Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.
Těsně před svou smrtí oslovil Charlie Kirk svého veřejného oponenta s nabídkou, aby se zúčastnil jeho pořadu. „Ahoj Vane, myslím to vážně, rád bych tě měl ve své show, abychom vedli uctivý rozhovor o zločinu a rase,“ napsal mu. Také navrhl, že mohou „souhlasně nesouhlasit“. Než Van Jones stačil odpovědět, byl Charlie Kirk na přednášce zavražděn. Přesné motivy útočníka se stále vyšetřují.
Van Jones okamžitě odsoudil Kirkovu vraždu jako nesmyslný akt a na sociální síti X napsal: „Útok na Charlieho Kirka je naprosto děsivý a srdcervoucí. Bojoval slovy, ne zbraněmi. V naší společnosti není místo pro politické násilí.“ Dále uvedl, že se nechce vrátit do roku 1968, kdy byl svědkem nepokojů a atentátů. Podle něj by měla Kirkova smrt přimět všechny ke stolu pro dialog. Je nutné, aby lidé „snížili žár“, hledali společnou řeč a vystoupili z nenávistné cesty.
Místo toho se však děje pravý opak. Lidé jeho vraždu využívají k volání po dalším násilí. Vláda zase k cenzuře a umlčování nesouhlasných názorů. Van Jones však zdůrazňuje, že to není způsob, jakým by Charlie Kirk řešil neshody. „Když se náš veřejný spor začal ubírat špatným směrem, jaká byla Kirkova odpověď? Tlačil na další konverzaci, nikoli na další umlčování nebo cenzuru,“ napsal.
Ať už si lidé o Kirkově odkazu myslí cokoli, jeho přístup k dialogu by měl být podle Jonese následováníhodný. Vyzval lidi na levici i na pravici, aby se nenechali strhnout k politickému násilí, a připomněl, že většina online nenávistníků není připravena na reálný boj. „Chceme jen dělat svou práci a naplňovat své poslání, jak nejlépe umíme. To je vše,“ dodal Van Jones.
Navzdory rozdílným názorům Jones nikdy nechtěl, aby byl Kirkovi ublíženo, nebo aby byl umlčen. „Chtěl jsem Charlieho Kirka porazit intelektuálně – tím, že ho překonám v debatě. Chtěl jsem, aby ho progresivci porazili politicky – tím, že ho přeorganizují,“ uvedl. Podle něj by to byl správný způsob, jak se vypořádat s jejich rozdíly.
Osud chtěl, že se to už nikdy nestane. Zbabělá kulka připravila konzervativce o nadějný talent, progresivce o důstojného protivníka a rodinu o milujícího otce. Podle Vana Jonese si teď Američané musí vybrat. Mohou jít cestou většího násilí, pobouření a cenzury, ale za tento čin nemohou vinit Charlieho Kirka. Jeho poslední kroky totiž dokazují, že chtěl jít úplně jinou cestou.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.