Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Původním cílem operace u Hungnamu byl ústup spojeneckých vojsk OSN před drtivou přesilou čínských vojáků. Armáda plánovala odvézt 105 000 vojáků a tuny materiálu, přičemž s evakuací civilistů se v takovém rozsahu původně nepočítalo. Na břehu se však shromáždily desetitisíce vyděšených uprchlíků, kteří věděli, že příchod komunistických jednotek pro ně znamená jistou smrt. Díky naléhání křesťanského poradce Dr. Hjon Bong-haka a rozhodnosti amerického generála Edwarda Almonda bylo nakonec na lodě vzato přes 90 000 civilistů.
Jedním z nejikoničtějších symbolů této akce je loď SS Meredith Victory. Původně nákladní plavidlo, určené pro dvanáctičlennou posádku a omezený náklad, dokázalo pojmout neuvěřitelných 14 500 uprchlíků. Aby se na palubu vešlo co nejvíce lidí, posádka musela do moře vyházet zásoby zbraní a paliva. Během riskantní plavby do bezpečí na ostrov Geoje se na palubě narodilo pět dětí, které posádka láskyplně pojmenovala „Kimči 1“ až „Kimči 5“. Dnes v Jižní Koreji žije přes milion potomků těchto zachráněných lidí, mezi které patří i bývalý prezident Mun Če-in.
V Severní Koreji je však tento příběh buď zcela zamlčován, nebo brutálně překrucován. Režim rodiny Kimů udržuje obyvatelstvo v informační bublině, kde je Korejská válka interpretována jako „vlastenecká osvobozenecká válka“ vyvolaná Jihem a USA. Státní média líčí americké vojáky výhradně jako pachatele zvěrstev. Pokud je evakuace z Hungnamu vůbec zmíněna, pak jen s tvrzením, že lidé byli k nástupu na lodě přinuceni hrozbou jaderného útoku nebo podlí lživou propagandou.
Tato verze historie je pro přežití režimu klíčová. Prezentování Spojených států jako věčného agresora ospravedlňuje totalitní kontrolu nad zemí a obrovské výdaje na armádu. Historie pro Pchjongjang není vědou, ale každodenním politickým nástrojem k upevnění legitimity „vůdců“. Přesto se tato informační bariéra v posledních letech začíná drolit. Navzdory přísným trestům se do země dostávají jihokorejské filmy a zakázaná média na USB discích, což u mladší generace vyvolává pochybnosti o státním výkladu dějin.
Průzkumy mezi uprchlíky ukazují, že Severokorejci, kteří mají přístup k zahraničním informacím, začínají vnímat svět mnohem realističtěji. Ti, kteří sledovali jihokorejskou kulturu, vykazují výrazně nižší míru nenávisti vůči USA a Japonsku. Příběhy, jako je ten z Hungnamu, mají v tomto procesu „probouzení“ zásadní roli. Jsou totiž založeny na nezpochybnitelných faktech a lidské sounáležitosti, která překonává ideologické hranice.
Ukázka toho, že Američané a Jihokorejci společně zachraňovali životy obyčejných lidí ze severu, podkopává samotné základy nenávistné propagandy. Úspěch a svoboda milionů potomků těchto uprchlíků v Jižní Koreji navíc vyvrací mýtus o „žebravém a zbídačeném“ Jihu. Tento kontrast mezi realitou a ideologií je pro severokorejský režim v dlouhodobém horizontu nebezpečnější než jakékoli vojenské hrozby.
Rozdělení Koreje nebude trvat věčně. Příběh z Hungnamu je ideálním mostem pro budoucí porozumění, protože oslavuje hrdinství obou národů v zájmu humanity. Čím více Severokorejců pozná pravdu o tom, co se v prosinci 1950 v jejich přístavu skutečně stalo, tím silnější budou základy pro budoucí usmíření a sjednocení poloostrova. Pravda o minulosti je totiž nejlepším nástrojem pro budování společné budoucnosti.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.