Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.
Těsně před svou smrtí oslovil Charlie Kirk svého veřejného oponenta s nabídkou, aby se zúčastnil jeho pořadu. „Ahoj Vane, myslím to vážně, rád bych tě měl ve své show, abychom vedli uctivý rozhovor o zločinu a rase,“ napsal mu. Také navrhl, že mohou „souhlasně nesouhlasit“. Než Van Jones stačil odpovědět, byl Charlie Kirk na přednášce zavražděn. Přesné motivy útočníka se stále vyšetřují.
Van Jones okamžitě odsoudil Kirkovu vraždu jako nesmyslný akt a na sociální síti X napsal: „Útok na Charlieho Kirka je naprosto děsivý a srdcervoucí. Bojoval slovy, ne zbraněmi. V naší společnosti není místo pro politické násilí.“ Dále uvedl, že se nechce vrátit do roku 1968, kdy byl svědkem nepokojů a atentátů. Podle něj by měla Kirkova smrt přimět všechny ke stolu pro dialog. Je nutné, aby lidé „snížili žár“, hledali společnou řeč a vystoupili z nenávistné cesty.
Místo toho se však děje pravý opak. Lidé jeho vraždu využívají k volání po dalším násilí. Vláda zase k cenzuře a umlčování nesouhlasných názorů. Van Jones však zdůrazňuje, že to není způsob, jakým by Charlie Kirk řešil neshody. „Když se náš veřejný spor začal ubírat špatným směrem, jaká byla Kirkova odpověď? Tlačil na další konverzaci, nikoli na další umlčování nebo cenzuru,“ napsal.
Ať už si lidé o Kirkově odkazu myslí cokoli, jeho přístup k dialogu by měl být podle Jonese následováníhodný. Vyzval lidi na levici i na pravici, aby se nenechali strhnout k politickému násilí, a připomněl, že většina online nenávistníků není připravena na reálný boj. „Chceme jen dělat svou práci a naplňovat své poslání, jak nejlépe umíme. To je vše,“ dodal Van Jones.
Navzdory rozdílným názorům Jones nikdy nechtěl, aby byl Kirkovi ublíženo, nebo aby byl umlčen. „Chtěl jsem Charlieho Kirka porazit intelektuálně – tím, že ho překonám v debatě. Chtěl jsem, aby ho progresivci porazili politicky – tím, že ho přeorganizují,“ uvedl. Podle něj by to byl správný způsob, jak se vypořádat s jejich rozdíly.
Osud chtěl, že se to už nikdy nestane. Zbabělá kulka připravila konzervativce o nadějný talent, progresivce o důstojného protivníka a rodinu o milujícího otce. Podle Vana Jonese si teď Američané musí vybrat. Mohou jít cestou většího násilí, pobouření a cenzury, ale za tento čin nemohou vinit Charlieho Kirka. Jeho poslední kroky totiž dokazují, že chtěl jít úplně jinou cestou.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?