Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Americký prezident Donald Trump si při svém návratu do Bílého domu stanovil ukončení tohoto konfliktu jako hlavní prioritu, dosavadní diplomacie však nepřinesla očekávané výsledky. Podle odborníka na zahraniční politiku Ludovica Hooda z Hudsonova institutu může Washington dosáhnout průlomové dohody pouze v případě, že výrazně zvýší tlak na Moskvu a začne vyjednávat z pozice síly, píše National Interest.
Diplomaté Spojených států Steven Witkoff a Jared Kushner nedávno absolvovali sérii jednání, během nichž navštívili Kreml i Kyjev, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato aktivita následovala po měsících nečinnosti, avšak dosavadní styl založený na osobním šarmu a ekonomických pobídkách se ukázal jako neúčinný. Vladimir Putin opakovaně odmítl návrhy americké administrativy i nabídky společných hospodářských příležitostí. Dosavadní občasná a neformální setkání vysokých zmocněnců tak nepřinesla žádný zásadní posun směrem k míru.
Rámcem pro novou americkou strategii je změněná geopolitická situace v jiných částech světa. Úspěchy Spojených států ve Venezuele, kde skončil režim Nicoláse Madura, a tvrdý postup proti Íránu oslabují tradiční spojence Ruské federace. Washington utahuje šrouby íránské ekonomice, vyvíjí tlak na její podporovatele a udržuje v regionu významnou vojenskou přítomnost. Tím Ruská federace přichází o důležité partnery, což dává Bílému domu příležitost využít tyto zisky při vyjednávání s Kremlem.
Klíčovým prvkem zvýšení tlaku má být zpřísnění a důslednější vymáhání hospodářských sankcí vůči ruským subjektům. V americkém Kongresu vzniká nová legislativa zaměřená na sankcionování Ruska a Íránu, kterou připravuje senátor Lindsey Graham. Americké ministerstvo financí pod vedením Scotta Bessenta by mělo dostat volnou ruku k zaměření na ruský energetický a bankovní sektor. Současně je nezbytné tvrdě postihovat třetí země, jako jsou Čína, Indie nebo Turecko, které pomáhají Moskvě stávající sankční opatření obcházet.
Diplomacie Spojených států se musí rovněž zaměřit na přítomnost severokorejských vojáků a munice na ukrajinském bojišti. Ukrajina v posledním období dokázala změnit dynamiku konfliktu díky vlastnímu vývoji bezpilotních prostředků, kterými zasahuje energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Spojené státy by měly na tento vývoj reagovat veřejným přislíbením nebo prodejem střel s dlouhým doletem, jako jsou systémy JASSM, ATACMS či Tomahawk. Dále se navrhuje vyvinout tlak na německého kancléře Friedricha Merze, aby Ukrajině konečně poskytl střely Taurus.
Cílem dodávek zbraní s dlouhým doletem nemá být eskalace bojů, ale jasný signál Moskvě, že pokračování ve válce dramaticky zvýší její náklady. Ukrajina by s těmito kapacitami mohla narušovat ruské zásobovací trasy, včetně Kerčského mostu, a dále poškozovat kritickou infrastrukturu. Americké ministerstvo obrany by současně mělo rozvíjet spolupráci s ukrajinským sektorem pro vývoj dronů a protidronových technologií. Z této technologické výměny by následně mohly profitovat i vlastní americké zbraňové programy.
Součástí strategie je také zapojení evropských aliančních partnerů a ověření jejich odhodlání. Spojené státy by mohly nabídnout omezenou podporu z řad svých jednotek v Evropě pro francouzsko-britský návrh na vytvoření odstrašujících nebo stabilizačních sil v blízkosti Ukrajiny. Tento krok by přiměl Londýn a Paříž k reálnému vybudování společných vojenských kapacit, které by odpovídaly jejich deklarované podpoře Kyjeva. Pro Kreml by to představovalo jednoznačný důkaz, že Západ svou pomoc Ukrajině myslí vážně.
Pro dosažení trvalého míru je nutné zcela přebudovat architekturu vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Místo nárazových schůzek je potřeba zřídit stálý vyjednávací proces na střední úrovni, doplněný o pravidelné rozhovory ve Švýcarsku nebo jiné neutrální zemi. Ministr zahraničí Marco Rubio by měl sestavit vyjednávací tým vedený zkušeným odborníkem na národní bezpečnost. Tento stálý mechanismus má zajišťovat nepřetržitý posun v návrzích na příměří i při stagnaci na samotné frontě.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.