Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Děti byly zplozeny mezi lety 2008 a 2015 prostřednictvím Evropské spermobanky, která se v současnosti snaží objasnit rozsah problému. Případ byl odhalen poté, co dvě rodiny nezávisle kontaktovaly své kliniky s podezřením, že rakovina jejich dětí by mohla mít genetický původ. Testy následně potvrdily přítomnost mutace genu TP53 v dárcově spermatu.
Tato mutace, která je spojována se syndromem Li-Fraumeni – jedním z nejzávažnějších dědičných onemocnění zvyšujících riziko rakoviny – nebyla v době darování známa a nelze ji běžně odhalit standardními screeningovými metodami. Samotný dárce je dle dostupných informací stále zdráv.
Edwige Kasperová z univerzitní nemocnice v Rouenu, která případ prezentovala na výroční konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku v Miláně, uvedla, že „nejde o volání po sekvenování genomu všech dárců“, ale že se jedná o „abnormální šíření genetické choroby“. Podle ní by měla existovat celoevropská hranice pro počet rodin či dětí, které může jeden dárce zplodit.
Kasperová upozornila, že není zcela jasné, zda je číslo 67 konečné. Evropská spermobanka se zdráhá zveřejnit přesný počet potomků jednoho dárce, což vyvolává další otázky. Banka uvedla, že sice aplikuje mezinárodní limit 75 rodin na dárce, ale z důvodu soukromí přesné údaje nezveřejňuje.
Mutace byla nalezena u 23 dětí ze 67 testovaných, přičemž deset z nich již onemocnělo rakovinou – včetně leukémie a non-Hodgkinova lymfomu. Dětem, které nesou rizikovou variantu, se doporučuje celoživotní sledování pomocí pravidelných magnetických rezonancí celého těla, mozku a prsou a ultrazvukové kontroly břicha.
Genetická vyšetření dárců se standardně provádějí, ale podle Julie Paulli Budtzové, mluvčí Evropské spermobanky, „není vědecky možné odhalit všechny potenciálně nebezpečné mutace, pokud nevíte, co přesně hledat“.
Případ rovněž poukazuje na komplikace spojené s přeshraniční distribucí spermií. Prof. Nicky Hudsonová z britské univerzity De Montfort upozornila, že pokud by byly spermie používány výhradně v rámci jedné země s národními limity, počet postižených dětí by byl výrazně nižší a dohledatelnost rodin jednodušší.
Hudsonová dodává, že je třeba vytvořit systém, který umožní mezinárodní sledování použití dárcovského materiálu a včasné informování rodin v případě zjištěných zdravotních rizik. Upozornila, že právě absence takového systému ztěžuje řešení aktuální situace, kdy se rodiny nacházejí v osmi různých evropských zemích.
Evropská spermobanka se vyjádřila, že je případem hluboce zasažena a vítá pokračující debatu o nastavení mezinárodního limitu počtu rodin na dárce. Sama již zavedla limit 75 rodin, ale i ten je podle odborníků příliš vysoký.
Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Errol Musk, otec známého miliardáře Elona Muska, promluvil o děsivém incidentu z roku 1998, při kterém ve svém pronajatém domě v Johannesburgu zastřelil tři muže. Tvrdí, že tím zabránil brutálnímu útoku na svou tehdy šestiletou dceru Ali, kterou se podle jeho slov vetřelci chystali zavraždit, uvařit a zkonzumovat jako součást rituálního kanibalismu.
V 70. letech 20. století se Sovětský svaz pustil do projektu, který svým rozsahem a ambicemi neměl obdoby – chtěl změnit směr toku některých svých největších řek. Voda ze sibiřských toků měla místo přirozeného směru k Severnímu ledovému oceánu proudit na jih, do vyprahlých oblastí Střední Asie a jižního Ruska. Aby Sověti tuto monumentální myšlenku uskutečnili, neváhali použít ani jaderné zbraně.
Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Jaromír Soukup (55) hned v premiérovém díle svého nového pořadu „Pozor Soukup!“ spustil nečekaně ostrou kanonádu na svou expartnerku Agátu Hanychovou (39). V emotivní zpovědi odkryl zákulisí rozpadu vztahu, naznačil zákulisní intriky s Miroslavem Dopitou a bez servítek přiznal: „Mrzí mě, že jsem ji kdy poznal!“
Hudební svět zažil tento týden zemětřesení, jaké málokdo čekal. Renomovaná rocková biografka Lesley-Ann Jonesová ve své nové knize Love, Freddie odhalila, že legendární zpěvák kapely Queen, Freddie Mercury, měl tajnou dceru. A co víc, udržoval s ní podle knihy velmi blízký a láskyplný vztah až do své smrti v roce 1991. Informace vycházejí z Mercuryho osobních deníků, které byly dosud utajeny před veřejností.
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
Federální soudkyně Allison Burroughs pozastavila rozhodnutí vlády prezidenta Donalda Trumpa, která zabránila Harvardově univerzitě přijímat studenty ze zahraničí. Reagovala tak na páteční žalobu univerzity, která tvrdí, že odebrání oprávnění v rámci programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP) je trestem za to, že Harvard odmítl splnit politické požadavky vlády.
