Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Statistiky ukrajinské armády podle BBC ukazují na raketový nárůst používání této modernizované techniky v průběhu letních měsíců. Zatímco na počátku sledovaného období zaznamenala obrana přibližně tři sta padesát útoků těmito drony, o dva měsíce později jejich počet přesáhl hranici dvou tisíc osmi set. V několika případech během nočních náletů dokonce proudové drony počtem převažovaly nad staršími a pomalejšími modely. Celkově nyní ruské síly při jednotlivých úderech využívají mnohonásobně více bezpilotních prostředků než v počátcích celého konfliktu.
Klíčovou výhodou nových dronů je jejich schopnost dosahovat cestovní rychlosti přesahující pět set kilometrů za hodinu. To je hodnota, která výrazně překonává maximální možnosti většiny ukrajinských stíhacích a zachytávacích prostředků. Podle odborníků na vojenskou techniku je právě vysoká rychlost hlavním důvodem, proč Rusko na tyto stroje spoléhá. Ukrajinská vojenská rozvědka navíc uvádí, že některé z použitých turbojetových motorů pocházejí z Číny.
Nové zbraně způsobují značné škody na ukrajinské infrastruktuře i ztráty na lidských životech. Při jednom z nedávných masivních úderů na Kyjev přišlo o život nejméně dvanáct lidí a dvě desítky dalších utrpěly zranění. Mezi oběťmi byli mimo jiné pracovníci železnice, jejichž depo zasáhla jedna ze střel. Zvýšená rychlost a frekvence útoků tak zásadním způsobem narušují dosavadní úspěšnost ukrajinského obranného systému.
Zatímco v předchozím období dokázala ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnit naprostou většinu dálkových dronů, nástup rychlejších modelů tuto bilanci výrazně zhoršil. Představitelé vojenské rozvědky otevřeně přiznávají nutnost získat nové typy zachytávacích raket schopných držet krok s rychlostí proudových strojů. V reakci na tuto hrozbu již čtyři ukrajinské firmy testují nové protiraketové systémy. Ministr obrany Jevhenij Chmara pověřil domácí výrobce úkolem co nejrychleji dodat tisíce těchto obranných jednotek.
Pro Ruskou federaci představuje vývoj proudových dronů také ekonomicky výhodné řešení. Bezpilotní letouny s tímto typem pohonu sice nedosahují parametrů klasických střel s plochou dráhou doletu, avšak stírají rozdíl mezi drony a výrazně dražšími řízenými raketami. Vojenští analytici tyto stroje podle webu BBC označují za dostupnější alternativu k raketám s plochou dráhou doletu. Přestože mají kratší dolet a nesou menší množství výbušniny, představují pro protivzdušnou obranu efektivní a levnou hrozbu.
Satelitní snímky odhalují, že ruská strana přizpůsobuje své zázemí tomuto novému typu válčení. V Orelské oblasti, přibližně sto sedmdesát pět kilometrů od ukrajinských hranic, vyrostla zcela nová základna Cymbulova. Na tomto pracovišti jsou patrné prodloužené odpalovací kolejnice určené právě pro starty proudových dronů. Zmíněná základna se stala jedním z hlavních center, odkud ruské síly koordinují a podnikají masivní letecké údery.
Současné ruské útoky se vyznačují vysokou komplexností, kdy se kombinují stovky dronů, klamné cíle i balistické rakety. Tato taktika klade obrovské nároky na ukrajinské obránce a výrazně snižuje úspěšnost zachycení příchozích střel. Situaci navíc komplikuje celosvětový nedostatek moderních systémů protivzdušné obrany, který je částečně způsoben i dalšími konflikty ve světě. Ukrajinské letectvo v důsledku klesající úspěšnosti zásahů v posledním období přestalo detailní statistiky sestřelených cílů zveřejňovat.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.