Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Světová zdravotnická organizace podle BBC dokonce zařadila noční práci mezi pravděpodobné karcinogeny, neboť nedostatek denního světla a spánková deprivace vedou k chronickým zánětům a omezují produkci melatoninu, který pomáhá potlačovat nádory.
Výzkum vedený profesorem Hughem Markusem z Cambridgeské univerzity navíc na základě analýzy čtyřiceti tisíc skenů z britské Biobanky ukázal, že narušení spánku negativně ovlivňuje takzvaný glymfatický systém. Tento systém funguje jako čistící mechanismus mozku, který během hlubokého odpočinku odplavuje toxické proteiny amyloid a tau, jež se usazují v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Nedostatečné pročišťování mozkové tkáně prokazatelně zvyšuje riziko stařecké demence, což potvrzuje i švédská studie Institutu Karolinska, která sledovala třináct tisíc pracovníků po dobu 41 let a zjistila u nich o více než třetinu vyšší riziko rozvoje tohoto onemocnění.
Odborníci se proto nyní zaměřují na to, jak dopady nočních směn zmírnit, a testují teorii takzvaného vícefázového spánku. Dr. Line Victoria Moen z norského Národního institutu pracovního lékařství zkoumala chování zaměstnanců za polárním kruhem a zjistila, že lidé po noční směně často nedokážou spát v jednom dlouhém kuse, protože je jejich tělo kvůli dennímu světlu přirozeně probudí. Místo toho spí ve dvou oddělených blocích – dopoledne a následně znovu odpoledne před začátkem další směny.
Historické prameny ukazují, že rozdělení spánku na dvě části bylo v západním světě zcela běžným a přirozeným standardem až do poloviny 19. století, než zavedení plynového a umělého osvětlení prodloužilo bdění a oba spánkové bloky spojilo. Historik Roger Ekirch i laboratorní pokusy profesora Russella Fostera z Oxfordu potvrzují, že lidské tělo má v podmínkách bez umělého světla tendenci k tomuto rozdělenému rytmu samovolně inklinovat a že noční nespavost nemusí být poruchou, ale pouze pozůstatkem tohoto dřívějšího vzorce.
Cílem probíhajícího norského výzkumu, který analyzuje tisíce vědeckých prací, je vytvořit jasná klinická doporučení a zbavit pracovníky úzkosti z toho, že nedokážou přes den spát souvisle. Dosavadní data potvrzují, že plánovaný odpolední odpočinek nebo krátké zdřímnutí v délce 20 až 50 minut během služby výrazně zvyšují pozornost, snižují únavu a minimalizují riziko mikrospánku při ranní cestě autem domů. Vědci chtějí unaveným lidem poskytnout vědecky podložený návod, jak přestat bojovat s přirozenými signály vlastního těla a raději jim přizpůsobit svůj denní režim.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.