Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Původním cílem operace u Hungnamu byl ústup spojeneckých vojsk OSN před drtivou přesilou čínských vojáků. Armáda plánovala odvézt 105 000 vojáků a tuny materiálu, přičemž s evakuací civilistů se v takovém rozsahu původně nepočítalo. Na břehu se však shromáždily desetitisíce vyděšených uprchlíků, kteří věděli, že příchod komunistických jednotek pro ně znamená jistou smrt. Díky naléhání křesťanského poradce Dr. Hjon Bong-haka a rozhodnosti amerického generála Edwarda Almonda bylo nakonec na lodě vzato přes 90 000 civilistů.
Jedním z nejikoničtějších symbolů této akce je loď SS Meredith Victory. Původně nákladní plavidlo, určené pro dvanáctičlennou posádku a omezený náklad, dokázalo pojmout neuvěřitelných 14 500 uprchlíků. Aby se na palubu vešlo co nejvíce lidí, posádka musela do moře vyházet zásoby zbraní a paliva. Během riskantní plavby do bezpečí na ostrov Geoje se na palubě narodilo pět dětí, které posádka láskyplně pojmenovala „Kimči 1“ až „Kimči 5“. Dnes v Jižní Koreji žije přes milion potomků těchto zachráněných lidí, mezi které patří i bývalý prezident Mun Če-in.
V Severní Koreji je však tento příběh buď zcela zamlčován, nebo brutálně překrucován. Režim rodiny Kimů udržuje obyvatelstvo v informační bublině, kde je Korejská válka interpretována jako „vlastenecká osvobozenecká válka“ vyvolaná Jihem a USA. Státní média líčí americké vojáky výhradně jako pachatele zvěrstev. Pokud je evakuace z Hungnamu vůbec zmíněna, pak jen s tvrzením, že lidé byli k nástupu na lodě přinuceni hrozbou jaderného útoku nebo podlí lživou propagandou.
Tato verze historie je pro přežití režimu klíčová. Prezentování Spojených států jako věčného agresora ospravedlňuje totalitní kontrolu nad zemí a obrovské výdaje na armádu. Historie pro Pchjongjang není vědou, ale každodenním politickým nástrojem k upevnění legitimity „vůdců“. Přesto se tato informační bariéra v posledních letech začíná drolit. Navzdory přísným trestům se do země dostávají jihokorejské filmy a zakázaná média na USB discích, což u mladší generace vyvolává pochybnosti o státním výkladu dějin.
Průzkumy mezi uprchlíky ukazují, že Severokorejci, kteří mají přístup k zahraničním informacím, začínají vnímat svět mnohem realističtěji. Ti, kteří sledovali jihokorejskou kulturu, vykazují výrazně nižší míru nenávisti vůči USA a Japonsku. Příběhy, jako je ten z Hungnamu, mají v tomto procesu „probouzení“ zásadní roli. Jsou totiž založeny na nezpochybnitelných faktech a lidské sounáležitosti, která překonává ideologické hranice.
Ukázka toho, že Američané a Jihokorejci společně zachraňovali životy obyčejných lidí ze severu, podkopává samotné základy nenávistné propagandy. Úspěch a svoboda milionů potomků těchto uprchlíků v Jižní Koreji navíc vyvrací mýtus o „žebravém a zbídačeném“ Jihu. Tento kontrast mezi realitou a ideologií je pro severokorejský režim v dlouhodobém horizontu nebezpečnější než jakékoli vojenské hrozby.
Rozdělení Koreje nebude trvat věčně. Příběh z Hungnamu je ideálním mostem pro budoucí porozumění, protože oslavuje hrdinství obou národů v zájmu humanity. Čím více Severokorejců pozná pravdu o tom, co se v prosinci 1950 v jejich přístavu skutečně stalo, tím silnější budou základy pro budoucí usmíření a sjednocení poloostrova. Pravda o minulosti je totiž nejlepším nástrojem pro budování společné budoucnosti.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.