Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Původním cílem operace u Hungnamu byl ústup spojeneckých vojsk OSN před drtivou přesilou čínských vojáků. Armáda plánovala odvézt 105 000 vojáků a tuny materiálu, přičemž s evakuací civilistů se v takovém rozsahu původně nepočítalo. Na břehu se však shromáždily desetitisíce vyděšených uprchlíků, kteří věděli, že příchod komunistických jednotek pro ně znamená jistou smrt. Díky naléhání křesťanského poradce Dr. Hjon Bong-haka a rozhodnosti amerického generála Edwarda Almonda bylo nakonec na lodě vzato přes 90 000 civilistů.
Jedním z nejikoničtějších symbolů této akce je loď SS Meredith Victory. Původně nákladní plavidlo, určené pro dvanáctičlennou posádku a omezený náklad, dokázalo pojmout neuvěřitelných 14 500 uprchlíků. Aby se na palubu vešlo co nejvíce lidí, posádka musela do moře vyházet zásoby zbraní a paliva. Během riskantní plavby do bezpečí na ostrov Geoje se na palubě narodilo pět dětí, které posádka láskyplně pojmenovala „Kimči 1“ až „Kimči 5“. Dnes v Jižní Koreji žije přes milion potomků těchto zachráněných lidí, mezi které patří i bývalý prezident Mun Če-in.
V Severní Koreji je však tento příběh buď zcela zamlčován, nebo brutálně překrucován. Režim rodiny Kimů udržuje obyvatelstvo v informační bublině, kde je Korejská válka interpretována jako „vlastenecká osvobozenecká válka“ vyvolaná Jihem a USA. Státní média líčí americké vojáky výhradně jako pachatele zvěrstev. Pokud je evakuace z Hungnamu vůbec zmíněna, pak jen s tvrzením, že lidé byli k nástupu na lodě přinuceni hrozbou jaderného útoku nebo podlí lživou propagandou.
Tato verze historie je pro přežití režimu klíčová. Prezentování Spojených států jako věčného agresora ospravedlňuje totalitní kontrolu nad zemí a obrovské výdaje na armádu. Historie pro Pchjongjang není vědou, ale každodenním politickým nástrojem k upevnění legitimity „vůdců“. Přesto se tato informační bariéra v posledních letech začíná drolit. Navzdory přísným trestům se do země dostávají jihokorejské filmy a zakázaná média na USB discích, což u mladší generace vyvolává pochybnosti o státním výkladu dějin.
Průzkumy mezi uprchlíky ukazují, že Severokorejci, kteří mají přístup k zahraničním informacím, začínají vnímat svět mnohem realističtěji. Ti, kteří sledovali jihokorejskou kulturu, vykazují výrazně nižší míru nenávisti vůči USA a Japonsku. Příběhy, jako je ten z Hungnamu, mají v tomto procesu „probouzení“ zásadní roli. Jsou totiž založeny na nezpochybnitelných faktech a lidské sounáležitosti, která překonává ideologické hranice.
Ukázka toho, že Američané a Jihokorejci společně zachraňovali životy obyčejných lidí ze severu, podkopává samotné základy nenávistné propagandy. Úspěch a svoboda milionů potomků těchto uprchlíků v Jižní Koreji navíc vyvrací mýtus o „žebravém a zbídačeném“ Jihu. Tento kontrast mezi realitou a ideologií je pro severokorejský režim v dlouhodobém horizontu nebezpečnější než jakékoli vojenské hrozby.
Rozdělení Koreje nebude trvat věčně. Příběh z Hungnamu je ideálním mostem pro budoucí porozumění, protože oslavuje hrdinství obou národů v zájmu humanity. Čím více Severokorejců pozná pravdu o tom, co se v prosinci 1950 v jejich přístavu skutečně stalo, tím silnější budou základy pro budoucí usmíření a sjednocení poloostrova. Pravda o minulosti je totiž nejlepším nástrojem pro budování společné budoucnosti.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.