Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Děti byly zplozeny mezi lety 2008 a 2015 prostřednictvím Evropské spermobanky, která se v současnosti snaží objasnit rozsah problému. Případ byl odhalen poté, co dvě rodiny nezávisle kontaktovaly své kliniky s podezřením, že rakovina jejich dětí by mohla mít genetický původ. Testy následně potvrdily přítomnost mutace genu TP53 v dárcově spermatu.
Tato mutace, která je spojována se syndromem Li-Fraumeni – jedním z nejzávažnějších dědičných onemocnění zvyšujících riziko rakoviny – nebyla v době darování známa a nelze ji běžně odhalit standardními screeningovými metodami. Samotný dárce je dle dostupných informací stále zdráv.
Edwige Kasperová z univerzitní nemocnice v Rouenu, která případ prezentovala na výroční konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku v Miláně, uvedla, že „nejde o volání po sekvenování genomu všech dárců“, ale že se jedná o „abnormální šíření genetické choroby“. Podle ní by měla existovat celoevropská hranice pro počet rodin či dětí, které může jeden dárce zplodit.
Kasperová upozornila, že není zcela jasné, zda je číslo 67 konečné. Evropská spermobanka se zdráhá zveřejnit přesný počet potomků jednoho dárce, což vyvolává další otázky. Banka uvedla, že sice aplikuje mezinárodní limit 75 rodin na dárce, ale z důvodu soukromí přesné údaje nezveřejňuje.
Mutace byla nalezena u 23 dětí ze 67 testovaných, přičemž deset z nich již onemocnělo rakovinou – včetně leukémie a non-Hodgkinova lymfomu. Dětem, které nesou rizikovou variantu, se doporučuje celoživotní sledování pomocí pravidelných magnetických rezonancí celého těla, mozku a prsou a ultrazvukové kontroly břicha.
Genetická vyšetření dárců se standardně provádějí, ale podle Julie Paulli Budtzové, mluvčí Evropské spermobanky, „není vědecky možné odhalit všechny potenciálně nebezpečné mutace, pokud nevíte, co přesně hledat“.
Případ rovněž poukazuje na komplikace spojené s přeshraniční distribucí spermií. Prof. Nicky Hudsonová z britské univerzity De Montfort upozornila, že pokud by byly spermie používány výhradně v rámci jedné země s národními limity, počet postižených dětí by byl výrazně nižší a dohledatelnost rodin jednodušší.
Hudsonová dodává, že je třeba vytvořit systém, který umožní mezinárodní sledování použití dárcovského materiálu a včasné informování rodin v případě zjištěných zdravotních rizik. Upozornila, že právě absence takového systému ztěžuje řešení aktuální situace, kdy se rodiny nacházejí v osmi různých evropských zemích.
Evropská spermobanka se vyjádřila, že je případem hluboce zasažena a vítá pokračující debatu o nastavení mezinárodního limitu počtu rodin na dárce. Sama již zavedla limit 75 rodin, ale i ten je podle odborníků příliš vysoký.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
