Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Trump prohlásil, že jde o „velký den pro Afriku, velký den pro svět“. Celá událost, konaná v přejmenovaném a zdevastovaném sídle bývalého Amerického institutu pro mír (USIP), však byla plná ironie. Zaprvé, mezi rebely podporovanými Rwandou a konžskými vojáky stále zuří tvrdé boje. Zadruhé, slavnostní ceremoniál, během něhož hosté poslouchali píseň „Live and Let Die“, se konal v budově, kterou Trumpova administrativa protiprávně zabrala, propustila její zaměstnance a zlikvidovala její programy.
Ministru zahraničí Marku Rubiovi Trump poděkoval za to, že budovu „připravil“ – což v tomto kontextu znamenalo vyvěsit na fasádu nápis Donald J. Trump Institute of Peace. Celá událost tak dokonale vystihla rozporuplnost Trumpovy zahraniční politiky „Amerika na prvním místě“, která současně ohrožuje ústavní hodnoty, podporuje autokraty, odmítá spojence a ničí globální instituce, a přitom usiluje o nové mírové dohody. Zároveň to podtrhlo snahu administrativy vyleštit prezidentovu image v honbě za Nobelovou cenou míru, o které Trump tvrdí, že ji měl získat už mnohokrát.
Dohoda mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou, která má ukončit konflikt zapuštěný v důsledcích rwandské genocidy z roku 1994, je jedním z osmi konfliktů, u nichž Trump tvrdí, že je během svého prezidenství vyřešil. Jde například o spory mezi Egyptem a Etiopií, Izraelem a Íránem nebo Arménií a Ázerbájdžánem. V některých případech, například při vyjednávání příměří v Gaze, hrál Trump skutečně klíčovou roli a zaslouží si uznání. V jiných případech však například nezuřila válka, ale šlo jen o spor o projekt přehrady, jako u Egypta a Etiopie.
Je škoda, že Trumpova hyperbolická tvrzení o tom, že je jediný, kdo vyhrál válku, mu vysloužila posměch. V některých případech totiž skutečně chytře využil americkou sílu, například pohrůžkou obchodních sankcí, k zastavení hraničního sporu mezi Thajskem a Kambodžou, a nepochybně tak zachránil životy. Trump, který často vyjadřuje zmatek nad marností civilního krveprolití, válku skutečně zjevně nenávidí.
Jeho snahy však nejsou vždy úspěšné. Opakovaně se pokoušel vnucovat mírové řešení, které by zvýhodňovalo agresora, jako v případě Ruska a Ukrajiny. Jindy se zdálo, že prezident nezná klíčové historické či faktické detaily a chce prostě jen jakoukoliv dohodu, kterou by si mohl připsat jako další vítězství. I přesto může někdy jeho přístup z „ptačí perspektivy“ fungovat. Jeho ochota protnout historické nenávisti pomohla k příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Prezident Rwandy Paul Kagame ocenil Trumpovu mírovou techniku jako „vyváženou“ a „nestrannou“. Uvedl, že orientuje zúčastněné strany k budoucnosti, nikoli k minulosti, a zdůrazňuje, že dividendou míru je prosperita a investice. Prezident KDR Félix Tshisekedi byl obezřetnější a nazval dohodu „novou, náročnou cestou“ k místu, kde mír může být víc než jen pouhou aspirací.
Trump působil nadšeně, chválil své hosty i další regionální lídry v sále, ačkoli se zřejmě nezamýšlel nad ironií vzhledem ke svým dřívějším pohrdavým komentářům o afrických zemích. Opět také prozradil své skutečné motivace, když vyzdvihl, že dohoda zajišťuje přístup USA ke vzácným zeminám, které jsou centrem nového geologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Kongu je předním dodavatelem kobaltu a koltanu, klíčových pro výrobu chytrých telefonů, notebooků a stíhaček.
Prezident si neodpustil ani poznámku: „Strávili spoustu času vzájemným zabíjením a nyní stráví spoustu času objímáním, držením se za ruce a ekonomickým využíváním Spojených států, jako to dělá každá jiná země.“
Pokud dohoda vydrží a zachrání životy, Trump si zaslouží další oslavné kolo. Nicméně jeho snahy o puč ve Venezuele a útok na demokracii po volbách v roce 2020 mohou zmařit jeho naděje na zisk vytoužené Nobelovy ceny.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).