Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Íránské bezpečnostní složky vyslaly jasný signál, že jakékoli shromažďování nebo protesty budou potlačeny silou. Policejní šéf Ahmadrezá Radán prohlásil, že jeho jednotky mají „prsty na spoušti“ a s každým, kdo vyjde do ulic na popud nepřítele, bude zacházeno jako s nepřítelem státu. Režim tak dává najevo, že je připraven bránit islámskou revoluci za každou cenu, zatímco v zemi nadále trvá rozsáhlý výpadek internetu.
Děsivé varování zaznělo i z obrazovek státní televize. Moderátor kanálu Channel Three vzkázal odpůrcům režimu, že jakmile se situace uklidní, bezpečnostní složky si pro ně přijdou. Vyhrožoval nejen konfiskací majetku, ale i fyzickou odplatou, která postihne celé rodiny, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v Íránu nebo v zahraničí. Prokuratura k tomu dodala, že spolupráce s „nepřátelskými státy“, jako je Izrael nebo USA, může být trestána smrtí.
Tato rétorika oživuje vzpomínky na brutální potlačení protestů v prosinci a lednu, kdy podle lidskoprávních organizací zahynulo nejméně 7 000 lidí. I přes toto nebezpečí se postavy íránského exilu snaží obyvatelstvo motivovat k akci. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, vyzval lidi, aby se zásobili potravinami, zůstali doma a připravili se na generální stávku a jeho „poslední výzvu“.
Pahlaví se obrátil také přímo na členy armády a bezpečnostních složek. Vzkázal jim, že mají poslední šanci oddělit se od represivních sil a přidat se na stranu lidu. Atmosféra uvnitř země je však velmi napjatá, ulice jsou plné kontrolních stanovišť a dochází k častým bezpečnostním prověrkám v jednotlivých čtvrtích.
Podle zpráv agentury Fars se tato kontrolní stanoviště v Teheránu stala terčem útoků izraelských dronů. Při náletech v několika čtvrtích hlavního města údajně zahynulo asi deset ozbrojenců. Oficiální zdroje tvrdí, že cílem těchto operací je oslabit bezpečnostní přítomnost v metropoli a vytvořit podmínky pro nepokoje, do kterých se mají zapojit i stoupenci monarchie.
Zatímco vojenské údery pokračují, narůstají obavy z civilních obětí a širších následků války pro celý region i globální trhy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k Íráncům zopakoval, že Izrael vytvoří podmínky, které jim umožní vzít osud do vlastních rukou a svrhnout „režim ajatolláhů“. Podle něj jde o historickou šanci na získání svobody.
Íránské obyvatelstvo se tak nachází uprostřed informační války. Zatímco hlasy ze zahraničí je povzbuzují k revoluci, domácí úřady stupňují teror a hrozí nejvyššími tresty. Miliony lidí v zemi nyní sledují překotný vývoj událostí a s obavami zvažují rizika, která by s sebou přinesl jakýkoli pokus o odpor v momentě, kdy jsou zbraně obou stran namířeny přímo na ně.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.