Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Děti byly zplozeny mezi lety 2008 a 2015 prostřednictvím Evropské spermobanky, která se v současnosti snaží objasnit rozsah problému. Případ byl odhalen poté, co dvě rodiny nezávisle kontaktovaly své kliniky s podezřením, že rakovina jejich dětí by mohla mít genetický původ. Testy následně potvrdily přítomnost mutace genu TP53 v dárcově spermatu.
Tato mutace, která je spojována se syndromem Li-Fraumeni – jedním z nejzávažnějších dědičných onemocnění zvyšujících riziko rakoviny – nebyla v době darování známa a nelze ji běžně odhalit standardními screeningovými metodami. Samotný dárce je dle dostupných informací stále zdráv.
Edwige Kasperová z univerzitní nemocnice v Rouenu, která případ prezentovala na výroční konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku v Miláně, uvedla, že „nejde o volání po sekvenování genomu všech dárců“, ale že se jedná o „abnormální šíření genetické choroby“. Podle ní by měla existovat celoevropská hranice pro počet rodin či dětí, které může jeden dárce zplodit.
Kasperová upozornila, že není zcela jasné, zda je číslo 67 konečné. Evropská spermobanka se zdráhá zveřejnit přesný počet potomků jednoho dárce, což vyvolává další otázky. Banka uvedla, že sice aplikuje mezinárodní limit 75 rodin na dárce, ale z důvodu soukromí přesné údaje nezveřejňuje.
Mutace byla nalezena u 23 dětí ze 67 testovaných, přičemž deset z nich již onemocnělo rakovinou – včetně leukémie a non-Hodgkinova lymfomu. Dětem, které nesou rizikovou variantu, se doporučuje celoživotní sledování pomocí pravidelných magnetických rezonancí celého těla, mozku a prsou a ultrazvukové kontroly břicha.
Genetická vyšetření dárců se standardně provádějí, ale podle Julie Paulli Budtzové, mluvčí Evropské spermobanky, „není vědecky možné odhalit všechny potenciálně nebezpečné mutace, pokud nevíte, co přesně hledat“.
Případ rovněž poukazuje na komplikace spojené s přeshraniční distribucí spermií. Prof. Nicky Hudsonová z britské univerzity De Montfort upozornila, že pokud by byly spermie používány výhradně v rámci jedné země s národními limity, počet postižených dětí by byl výrazně nižší a dohledatelnost rodin jednodušší.
Hudsonová dodává, že je třeba vytvořit systém, který umožní mezinárodní sledování použití dárcovského materiálu a včasné informování rodin v případě zjištěných zdravotních rizik. Upozornila, že právě absence takového systému ztěžuje řešení aktuální situace, kdy se rodiny nacházejí v osmi různých evropských zemích.
Evropská spermobanka se vyjádřila, že je případem hluboce zasažena a vítá pokračující debatu o nastavení mezinárodního limitu počtu rodin na dárce. Sama již zavedla limit 75 rodin, ale i ten je podle odborníků příliš vysoký.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
