Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Světová zdravotnická organizace podle BBC dokonce zařadila noční práci mezi pravděpodobné karcinogeny, neboť nedostatek denního světla a spánková deprivace vedou k chronickým zánětům a omezují produkci melatoninu, který pomáhá potlačovat nádory.
Výzkum vedený profesorem Hughem Markusem z Cambridgeské univerzity navíc na základě analýzy čtyřiceti tisíc skenů z britské Biobanky ukázal, že narušení spánku negativně ovlivňuje takzvaný glymfatický systém. Tento systém funguje jako čistící mechanismus mozku, který během hlubokého odpočinku odplavuje toxické proteiny amyloid a tau, jež se usazují v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Nedostatečné pročišťování mozkové tkáně prokazatelně zvyšuje riziko stařecké demence, což potvrzuje i švédská studie Institutu Karolinska, která sledovala třináct tisíc pracovníků po dobu 41 let a zjistila u nich o více než třetinu vyšší riziko rozvoje tohoto onemocnění.
Odborníci se proto nyní zaměřují na to, jak dopady nočních směn zmírnit, a testují teorii takzvaného vícefázového spánku. Dr. Line Victoria Moen z norského Národního institutu pracovního lékařství zkoumala chování zaměstnanců za polárním kruhem a zjistila, že lidé po noční směně často nedokážou spát v jednom dlouhém kuse, protože je jejich tělo kvůli dennímu světlu přirozeně probudí. Místo toho spí ve dvou oddělených blocích – dopoledne a následně znovu odpoledne před začátkem další směny.
Historické prameny ukazují, že rozdělení spánku na dvě části bylo v západním světě zcela běžným a přirozeným standardem až do poloviny 19. století, než zavedení plynového a umělého osvětlení prodloužilo bdění a oba spánkové bloky spojilo. Historik Roger Ekirch i laboratorní pokusy profesora Russella Fostera z Oxfordu potvrzují, že lidské tělo má v podmínkách bez umělého světla tendenci k tomuto rozdělenému rytmu samovolně inklinovat a že noční nespavost nemusí být poruchou, ale pouze pozůstatkem tohoto dřívějšího vzorce.
Cílem probíhajícího norského výzkumu, který analyzuje tisíce vědeckých prací, je vytvořit jasná klinická doporučení a zbavit pracovníky úzkosti z toho, že nedokážou přes den spát souvisle. Dosavadní data potvrzují, že plánovaný odpolední odpočinek nebo krátké zdřímnutí v délce 20 až 50 minut během služby výrazně zvyšují pozornost, snižují únavu a minimalizují riziko mikrospánku při ranní cestě autem domů. Vědci chtějí unaveným lidem poskytnout vědecky podložený návod, jak přestat bojovat s přirozenými signály vlastního těla a raději jim přizpůsobit svůj denní režim.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
V roce 1806 založil pařížský labužník Grimod de la Reynière nový časopis s názvem Journal des Gourmands et des Belles. Toto periodikum nabízelo čtenářům v porevoluční Francii rady týkající se jídla, módy i divadelního života, a to vše v rámci jedné publikace. Ačkoliv je dnes tento časopis téměř zapomenut, jednalo se pravděpodobně o první tiskovinu svého druhu v zemi, která spojovala tak širokou škálu témat, jež dnes označujeme jako životní styl.
Ruská válečná ekonomika čelí dalšímu tlaku, protože obyvatelé se ve velkém vracejí k používání hotovosti. Od začátku letošního roku se objem oběživa v zemi zvýšil o 1,56 bilionu rublů, což představuje nejvýraznější nárůst ve srovnatelném období mimo pandemii covidu-19.
Vědecké výzkumy ukazují, že boj s vnitřními biologickými hodinami přináší lidem pracujícím na noční směny závažná zdravotní rizika. Podle dosavadních poznatků zvyšuje narušení přirozeného cirkadiánního rytmu pravděpodobnost infarktu, mrtvice, duševních onemocnění či rozvoje cukrovky, k čemuž přispívá i zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu a noční stravování.
Izrael hrozí zabavením starověkých vodních nádrží známých jako Šalamounovy bazény poblíž Betléma na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tento krok představuje výrazné vyostření kampaně za kontrolu nad územím a historickým odkazem Blízkého východu. Poté, co izraelský ministr financí Bezalel Smotrich v květnu otevřeně pohrozil zrušením více než 30 let starých dohod potvrzujících palestinské vlastnictví tohoto místa, izraelští osadníci a vojáci v oblasti zintenzivnili svou přítomnost.
Britsko-polský historik Norman Davies, který je uznávaným odborníkem na dějiny střední a východní Evropy, vystoupil v pořadu On the Record na stanici TVP World. V něm se vyjádřil k současnému stavu Ruska i k napjatým historickým vztahům mezi Polskem a Ukrajinou.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.