Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Trump prohlásil, že jde o „velký den pro Afriku, velký den pro svět“. Celá událost, konaná v přejmenovaném a zdevastovaném sídle bývalého Amerického institutu pro mír (USIP), však byla plná ironie. Zaprvé, mezi rebely podporovanými Rwandou a konžskými vojáky stále zuří tvrdé boje. Zadruhé, slavnostní ceremoniál, během něhož hosté poslouchali píseň „Live and Let Die“, se konal v budově, kterou Trumpova administrativa protiprávně zabrala, propustila její zaměstnance a zlikvidovala její programy.
Ministru zahraničí Marku Rubiovi Trump poděkoval za to, že budovu „připravil“ – což v tomto kontextu znamenalo vyvěsit na fasádu nápis Donald J. Trump Institute of Peace. Celá událost tak dokonale vystihla rozporuplnost Trumpovy zahraniční politiky „Amerika na prvním místě“, která současně ohrožuje ústavní hodnoty, podporuje autokraty, odmítá spojence a ničí globální instituce, a přitom usiluje o nové mírové dohody. Zároveň to podtrhlo snahu administrativy vyleštit prezidentovu image v honbě za Nobelovou cenou míru, o které Trump tvrdí, že ji měl získat už mnohokrát.
Dohoda mezi Rwandou a Konžskou demokratickou republikou, která má ukončit konflikt zapuštěný v důsledcích rwandské genocidy z roku 1994, je jedním z osmi konfliktů, u nichž Trump tvrdí, že je během svého prezidenství vyřešil. Jde například o spory mezi Egyptem a Etiopií, Izraelem a Íránem nebo Arménií a Ázerbájdžánem. V některých případech, například při vyjednávání příměří v Gaze, hrál Trump skutečně klíčovou roli a zaslouží si uznání. V jiných případech však například nezuřila válka, ale šlo jen o spor o projekt přehrady, jako u Egypta a Etiopie.
Je škoda, že Trumpova hyperbolická tvrzení o tom, že je jediný, kdo vyhrál válku, mu vysloužila posměch. V některých případech totiž skutečně chytře využil americkou sílu, například pohrůžkou obchodních sankcí, k zastavení hraničního sporu mezi Thajskem a Kambodžou, a nepochybně tak zachránil životy. Trump, který často vyjadřuje zmatek nad marností civilního krveprolití, válku skutečně zjevně nenávidí.
Jeho snahy však nejsou vždy úspěšné. Opakovaně se pokoušel vnucovat mírové řešení, které by zvýhodňovalo agresora, jako v případě Ruska a Ukrajiny. Jindy se zdálo, že prezident nezná klíčové historické či faktické detaily a chce prostě jen jakoukoliv dohodu, kterou by si mohl připsat jako další vítězství. I přesto může někdy jeho přístup z „ptačí perspektivy“ fungovat. Jeho ochota protnout historické nenávisti pomohla k příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Prezident Rwandy Paul Kagame ocenil Trumpovu mírovou techniku jako „vyváženou“ a „nestrannou“. Uvedl, že orientuje zúčastněné strany k budoucnosti, nikoli k minulosti, a zdůrazňuje, že dividendou míru je prosperita a investice. Prezident KDR Félix Tshisekedi byl obezřetnější a nazval dohodu „novou, náročnou cestou“ k místu, kde mír může být víc než jen pouhou aspirací.
Trump působil nadšeně, chválil své hosty i další regionální lídry v sále, ačkoli se zřejmě nezamýšlel nad ironií vzhledem ke svým dřívějším pohrdavým komentářům o afrických zemích. Opět také prozradil své skutečné motivace, když vyzdvihl, že dohoda zajišťuje přístup USA ke vzácným zeminám, které jsou centrem nového geologického soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. Kongu je předním dodavatelem kobaltu a koltanu, klíčových pro výrobu chytrých telefonů, notebooků a stíhaček.
Prezident si neodpustil ani poznámku: „Strávili spoustu času vzájemným zabíjením a nyní stráví spoustu času objímáním, držením se za ruce a ekonomickým využíváním Spojených států, jako to dělá každá jiná země.“
Pokud dohoda vydrží a zachrání životy, Trump si zaslouží další oslavné kolo. Nicméně jeho snahy o puč ve Venezuele a útok na demokracii po volbách v roce 2020 mohou zmařit jeho naděje na zisk vytoužené Nobelovy ceny.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.