Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Snímek přináší výpovědi čtyřiadvaceti izraelských vojáků a zpravodajských důstojníků, kteří se přímo podíleli na sledování a vzdáleném zabíjení. Autoři v dokumentu zachycují systémové fungování vojenské mašinérie i její dopady na civilní obyvatelstvo.
Název dokumentu vychází ze zkratky používané izraelskou armádou jako eufemismus pro civilisty, u nichž se předpokládá, že zemřou při vojenském úderu. Rozhovory s bývalými i současnými příslušníky ozbrojených sil byly natáčeny v noci na střechách budov v Tel Avivu z důvodu vysokého rizika spojeného s veřejným vystoupením.
Všichni účastníci v dokumentu hovoří pod podmínkou přísné anonymity, přičemž jejich tváře i hlasy byly digitálně upraveny. Tvůrci film připravovali za přísných bezpečnostních opatření, aby ochránili totožnost svých důvěrných zdrojů.
Svědci v dokumentu detailně popisují tajné metody využívající systémy umělé inteligence k identifikaci velkého množství potenciálních cílů z řad řadových členů hnutí Hamás. Tyto osoby byly následně bombardovány přímo ve svých domovech v nočních hodinách, ačkoli velitelé věděli, že při útocích zahynou i celé jejich rodiny.
Izraelská armáda se do telefonů sledovaných osob nabourávala za účelem zjištění jejich přesné polohy. Příslušníci zpravodajských služeb tak odposlouchávali rozhovory cílů s jejich manželkami a dětmi jen několik okamžiků před samotným úderem.
Dokument obsahuje také osobní svědectví o plošném ničení celých městských čtvrtí, u nichž armáda odhadovala, že v domovech stále zůstává až čtvrtina obyvatel. Vojáci popisují systematické vypalování civilních domů i střelbu do lidí shromážděných na místech určených k distribuci potravin.
Několik vyzpovídaných osob působilo v tajné zpravodajské jednotce, která podléhá přímo kanceláři izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeden z bývalých příslušníků této jednotky uvedl, že hlavním úkolem jejich útvaru bylo mařit mírová jednání.
Režiséři ve svém prohlášení zdůraznili, že se v dokumentu nezaměřili na ojedinělé válečné zločiny páchané jednotlivými vojáky, ale na samotný systém a oficiální rozkazy. Film zkoumá přijatou logiku a vojenské postupy, které masové zabíjení civilistů umožňují.
Koproducentem snímku je James Wilson a výkonným producentem Jonathan Glazer, tedy tvůrčí tým stojící za oscarovým dramatem Zóna zájmu. Vedoucí vyšetřovacího oddělení deníku The Guardian Paul Lewis označil snímek za vyvrcholení několikaleté mravenčí práce na ověřování systémů používaných izraelskou rozvědkou.
Umělecký ředitel festivalu v Benátkách Alberto Barbera označil dokument za převratné a politicky třaskavé dílo. Podle jeho slov trvalo tvůrcům tři roky, než přesvědčili izraelské důstojníky ke sdílení svých zkušeností z počátku invaze.
Režisérská dvojice Abraham a Szorová již v minulosti spolupracovala na oceňovaném dokumentu Žádná jiná země, který se věnoval ničení palestinských obydlí na Západním břehu. Při tvorbě nového snímku navázali na odhalení publikovaná v investigativních médiích v předchozích letech.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
