Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Děti byly zplozeny mezi lety 2008 a 2015 prostřednictvím Evropské spermobanky, která se v současnosti snaží objasnit rozsah problému. Případ byl odhalen poté, co dvě rodiny nezávisle kontaktovaly své kliniky s podezřením, že rakovina jejich dětí by mohla mít genetický původ. Testy následně potvrdily přítomnost mutace genu TP53 v dárcově spermatu.
Tato mutace, která je spojována se syndromem Li-Fraumeni – jedním z nejzávažnějších dědičných onemocnění zvyšujících riziko rakoviny – nebyla v době darování známa a nelze ji běžně odhalit standardními screeningovými metodami. Samotný dárce je dle dostupných informací stále zdráv.
Edwige Kasperová z univerzitní nemocnice v Rouenu, která případ prezentovala na výroční konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku v Miláně, uvedla, že „nejde o volání po sekvenování genomu všech dárců“, ale že se jedná o „abnormální šíření genetické choroby“. Podle ní by měla existovat celoevropská hranice pro počet rodin či dětí, které může jeden dárce zplodit.
Kasperová upozornila, že není zcela jasné, zda je číslo 67 konečné. Evropská spermobanka se zdráhá zveřejnit přesný počet potomků jednoho dárce, což vyvolává další otázky. Banka uvedla, že sice aplikuje mezinárodní limit 75 rodin na dárce, ale z důvodu soukromí přesné údaje nezveřejňuje.
Mutace byla nalezena u 23 dětí ze 67 testovaných, přičemž deset z nich již onemocnělo rakovinou – včetně leukémie a non-Hodgkinova lymfomu. Dětem, které nesou rizikovou variantu, se doporučuje celoživotní sledování pomocí pravidelných magnetických rezonancí celého těla, mozku a prsou a ultrazvukové kontroly břicha.
Genetická vyšetření dárců se standardně provádějí, ale podle Julie Paulli Budtzové, mluvčí Evropské spermobanky, „není vědecky možné odhalit všechny potenciálně nebezpečné mutace, pokud nevíte, co přesně hledat“.
Případ rovněž poukazuje na komplikace spojené s přeshraniční distribucí spermií. Prof. Nicky Hudsonová z britské univerzity De Montfort upozornila, že pokud by byly spermie používány výhradně v rámci jedné země s národními limity, počet postižených dětí by byl výrazně nižší a dohledatelnost rodin jednodušší.
Hudsonová dodává, že je třeba vytvořit systém, který umožní mezinárodní sledování použití dárcovského materiálu a včasné informování rodin v případě zjištěných zdravotních rizik. Upozornila, že právě absence takového systému ztěžuje řešení aktuální situace, kdy se rodiny nacházejí v osmi různých evropských zemích.
Evropská spermobanka se vyjádřila, že je případem hluboce zasažena a vítá pokračující debatu o nastavení mezinárodního limitu počtu rodin na dárce. Sama již zavedla limit 75 rodin, ale i ten je podle odborníků příliš vysoký.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
