Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
Trump, který během kampaně slíbil rychle ukončit válku na Ukrajině, se podle všeho cítí stále víc frustrován postojem ruského prezidenta Vladimira Putina. Po čtvrtečním telefonátu s ním uvedl, že byl „velmi zklamaný“ a nevidí z ruské strany vůli ke smíru: „Myslím, že o ukončení konfliktu nestojí. A to je škoda.“
Ukrajinský prezident označil hovor s Trumpem za „důležitý a užitečný“. Diskutovali o zlepšení protivzdušné obrany Ukrajiny, společné výrobě zbraní a investicích, které by mohly podpořit obnovení americké vojenské pomoci. Zdůraznil také společnou dohodu o posílení vzdušné obrany, zvlášť důležité v době, kdy Rusko stupňuje útoky na civilní cíle.
Zda však Trump přislíbil obnovení vojenské pomoci, Zelenskyj ve svém prohlášení nezmínil. Podle informací Axiosu měl telefonát pozitivní tón, ale žádný konkrétní posun zatím nenastal.
Americká vláda zadržela odeslání zásilky zahrnující mimo jiné systémy protivzdušné obrany Patriot. Některá vybavení už přitom byla připravena v Polsku. Důvodem je přehodnocení amerických vojenských zásob, které podle Pentagonu dosáhly kriticky nízké úrovně.
Německo mezitím potvrdilo, že jedná o možném zakoupení systému Patriot ve Spojených státech, který by následně poslalo Ukrajině. „Vedeme intenzivní rozhovory,“ uvedl mluvčí německé vlády a připustil, že řešení nedostatku může mít více variant.
Zelenskyj označil masivní ruský útok, při kterém bylo odpáleno přes 550 střel a dronů, za „cílený akt teroru“. Podle něj šlo o jasný signál z Moskvy a přímou reakci na diplomatická jednání. „Takhle si Rusko představuje diplomacii,“ uvedl.
Ukrajina tvrdí, že útok bezprostředně následoval po telefonátu mezi Trumpem a Putinem, což je vnímáno jako pokus Kremlu ponížit amerického prezidenta a demonstrovat sílu.
Trumpův tým se přitom snaží balancovat mezi domácím tlakem na škrty a slibem, že zajistí Ukrajině dostatečnou obranu bez dalšího zatěžování amerických rozpočtů. Zatím ale zůstává otázkou, zda a kdy bude pozastavená pomoc opět obnovena.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.