Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.
Těsně před svou smrtí oslovil Charlie Kirk svého veřejného oponenta s nabídkou, aby se zúčastnil jeho pořadu. „Ahoj Vane, myslím to vážně, rád bych tě měl ve své show, abychom vedli uctivý rozhovor o zločinu a rase,“ napsal mu. Také navrhl, že mohou „souhlasně nesouhlasit“. Než Van Jones stačil odpovědět, byl Charlie Kirk na přednášce zavražděn. Přesné motivy útočníka se stále vyšetřují.
Van Jones okamžitě odsoudil Kirkovu vraždu jako nesmyslný akt a na sociální síti X napsal: „Útok na Charlieho Kirka je naprosto děsivý a srdcervoucí. Bojoval slovy, ne zbraněmi. V naší společnosti není místo pro politické násilí.“ Dále uvedl, že se nechce vrátit do roku 1968, kdy byl svědkem nepokojů a atentátů. Podle něj by měla Kirkova smrt přimět všechny ke stolu pro dialog. Je nutné, aby lidé „snížili žár“, hledali společnou řeč a vystoupili z nenávistné cesty.
Místo toho se však děje pravý opak. Lidé jeho vraždu využívají k volání po dalším násilí. Vláda zase k cenzuře a umlčování nesouhlasných názorů. Van Jones však zdůrazňuje, že to není způsob, jakým by Charlie Kirk řešil neshody. „Když se náš veřejný spor začal ubírat špatným směrem, jaká byla Kirkova odpověď? Tlačil na další konverzaci, nikoli na další umlčování nebo cenzuru,“ napsal.
Ať už si lidé o Kirkově odkazu myslí cokoli, jeho přístup k dialogu by měl být podle Jonese následováníhodný. Vyzval lidi na levici i na pravici, aby se nenechali strhnout k politickému násilí, a připomněl, že většina online nenávistníků není připravena na reálný boj. „Chceme jen dělat svou práci a naplňovat své poslání, jak nejlépe umíme. To je vše,“ dodal Van Jones.
Navzdory rozdílným názorům Jones nikdy nechtěl, aby byl Kirkovi ublíženo, nebo aby byl umlčen. „Chtěl jsem Charlieho Kirka porazit intelektuálně – tím, že ho překonám v debatě. Chtěl jsem, aby ho progresivci porazili politicky – tím, že ho přeorganizují,“ uvedl. Podle něj by to byl správný způsob, jak se vypořádat s jejich rozdíly.
Osud chtěl, že se to už nikdy nestane. Zbabělá kulka připravila konzervativce o nadějný talent, progresivce o důstojného protivníka a rodinu o milujícího otce. Podle Vana Jonese si teď Američané musí vybrat. Mohou jít cestou většího násilí, pobouření a cenzury, ale za tento čin nemohou vinit Charlieho Kirka. Jeho poslední kroky totiž dokazují, že chtěl jít úplně jinou cestou.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.