Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Íránské bezpečnostní složky vyslaly jasný signál, že jakékoli shromažďování nebo protesty budou potlačeny silou. Policejní šéf Ahmadrezá Radán prohlásil, že jeho jednotky mají „prsty na spoušti“ a s každým, kdo vyjde do ulic na popud nepřítele, bude zacházeno jako s nepřítelem státu. Režim tak dává najevo, že je připraven bránit islámskou revoluci za každou cenu, zatímco v zemi nadále trvá rozsáhlý výpadek internetu.
Děsivé varování zaznělo i z obrazovek státní televize. Moderátor kanálu Channel Three vzkázal odpůrcům režimu, že jakmile se situace uklidní, bezpečnostní složky si pro ně přijdou. Vyhrožoval nejen konfiskací majetku, ale i fyzickou odplatou, která postihne celé rodiny, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v Íránu nebo v zahraničí. Prokuratura k tomu dodala, že spolupráce s „nepřátelskými státy“, jako je Izrael nebo USA, může být trestána smrtí.
Tato rétorika oživuje vzpomínky na brutální potlačení protestů v prosinci a lednu, kdy podle lidskoprávních organizací zahynulo nejméně 7 000 lidí. I přes toto nebezpečí se postavy íránského exilu snaží obyvatelstvo motivovat k akci. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, vyzval lidi, aby se zásobili potravinami, zůstali doma a připravili se na generální stávku a jeho „poslední výzvu“.
Pahlaví se obrátil také přímo na členy armády a bezpečnostních složek. Vzkázal jim, že mají poslední šanci oddělit se od represivních sil a přidat se na stranu lidu. Atmosféra uvnitř země je však velmi napjatá, ulice jsou plné kontrolních stanovišť a dochází k častým bezpečnostním prověrkám v jednotlivých čtvrtích.
Podle zpráv agentury Fars se tato kontrolní stanoviště v Teheránu stala terčem útoků izraelských dronů. Při náletech v několika čtvrtích hlavního města údajně zahynulo asi deset ozbrojenců. Oficiální zdroje tvrdí, že cílem těchto operací je oslabit bezpečnostní přítomnost v metropoli a vytvořit podmínky pro nepokoje, do kterých se mají zapojit i stoupenci monarchie.
Zatímco vojenské údery pokračují, narůstají obavy z civilních obětí a širších následků války pro celý region i globální trhy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k Íráncům zopakoval, že Izrael vytvoří podmínky, které jim umožní vzít osud do vlastních rukou a svrhnout „režim ajatolláhů“. Podle něj jde o historickou šanci na získání svobody.
Íránské obyvatelstvo se tak nachází uprostřed informační války. Zatímco hlasy ze zahraničí je povzbuzují k revoluci, domácí úřady stupňují teror a hrozí nejvyššími tresty. Miliony lidí v zemi nyní sledují překotný vývoj událostí a s obavami zvažují rizika, která by s sebou přinesl jakýkoli pokus o odpor v momentě, kdy jsou zbraně obou stran namířeny přímo na ně.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.