Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Íránské bezpečnostní složky vyslaly jasný signál, že jakékoli shromažďování nebo protesty budou potlačeny silou. Policejní šéf Ahmadrezá Radán prohlásil, že jeho jednotky mají „prsty na spoušti“ a s každým, kdo vyjde do ulic na popud nepřítele, bude zacházeno jako s nepřítelem státu. Režim tak dává najevo, že je připraven bránit islámskou revoluci za každou cenu, zatímco v zemi nadále trvá rozsáhlý výpadek internetu.
Děsivé varování zaznělo i z obrazovek státní televize. Moderátor kanálu Channel Three vzkázal odpůrcům režimu, že jakmile se situace uklidní, bezpečnostní složky si pro ně přijdou. Vyhrožoval nejen konfiskací majetku, ale i fyzickou odplatou, která postihne celé rodiny, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v Íránu nebo v zahraničí. Prokuratura k tomu dodala, že spolupráce s „nepřátelskými státy“, jako je Izrael nebo USA, může být trestána smrtí.
Tato rétorika oživuje vzpomínky na brutální potlačení protestů v prosinci a lednu, kdy podle lidskoprávních organizací zahynulo nejméně 7 000 lidí. I přes toto nebezpečí se postavy íránského exilu snaží obyvatelstvo motivovat k akci. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, vyzval lidi, aby se zásobili potravinami, zůstali doma a připravili se na generální stávku a jeho „poslední výzvu“.
Pahlaví se obrátil také přímo na členy armády a bezpečnostních složek. Vzkázal jim, že mají poslední šanci oddělit se od represivních sil a přidat se na stranu lidu. Atmosféra uvnitř země je však velmi napjatá, ulice jsou plné kontrolních stanovišť a dochází k častým bezpečnostním prověrkám v jednotlivých čtvrtích.
Podle zpráv agentury Fars se tato kontrolní stanoviště v Teheránu stala terčem útoků izraelských dronů. Při náletech v několika čtvrtích hlavního města údajně zahynulo asi deset ozbrojenců. Oficiální zdroje tvrdí, že cílem těchto operací je oslabit bezpečnostní přítomnost v metropoli a vytvořit podmínky pro nepokoje, do kterých se mají zapojit i stoupenci monarchie.
Zatímco vojenské údery pokračují, narůstají obavy z civilních obětí a širších následků války pro celý region i globální trhy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k Íráncům zopakoval, že Izrael vytvoří podmínky, které jim umožní vzít osud do vlastních rukou a svrhnout „režim ajatolláhů“. Podle něj jde o historickou šanci na získání svobody.
Íránské obyvatelstvo se tak nachází uprostřed informační války. Zatímco hlasy ze zahraničí je povzbuzují k revoluci, domácí úřady stupňují teror a hrozí nejvyššími tresty. Miliony lidí v zemi nyní sledují překotný vývoj událostí a s obavami zvažují rizika, která by s sebou přinesl jakýkoli pokus o odpor v momentě, kdy jsou zbraně obou stran namířeny přímo na ně.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.