Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Atmosféra v aréně podle CNN jasně ukázala, že Republikánská strana zůstává pod plnou kontrolou Donalda Trumpa. Hledisko naplnili jeho dlouholetí stoupenci v ikonických červených doplňcích s volebními hesly z předchozích kampaní. Naopak zástupci tradičního republikánského establishmentu či umírněnější političtí představitelé se akce téměř neúčastnili. Sjezd tak přilákal primárně skalní příznivce, přestože strana k volebnímu úspěchu potřebuje oslovit i nerozhodnuté voliče.
Vzhledem k tomu, že Donald Trump sám v nadcházejících volbách nekandiduje, vyzval své stoupence k neobvyklému přístupu u volebních uren. Během svého projevu přítomné požádal, aby při hlasování předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Reagoval tím na historický trend, kdy strana úřadujícího prezidenta v poločasových volbách často ztrácí své pozice. Současně tím potvrdil, že je i nadále nejvýraznější postavou schopnou přitáhnout voliče k urnám.
V souvislosti s budoucím směřováním strany a případným nástupnictvím se mezi účastníky sjezdu hovořilo o několika možných kandidátech pro prezidentské volby. Nejčastěji skloňovanými jmény mezi delegáty byli viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničních věcí Marco Rubio. Donald Trump však během svého vystoupení v Dallasu dal jasně najevo, že stranickému dění stále dominují jeho vlastní představy a pozornost veřejnosti nehodlá opouštět. Volební kampaň tak plně podřizuje své osobně vedené rétorice.
Významným tématem proslovu byla také ekonomická situace amerických domácností a rostoucí životní náklady. Prezident přiznal, že úleva od vysokých cen pohonných hmot může trvat déle, než se původně předpokládalo. Krátkodobé ekonomické těžkosti spojené s konfliktem v Íránu jsou však podle něj nutnou obětí za to, aby Teherán nezískal jaderné zbraně. Ropa na světových trzích dosáhla hranice sta dolarů za barel, což se promítá do každodenních výdajů obyvatel.
Rostoucí ceny energií a pokračující válečný konflikt se nepříznivě podepisují na průzkumech veřejného mínění. Podle nedávných dat společnosti Focaldata dosáhla míra schválení prezidentova působení v úřadu nového minima, když podporu vyjádřila jen třetina registrovaných voličů. Řada kandidujících republikánů proto doufala v přímější sdělení ohledně rychlého řešení drahoty a brzkého ukončení bojů na Blízkém východě. Téma životních nákladů zůstává pro americké voliče absolutní prioritou.
V reakci na ekonomické obavy přišel Donald Trump s nečekaným finančním návrhem pro americké občany. Voličům přislíbil vyplacení částky pět tisíc dolarů pro každého dospělého občana Spojených států v případě, že republikáni v nadcházejících volbách ovládnou obě komory Kongresu. Jedinou stanovenou podmínkou pro získání tohoto příspěvku má být povinnost utratit peníze výhradně na území Spojených států. Tento návrh vyvolal mezi přítomnými v aréně bouřlivý potlesk a nadšení.
Detaily ohledně financování či praktické realizace tohoto masivního vyplácení však prezident ve svém vystoupení neupřesnil. Vzhledem k tomu, že v zemi žije přibližně dvě stě sedmdesát milionů dospělých obyvatel, by takový krok státní rozpočet vyšel na 1,3 bilionu dolarů. Opoziční demokraté tento příslib okamžitě označili za prázdný volební slib bez reálného základu. Právní experti a analytici navíc zpochybňují, zda by takový postup byl vůbec v souladu se zákony.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.