Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
Trump, který během kampaně slíbil rychle ukončit válku na Ukrajině, se podle všeho cítí stále víc frustrován postojem ruského prezidenta Vladimira Putina. Po čtvrtečním telefonátu s ním uvedl, že byl „velmi zklamaný“ a nevidí z ruské strany vůli ke smíru: „Myslím, že o ukončení konfliktu nestojí. A to je škoda.“
Ukrajinský prezident označil hovor s Trumpem za „důležitý a užitečný“. Diskutovali o zlepšení protivzdušné obrany Ukrajiny, společné výrobě zbraní a investicích, které by mohly podpořit obnovení americké vojenské pomoci. Zdůraznil také společnou dohodu o posílení vzdušné obrany, zvlášť důležité v době, kdy Rusko stupňuje útoky na civilní cíle.
Zda však Trump přislíbil obnovení vojenské pomoci, Zelenskyj ve svém prohlášení nezmínil. Podle informací Axiosu měl telefonát pozitivní tón, ale žádný konkrétní posun zatím nenastal.
Americká vláda zadržela odeslání zásilky zahrnující mimo jiné systémy protivzdušné obrany Patriot. Některá vybavení už přitom byla připravena v Polsku. Důvodem je přehodnocení amerických vojenských zásob, které podle Pentagonu dosáhly kriticky nízké úrovně.
Německo mezitím potvrdilo, že jedná o možném zakoupení systému Patriot ve Spojených státech, který by následně poslalo Ukrajině. „Vedeme intenzivní rozhovory,“ uvedl mluvčí německé vlády a připustil, že řešení nedostatku může mít více variant.
Zelenskyj označil masivní ruský útok, při kterém bylo odpáleno přes 550 střel a dronů, za „cílený akt teroru“. Podle něj šlo o jasný signál z Moskvy a přímou reakci na diplomatická jednání. „Takhle si Rusko představuje diplomacii,“ uvedl.
Ukrajina tvrdí, že útok bezprostředně následoval po telefonátu mezi Trumpem a Putinem, což je vnímáno jako pokus Kremlu ponížit amerického prezidenta a demonstrovat sílu.
Trumpův tým se přitom snaží balancovat mezi domácím tlakem na škrty a slibem, že zajistí Ukrajině dostatečnou obranu bez dalšího zatěžování amerických rozpočtů. Zatím ale zůstává otázkou, zda a kdy bude pozastavená pomoc opět obnovena.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.