Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Americký prezident Donald Trump si při svém návratu do Bílého domu stanovil ukončení tohoto konfliktu jako hlavní prioritu, dosavadní diplomacie však nepřinesla očekávané výsledky. Podle odborníka na zahraniční politiku Ludovica Hooda z Hudsonova institutu může Washington dosáhnout průlomové dohody pouze v případě, že výrazně zvýší tlak na Moskvu a začne vyjednávat z pozice síly, píše National Interest.
Diplomaté Spojených států Steven Witkoff a Jared Kushner nedávno absolvovali sérii jednání, během nichž navštívili Kreml i Kyjev, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato aktivita následovala po měsících nečinnosti, avšak dosavadní styl založený na osobním šarmu a ekonomických pobídkách se ukázal jako neúčinný. Vladimir Putin opakovaně odmítl návrhy americké administrativy i nabídky společných hospodářských příležitostí. Dosavadní občasná a neformální setkání vysokých zmocněnců tak nepřinesla žádný zásadní posun směrem k míru.
Rámcem pro novou americkou strategii je změněná geopolitická situace v jiných částech světa. Úspěchy Spojených států ve Venezuele, kde skončil režim Nicoláse Madura, a tvrdý postup proti Íránu oslabují tradiční spojence Ruské federace. Washington utahuje šrouby íránské ekonomice, vyvíjí tlak na její podporovatele a udržuje v regionu významnou vojenskou přítomnost. Tím Ruská federace přichází o důležité partnery, což dává Bílému domu příležitost využít tyto zisky při vyjednávání s Kremlem.
Klíčovým prvkem zvýšení tlaku má být zpřísnění a důslednější vymáhání hospodářských sankcí vůči ruským subjektům. V americkém Kongresu vzniká nová legislativa zaměřená na sankcionování Ruska a Íránu, kterou připravuje senátor Lindsey Graham. Americké ministerstvo financí pod vedením Scotta Bessenta by mělo dostat volnou ruku k zaměření na ruský energetický a bankovní sektor. Současně je nezbytné tvrdě postihovat třetí země, jako jsou Čína, Indie nebo Turecko, které pomáhají Moskvě stávající sankční opatření obcházet.
Diplomacie Spojených států se musí rovněž zaměřit na přítomnost severokorejských vojáků a munice na ukrajinském bojišti. Ukrajina v posledním období dokázala změnit dynamiku konfliktu díky vlastnímu vývoji bezpilotních prostředků, kterými zasahuje energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Spojené státy by měly na tento vývoj reagovat veřejným přislíbením nebo prodejem střel s dlouhým doletem, jako jsou systémy JASSM, ATACMS či Tomahawk. Dále se navrhuje vyvinout tlak na německého kancléře Friedricha Merze, aby Ukrajině konečně poskytl střely Taurus.
Cílem dodávek zbraní s dlouhým doletem nemá být eskalace bojů, ale jasný signál Moskvě, že pokračování ve válce dramaticky zvýší její náklady. Ukrajina by s těmito kapacitami mohla narušovat ruské zásobovací trasy, včetně Kerčského mostu, a dále poškozovat kritickou infrastrukturu. Americké ministerstvo obrany by současně mělo rozvíjet spolupráci s ukrajinským sektorem pro vývoj dronů a protidronových technologií. Z této technologické výměny by následně mohly profitovat i vlastní americké zbraňové programy.
Součástí strategie je také zapojení evropských aliančních partnerů a ověření jejich odhodlání. Spojené státy by mohly nabídnout omezenou podporu z řad svých jednotek v Evropě pro francouzsko-britský návrh na vytvoření odstrašujících nebo stabilizačních sil v blízkosti Ukrajiny. Tento krok by přiměl Londýn a Paříž k reálnému vybudování společných vojenských kapacit, které by odpovídaly jejich deklarované podpoře Kyjeva. Pro Kreml by to představovalo jednoznačný důkaz, že Západ svou pomoc Ukrajině myslí vážně.
Pro dosažení trvalého míru je nutné zcela přebudovat architekturu vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Místo nárazových schůzek je potřeba zřídit stálý vyjednávací proces na střední úrovni, doplněný o pravidelné rozhovory ve Švýcarsku nebo jiné neutrální zemi. Ministr zahraničí Marco Rubio by měl sestavit vyjednávací tým vedený zkušeným odborníkem na národní bezpečnost. Tento stálý mechanismus má zajišťovat nepřetržitý posun v návrzích na příměří i při stagnaci na samotné frontě.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
