Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Původním cílem operace u Hungnamu byl ústup spojeneckých vojsk OSN před drtivou přesilou čínských vojáků. Armáda plánovala odvézt 105 000 vojáků a tuny materiálu, přičemž s evakuací civilistů se v takovém rozsahu původně nepočítalo. Na břehu se však shromáždily desetitisíce vyděšených uprchlíků, kteří věděli, že příchod komunistických jednotek pro ně znamená jistou smrt. Díky naléhání křesťanského poradce Dr. Hjon Bong-haka a rozhodnosti amerického generála Edwarda Almonda bylo nakonec na lodě vzato přes 90 000 civilistů.
Jedním z nejikoničtějších symbolů této akce je loď SS Meredith Victory. Původně nákladní plavidlo, určené pro dvanáctičlennou posádku a omezený náklad, dokázalo pojmout neuvěřitelných 14 500 uprchlíků. Aby se na palubu vešlo co nejvíce lidí, posádka musela do moře vyházet zásoby zbraní a paliva. Během riskantní plavby do bezpečí na ostrov Geoje se na palubě narodilo pět dětí, které posádka láskyplně pojmenovala „Kimči 1“ až „Kimči 5“. Dnes v Jižní Koreji žije přes milion potomků těchto zachráněných lidí, mezi které patří i bývalý prezident Mun Če-in.
V Severní Koreji je však tento příběh buď zcela zamlčován, nebo brutálně překrucován. Režim rodiny Kimů udržuje obyvatelstvo v informační bublině, kde je Korejská válka interpretována jako „vlastenecká osvobozenecká válka“ vyvolaná Jihem a USA. Státní média líčí americké vojáky výhradně jako pachatele zvěrstev. Pokud je evakuace z Hungnamu vůbec zmíněna, pak jen s tvrzením, že lidé byli k nástupu na lodě přinuceni hrozbou jaderného útoku nebo podlí lživou propagandou.
Tato verze historie je pro přežití režimu klíčová. Prezentování Spojených států jako věčného agresora ospravedlňuje totalitní kontrolu nad zemí a obrovské výdaje na armádu. Historie pro Pchjongjang není vědou, ale každodenním politickým nástrojem k upevnění legitimity „vůdců“. Přesto se tato informační bariéra v posledních letech začíná drolit. Navzdory přísným trestům se do země dostávají jihokorejské filmy a zakázaná média na USB discích, což u mladší generace vyvolává pochybnosti o státním výkladu dějin.
Průzkumy mezi uprchlíky ukazují, že Severokorejci, kteří mají přístup k zahraničním informacím, začínají vnímat svět mnohem realističtěji. Ti, kteří sledovali jihokorejskou kulturu, vykazují výrazně nižší míru nenávisti vůči USA a Japonsku. Příběhy, jako je ten z Hungnamu, mají v tomto procesu „probouzení“ zásadní roli. Jsou totiž založeny na nezpochybnitelných faktech a lidské sounáležitosti, která překonává ideologické hranice.
Ukázka toho, že Američané a Jihokorejci společně zachraňovali životy obyčejných lidí ze severu, podkopává samotné základy nenávistné propagandy. Úspěch a svoboda milionů potomků těchto uprchlíků v Jižní Koreji navíc vyvrací mýtus o „žebravém a zbídačeném“ Jihu. Tento kontrast mezi realitou a ideologií je pro severokorejský režim v dlouhodobém horizontu nebezpečnější než jakékoli vojenské hrozby.
Rozdělení Koreje nebude trvat věčně. Příběh z Hungnamu je ideálním mostem pro budoucí porozumění, protože oslavuje hrdinství obou národů v zájmu humanity. Čím více Severokorejců pozná pravdu o tom, co se v prosinci 1950 v jejich přístavu skutečně stalo, tím silnější budou základy pro budoucí usmíření a sjednocení poloostrova. Pravda o minulosti je totiž nejlepším nástrojem pro budování společné budoucnosti.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.