Může Trump dotlačit Putina k míru na Ukrajině? Jednu možnost stále má

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 10. září 2026 16:02
Sdílej:

Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku. 

Americký prezident Donald Trump si při svém návratu do Bílého domu stanovil ukončení tohoto konfliktu jako hlavní prioritu, dosavadní diplomacie však nepřinesla očekávané výsledky. Podle odborníka na zahraniční politiku Ludovica Hooda z Hudsonova institutu může Washington dosáhnout průlomové dohody pouze v případě, že výrazně zvýší tlak na Moskvu a začne vyjednávat z pozice síly, píše National Interest.

Diplomaté Spojených států Steven Witkoff a Jared Kushner nedávno absolvovali sérii jednání, během nichž navštívili Kreml i Kyjev, kde se setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tato aktivita následovala po měsících nečinnosti, avšak dosavadní styl založený na osobním šarmu a ekonomických pobídkách se ukázal jako neúčinný. Vladimir Putin opakovaně odmítl návrhy americké administrativy i nabídky společných hospodářských příležitostí. Dosavadní občasná a neformální setkání vysokých zmocněnců tak nepřinesla žádný zásadní posun směrem k míru.

Rámcem pro novou americkou strategii je změněná geopolitická situace v jiných částech světa. Úspěchy Spojených států ve Venezuele, kde skončil režim Nicoláse Madura, a tvrdý postup proti Íránu oslabují tradiční spojence Ruské federace. Washington utahuje šrouby íránské ekonomice, vyvíjí tlak na její podporovatele a udržuje v regionu významnou vojenskou přítomnost. Tím Ruská federace přichází o důležité partnery, což dává Bílému domu příležitost využít tyto zisky při vyjednávání s Kremlem.

Klíčovým prvkem zvýšení tlaku má být zpřísnění a důslednější vymáhání hospodářských sankcí vůči ruským subjektům. V americkém Kongresu vzniká nová legislativa zaměřená na sankcionování Ruska a Íránu, kterou připravuje senátor Lindsey Graham. Americké ministerstvo financí pod vedením Scotta Bessenta by mělo dostat volnou ruku k zaměření na ruský energetický a bankovní sektor. Současně je nezbytné tvrdě postihovat třetí země, jako jsou Čína, Indie nebo Turecko, které pomáhají Moskvě stávající sankční opatření obcházet.

Diplomacie Spojených států se musí rovněž zaměřit na přítomnost severokorejských vojáků a munice na ukrajinském bojišti. Ukrajina v posledním období dokázala změnit dynamiku konfliktu díky vlastnímu vývoji bezpilotních prostředků, kterými zasahuje energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Spojené státy by měly na tento vývoj reagovat veřejným přislíbením nebo prodejem střel s dlouhým doletem, jako jsou systémy JASSM, ATACMS či Tomahawk. Dále se navrhuje vyvinout tlak na německého kancléře Friedricha Merze, aby Ukrajině konečně poskytl střely Taurus.

Cílem dodávek zbraní s dlouhým doletem nemá být eskalace bojů, ale jasný signál Moskvě, že pokračování ve válce dramaticky zvýší její náklady. Ukrajina by s těmito kapacitami mohla narušovat ruské zásobovací trasy, včetně Kerčského mostu, a dále poškozovat kritickou infrastrukturu. Americké ministerstvo obrany by současně mělo rozvíjet spolupráci s ukrajinským sektorem pro vývoj dronů a protidronových technologií. Z této technologické výměny by následně mohly profitovat i vlastní americké zbraňové programy.

Součástí strategie je také zapojení evropských aliančních partnerů a ověření jejich odhodlání. Spojené státy by mohly nabídnout omezenou podporu z řad svých jednotek v Evropě pro francouzsko-britský návrh na vytvoření odstrašujících nebo stabilizačních sil v blízkosti Ukrajiny. Tento krok by přiměl Londýn a Paříž k reálnému vybudování společných vojenských kapacit, které by odpovídaly jejich deklarované podpoře Kyjeva. Pro Kreml by to představovalo jednoznačný důkaz, že Západ svou pomoc Ukrajině myslí vážně.

Pro dosažení trvalého míru je nutné zcela přebudovat architekturu vyjednávání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Místo nárazových schůzek je potřeba zřídit stálý vyjednávací proces na střední úrovni, doplněný o pravidelné rozhovory ve Švýcarsku nebo jiné neutrální zemi. Ministr zahraničí Marco Rubio by měl sestavit vyjednávací tým vedený zkušeným odborníkem na národní bezpečnost. Tento stálý mechanismus má zajišťovat nepřetržitý posun v návrzích na příměří i při stagnaci na samotné frontě.

Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Izraelci žijí volbami, utrpení v Gaze ignorují. Palestinci hledí na výsledek s velkými obavami

Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.

Novinky
Nepokoje ve Francii

Nová vlna nepokojů ve Francii: Po sobotní noci téměř tisíc zatčených

Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.

Novinky
Evropská unie

Politico: Evropa stojí na prahu hluboké společenské krize

Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Izrael na prahu revoluční změny: Blíží se konec éry Netanjahua?

Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.