří v Gaze, hrál Trump skutečně klíčovou roli a zaslouží si uznání. V jiných případech však například nezuřila válka, ale šlo jen o spor o projekt přehrady, jako u Egypta a Etiopie.
Je škoda, že Trumpova hyperbolická tvrzení o tom, že je jediný, kdo vyhrál válku, mu vysloužila posměch. V některých případech totiž skutečně chytře využil americkou sílu, například pohrůžkou obchodních sankcí, k zastavení hraničního sporu mezi Thajskem a Kambodžou, a nepochybně tak zachránil životy. Trump, který často vyjadřuje zmatek nad marností civilního krveprolití, válku skutečně zjevně nenávidí.
Jeho snahy však nejsou vždy úspěšné. Opakovaně se pokoušel vnucovat mírové řešení, které by zvýhodňovalo agresora, jako v případě Ruska a Ukrajiny. Jindy se zdálo, že prezident nezná klíčové historické či faktické detaily a chce prostě jen jakoukoliv dohodu, kterou by si mohl připsat jako další vítězství. I přesto může někdy jeho přístup z „ptačí perspektivy“ fungovat. Jeho ochota protnout historické nenávisti pomohla k příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Prezident Rwandy Paul Kagame ocenil Trumpovu mírovou techniku jako „vyváženou“ a „nestrannou“. Uvedl, že orientuje zúčastněné strany k budoucnosti, nikoli k minulosti, a zdůrazňuje, že dividendou míru je prosperita a investice. Prezident KDR Félix Tshisekedi byl obezřetnější a nazval dohodu „novou, náročnou cestou“ k místu, kde mír může být víc než jen pouhou aspirací.
Trump působil nadšeně, chválil své hosty i další regionální lídry v sále, ačkoli se zřejmě nezamýšlel nad ironií vzhledem ke svým dřívějším pohrdavým komentářům o afrických zemích. Opět také prozradil své skutečné motivace, když vyzdvihl, že dohoda zajišťuje přístup USA ke vzácným zeminám, které jsou centrem nového geologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Kongu je předním dodavatelem kobaltu a koltanu, klíčových pro výrobu chytrých telefonů, notebooků a stíhaček.
Prezident si neodpustil ani poznámku: „Strávili spoustu času vzájemným zabíjením a nyní stráví spoustu času objímáním, držením se za ruce a ekonomickým využíváním Spojených států, jako to dělá každá jiná země.“
Pokud dohoda vydrží a zachrání životy, Trump si zaslouží další oslavné kolo. Nicméně jeho snahy o puč ve Venezuele a útok na demokracii po volbách v roce 2020 mohou zmařit jeho naděje na zisk vytoužené Nobelovy ceny.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.