Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
Trump, který během kampaně slíbil rychle ukončit válku na Ukrajině, se podle všeho cítí stále víc frustrován postojem ruského prezidenta Vladimira Putina. Po čtvrtečním telefonátu s ním uvedl, že byl „velmi zklamaný“ a nevidí z ruské strany vůli ke smíru: „Myslím, že o ukončení konfliktu nestojí. A to je škoda.“
Ukrajinský prezident označil hovor s Trumpem za „důležitý a užitečný“. Diskutovali o zlepšení protivzdušné obrany Ukrajiny, společné výrobě zbraní a investicích, které by mohly podpořit obnovení americké vojenské pomoci. Zdůraznil také společnou dohodu o posílení vzdušné obrany, zvlášť důležité v době, kdy Rusko stupňuje útoky na civilní cíle.
Zda však Trump přislíbil obnovení vojenské pomoci, Zelenskyj ve svém prohlášení nezmínil. Podle informací Axiosu měl telefonát pozitivní tón, ale žádný konkrétní posun zatím nenastal.
Americká vláda zadržela odeslání zásilky zahrnující mimo jiné systémy protivzdušné obrany Patriot. Některá vybavení už přitom byla připravena v Polsku. Důvodem je přehodnocení amerických vojenských zásob, které podle Pentagonu dosáhly kriticky nízké úrovně.
Německo mezitím potvrdilo, že jedná o možném zakoupení systému Patriot ve Spojených státech, který by následně poslalo Ukrajině. „Vedeme intenzivní rozhovory,“ uvedl mluvčí německé vlády a připustil, že řešení nedostatku může mít více variant.
Zelenskyj označil masivní ruský útok, při kterém bylo odpáleno přes 550 střel a dronů, za „cílený akt teroru“. Podle něj šlo o jasný signál z Moskvy a přímou reakci na diplomatická jednání. „Takhle si Rusko představuje diplomacii,“ uvedl.
Ukrajina tvrdí, že útok bezprostředně následoval po telefonátu mezi Trumpem a Putinem, což je vnímáno jako pokus Kremlu ponížit amerického prezidenta a demonstrovat sílu.
Trumpův tým se přitom snaží balancovat mezi domácím tlakem na škrty a slibem, že zajistí Ukrajině dostatečnou obranu bez dalšího zatěžování amerických rozpočtů. Zatím ale zůstává otázkou, zda a kdy bude pozastavená pomoc opět obnovena.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.
Ačkoli se Irsko může pochlubit mírným a vyrovnaným klimatem bez výrazných teplotních extrémů, neznamená to, že je v bezpečí před dopady klimatické krize. Jeho poloha na okraji Atlantiku, která mu zajišťuje příjemné počasí, ho zároveň činí mimořádně zranitelným vůči extrémním projevům změn klimatu. Nedávné bouře jako Floris, Bert, Darragh nebo Eowyn, přinesly silný vítr, intenzivní záplavy a také riziko výpadků elektřiny a erozi pobřeží.
Od překvapivého útoku Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém zemřelo přibližně 1 200 lidí, zahájil Izrael rozsáhlou vojenskou operaci v Gaze. Od té doby bylo podle informací OSN a údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 62 000 Palestinců. Dalších 1 000 lidí zemřelo na Západním břehu Jordánu. Tyto statistiky nerozlišují mezi civilisty a bojovníky.
V obci Dien Phuong, která je pravidelně postihována záplavami, se architektonická firma Tropical Space inspirovala místními tradičními domy a navrhla ateliér nazvaný Terra Cotta Studio. Místo, aby se stavba bránila vodě, její perforované cihlové stěny umožňují řece Thu Bon, aby jí během monzunů volně protékala. Tímto způsobem je minimalizováno poškození konstrukce a ateliér je chráněn. Kromě toho tento design zajišťuje vynikající cirkulaci vzduchu a stín, což je ideální pro horké a vlhké klima centrálního Vietnamu.
Americký viceprezident JD Vance označil únorovou konfrontaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně za "užitečnou". Vance pro tisk uvedl, že ačkoli nelituje ostré výměny názorů, incident pomohl odhalit skutečné neshody mezi Washingtonem a Kyjevem.
V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.